Shrnutí: Když zaměstnanec onemocní a lékař ho uzná dočasně práce neschopným, nedostává od začátku „nemocenskou od státu“. Prvních 14 kalendářních dnů dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele, a teprve od 15. dne nastupuje nemocenské z nemocenského pojištění. V praxi se přitom často plete, co se počítá z hodin a co z kalendářních dnů, kdo dávku vyplácí a jaké má zaměstnavatel kontrolní pravomoci.
Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to jen za zameškané směny či pracovní dny, nikoli za všechny kalendářní dny. Od 15. dne vyplácí stát nemocenské. V roce 2026 se nemocenské počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu s redukčními hranicemi 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč. Nemocenské činí 60 % redukovaného základu od 15. do 30. dne, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne. Podpůrčí doba trvá zpravidla nejdéle 380 kalendářních dnů.
V prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti zaměstnanec ještě nepobírá nemocenské, ale náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Ta se vyplácí pouze za pracovní dny nebo směny, které zaměstnanec kvůli nemoci skutečně zameškal. Karenční doba, tedy neplacené první tři dny, už řadu let neplatí.
Náhrada mzdy činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku. Nejde tedy o 60 % běžné výplaty za celý měsíc, ale o náhradu za konkrétní neodpracované hodiny podle rozvrhu směn. Proto může být výsledná částka u dvou zaměstnanců se stejnou mzdou odlišná, pokud mají jinak rozvrženou pracovní dobu.
Náhrada mzdy se nepočítá z ročního příjmu, ale z průměrného výdělku podle pracovněprávních pravidel.Nelze v tomto kontextu směšovat výpočet náhrady mzdy a nemocenské dávky, neboť jde o dva různé režimy. Prvních 14 dnů řeší zákoník práce, od 15. dne zákon o nemocenském pojištění.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti přechází zaměstnanec na nemocenské dávky z nemocenského pojištění. Ty vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení, dnes už typicky na základě elektronické neschopenky a podkladů od zaměstnavatele.
Nemocenské se počítá z denního vyměřovacího základu, který se dále redukuje. V roce 2026 platí tři redukční hranice: 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč. Do první hranice se započítává 90 %, z části mezi první a druhou 60 %, z části mezi druhou a třetí 30 % a k částce nad třetí hranici se už nepřihlíží.
Výše nemocenského pak činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne. To je prakticky důležité hlavně u delších nemocí, kdy se dávka postupně zvyšuje.
Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. dnem pracovní neschopnosti a zpravidla končí nejpozději po 380 kalendářních dnech od jejího vzniku. To ale neznamená, že každý automaticky pobírá nemocenskou takto dlouho. Jde o maximální standardní hranici, po které už se situace řeší jinými nástroji, například v oblasti invalidity.
Během prvních 14 dnů má zaměstnavatel právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Typicky jde o to, zda se zdržuje na uvedené adrese a dodržuje povolené vycházky. Kontrolu nemusí provádět osobně, ale osoba pověřená kontrolou se musí umět prokázat.
Pokud zaměstnanec režim poruší, může to mít dvojí dopad. Na straně zaměstnavatele může dojít ke krácení nebo neposkytnutí náhrady mzdy za prvních 14 dnů. Na straně nemocenského pojištění může být nemocenské kráceno nebo odňato až na 100 kalendářních dnů.
Ve zvlášť závažných případech může porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance vést i k výpovědi podle zákoníku práce. To se týká zejména situací, kdy zaměstnanec neschopenku zjevně zneužívá.
Náhrada mzdy vám nenáleží pouze v době pracovní neschopnosti. Přečtěte si, v jakých situacích a jak se můžete domáhat náhrady mzdy.
Dočasná pracovní neschopnost je určena k léčbě a k tomu, aby zaměstnanec nevykonával práci, pro kterou byl uznán práce neschopným. V praxi proto neplatí, že by zaměstnavatel mohl po zaměstnanci běžně chtít, aby „aspoň něco dodělal z domova“. Pokud je zaměstnanec opravdu práce neschopný, práce se po něm zásadně nemá požadovat.
Jiná situace je, pokud pracovní neschopnost skončí a zaměstnanec se se zaměstnavatelem dohodne například na práci na dálku. To už ale není režim nemocenské, nýbrž běžný výkon práce se mzdou. Starší praktické rady typu „marodíte, ale můžete si z domova něco odpracovat“ jsou proto zavádějící.
Samotná dlouhodobá nemoc není výpovědním důvodem jen proto, že zaměstnanec dlouho chyběl. Zaměstnavatel po návratu musí přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Pokud to možné není, řeší se situace podle pravidel zákoníku práce, nikoli snad „propuštěním za nemoc“. Ve zkušební době navíc zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti.
Nemoc zaměstnance se v českém právu řeší ve dvou etapách. Prvních 14 dnů dostává zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele, a to jen za zameškané směny. Od 15. dne pobírá nemocenské od státu. V roce 2026 se nemocenské počítá podle nových redukčních hranic 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč a jeho procentní výše se při delší nemoci zvyšuje. Zaměstnavatel smí v prvních 14 dnech kontrolovat dodržování režimu, ale nemoc sama o sobě není důvodem, proč zaměstnance jednoduše propustit.
Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy. Od 15. dne vyplácí nemocenské stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení.
Ne. Náhrada mzdy se vyplácí jen za pracovní dny nebo směny, které jste podle rozvrhu měli odpracovat.
Nejde o jednu pevnou částku. Výše se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu. Redukční hranice pro rok 2026 jsou 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč. Nemocenské činí 60 %, později 66 % a od 61. dne 72 % redukovaného základu.
Ano, v prvních 14 dnech může kontrolovat, zda dodržujete režim dočasně práce neschopného zaměstnance. Při porušení režimu vám mohou vzniknout pracovněprávní i dávkové následky.
Obecně ne. Dočasná pracovní neschopnost je určena k tomu, abyste práci nevykonávali. Pokud jste schopni pracovat, má se situace řešit ukončením pracovní neschopnosti a běžným výkonem práce, ne jejím „kombinováním“ s home officem.
Standardní podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti.
Ne automaticky. Dlouhá pracovní neschopnost sama o sobě není běžným výpovědním důvodem. Záleží na konkrétní situaci a na tom, zda je zaměstnanec po návratu schopen dál vykonávat sjednanou práci.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
