Výpočet důchodu je poměrně složitý proces. Svou roli hrají odpracované roky, výše vašich příjmů i doba strávená výchovou dětí, maroděním nebo na vojně. Kromě toho existují také příspěvky a další možnosti, jak si důchod navýšit. V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak probíhá výpočet finální částky a co všechno je do ní možné zahrnout.
Výše starobního důchodu se určuje na základě dvou složek: základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je stanovena pro všechny stejně a činí 10 % z aktuální průměrné mzdy. V roce 2024 se tak jedná o částku 4 400 korun. K této základní výměře se pak přičítá procentní výměra, která záleží na vašich minulých příjmech, ze kterých jste odváděli důchodové pojištění a také na odpracovaných letech.
Při výpočtu důchodu se berou v potaz vaše minulé příjmy. Konkrétně se každoročně sčítají a jejich součet tvoří tzv. vyměřovací základ. Berou se v potaz příjmy od roku 1986 do roku předcházejícího vaší žádosti o důchod.
Tyto každoroční příjmy (vyměřovací základy) se následně vynásobí tzv. důchodovým koeficientem, který vaše příjmy z minulosti převádí do dnešní hodnoty peněz (s rostoucí inflací totiž peníze ztrácí na hodnotě a to, co jste si vydělali právě např. v roce 1990, neodpovídá současnosti). To znamená, že pokud jste v roce 1990 dostávali průměrnou mzdu (zhruba 3 300 korun), bude se tento výdělek brát jakoby se jednalo o dnešní průměrnou mzdu (43 941 pro rok 2024).
Braňte se. Popište svůj problém a pošlete nám podklady. Advokát, který je odborník na danou právní oblast, si problém nastuduje a do 24 hodin vám zavolá s návrhem postupu.
Následně se z jednotlivých vyměřovacích základů vytvoří průměr, čímž se vypočítá váš průměrný měsíční výdělek za celý váš pracovní život, tedy váš osobní vyměřovací základ. Ten poté projde dvěma redukčními hranicemi. Tyto hranice jsou stanoveny na 44 % průměrné mzdy (19 346 Kč v roce 2024) a 400 % průměrné mzdy (175 868 Kč v roce 2024).
Platí přitom, že se výdělky překračující první redukční hranici počítají pouze do 26 % a výdělky překračující druhou redukční hranici se nepočítají vůbec. Tyto redukční hranice slouží k tomu, aby se zohlednily rozdíly mezi příjmy pojištěnců a zabránilo se tomu, že by lidé s vysokými příjmy dostávali nepřiměřeně vysoký důchod.
Jak podat žádost o starobní důchod a kdy vám na něj vzniká nárok? To se dozvíte v dalším článku.
Po zredukování osobního vyměřovacího základu nám vzniká tzv. výpočtový základ, ze kterého se již přímo vypočítá procentní výměra. Ta se vypočítá tak, že za každý celý rok důchodového pojištění získáte 1,5 % tohoto výpočtového základu. Například za 40 let pojištění činí procentní výměra 60 % výpočtového základu.
Procentní výměra se následně sečte se základní výměrou důchodu a tím získáte celkovou výši vašeho starobního důchodu.
Pojďme si ukázat konkrétní příklad výpočtu starobního důchodu:
Vyměřovací základ (průměrné příjmy za jednotlivé roky od 1986 do roku předcházejícího žádosti o důchod) bude zjednodušeně představovat hodnotu 40 000 Kč měsíčně.
Osobní vyměřovací základ se bude rovnat průměru z těchto vyměřovacích základů.
Doba pojištění: 40 let.
Základní výměra důchodu v roce 2024 je stanovena na 4 400 Kč měsíčně.
Vyměřovací základ je součet všech příjmů během pojištění (od roku 1986 do roku předcházejícího žádosti). Tento základ se následně přepočítá na dnešní hodnotu pomocí důchodového koeficientu.
Představme si, že pojištěnec měl každý rok stejný vyměřovací základ, a ten v přepočtu na dnešní hodnoty činí 40 000 Kč měsíčně.
První redukční hranice: 44 % průměrné mzdy = 19 346 Kč.
Druhá redukční hranice: 400 % průměrné mzdy = 175 868 Kč.
Pokud máte vyměřovací základ 40 000 Kč měsíčně, jde o částku mezi těmito dvěma hranicemi. Po zohlednění redukčních hranic:
Pokud je měsíční příjem 40 000 Kč:
Prvních 19 346 Kč se počítá na 100 %, což je 19 346 Kč.
Dalších 40 000 – 19 346 = 20 654 Kč se počítá na 26 %, což je 5 370,04 Kč.
Výpočtový základ tedy bude součet těchto částí:
19 346 Kč + 5 370,04 Kč = 24 716,04 Kč.
Procentní výměra se vypočítá na základě výpočtového základu. Za každý rok pojištění získáte 1,5 % z výpočtového základu. Předpokládejme, že pojištěnec odpracoval 40 let.
40 let × 1,5 % = 60 %.
