Jak se domáhat náhrady mzdy?

Rychlý přehled:

Náhrada mzdy nahrazuje příjem v situacích, kdy nepracujete, ale zákon vám přesto chrání výdělek. Nejčastěji jde o nemoc v prvních 14 dnech, dovolenou, svátek, návštěvu lékaře, svatbu, pohřeb nebo jiné důležité osobní překážky v práci.

Nejste si jistí, jestli vám zaměstnavatel náhradu mzdy vypočítal správně, nebo vám ji vůbec neposlal? Popište nám situaci a náš advokát vám řekne, na co máte nárok a jak postupovat dál.

Náhrada mzdy za nemoc

Při dočasné pracovní neschopnosti máte v prvních 14 kalendářních dnech nárok na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele podle zákoníku práce. Od 15. dne už se nevyplácí náhrada mzdy, ale nemocenské dávky ze systému nemocenského pojištění. Náhrada mzdy při nemoci se poskytuje za pracovní dny, respektive za směny, které vám kvůli nemoci odpadly.

Zbystřete ale, pokud se jedná o nemoc během zkušební doby. Marodit samozřejmě můžete i v tomto období, ale přináší to zpravidla dopad na délku zkušební doby, případně i další odlišnosti.

Pokud zaměstnanec onemocní opakovaně v krátké době, může se jeho průměrný výdělek snížit, protože se počítá z předchozího čtvrtletí, které mohlo být ovlivněno nemocí.

Z praxe vidíme, že nejčastější problém nevzniká u samotného nároku, ale u výpočtu. Zaměstnanec často neví, z jakého čtvrtletí zaměstnavatel vycházel, zda správně započetl prémie a kolik směn mu kvůli nemoci skutečně odpadlo. Pokud se částka na výplatní pásce liší od očekávání, vyžádejte si nejdřív písemné vysvětlení výpočtu.

Výše náhrady mzdy při nemoci v roce 2026

Pro rok 2026 činí redukční hranice pro nemocenské pojištění:

• První redukční hranice: 1 633 Kč
• Druhá redukční hranice: 2 449 Kč
• Třetí redukční hranice: 4 897 Kč

Pro náhradu mzdy v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti se tyto denní redukční hranice převádějí na hodinové koeficientem 0,175. V roce 2026 tedy platí tyto hodinové redukční hranice:

• První redukční hranice: 285,78 Kč
• Druhá redukční hranice: 428,58 Kč
• Třetí redukční hranice: 856,98 Kč

Tyto hranice se používají k úpravě průměrného hodinového výdělku následovně:

• Do 285,78 Kč se započítává 90 % průměrného hodinového výdělku.
• Od 285,79 Kč do 428,58 Kč se započítává 60 %.
• Od 428,59 Kč do 856,98 Kč se započítává 30 %.
• Nad 856,98 Kč se již částka nezapočítává.

Příklad výpočtu

Pokud je váš průměrný hodinový výdělek 500 Kč, redukce v roce 2026 proběhne takto:

Do 285,78 Kč: 285,78 Kč × 90 % = 257,20 Kč
Od 285,79 Kč do 428,58 Kč: (428,58 Kč – 285,78 Kč) × 60 % = 85,68 Kč
Od 428,59 Kč do 500 Kč: (500 Kč – 428,58 Kč) × 30 % = 21,43 Kč

Celkem: 257,20 Kč + 85,68 Kč + 21,43 Kč = 364,31 Kč

Náhrada mzdy činí 60 % z této částky:

364,31 Kč × 60 % = 218,59 Kč

Tato částka představuje orientační náhradu mzdy za jednu hodinu pracovní neschopnosti v prvních 14 dnech nemoci. Zaměstnavatel ji vyplácí za zameškané směny, tedy za pracovní hodiny, které zaměstnanec kvůli nemoci neodpracoval.

Pokud vám výplatní páska nesedí, neřešte to jen ústně. Požádejte zaměstnavatele písemně o vysvětlení výpočtu a uschovejte si výplatní pásku, potvrzení o pracovní neschopnosti i rozvrh směn. Právě tyto dokumenty budou klíčové, pokud budete chtít náhradu mzdy vymáhat.

Náhrada mzdy za dovolenou

Náhrada mzdy za dovolenou se odvíjí od jiného konceptu než náhrada mzdy během nemoci. Primárně se vychází z průměrného výdělku v jednotlivých čtvrtletích, po jejichž uplynutí by vám měla účtárna zaměstnavatele spočítat průměrný výdělek právě za toto čtvrtletí. Jde tedy o data 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října.

Při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou se vychází z průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, nikoli z posledních tří měsíců. Průměrným výdělkem se tu rozumí hrubá mzda za tyto tři měsíce dělená počtem odpracovaných hodin. Takto získanou částkou se pak vynásobí počet hodin, které strávíte na dovolené (např. 5 dní x 8 hodin = 40 hodin).

V konkrétním případě, pokud například paní Kociánová pojede na dovolenou 5. června, pak jako základ nevezmeme průměrný výdělek za 4. března až 4. června. ale vyjdeme z průměrného výdělku spočítaného k 1. dubnu za předchozí čtvrtletí.

