Shrnutí: Sociální pojištění je odvodem, který musí platit platit zaměstnanci, zaměstnavatelé i OSVČ. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu. V tomto článku vám proto přinášíme odpovědi na to, kdo musí platit sociální pojištění, kam a kolik. Kromě toho vám také povíme, kam vlastně všechny ty peníze putují.
Nejste si jistí, zda platíte správně? Nechte si situaci zkontrolovat advokátem.
Sociální pojištění neboli pojistné na sociální zabezpečení se skládá ze tří součástí – nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Jedná se tedy o částku, kterou platíte za účelem vytváření důstojných podmínek pro život sebe a svých spoluobčanů, a to zejména v nepříznivých sociálních situacích. Nejčastěji se jedná o důchodce, nezaměstnané či nemocné osoby.
Největší část financí určených na sociální zabezpečí putuje na starobní důchody a zdravotní péči, které dohromady tvoří zhruba ¾ celkových výdajů. Kromě toho jdou ale peníze také na rodinné dávky, invalidní důchody, dávky pro pozůstalé (sirotčí, vdovecké apod.), podporu v nezaměstnanosti, sociální vyloučení a příspěvky na bydlení.
Povinnost platit sociální pojištění upravuje zejména zákon o pojistném na sociální zabezpečení a zákon o důchodovém pojištění.
Z plateb sociálního pojištění se financují dávky státní sociální podpory, jako je rodičovský příspěvek nebo příspěvek na bydlení. Více o těchto dávkách si můžete přečíst v našem článku.
Sociální pojištění musí platit zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.
Jako zaměstnavatel máte za své zaměstnance povinnost odvádět sociální pojištění, které jim strháváte ze mzdy.
Sociální pojištění za vás jako zaměstnance odvádí váš zaměstnavatel a vy proto nemusíte vůbec nic řešit. Výhodou je pro vás to, že i pokud by za vás zaměstnavatel pojištění neplatil, vy z toho žádné problémy mít nebudete. Nebudou se vás týkat žádné pokuty a budete mít stále nárok na všechny výhody, které s sebou placení sociálního pojištění nese. Následky tak bude nést pouze váš zaměstnavatel. Také je důležité zmínit, že sociální pojištění vám zaměstnavatel hradí i v případě práce na zkrácený úvazek. Stejně tak nemusíte řešit sociální pojištění při neplaceném volnu.
Jako OSVČ hradíte sociální pojištění sami přímo na okresní správu sociálního zabezpečení nebo v případě paušálu na finanční správu. Povinné je ale pouze důchodové pojištění, nemocenské pojištění je dobrovolné. U vedlejší činnosti je pak platba důchodového pojištění povinná až na základě dosažených příjmů – pro rok 2026 tato hranice činí 117 521 Kč.
Platba se provádí měsíčně formou záloh a následující rok máte povinnost podat přehled o příjmech a výdajích podle kterého se určí výše pojistného za minulý rok a dochází k vrácení přeplatku, případně vzniku nedoplatku.
V praxi často vidíme situace, kdy OSVČ neplatí zálohy správně nebo vůbec – typicky proto, že si špatně vyloží pravidla vedlejší činnosti. Následně jim ČSSZ doměří pojistné i několik let zpětně a připočítá penále, které může dosahovat desítek tisíc korun.
Tip: Potřebujete právní pomoc v podnikání? Nemáte čas hledat pokaždé znovu právníka pro svou firmu? Domlouvat jeho časové možnosti, dobývat se na něj a řešit s ním fakturaci? Nebo dokonce potřebujete mít advokáta neustále k dispozici? Náš tým zkušených advokátů je tu pro vás. Nabízíme konzultace jak osobně, tak také z pohodlí vaší kanceláře, přes telefon, e-mail nebo třeba Google Meets.
Občané se mohou účastnit na důchodovém pojištění i dobrovolně. Nejčastěji se jedná o osoby vedené v evidence úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, studenty nebo osoby pracující v zahraničí.
Sociální pojištění nemusí platit lidé bez zdanitelných příjmů. Sem tedy patří například studenti, důchodci, osoby pracující na dohody a osoby registrované na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání.
Nenašli jste odpověď na vaši otázku týkající se sociálního pojištění? Jsme připraveni zodpovědět libovolný právní dotaz. V našem týmu jsou specialisté na všechny oblasti práva, takže můžeme garantovat opravdu vysokou kvalitu poskytnuté právní rady. Navíc vám ji zvládneme udělit online a do dvou pracovních dnů.
Sociální pojištění představuje součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je pak součet všech vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. U zaměstnavatele se jedná o 24,8 % z vyměřovacího základu. Z toho jde 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
U zaměstnance se jedná o 7,1 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ zaměstnance představuje součet jeho příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem zdanění. Do vyměřovacího základu tedy nepatří:
Kromě toho je ale stanoven ještě maximální vyměřovací základ. Jedná se o 48násobek průměrné mzdy a pro rok 2026 činí 2 511 168 Kč.
Počítá se jako součet všech vyměřovacích základů zaměstnance za jeden kalendářní rok.
Pokud tento součet přesáhne maximální vyměřovací základ, pak z přebytku zaměstnanec neplatí sociální pojištění. To ale platí pouze v případě, že byl zaměstnanec zaměstnaný pouze u jednoho zaměstnavatele.
Toto se přitom vztahuje i na samotného zaměstnavatele, který z této částky také neodvádí sociální pojištění, a to ani za sebe ani za zaměstnance.
