Nemoc, těhotenství nebo dovolená ve zkušební době

Nemoc, těhotenství ani dovolená tedy samy o sobě zkušební dobu neruší, ale mohou ovlivnit její běh nebo možnosti skončení pracovního poměru. Níže najdete praktický přehled toho, co je dnes aktuální a co už naopak neplatí.

K čemu slouží zkušební doba

Zkušební doba slouží oběma stranám. Zaměstnavatel si během ní ověřuje, zda zaměstnanec práci zvládá a hodí se na danou pozici. Zaměstnanec si naopak zkouší, zda mu práce, kolektiv a podmínky vyhovují. Zkušební doba není povinná, ale pokud má platit, musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru.

Od 1. června 2025 se maximální délka zkušební doby prodloužila ze 3 na 4 měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze 6 na 8 měsíců. Nově ji lze během jejího trvání také písemně dodatečně prodloužit dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, ale stále jen v zákonných mezích. U pracovního poměru na dobu určitou dál platí, že zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

Je také důležité používat správný pojem: ve zkušební době se pracovní poměr zpravidla neruší výpovědí, ale zrušením pracovního poměru ve zkušební době. To je jiný právní institut než klasická výpověď.

Nemoc ve zkušební době

Pokud zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se prodlužuje o ty pracovní dny, v nichž neodpracoval celou směnu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. Neprodlužuje se tedy o kalendářní dny ani automaticky o víkendy nebo svátky bez směny. To je důležitá změna oproti starším článkům, které často pracovaly s kalendářními dny.

Typický příklad z praxe: zaměstnanec nastoupí 1. března se čtyřměsíční zkušební dobou a během dubna zamešká kvůli nemoci 8 svých směn. Zkušební doba se mu neposune o celý měsíc, ale právě o těchto 8 pracovních dnů. V praxi tedy vždy záleží na konkrétním rozvrhu směn.

Může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr během nemoci

Ano, ale ne hned. Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. Od 15. dne už tato překážka neplatí a pracovní poměr ve zkušební době zrušit může.

Pokud by zaměstnavatel pracovní poměr ve zkušební době zrušil v rozporu s tímto zákazem, zaměstnanec se může bránit obdobně jako u jiného neplatného rozvázání pracovního poměru. V praxi to znamená bez zbytečného odkladu zaměstnavateli oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, a případně podat žalobu k soudu ve lhůtě podle zákoníku práce.

Nemocenská ve zkušební době a po skončení práce

Jestliže zaměstnanec onemocní ještě za trvání pracovního poměru, náleží mu při splnění zákonných podmínek náhrada mzdy od zaměstnavatele v úvodní části pracovní neschopnosti a následně nemocenské dávky z nemocenského pojištění. Samotná zkušební doba na tento princip nic nemění.

Pokud pracovní poměr ve zkušební době skončí a zaměstnanec onemocní až poté, může se uplatnit ochranná lhůta. Ta u nemocenského činí zpravidla 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění; pokud ale zaměstnání trvalo kratší dobu, je ochranná lhůta jen tak dlouhá, jak dlouho trvalo pojištění. To platí i tehdy, když pracovní poměr skončil právě ve zkušební době.

Je ale potřeba, aby šlo o zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U DPP se pro rok 2026 uvádí hranice alespoň 12 000 Kč měsíčně. U textů z roku 2024 nebo 2025 proto bývají uvedené částky už zastaralé.

Těhotenství ve zkušební době

Těhotná zaměstnankyně nemá povinnost oznamovat těhotenství zaměstnavateli hned. Z hlediska ochrany v těhotenství ale platí důležitá věc: zákaz výpovědi v ochranné době se vztahuje na výpověď, nikoli automaticky na zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Jinými slovy, samotné těhotenství nebrání tomu, aby zaměstnavatel pracovní poměr ve zkušební době zrušil.

To ale neznamená, že může zaměstnavatel skončení opřít o těhotenství jako takové. Pokud by skutečným důvodem bylo právě těhotenství, mohlo by jít o diskriminaci. V praxi se to však často obtížně prokazuje, protože při zrušení pracovního poměru ve zkušební době se důvod zpravidla neuvádí. Právně tedy platí dvojí rovina: zrušení ve zkušební době je možné, ale diskriminační motiv přípustný není.

Současně je pravda, že pokud zaměstnavatel o těhotenství neví, nebude zpravidla schopen zohlednit zvláštní ochranu těhotné zaměstnankyně při přidělování práce. Jakmile se o těhotenství dozví, musí respektovat omezení a zákazy prací, které se na těhotné zaměstnankyně vztahují.

Dovolená ve zkušební době

Zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje. V praxi ale bývá méně obvyklé, protože zaměstnanec je na novém místě krátce a nárok na dovolenou se vytváří postupně. Pokud zaměstnanec během zkušební doby dovolenou čerpá, zkušební doba se opět prodlužuje o pracovní dny, v nichž neodpracoval celou směnu z důvodu dovolené.

Dnes už dovolená funguje jinak než dříve. U pracovního poměru vzniká právo na poměrnou část dovolené tehdy, když pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nepřetržitě trvá alespoň 4 týdny a zaměstnanec v tomto období odpracuje stanovenou týdenní pracovní dobu připadající na toto období. U dohod platí zvláštní pravidla.

Co když máte dovolenou domluvenou ještě před nástupem

V praxi se často stává, že má zaměstnanec dovolenou zaplacenou ještě před podpisem pracovní smlouvy. Tady záleží hlavně na domluvě se zaměstnavatelem. Právně je možné i čerpání dovolené před „plným naběhnutím“ nároku, pokud zaměstnavatel vychází z toho, že zaměstnanec podmínky do konce roku nebo do konce pracovního poměru splní. Pokud by ale pracovní poměr skončil dřív a nárok nevznikl v potřebném rozsahu, může dojít k vyrovnání přečerpané dovolené.

A co neplacené volno

Neplacené volno není totéž co dovolená. Většinou na něj není automatický právní nárok a záleží na dohodě se zaměstnavatelem, ledaže zákon v konkrétní situaci stanoví jinak. V době neplaceného volna se také mohou otevřít otázky zdravotního pojištění a dalších odvodů, takže je vždy dobré řešit podmínky předem.

Shrnutí

Zkušební doba je v roce 2026 delší než dřív: standardně až 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců až 8 měsíců. Prodlužuje se o pracovní dny, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu kvůli nemoci, dovolené nebo jiné překážce. Při nemoci platí, že zaměstnavatel nesmí pracovní poměr ve zkušební době zrušit v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti. Těhotenství samo o sobě nezabraňuje zrušení pracovního poměru ve zkušební době, i když diskriminace z důvodu těhotenství samozřejmě zakázaná je. Dovolenou lze ve zkušební době čerpat, ale i ta zkušební dobu prodlužuje.