V praxi bývají sporné hlavně mimořádné odměny. Jinak se započítává jednorázová prémie za konkrétní měsíc a jinak odměna za delší období. Proto se může stát, že dva zaměstnanci se stejnou mzdou dostanou za dovolenou rozdílnou náhradu.

Lze ovlivnit výši náhrady mzdy za dovolenou?

Poměrně snadno si můžete na dovolenou (resp. přesněji řečeno krátce po ní) přilepšit, a to tehdy, pokud si ji vezmete ve čtvrtletí následujícím poté, kdy jste dostali nějaké odměny či prémie. Pokud jste dostali například velmi štědré prémie v prosinci a svou dovolenou budete čerpat v únoru na horách, bude náhrada mzdy za vaší dovolenou vyšší než kdybyste pracovali. Toto platí za předpokladu, že šlo o mimořádné prémie. Pokud se odměna vztahovala k delšímu období, například půl roku, počítá se do hrubé mzdy pouze jedna její šestina (dvanáctina v případě roční odměny).

Jak je výše uvedeno, hrubá mzda za předchozí čtvrtletí se dělí počtem odpracovaných hodin. Pokud tedy bylo hodin odpracováno méně v důsledku svátku, hodinová mzda se tím opticky zvýší.

Náhrada mzdy za svátek

Pokud jste nemohli jít do práce například ve středu 17. listopadu z důvodu svátku, nemusíte se bát snížení mzdy v důsledku méně odpracovaných dní. I v tomto případě máte totiž nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (či jeho části) za mzdu, o kterou jste přišli v důsledku svátku.

Pokud zaměstnanec nepracoval z důvodu státního svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, náleží mu náhrada mzdy podle zákoníku práce. Pracovní doba, která takto odpadla se pro účely výplaty mzdy posuzuje jako výkon práce.

V případě vícesměnného provozu je situace jiná. Zaměstnavatel by měl rozepsat, ve které dny zaměstnanec pracuje a kdy ne a následně nehraje roli, zda se jedná o svátky či ne.

Státní svátky stanovuje zákon na dny: 1. leden, 8. květen, 5. a 6. červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad. Jako ostatní svátky stanoví zákon 1. leden, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen, 24. prosinec, 25., prosinec, 26. prosinec.

Další případy náhrady mzdy

Zákon rozlišuje ještě další situace, při kterých náleží zaměstnanci refundace mzdy. Můžete si bez obav vyrazit k lékaři a bude vám poskytnuta náhrada mzdy a pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Stejně tak můžete k lékaři i jako doprovod svého malého dítěte, případně i manžela, druha či rodiče (pokud je doprovod nezbytný).

Dvoudenní pracovní volno s náhradou mzdy vám poskytne zaměstnavatel, pokud se chcete vdávat či ženit (náhrada mzdy z toho připadá pouze na jeden den). Zákon na vás pamatuje také při smutných událostech, jako je úmrtí rodinných příslušníků.

Co dělat, když vám zaměstnavatel náhradu mzdy nevyplatí

Pokud vám náhrada mzdy nepřišla nebo je podle vás nižší, než má být, začněte kontrolou výplatní pásky. Ověřte, za jaké období byla mzda počítaná, kolik směn vám odpadlo a z jakého průměrného výdělku zaměstnavatel vycházel.

Poté zaměstnavatele požádejte písemně o vysvětlení. Stačí e-mail, ve kterém uvedete, s čím nesouhlasíte, za jaké období náhradu mzdy požadujete a jaké doklady k tomu máte.

Pokud zaměstnavatel nereaguje, můžete se obrátit na inspektorát práce nebo nárok vymáhat právní cestou. U dlužné mzdy a náhrady mzdy je důležité nečekat zbytečně dlouho, protože čím později začnete situaci řešit, tím hůř se dohledávají podklady.

Připravte si hlavně:

• pracovní smlouvu nebo dohodu,
• výplatní pásku,
• rozvrh směn,
• potvrzení o pracovní neschopnosti nebo jiný doklad k překážce,
• komunikaci se zaměstnavatelem,
• vlastní výpočet nebo alespoň odhad chybějící částky.

Náhrada mzdy se často řeší až ve chvíli, kdy peníze chybí na účtu. Čím dřív ale začnete jednat, tím snazší je dohledat směny, výplatní pásky i komunikaci se zaměstnavatelem. Pokud vám zaměstnavatel dluží náhradu mzdy, pomůžeme vám připravit výzvu k úhradě nebo další právní postup.

Shrnutí

Náhrada mzdy náleží zaměstnanci zejména při nemoci v prvních 14 dnech, při dovolené, svátku nebo některých osobních překážkách v práci. U nemoci ji platí zaměstnavatel, od 15. dne nastupuje nemocenské od státu. Výše náhrady při pracovní neschopnosti se počítá z průměrného hodinového výdělku a redukčních hranic pro rok 2026, zatímco u dovolené se vychází z průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud vám zaměstnavatel náhradu mzdy nevyplatí nebo ji spočítá špatně, požádejte ho písemně o vysvětlení, uschovejte si výplatní pásku a další doklady a případně se obraťte na právníka nebo inspektorát práce.