Dovolená, nemoc či svátek. Tyto poměrně dost odlišné situace u zaměstnanců mají jedno společné: mohou přinášet nárok na náhradu mzdy. Za jakých podmínek se tak děje a v jaké výši je mzda nahrazována, vám přiblížíme v našem článku.
Dovolená, nemoc či svátek. Tyto poměrně dost odlišné situace u zaměstnanců mají jedno společné: mohou přinášet nárok na náhradu mzdy. Za jakých podmínek se tak děje a v jaké výši je mzda nahrazována, vám přiblížíme v našem článku.
Při pracovní neschopnosti máte nárok na nemocenskou dávku, kterou vyplácí stát od 15. dne nemoci. Do této doby se o vás dle zákona musí postarat zaměstnavatel, který vám hradí prvních 14 dní nemoci náhradu mzdy.
Zbystřete ale, pokud se jedná o nemoc během zkušební doby. Marodit samozřejmě můžete i v tomto období, ale přináší to zpravidla dopad na délku zkušební doby, případně i další odlišnosti.
Pokud zaměstnanec onemocní opakovaně v krátké době, může se jeho průměrný výdělek snížit, protože se počítá z předchozího čtvrtletí, které mohlo být ovlivněno nemocí.
Tip: Na jaké dávky má pracovník nárok, pokud dlouhodobě onemocní a jak dlouho mu zaměstnavatel musí držet místo? Může po něm požadovat, aby v době, kdy leží doma nemocný, alespoň částečně pracoval? Tumu jsme se věnovali v samostatném článku.
Pro rok 2025 byly stanoveny následující redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti:
Tyto hranice se používají k úpravě průměrného hodinového výdělku následovně:
Příklad výpočtu:
Pokud je váš průměrný hodinový výdělek 500 Kč, redukce proběhne takto:
Celkem: 244,44 Kč + 81,48 Kč + 27,78 Kč = 353,70 Kč
Náhrada mzdy činí 60 % z této částky: 353,70 Kč × 60 % = 212,22 Kč.
Tato částka představuje náhradu mzdy za jednu hodinu pracovní neschopnosti v prvních 14 dnech nemoci.
Tip: Rozdíly mezi hrubou a čistou mzdou a jejich výpočty jsme se zabývali v samostatném článku.
Není vám jasné, na jakou náhradu mzdy máte nárok, nebo vám ji zaměstnavatel odpírá a nevíte, jak se jí domoci? Stačí nám popsat svůj problém a některý z našich specialistů vám do dvou pracovních dnů poradí a pomůže.
Náhrada mzdy za dovolenou se odvíjí od jiného konceptu než náhrada mzdy během nemoci. Primárně se vychází z průměrného výdělku v jednotlivých čtvrtletích, po jejichž uplynutí by vám měla účtárna zaměstnavatele spočítat průměrný výdělek právě za toto čtvrtletí. Jde tedy o data 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října.
Při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou se vychází z průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, nikoli z posledních tří měsíců. Průměrným výdělkem se tu rozumí hrubá mzda za tyto tři měsíce dělená počtem odpracovaných hodin. Takto získanou částkou se pak vynásobí počet hodin, které strávíte na dovolené (např. 5 dní x 8 hodin = 40 hodin).
V konkrétním případě, pokud například paní Kociánová pojede na dovolenou 5. června, pak jako základ nevezmeme průměrný výdělek za 4. března až 4. června. ale vyjdeme z průměrného výdělku spočítaného k 1. dubnu za předchozí čtvrtletí.
Tip: Nejste si jisti, jak postupovat, když vám zaměstnavatel nechce schválit dovolenou? Poradíme vám, na co přesně máte nárok a kdy a jak lze dovolenou čerpat.
Poměrně snadno si můžete na dovolenou (resp. přesněji řečeno krátce po ní) přilepšit, a to tehdy, pokud si ji vezmete ve čtvrtletí následujícím poté, kdy jste dostali nějaké odměny či prémie. Pokud jste dostali například velmi štědré prémie v prosinci a svou dovolenou budete čerpat v únoru na horách, bude náhrada mzdy za vaší dovolenou vyšší než kdybyste pracovali. Toto platí za předpokladu, že šlo o mimořádné prémie. Pokud se odměna vztahovala k delšímu období, například půl roku, počítá se do hrubé mzdy pouze jedna její šestina (dvanáctina v případě roční odměny).
Jak je výše uvedeno, hrubá mzda za předchozí čtvrtletí se dělí počtem odpracovaných hodin. Pokud tedy bylo hodin odpracováno méně v důsledku svátku, hodinová mzda se tím opticky zvýší.
Pokud jste nemohli jít do práce například ve středu 17. listopadu z důvodu svátku, nemusíte se bát snížení mzdy v důsledku méně odpracovaných dní. I v tomto případě máte totiž nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (či jeho části) za mzdu, o kterou jste přišli v důsledku svátku.
Pokud zaměstnanec nepracoval z důvodu státního svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, náleží mu náhrada mzdy podle zákoníku práce. Pracovní doba, která takto odpadla se pro účely výplaty mzdy posuzuje jako výkon práce.
V případě vícesměnného provozu je situace jiná. Zaměstnavatel by měl rozepsat, ve které dny zaměstnanec pracuje a kdy ne a následně nehraje roli, zda se jedná o svátky či ne.
Státní svátky stanovuje zákon na dny: 1. leden, 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad. Jako ostatní svátky stanoví zákon 1. leden, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 24. prosinec, 25., prosinec, 26. prosinec.
Zákon rozlišuje ještě další situace, při kterých náleží zaměstnanci refundace mzdy. Můžete si bez obav vyrazit k lékaři a bude vám poskytnuta náhrada mzdy a pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Stejně tak můžete k lékaři i jako doprovod svého malého dítěte, případně i manžela, druha či rodiče (pokud je doprovod nezbytný). Dvoudenní pracovní volno s náhradou mzdy vám poskytne zaměstnavatel, pokud se chcete vdávat či ženit (náhrada mzdy z toho připadá pouze na jeden den). Zákon na vás pamatuje také při smutných událostech, jako je úmrtí rodinných příslušníků.
Tip: Potřebujete se přestěhovat, vyležet angínu, nebo se psem k veterináři? Ve všech případech se jedná o situace, které se zpravidla odehrávají během vaší pracovní doby. Při kterých příležitostech máte nárok na placené (či neplacené) volno od zaměstnavatele? A co kdybyste chtěli volno třeba na cestování?
Náhrada mzdy je klíčovým prvkem pracovněprávních vztahů a týká se situací, jako je pracovní neschopnost, dovolená či státní svátky. Zaměstnavatel hradí prvních 14 dní nemoci, poté přebírá výplatu nemocenské stát. Výpočet náhrady mzdy podléhá redukčním hranicím, které se každoročně aktualizují. Zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy i při překážkách v práci způsobených zaměstnavatelem, například při dočasném uzavření provozu. Důležité je znát svá práva a správně uplatnit nároky, aby zaměstnanec obdržel spravedlivou kompenzaci.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
