Právní rámec práce z domova
Práce na dálku dnes vyžaduje písemnou dohodu, která musí jasně stanovit zejména místo výkonu práce, způsob komunikace se zaměstnavatelem a pravidla týkající se pracovní doby. Je důležité určit, zda pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, nebo zda si ji zaměstnanec organizuje sám. Tato informace je klíčová, protože umožňuje určit, kdy zaměstnanec práci vykonává a kdy nikoli, což je rozhodující při posuzování případného pracovního úrazu.
Součástí dohody bývá také ujednání o náhradách nákladů spojených s výkonem práce doma. Zaměstnavatel může poskytovat paušální náhradu, která kompenzuje zejména spotřebu energií a další výdaje spojené s prací na dálku, nebo se lze výslovně dohodnout, že se náhrady neposkytují. Takové ujednání musí být dobrovolné a jednoznačné. Dohoda zároveň často obsahuje způsob, jakým zaměstnanec prokazuje vhodnost a bezpečnost svého pracoviště, ať už formou fotografií nebo jiným vzdáleným způsobem, protože zaměstnavatel obvykle do domácnosti vstoupit nemůže.
Související služba
Potřebujete vyřešit interní předpisy v oblasti BOZP?
Nechte to na nás. Zkontrolujeme, zda vaše předpisy obsahují všechny nezbytné informace, případně vám je připravíme na klíč.
Chci právní radu
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Neexistence právní úpravy BOZP pro práci doma
Zákoník práce nemá žádnou speciální variantu pravidel BOZP pro home office. V podstatě je tedy nutné aplikovat obecnou úpravu BOZP nejen na kancelářský, nemocniční či jakýkoliv další běžný pracovní provoz, ale také na provoz domácí, a to ideálně v plném rozsahu. Pokud by se ovšem vše dodržovalo do důsledků, vedlo by to spíše k absurdním situacím.
Zaměstnavatel má v oblasti BOZP řadu povinností vyplývajících ze zákona. Ty se týkají například:
Hned první bod nás ale přivádí spíše k úsměvu. Jak si představit takovou identifikaci rizik u sebe doma? Máme očekávat návštěvu zaměstnavatele v naší kuchyni či ložnici? Budeme vyplňovat dotazník o kvalitě či vyviklanosti naší židle? A jak si počínat, pokud home office vlastně ani nevykonáme doma, ale v lese, na pláži či v kavárně?
Jak je to s řešením BOZP v praxi?
V praxi se dnes považuje za dostačující, pokud zaměstnanec poskytne zaměstnavateli základní informace o svém pracovním místě tak, aby bylo možné posoudit, zda splňuje základní požadavky na bezpečnost a ergonomii. Obvyklé je předání fotografií nebo krátkého videa, případně čestné prohlášení zaměstnance o tom, že pracoviště odpovídá bezpečnostním standardům. Zaměstnanec samozřejmě může umožnit i osobní kontrolu, avšak pouze dobrovolně. Žádný předpis nedává zaměstnavateli oprávnění vstoupit do domova zaměstnance.
Pro zaměstnavatele zůstává jednou z nejdůležitějších povinností řádné proškolení zaměstnance v oblasti BOZP, které musí být uzpůsobeno konkrétnímu typu pracoviště. Pokud zaměstnanec pracuje na různých místech, například střídavě doma, v kavárně či na chalupě, přechází větší část odpovědnosti za bezpečné prostředí na něj samotného. Zaměstnavatel může také poskytnout vybavení, které považuje pro bezpečný výkon práce za nezbytné.
Tip na článek
Tip: Zajímá vás, jaké má vůči vám zaměstnavatel povinnosti? Jaká kritéria musí splňovat vaše pracovní podmínky, za co musíte dostat zaplaceno, a jak je to třeba s dovolenou? A naopak, jaká má zaměstnavatel práva vůči vám? To se dozvíte v našem článku na téma: Práva a povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.
Jak se kvalifikují úrazy na home office?
Od roku 2023 zákoník práce výslovně upravuje, že dohoda o práci na dálku musí obsahovat mimo jiné způsob rozvrhování pracovní doby. To má praktický dopad na dokazování pracovních úrazů: pokud si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu, je nutné stanovit, kdy se nachází „v práci“, aby bylo možné posoudit, zda k úrazu došlo v souvislosti s výkonem práce.