60 % z 24 716,04 Kč (výpočtový základ) je:
24 716,04 × 0,60 = 14 829,62 Kč.
K této procentní výměře se připočítá základní výměra důchodu, která je v roce 2024 4 400 Kč.
14 829,62 Kč + 4 400 Kč = 19 229,62 Kč.
Měsíční starobní důchod tohoto pojištěnce by činil 19 229,62 Kč.
Čím je specifická situace pro důchodce OSVČ, kolik vlastně na důchodové pojištění platíte a kolik nakonec dostanete? Odpověď naleznete v našem článku.
Ještě jedna otázka však zůstává nezodpovězena, a to jak se počítá doba, kterou jste strávili na mateřské nebo třeba na rodičovské. Tyto doby jsou tzv. náhradní doby pojištění. Jedná se o doby, kdy jste nevykonávali výdělečnou činnost a neplatili důchodové pojištění, přesto se tyto doby do důchodu počítají.
Mezi náhradní doby pojištění patří například:
Náhradní doby pojištění se při určování výše důchodu stávají tzv. vyloučenými dobami. Ty mají na výsledný důchod pozitivní vliv. Dny vyloučené doby se totiž odečítají od celkového počtu dnů, na který se vypočítává průměrný výdělek, čímž se zvyšuje tento průměr.
Jak to konkrétně funguje si vysvětleme na příkladu: Pan Novák má průměrný měsíční výdělek 30 000 korun. Během roku však utrpěl úraz a tři měsíce strávil v pracovní neschopnosti. Pokud by se dny pracovní neschopnosti neodečetly, průměrný měsíční výdělek by byl nižší, v tomto případě 22 500 korun. Díky odečtení dnů pracovní neschopnosti z celkového počtu dnů se však průměrný výdělek stále počítá na základě 30 000 Kč, což má vliv na výši důchodu.
Sociální zabezpečení je státem organizovaný systém, který poskytuje finanční podporu a služby jednotlivcům v případě stáří, nemoci, invalidity, mateřství, nezaměstnanosti nebo ztráty živitele. Podívejte na přehled toho, v jakých případech nás stát chrání a do jaké míry.
K výslednému důchodu je ale možné dostat ještě příplatky, které dokážou výslednou částku podstatně navýšit a stejně tak si můžete některými kroky zvýšit sami. Pojďme se podívat na ty nejtypičtější z nich:
Výchovné patří mezi nejčastější příplatky k důchodu. Jedná se o kompenzaci za dobu, kdy se osoba věnovala výchově dětí. Tento příplatek je tedy určen pro osoby, které v důsledku výchovy dětí nemohly plně vykonávat výdělečnou činnost, čímž vznikl negativní dopad na jejich budoucí důchod.
Výchovné se poskytuje za každé dítě, které bylo vychováváno minimálně po dobu 10 let před dosažením jeho dospělosti. Výjimkou je situace, kdy se ujmete dítěte staršího osmi let nebo v případě, že dítě zemřelo před dosažením pěti let, pak je výchova nutná alespoň po dobu pěti let.
V roce 2024 je výše výchovného nastavena na 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Pokud jste tedy vychovali dětí víc, tuto částku si vynásobte jejich počtem.
Výchovné může být přiznáno mužům i ženám, kteří se věnovali výchově dítěte. Platí přitom, že na jedno dítě může dostat výchovné vždy je jedna osoba a tento nárok nelze převádět. Pokud se tedy například výchově dítěte věnovala manželka, která však předčasně zemřela, nemůže výchovné pobírat její manžel a otec dítěte. Platí také, že se týká jen těch žen, na které se nevztahují pravidla o snižování důchodového věku na základě počtu vychovaných dětí (ženy narozené po roce 1971). Na výchovné nemají nárok ti, kteří se proti vychovávanému dítěti dopustili trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem.
O výchovné je třeba si požádat a prokázat fakt, že jste se věnovali výchově dítěte. K prokázání však stačí čestné prohlášení. Žádost je pak možné podat na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Může se stát, že se objeví spor o to, kdo dítě vychovával. Například v situaci, kdy jsou manželé rozvedeni a oba si myslí, že mají na výchovné nárok. V tomto případě bude situaci prošetřovat příslušný správní orgán, který bude zjišťovat, na které straně leží pravda (může si žádat související dokumenty, vyslýchat svědky apod.).
Důchod si můžete zvýšit také tím, že v něm budete pracovat, a to nejen o peníze, které si prací vyděláte. Za každých 360 dnů strávených výdělečnou činností se vám totiž zvyšuje procentní výměra o 0,4 % výpočtového základu. A pokud pracujete a necháváte si vyplácet pouze polovinu důchodu, můžete očekávat zvýšení o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 dní strávených výdělečnou činností. O zvýšení důchodu si ale musíte v obou případech požádat.
Vyplatí se vám i nadále pracovat poté, když jste odešli do důchodu? A jak to se zaměstnáním seniorů vlastně je? Mění se způsob zaměstnávání či pracovní smlouva ve chvíli, kdy odchází člověk do důchodu? A jak je to s předčasným důchodem? To se dozvíte v dalším článku.
