Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu. V tomto článku vám proto přinášíme odpovědi na to, kdo musí platit sociální pojištění, kam a kolik. Kromě toho vám také povíme, kam vlastně všechny ty peníze putují.
Sociální pojištění neboli pojistné na sociální zabezpečení se skládá ze tří součástí – nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jedná se tedy o částku, kterou platíte za účelem vytváření důstojných podmínek pro život sebe a svých spoluobčanů, a to zejména v nepříznivých sociálních situacích. Nejčastěji se jedná o důchodce, nezaměstnané či nemocné osoby.
Největší část financí určených na sociální zabezpečí putuje na starobní důchody a zdravotní péči, které dohromady tvoří zhruba ¾ celkových výdajů. Kromě toho jdou ale peníze také na rodinné dávky, invalidní důchody, dávky pro pozůstalé (sirotčí, vdovecké apod.), podporu v nezaměstnanosti, sociální vyloučení a příspěvky na bydlení.
Tip: Dostali jste výpověď z práce? Byl-li s vámi jakýmkoliv způsobem ukončen pracovní poměr ze strany zaměstnavatele, ochráníme všechna vaše práva. S námi máte jistotu, že nepřijdete zkrátka.
Sociální pojištění musí platit zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.
Jako zaměstnavatel máte za své zaměstnance povinnost odvádět sociální pojištění, které jim strháváte ze mzdy.
Sociální pojištění za vás jako zaměstnance odvádí váš zaměstnavatel a vy proto nemusíte vůbec nic řešit. Výhodou je pro vás to, že i pokud by za vás zaměstnavatel pojištění neplatil, vy z toho žádné problémy mít nebudete. Nebudou se vás týkat žádné pokuty a budete mít stále nárok na všechny výhody, které s sebou placení sociálního pojištění nese. Následky tak bude nést pouze váš zaměstnavatel. Také je důležité zmínit, že sociální pojištění vám zaměstnavatel hradí i v případě práce na zkrácený úvazek. Stejně tak nemusíte řešit sociální pojištění při neplaceném volnu.
Jako OSVČ hradíte sociální pojištění sami přímo na okresní správu sociálního zabezpečení nebo v případě paušálu na finanční správu. Povinné je ale pouze důchodové pojištění, nemocenské pojištění je dobrovolné. U vedlejší činnosti je pak platba důchodového pojištění povinná až na základě dosažených příjmů – v roce 2024 je minimální hranice stanovena na 105 520 korun.
Platba se provádí měsíčně formou záloh a následující rok máte povinnost podat přehled o příjmech a výdajích podle kterého se určí výše pojistného za minulý rok a dochází k vrácení přeplatku, případně vzniku nedoplatku.
Tip: Potřebujete právní pomoc v podnikání? Nemáte čas hledat pokaždé znovu právníka pro svou firmu? Domlouvat jeho časové možnosti, dobývat se na něj a řešit s ním fakturaci? Nebo dokonce potřebujete mít advokáta neustále k dispozici? Náš tým zkušených advokátů je tu pro vás. Nabízíme konzultace jak osobně, tak také z pohodlí vaší kanceláře, přes telefon, e-mail nebo třeba Google Meets.
Občané se mohou účastnit na důchodovém pojištění i dobrovolně. Nejčastěji se jedná o osoby vedené v evidence úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, studenty nebo osoby pracující v zahraničí.
Sociální pojištění nemusí platit lidé bez zdanitelných příjmů. Sem tedy patří například studenti, důchodci, osoby pracující na dohody a osoby registrované na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání.
Nenašli jste odpověď na vaši otázku týkající se sociálního pojištění? Jsme připraveni zodpovědět libovolný právní dotaz. V našem týmu jsou specialisté na všechny oblasti práva, takže můžeme garantovat opravdu vysokou kvalitu poskytnuté právní rady. Navíc vám ji zvládneme udělit online a do dvou pracovních dnů.
Sociální pojištění představuje součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je pak součet všech vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. U zaměstnavatele se jedná o 24,8 % z vyměřovacího základu. Z toho jde 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
U zaměstnance se jedná o 7,1 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ zaměstnance představuje součet jeho příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem zdanění. Do vyměřovacího základu tedy nepatří:
Kromě toho je ale stanoven ještě maximální vyměřovací základ. Jedná se o 48násobek průměrné mzdy a v roce 2024 činí 2 110 416 korun. Počítá se jako součet všech vyměřovacích základů zaměstnance za jeden kalendářní rok. Pokud tento součet přesáhne maximální vyměřovací základ, pak z přebytku zaměstnanec neplatí sociální pojištění. To ale platí pouze v případě, že byl zaměstnanec zaměstnaný pouze u jednoho zaměstnavatele. Toto se přitom vztahuje i na samotného zaměstnavatele, který z této částky také neodvádí sociální pojištění, a to ani za sebe ani za zaměstnance.
První rok vaší samostatné činnosti vedlejší nemáte povinnost platit zálohy na pojistné. V případě hlavní činnosti pak platíte zálohy na základě minimálního vyměřovacího základu – ten je pro rok 2024 stanoven na 131 904 korun. V dalších letech se zálohy určují na základě vašich přehledů o příjmech a výdajích. Tento přehled je třeba podat vždy do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud jste však v paušálním režimu, přehled o příjmech a výdajích podávat nemusíte.
Vyměřovací základ se určuje jako polovina dvanáctiny celkového zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji) a pojištění se určuje jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Z toho jde 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
Tip: Pojistěte si, že vaše spolupráce bude po právní stránce bez nejasností, zbytečných rizik a skrytých kliček. Pomůžeme vám, ať už jste v pozici OSVČ, klienta, nebo obchodního partnera. Neprůstřelnou smlouvu vám po objednání online zvládneme připravit (či zkontrolovat) už do 3 dnů.
I v případě samoplátců se výše sociálního pojištění počítá jako procento z vyměřovacího základu. Výše vyměřovacího základu je ale v tomto případě na samotném plátci. Nesmí se však jednat o částku nižší než ¼ průměrné mzdy pro daný rok. Sazba pojistného z vyměřovacího základu je pak u osoby dobrovolné účastné důchodového pojištění stanovena na 28 %.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