Obecná definice pracovního úrazu říká, že jde o poškození zdraví či smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, a to výhradně při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Velmi zajímavou situací je ovšem vznik pracovního úrazu během práce doma. I v tomto případě je samozřejmě základní povinností zaměstnance úraz oznámit. Zaměstnavatel je následně povinen vše prošetřit. Zde vyvstává otázka, zda takové šetření může probíhat rovněž na základě fotek či videonahrávky, či je nezbytné domov zaměstnance navštívit. Připustíme li poslední variantu, pak by to předpokládalo dobrovolné umožnění vstupu zaměstnavatele do vlastního bytu, což nemusí být každému zaměstnanci příjemné. Vynutit si takový vstup ovšem nelze.
Další otázkou je, jak se bude prokazovat něco, u čeho nejspíš nebyli žádní svědci. Zaměstnavatel navíc nemá mnoho možností ověřit, zda se úraz přihodil během pracovní doby a v souvislosti s výkonem práce, a to ani za situace, kdy by ho zaměstnanec do bytu pustil. Nelze totiž v podstatě prokázat, že pád ze židle souvisel s podáváním si slovníku z vyšších pater knihovny a nikoliv s věšením záclon, či že úraz elektrickým proudem způsobil počítač a nikoliv vadný mixér.
Aby bylo možné uplatnit nárok z pracovního úrazu při práci z domova, musí být jasně doloženo, že zaměstnavatel práci na dálku umožnil a zaměstnanec ji skutečně vykonával. Důležitým prvkem je právě určení pracovní doby v dohodě. Pokud si pracovní dobu rozvrhuje zaměstnanec sám, bývá rozhodující, zda v době úrazu prokazatelně plnil pracovní úkoly. Podporou mohou být komunikace se zaměstnavatelem, svědectví osoby přítomné v domácnosti či fotografie místa úrazu. Stále platí, že pokud zaměstnanec v době úrazu vykonával činnost zcela nesouvisející s prací – například vařil, nakupoval nebo se věnoval jiným domácím záležitostem – nepůjde o pracovní úraz.
Tip na článek
Tip: Pracovním úrazům a nárokům na jejich odškodnění jsme se detailně zabývali v našem článku.
Nemoc z povolání
Jak bylo již výše uvedeno, vzhledem k faktu, že home office je nejčastěji domlouván pro výkon kancelářské práce, nelze si představit mnoho typů nemocí z povolání, které tímto způsobem vzniknou, ale zcela tuto možnost vyloučit nelze.
Výše uvedené informace o možnosti uplatnění nároku na odškodnění z titulu pracovního úrazu by tedy měly platit také pro posuzování nemocí z povolání. Pracujete-li dlouhodobě na home office a v souvislosti s vaší prací se u vás vyskytla nemoc, která byla odborným pracovištěm kvalifikována jako nemoc z povolání, můžete rovněž uplatnit veškeré nároky, které byste uplatnili při navštěvování “běžného” pracoviště.
Nároky z pracovního úrazu či nemoci z povolání
Zaměstnavatel je povinen stejně jako u pracovních úrazů či nemocí, které se přihodily na běžném pracovišti, poskytnout zaměstnanci náhradu za věcnou škodu, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, ztrátu na výdělku a také náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.
U práce z domova se tato pravidla nijak neliší. Podstatné je pouze to, zda je úraz nebo nemoc z povolání v přímé souvislosti s výkonem práce a zda to lze prokázat.
Shrnutí
Práce z domova je v posledních letech běžným způsobem výkonu práce a vyžaduje písemnou dohodu, která určuje místo výkonu práce, způsob rozvržení pracovní doby, komunikaci se zaměstnavatelem a podmínky náhrady nákladů, často formou paušálu. I při práci na dálku odpovídá zaměstnavatel za bezpečnost zaměstnance, přičemž posouzení domácího pracoviště se obvykle provádí na základě fotografií či prohlášení zaměstnance, protože vstup do jeho domova je pouze dobrovolný. Pracovní úraz může vzniknout i na home office, pokud k němu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, avšak dokazování bývá obtížnější kvůli absenci svědků. Klíčové je, zda zaměstnanec v dané době skutečně pracoval, což se odvíjí od dohody o rozvržení pracovní doby. Nároky z pracovních úrazů a nemocí z povolání zůstávají stejné jako při práci na pracovišti a zahrnují náhradu věcné škody, náklady léčení, ztrátu na výdělku a odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění.