Další možností, jak si zvýšit důchod, je tzv. přesluhování. K tomu dochází, když pracujete a nepobíráte starobní důchod, i když vám již na něj vznikl nárok (tzn. dosáhli jste důchodového věku a splnili minimální dobu platby důchodového pojištění). V tomto případě se vám za každých 90 dní přesluhování zvyšuje procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu.
Tento příplatek k důchodu je poměrné specifický. Týká se totiž politických vězňů z období komunistického režimu a osob, které byly zabity při útěku z republiky. Za určitých podmínek se týká také jejich vdov a vdovců a dětí, které následkem věznění osiřely a byly v době smrti vězněného rodiče nezletilé.
Konkrétně se jedná o tyto částky:
V případě, že byl politický vězeň odsouzen k smrti nebo zemřel v průběhu výkonu trestu, se příspěvek pro vdovu či vdovce se zvyšuje o 3 000 korun a příspěvek pro sirotka o 2 400 korun.
Tento druh příplatku už dnes mnoho lidí nepobírá, přesto si jej ale pojďme krátce představit. Jak už název napovídá, tyká se účastníků odboje během světových válek, jejich vdov a sirotků, kteří byli v době jejich smrti nezletilí.
Konkrétně se jedná o tyto částky:
V případě, že účastník odboje při odbojové činnosti zemřel, se příspěvek pro vdovu či vdovce se zvyšuje o 3 000 korun a příspěvek pro sirotka o 2 400 korun.
V některých případech je třeba počítat také s tím, že váš výsledný důchod podléhá zdanění. Jedná se o situace, kdy váš celkový roční důchod přesáhne 36násobek minimální mzdy pro daný rok. Pro rok 2024 činí minimální mzda 18 900 korun měsíčně. To znamená, že byste důchod danili v případě, že by překročil hranici 680 400 korun za rok nebo 56 700 korun za měsíc.
Důchod se v tomto případě daní klasicky 15 %, pokud by však vaše veškeré příjmy překročily 48násobek průměrné mzdy, pak by se rozdíl mezi příjmem do limitu 36násobku a nad tento limit zdanil 23 %. Tato částka odpovídá ročnímu příjmu ve výši 1 582 812 korun, který odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu 131 901 korun.
Pokud se vám důchod daní, vzniká vám také povinnost podat daňové přiznání.
Výpočtu výše vašeho budoucího důchodu se pravděpodobně v budoucnu dotkne důchodová reforma. Ta byla nedávno schválena Poslaneckou sněmovnou a nyní čeká na schválení Senátem a podpis prezidenta. Jednou z hlavních změn, které má přinést je zpomalení růstu důchodů.
Důchody každoročně rostou díky valorizaci, která upravuje jejich výši podle inflace a podle růstu průměrné mzdy. Podle nové důchodové reformy se má přitom tento růst důchodů zpomalit, aby nebyl rychlejší než průměrná mzda pracujícího člověka. Díky valorizaci budou důchody nadále růst, ale tempo jejich růstu se má v období 2026 až 2035 snížit o zhruba 200 korun ročně.
Další změnou je také to, že se má zvýšit minimální důchod. Ten odpovídá součtu základní výměry a minimální výše procentní výměry, který v letošním roce činí 5 170 korun. Nová minimální výše procentní výměry má podle důchodové reformy odpovídat 10 % současné průměrné mzdy.
Reforma má dále zrušit zvýšení důchodů na základě odpracovaných dnů pro pracující důchodce, avšak zároveň by měla zrušit jejich povinnost odvádět důchodové pojištění, což by v konečném výsledku mělo zvýšit jejich čistý příjem o 6,5 %.
Změn, které má důchodová reforma přinést je celá řada. O jaké přesně půjde si můžete přečíst v našem článku.
Výše starobního důchodu se skládá ze základní výměry (10 % průměrné mzdy, v roce 2024 = 4 400 Kč) a procentní výměry, která závisí na minulých příjmech a počtu odpracovaných let. Procentní výměra se počítá z vyměřovacích základů (příjmy od 1986) a upravuje se pomocí důchodového koeficientu, který přepočítává starší příjmy na dnešní hodnotu. Příjmy nad určitou hranici se redukují, aby se spravedlivěji zohlednily rozdíly mezi pojištěnci. Za každý rok pojištění je přičítáno 1,5 % z výpočtového základu. Pokud roční důchod překročí 36násobek minimální mzdy (680 400 Kč), podléhá zdanění (15 %).
Důchod lze zvýšit příplatky, např. výchovným (500 Kč za dítě) nebo prací v důchodu, což zvyšuje procentní výměru. Také je možné využít přesluhování, kdy se důchod zvyšuje za práci po dosažení důchodového věku.
Některé doby, jako mateřská dovolená, vojenská služba nebo nemoc, se považují za náhradní doby pojištění a mají pozitivní vliv na výši důchodu.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