Častou chybou zaměstnanců je domněnka, že za ně zaměstnavatel vše řeší bez rizika. Pokud ale zaměstnavatel pojištění neodvádí, může to mít dopad například na budoucí důchod – proto doporučujeme si platby průběžně kontrolovat.
V roce 2026 platí pro OSVČ vykonávající hlavní činnost, že minimální měsíční vyměřovací základ odpovídá 35 % průměrné mzdy, což vychází na 18 311 Kč měsíčně, a minimální měsíční záloha tedy činí 5 350 Kč. Pro vedlejší činnost je minimální měsíční vyměřovací základ 5 706 Kč, minimální záloha pak 1 667 Kč.
V dalších letech se zálohy určují na základě vašich přehledů o příjmech a výdajích. Tento přehled je třeba podat vždy do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud jste však v paušálním režimu, přehled o příjmech a výdajích podávat nemusíte.
Vyměřovací základ se určuje jako polovina dvanáctiny celkového zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji) a pojištění se určuje jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Z toho jde 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Z naší praxe: Klient (OSVČ) neplatil sociální pojištění 2 roky, protože si myslel, že spadá do vedlejší činnosti. ČSSZ mu následně doměřila pojistné přes 90 000 Kč + penále. Pomohli jsme mu nastavit splátkový kalendář a snížit sankce.
Nejste si jistí, jak správně nastavit zálohy nebo jestli máte povinnost platit? Rádi vám poradíme – online a bez čekání.
Tip: Pojistěte si, že vaše spolupráce bude po právní stránce bez nejasností, zbytečných rizik a skrytých kliček. Pomůžeme vám, ať už jste v pozici OSVČ, klienta, nebo obchodního partnera. Neprůstřelnou smlouvu vám po objednání online zvládneme připravit (či zkontrolovat) už do 3 dnů.
I v případě samoplátců se výše sociálního pojištění počítá jako procento z vyměřovacího základu. Výše vyměřovacího základu je ale v tomto případě na samotném plátci. Nesmí se však jednat o částku nižší než ¼ průměrné mzdy pro daný rok. Sazba pojistného z vyměřovacího základu je pak u osoby dobrovolné účastné důchodového pojištění stanovena na 28 %.
Zálohy na sociální pojištění se platí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), specificky na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení, a to vždy za daný měsíc mezi 1. až 20 dnem následujícího kalendářního měsíce.
Kromě výběru sociálního pojištění má Česká správa sociálního zabezpečení řadu dalších důležitých funkcí. Pojďme se na tyto funkce a způsob její organizace podívat podrobněji:
Hlavním úkolem ČSSZ je správa důchodového a nemocenského pojištění, včetně výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti. Mezi její činnosti tedy patří:
Nadřízeným orgánem ČSSZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí. V čele České správy sociálního zabezpečení stojí ředitel.
V každém okresním městě působí okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), které poskytují přímé služby občanům. V Brně působí Městská správa sociálního zabezpečení a v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení. Kromě toho je součástí ČSSZ také Institut posuzování zdravotního stavu, který má sídlo v Hradci Králové.
Dluh na sociálním či zdravotním pojištění může vzniknout rychle – stačí zapomenout jednu platbu nebo neposlat celou částku a je vymalováno. Jak to tedy přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel?
Sociální pojištění tvoří základ sociálního zabezpečení v České republice. Jeho placení je povinné pro zaměstnavatele, zaměstnance, OSVČ a některé další skupiny, přičemž výše pojistného se odvíjí od příjmů nebo vyměřovacího základu.
Největší podíl prostředků ze sociálního pojištění směřuje na důchody a zdravotní péči, ale financuje i další sociální dávky, jako je podpora v nezaměstnanosti či příspěvky na bydlení.
Sociální pojištění tvoří tři hlavní složky – nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Díky těmto platbám mají lidé zajištěné dávky při nemoci, v nezaměstnanosti nebo ve stáří. Sociální pojištění tedy představuje základní pilíř sociálního zabezpečení v České republice a je povinné pro většinu zaměstnanců i OSVČ.
Důchodové pojištění OSVČ je povinnou součástí sociálního pojištění pro všechny osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávají hlavní činnost. U vedlejší činnosti se platí až po dosažení určité výše příjmů. Výše pojistného se vypočítává z vyměřovacího základu, který tvoří polovina daňového základu (zisku). Z toho se odvádí 29,2 % – z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Ano. Sociální pojištění samoplátce je dobrovolné a mohou se k němu přihlásit osoby, které nejsou povinně účastny důchodového pojištění – typicky studenti, lidé pečující o člena rodiny, osoby dlouhodobě v zahraničí nebo nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce. Dobrovolný plátce si určuje výši svého vyměřovacího základu, ale nesmí být nižší než čtvrtina průměrné mzdy. Z této částky se odvádí 28 % na důchodové pojištění.
Vyměřovací základ sociálního pojištění je částka, ze které se počítá výše pojistného. U zaměstnance je to obvykle hrubá mzda, u OSVČ jde o polovinu daňového základu (zisku). Vyměřovací základ má zároveň svůj maximální limit. Z částky, která tento strop přesahuje, se sociální pojištění už neodvádí.
Podali jste žádost o nemocenskou, mateřskou, rodičovský příspěvek nebo jinou dávku a místo očekávané podpory vám přišlo zamítnutí? Nebo vám byla dávka přiznána v nižší výši, než odpovídá vaší situaci?
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
