Zkušební doba je čas, kdy zaměstnavatel kontroluje, zda se daný člověk na pozici skutečně hodí a kdy zaměstnanec zjišťuje, zda mu požadovaná pozice skutečně vyhovuje. Určité okolnosti jí však mohou narušit. Jak to tedy funguje v případě nemoci, těhotenství či dovolené? Odpověď naleznete v tomto článku.
Zkušební doba může znamenat měsíce plných nejistot a obav, že o danou pozici přijdete. Občas si ale nevyberete a můžete onemocnět i během zkušební doby a co když si potřebujete vzít den dovolené kvůli naléhavé situaci?
Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu – zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta. Zaměstnavatele pak chrání tak, že může dát svému novému zaměstnanci kdykoliv výpověď bez nutnosti udat důvod.
Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců). Zkušební doba nesmí být prodloužena s výjimkou nepřítomnosti zaměstnance v práci například z důvodu nemoci či dovolené.
Tip: Více o tom, jak funguje zkušební doba se dozvíte v našem článku.
Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas. Pro názornost příklad z praxe. Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1. června.
Když se tedy zaměstnanec ocitá v pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí v prvních 14 kalendářních dnech nemoci pracovní poměr ve zkušební době zrušit. 15. kalendářní den již vám však může vyrozumění o ukončení pracovního poměru zaměstnanci poslat.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době můžou dát obě strany a to bez jakéhokoliv důvodu. Tedy se jí lze velmi těžko bránit. Pokud ho by však zaměstnavatel zrušil v prvních 14 dnech nemoci, musí nejprve zaměstnanec bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, pak v takovém případě pracovní poměr pokračuje i nadále.
Pokud i přes oznámení zaměstnance bude zaměstnavatel i nadále trvat na tom, že je zrušení oprávněné bude na zaměstnanci, aby podal žalobu k soudu.
Dostal(a) jste výpověď z práce? Zajistíme, že v případě výpovědi obdržíte vše, na co máte nárok. Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli. Řešení nabídneme už do dvou dnů, v rámci celého Česka.
Případně chcete na zaměstnavatele podat žalobu za neoprávněnou výpověď a nejste si jisti, zda vyhrajete? Posoudíme vaše šance na úspěch u soudu a navrhneme takové řešení, které povede k požadovanému výsledku.
Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci. Od 15 dne bude zaměstnanci vyplácena nemocenská od České správy sociálního zabezpečení.
Pokud skončíte v zaměstnání vztahuje se na vás ochranná lhůta. Ta má za cíl chránit vás před nečekanou událostí ve formě dočasné pracovní neschopnosti vzniklé až po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta je stanovena na 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, pak délka ochranné lhůty odpovídá délce zaměstnání. Tato lhůta přitom platí i v případě, že ke zrušení pracovního poměru došlo ve zkušební době.
Ochranná lhůta však platí jen v případě, že vaše zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění. Sem patří klasické zaměstnání s minimálním měsíčním příjmem 4 000 korun (4 500 korun od roku 2025) a dále také dohoda o provedení práce s příjmem nad 10 000 korun (11 500 korun od roku 2025).
Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. Může vám však dát na základě tohoto zjištění výpověď?
V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže. Vztahuje se na vás totiž ochranná doba, která běží po celou dobu vašeho těhotenství a následně i po dobu mateřské a rodičovské dovolené.
Více o ochranné době a ochranné lhůtě si přečtěte v našem dalším článku.
Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň. Stále tak po vás může chtít práci přesčas nebo práci v noci.
Co když ale zaměstnavateli těhotenství oznámíte už ve zkušební době? Může vám dát v tomto případě výpověď?
Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Reálně vás však může propustit z jiného důvodu nebo bez udání důvodu, i když je jeho pravou motivací zbavit se těhotné zaměstnankyně.
Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná. Pozvěte si na pomoc Dostupného advokáta a podejte proti zaměstnavateli žalobu. Provedeme pečlivou analýzu případu a následně postaráme o přípravu předžalobní výzvy, žaloby, odvolání nebo rovnou o zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Nárok na volno, však vzniká až po odpracování určité doby.
Tip: Přečtěte si, kdy a jak můžete čerpat dovolenou.
Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny. Pokud poskytuje 5 týdnů dovolené, pak získáváte 2 dny dovolené.
Tip: Přečtěte si podrobnější informace o tom, od kdy máte nárok na dovolenou.
V případě, že vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat. V některých případech vám navíc musí zaměstnavatel tyto dny volna proplatit.
Tip: Přečtěte si náš článek o tom, kdy máte nárok na placené volno.
Pokud si neplacené volno berete pouze na základě dohody se zaměstnavatelem, pak si musíte ohlídat zdravotní pojištění, protože ho za vás zaměstnavatel v době vaší dovolené neplatí.
V případě, že máte již naplánovanou a zaplacenou dovolenou ještě před nástupem do nového zaměstnání, pak to, zda vám zaměstnavatel vyhoví, záleží pouze na něm a na vaší domluvě. Je totiž možné si vybrat placenou dovolenou ještě před vznikem oficiálního nároku.
Zákoník práce se k tomuto problému vyjadřuje tak, že zaměstnavatel může svému zaměstnanci dát dovolenou i přesto, že nesplnil podmínky pro právo na placenou dovolenou a to za předpokladu, že zaměstnance podmínky pro vznik práva na dovolenou splní do konce kalendářního roku nebo pracovního poměru.
Tip: V případě obdržení výpovědi se vám vyplatí vědět, kdy máte nárok na odstupné.
Pokud by nastala situace, že by došlo k ukončení pracovního vztahu ještě před splněním podmínek na dovolenou, pak se vám odměna za přečerpanou dovolenou strhne ze mzdy nebo v případě, že mzda není dostatečně vysoká, vám vznikne dluh, který budete muset bývalému zaměstnavateli uhradit.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví. Nejlepší proto je se na plánované dovolené se zaměstnavatelem domluvit už před nástupem do zaměstnání.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
