Práce z domova se během uplynulých let velmi rozšířila, někteří pracovníci se už de facto do kanceláří nevrátili, jiní se tam vyskytují jen občas. Co je bráno jako benefit pro zaměstnance, může být lehkou noční můrou pro personalisty, kteří některé situace řeší poprvé. Jaké jsou v takových případech povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance? A jak si počínat, dojde-li v domácnostech zaměstnanců k úrazu?
Z právního hlediska představoval home office doposud spíše výjimečný způsob výkonu práce. Z toho vyplývá i jeho nepříliš detailní právní úprava. Zákoník práce je totiž spíš než na redaktory novin či ajťáky konstruován pro pracovníky v továrnách. A právě proto mohou nyní jak zaměstnanci, tak především zaměstnavatelé tápat. Zejména v tom, co se ve vztahu k pracovníkům na home office očekává – například v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Nechte to na nás. Zkontrolujeme, zda vaše předpisy obsahují všechny nezbytné informace, případně vám je připravíme na klíč.
Zákoník práce nemá žádnou speciální variantu pravidel BOZP pro home office. V podstatě je tedy nutné aplikovat obecnou úpravu BOZP nejen na kancelářský, nemocniční či jakýkoliv další běžný pracovní provoz, ale také na provoz domácí, a to ideálně v plném rozsahu. Pokud by se ovšem vše dodržovalo do důsledků, vedlo by to spíše k absurdním situacím.
Zaměstnavatel má v oblasti BOZP řadu povinností vyplývajících ze zákona. Ty se týkají například:
Hned první bod nás ale přivádí spíše k úsměvu. Jak si představit takovou identifikaci rizik u sebe doma? Máme očekávat návštěvu zaměstnavatele v naší kuchyni či ložnici? Budeme vyplňovat dotazník o kvalitě či vyviklanosti naší židle? A jak si počínat, pokud home office vlastně ani nevykonáme doma, ale v lese, na pláži či v kavárně?
Tip: Obecné povinnosti zaměstnavatele týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsme blíže definovali v našem článku.
Situace kolem home office se vyvíjí a dá se předpokládat, že časem dojde nutně ke změně právní úpravy, která by povinnosti zaměstnavatele při práci z domova omezila, případně by ozřejmila nějaké praktické postupy pro provádění různých kontrol apod.
Do té doby budeme odkázání spíše na improvizaci (v některých případech možná i k ignoraci předpisů).
Chceme-li skutečně být důslední a pokyny v oblasti BOZP i v rámci home office dodržovat, můžeme poslechnout rady některých poradců v oblasti pracovního práva, kteří doporučují začít naplňovat literu zákona vyfocením domácího pracoviště zaměstnancem a posouzením bezpečnosti pracoviště zaměstnavatelem na dálku, na základě fotek. Předpokládá se přitom, že práce na home office je v drtivé většině případů prací kancelářskou a velká rizika tady nehrozí. Byla-li by nějaká identifikována, měl by je zaměstnanec na základě pokynů zaměstnavatele odstranit.
Zaměstnanec by také mohl potvrdit, že se u něj doma vyskytuje lékárnička, případně i malý hasicí přístroj. Pochopitelně, že i zaměstnanci pracujícímu doma musí být přiděleny ochranné prostředky, pokud jsou pro jeho práci nutné.
Jednou z mála povinností v oblasti BOZP, která v daném kontextu nezní absurdně, je řádně proškolit zaměstnance z témat bezpečnosti práce. Školení je třeba upravit na míru konkrétního typu pracoviště, na němž se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou (problematická situace nastává ve chvíli, kdy by chtěl zaměstnanec pracovat pokaždé někde jinde, zde bude bezesporu mnohem vyšší míra odpovědnosti spočívat na něm).
V případě dlouhodobé práce na home office je žádoucí, aby zaměstnavatel vybavil pracoviště vlastním zařízením, například počítačem, tiskárnou, případně nářadím či přístroji, které jsou pro výkon práce nezbytné.
