Na co má zaměstnanec nárok, když onemocní

Pokud onemocníte a lékař rozhodne o vaší dočasné pracovní neschopnosti, nemůžete vykonávat práci a prvních 14 dní dostáváte náhradu mzdy, která je ale podstatně nižší než vaše normální mzda. Často je to nazíráno, jako nástroj proti simulantům. Údajně si už leckdo pořádně rozmyslí, zda raději neodolat pokušení zůstat doma i kvůli sebemenší „rýmičce“. V praxi to však může vést i k tomu, že lidé přecházejí závažná onemocnění a šíří nemoci po celém pracovním kolektivu.

První dva týdny vám náleží náhrada mzdy

Od prvního do 14. dne nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Náhrada, kterou dostanete se určuje z hodin, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Patří sem tedy vše, včetně klasických pracovních dnů, státních svátků a směn, které jste měli naplánované.

Celková částka pak závisí na vaší hrubé hodinové mzdě. Tu vypočítáte tak, že vydělíte vaší hrubou mzdu počtem vámi skutečně odpracovaných hodin za minulé čtvrtletí.

To znamená, že pokud jste v pracovní neschopnosti v dubnu, hrubou mzdu počítáte z hodin odpracovaných za první čtvrtletí, tedy od ledna do března.

Hodnota, která vám vyjde se pak dále redukuje. Počet redukcí závisí na výši vaší hodinové mzdy a redukční hranice se určuje podle průměrné mzdy pro daný rok, letos je to 40 324 kč. Konkrétně existují tři redukční hranice:

1. hodinová mzda do 235,38 kč se redukuje na 90 %
2. hodinová mzda do 352,98 se redukuje na 60 %
3. hodinová mzda do 705,78 kč se redukuje na 30 %

Konečná částka, kterou dostanete pak představuje 60 % z vaší zredukované hrubé hodinové mzdy. Pojďme si to názorně ukázat na příkladu, ve kterém paní Jana v říjnu onemocněla a byla v pracovní neschopnosti celkem 5 pracovních dní. Jak zjistí, kolik za tuto dobu dostane?

1. Nejprve si spočítá svou průměrnou hrubou hodinovou mzdu. To udělá tak, že vydělí hrubou mzdu za měsíce červenec, srpen a září počtem hodin, které za tyto měsíce odpracovala. Její hrubá mzda byla 100 000 korun a počet odpracovaných hodin 480 = 208,33 kč.
2. V následujícím kroku se částka redukuje. Jelikož paní Jana nepřekračuje 1. redukční hranici, redukuje se tato částka pouze na 90 %. To je 187,5 kč.
3. Z této částky pak paní Jana dostane 60 % a částka se vynásobí počtem hodin, které by normálně odpracovala. Tedy 112,5 x 40 (normální čtyřiceti hodinový pracovní týden) = 4 500 kč.

Zaměstnavatel může kontrolovat, jestli marodíte

Nad rámec výše uvedeného vám může zaměstnavatel přiznat i výhodnější režim. Třeba zavést tzv. sick days, kdy se zaměstnanec může doma vyležet, aniž by mu byla odměna jakkoliv krácena.

Obrácenou stránkou téže mince je však skutečnost, že zaměstnavatel může v prvních dvou týdnech, kdy od něj dostáváte náhradu mzdy, kontrolovat, zda se v době, kdy nemáte od ošetřujícího lékaře povoleny vycházky, zdržujete doma. V případě, že doma nebudete, může váš zaměstnavatel zhotovit o této skutečnosti spis, který zašle vám, vašemu ošetřujícímu lékaři a okresní správě sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel vás nemusí kontrolovat osobně, ale může mít ke kontrole určené osoby, které kontroly provádějí. Zaměstnanci by přitom měli být informováni o tom, kdo tyto kontroly provádí. Tato osoba se vám navíc musí prokázat pověřením k provádění kontroly.

V případě, že u vás byl zaměstnavatel na kontrole, ale například se na vás nedozvonil nebo jste návštěvu zaspali, nemusí to nutně znamenat, že jste porušili vycházky. O tom, zda jste skutečně vycházky porušili totiž rozhoduje váš ošetřující lékař na základě spisu, který mu zaměstnavatel poslal. V případě, že je v něm tedy například uvedeno, že mu při zvonění nikdo neotevřel, může to lékař odůvodnit tím, že máte předepsaná silná analgetika, která uspávají. Pokud byste však hrubě porušili režim své dočasné pracovní neschopnosti, například tím, že byste vykonávali jinou práci, může vám hrozit až výpověď.

Od 15. dne dávky vyplácí stát

Od patnáctého dne nemoci už nemáte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, nýbrž budete pobírat nemocenské dávky od státu. I v tomto případě výše podpory asi málokoho potěší, neboť i v této fázi je stonání méně výnosné než výkon práce. Počítá se přitom podobným způsobem jako náhrada mzdy. Konkrétně se jedná o 60 % z vyměřovacího základu (průměr hrubé mzdy za minulý rok přepočtený na den), který je opět snižován až třemi redukčními hranicemi:

1. mzda do 1345 kč se redukuje na 90 %
2. mzda do 2017 kč se redukuje na 60 %
3. mzda do 4033 kč se redukuje na 30 %

Od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská zvyšuje na 66 % z vyměřovacího základu. Od 61. dne pracovní neschopnosti se pak dále zvyšuje na 72 % z vyměřovacího základu. Dobrá zpráva také je, že v případě dlouhodobé nemoci budete mít nárok na tyto dávky až do 380. dne dočasné pracovní neschopnosti. Následně se bude zvažovat, zda nedošlo k poklesu vaší schopnosti pracovat do té míry, že vám vznikl nárok na invalidní důchod.

Kvůli dlouhodobé nemoci vás propustit nemohou

Po návratu z nemocenské vás zaměstnavatel musí zařadit na stejnou pracovní pozici, jakou jste vykonávali před onemocněním. Pokud tato pracovní pozice už neexistuje, může vás zařadit na jinou práci. Pokud pro vás nemá vůbec žádnou práci v souladu s pracovní smlouvou, můžete být propuštěni pro nadbytečnost. Nepřichází však v úvahu, abyste dostali výpověď jen proto, že jste kvůli nemoci dlouho v práci chyběli.

Marodíte? Pracovat nemusíte, a to ani z domova

Po dobu dočasné pracovní neschopnosti nejste povinni vykonávat žádnou práci a zaměstnavatel vás k ní nemůže v žádném případě nutit. Pokud po vás zaměstnavatel chce, abyste se v době nemoci dál věnovali své práci z domova, je jen na vás, jestli na tento požadavek přistoupíte. Samozřejmě totiž máte právo po dobu nemocenské na práci zcela zapomenout.

Pokud byste na požadavek zaměstnavatele chtěli přistoupit, bylo by správnější, aby vám zaměstnavatel povolil pracovat z domova. V takovém případě vám za práci náleží standardní mzda, jako byste pracovali v kanceláři, a vůbec nebyli v režimu dočasné pracovní neschopnosti.