Často kladené dotazy
Co je pracovní úraz a jak probíhá hlášení pracovního úrazu?
Pracovní úraz je poškození zdraví, ke kterému dojde při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Stejně jako u běžných pracovních úrazů musí být i úraz na home office okamžitě oznámen zaměstnavateli, protože právě včasné hlášení pracovního úrazu výrazně ovlivňuje jeho posouzení i následné odškodnění. Zaměstnanec by měl uvést, kdy a jak k úrazu došlo, a doložit dostupné důkazy, případně i informaci o svědcích. Zpětně lze úraz nahlásit jen obtížně a zaměstnavatel může jeho uznání zpochybnit.
Jaká je lhůta pro nahlášení pracovního úrazu a co hrozí při pozdním oznámení?
Lhůta pro nahlášení pracovního úrazu není v zákoníku práce stanovena pevně, ale platí, že zaměstnanec musí úraz oznámit bez zbytečného odkladu. Čím později k hlášení dojde, tím obtížnější bude prokazování a může být zpochybněno, zda se úraz skutečně stal při práci. Pozdní hlášení pracovního úrazu také zpomaluje celý postup při pracovním úrazu, což má vliv i na to, jak dlouho trvá vyplacení pracovního úrazu.
Jak se počítá odškodnění pracovního úrazu a co všechno zahrnuje?
Odškodnění pracovního úrazu se skládá z několika položek, například z náhrady ztráty na výdělku, účelně vynaložených nákladů léčení, věcné škody a bolestného. Výpočet odškodnění pracovního úrazu se často opírá o bodové hodnocení, které zahrnuje i trvalé následky pracovního úrazu. Bolestné při pracovním úrazu se stanovuje podle metodik Nejvyššího soudu, které se pravidelně aktualizují, takže se jejich výše může mezi jednotlivými roky lišit. Specializované pojišťovny, jako například Kooperativa, se pak řídí svými interními postupy, avšak výchozí metodika je pro všechny stejná.
Vyplácí se odškodnění pracovního úrazu i bez pracovní neschopnosti nebo po skončení pracovního poměru?
Ano, odškodnění pracovního úrazu lze získat i bez pracovní neschopnosti, pokud je prokázáno, že ke škodě na zdraví skutečně došlo během práce. Odškodnění pracovního úrazu po skončení pracovního poměru je rovněž možné, protože rozhodující je okamžik vzniku úrazu, nikoli trvání pracovního vztahu v době vyřizování. Odškodnění pracovního úrazu u dohody o provedení práce se řídí obdobnými principy jako u zaměstnaneckého poměru, takže i brigádník může uplatnit nárok na bolestné či náhradu ztráty na výdělku. Naopak odškodnění pracovního úrazu a daňové přiznání spolu přímo nesouvisejí, protože odškodnění není předmětem daně ani exekuce.
Jak se platí pracovní úraz a jak dlouho trvá jeho vyplacení?
Pracovní úraz se „neplatí“ ze mzdy zaměstnavatele, ale z jeho zákonného pojištění odpovědnosti, které u velké části zaměstnavatelů spravuje pojišťovna Kooperativa. Jak dlouho trvá vyplacení pracovního úrazu, záleží především na rychlosti doložení veškerých podkladů, na uznání úrazu jako pracovního a na ukončení léčby, které je nezbytné pro stanovení bolestného i případného bodového hodnocení trvalých následků. Pracovní úraz může být vyplacen i formou jednorázové kompenzace nebo postupně vyplácených náhrad, podle toho, jaké škody zaměstnanci vznikly. Náhrada mzdy při pracovním úrazu pak náleží zaměstnanci stejně jako u běžné pracovní neschopnosti.