Tip: Zajímá vás, jaké má vůči vám zaměstnavatel povinnosti? Jaká kritéria musí splňovat vaše pracovní podmínky, za co musíte dostat zaplaceno, a jak je to třeba s dovolenou? A naopak, jaká má zaměstnavatel práva vůči vám? To se dozvíte v našem článku na téma: Práva a povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.
Obecná definice pracovního úrazu říká, že jde o poškození zdraví či smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, a to výhradně při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Velmi zajímavou situací je ovšem vznik pracovního úrazu během práce doma. I v tomto případě je samozřejmě základní povinností zaměstnance úraz oznámit. Zaměstnavatel je následně povinen vše prošetřit. Zde vyvstává otázka, zda takové šetření může probíhat rovněž na základě fotek či videonahrávky, či je nezbytné domov zaměstnance navštívit. Připustíme li poslední variantu, pak by to předpokládalo dobrovolné umožnění vstupu zaměstnavatele do vlastního bytu, což nemusí být každému zaměstnanci příjemné. Vynutit si takový vstup ovšem nelze.
Další otázkou je, jak se bude prokazovat něco, u čeho nejspíš nebyli žádní svědci. Zaměstnavatel navíc nemá mnoho možností ověřit, zda se úraz přihodil během pracovní doby a v souvislosti s výkonem práce, a to ani za situace, kdy by ho zaměstnanec do bytu pustil. Nelze totiž v podstatě prokázat, že pád ze židle souvisel s podáváním si slovníku z vyšších pater knihovny a nikoliv s věšením záclon, či že úraz elektrickým proudem způsobil počítač a nikoliv vadný mixér.
Chcete-li jakožto pracovníci na home office uplatnit nároky plynoucí z pracovního úrazu, měli byste jednak mít možnost prokázat, že vám zaměstnavatel práci doma umožnil, či jste se na ni vzájemně dohodli (oproti některým názorům a mýtům platí, že práci na home office nelze nařídit). Dále byste měli mít co nejvíce důkazů, které podpoří vaše tvrzení, že k úrazu došlo během práce či v přímé souvislosti s ní. Pomoci vám může například svědectví jiného člena rodiny, fotka z místa úrazu apod.
Stejně jako v případě běžně posuzovaných úrazů na pracovišti také zde platí, že nárok na odškodnění ztrácíte, pokud jste šli k lékaři, odešli si nakoupit jídlo či do restaurace.
Tip: Pracovním úrazům a nárokům na jejich odškodnění jsme se detailně zabývali v našem článku.
Jak bylo již výše uvedeno, vzhledem k faktu, že home office je nejčastěji domlouván pro výkon kancelářské práce, nelze si představit mnoho typů nemocí z povolání, které tímto způsobem vzniknou, ale zcela tuto možnost vyloučit nelze.
Výše uvedené informace o možnosti uplatnění nároku na odškodnění z titulu pracovního úrazu by tedy měly platit také pro posuzování nemocí z povolání. Pracujete-li dlouhodobě na home office a v souvislosti s vaší prací se u vás vyskytla nemoc, která byla odborným pracovištěm kvalifikována jako nemoc z povolání, můžete rovněž uplatnit veškeré nároky, které byste uplatnili při navštěvování “běžného” pracoviště.
Tip: Hrozí vám nemoc z povolání? To se dozvíte v našem dalším článku.
Zaměstnavatel je povinen stejně jako u pracovních úrazů či nemocí, které se přihodily na běžném pracovišti, poskytnout zaměstnanci náhradu za:
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Pod pojmem „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ (BOZP) se skrývá celá řada problematik a pravidel. Mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci tyto oblasti vnímají spíše jako nutné zlo a jakousi formalitu. To se však může změnit v případě závažného úrazu, kontroly inspektorátu práce či pracovněprávního sporu. Jak se tedy připravit, aby vás jako zaměstnavatele tyto události nezaskočily?
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
