Shrnutí: Kolik budete mít důchod v roce 2026, závisí hlavně na dvou faktorech: na době důchodového pojištění a na výši příjmů, ze kterých jste odváděli pojistné. Starobní důchod se skládá ze základní výměry, která je pro všechny stejná, a procentní výměry, která se počítá z vašich výdělků a odpracovaných let. Do výpočtu se promítají také náhradní doby pojištění, výchovné, práce v důchodu a pravidla důchodové reformy.
Nejste si jistí, zda vám byl důchod přiznán správně, nebo vám přišlo zamítnutí žádosti? V rámci služby důchodové právní poradenství prověříme rozhodnutí správy sociálního zabezpečení a pomůžeme vám s dalším postupem.
Výše starobního důchodu se určuje na základě dvou složek: základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je stanovena pro všechny stejně a činí 10 % z aktuální průměrné mzdy. V roce 2026 se tak jedná o částku 4 900 korun. K této základní výměře se pak přičítá procentní výměra, která záleží na vašich minulých příjmech, ze kterých jste odváděli důchodové pojištění a také na odpracovaných letech.
Při výpočtu důchodu se berou v potaz vaše minulé příjmy. Konkrétně se každoročně sčítají a jejich součet tvoří tzv. vyměřovací základ. Berou se v potaz příjmy od roku 1986 do roku předcházejícího vaší žádosti o důchod.
Tyto každoroční příjmy (vyměřovací základy) se následně vynásobí tzv. důchodovým koeficientem, který vaše příjmy z minulosti převádí do dnešní hodnoty peněz (s rostoucí inflací totiž peníze ztrácí na hodnotě a to, co jste si vydělali právě např. v roce 1990, neodpovídá současnosti). To znamená, že pokud jste v roce 1990 dostávali průměrnou mzdu (zhruba 3 300 korun), bude se tento výdělek brát jakoby se jednalo o dnešní průměrnou mzdu (48 967 pro rok 2026).
Nebo vám byla dávka starobního důchodu spočítána jinak, než jste předpokládali? Pomůžeme vám zorientovat se v tom, jak správa sociálního zabezpečení vaši situaci posoudila, a prověříme, zda nedošlo k chybě.
Následně se z jednotlivých vyměřovacích základů vytvoří průměr, čímž se vypočítá váš průměrný měsíční výdělek za celý váš pracovní život, tedy váš osobní vyměřovací základ. Ten poté projde dvěma redukčními hranicemi. Pro rok 2026 činí první redukční hranice 21 546 Kč a druhá redukční hranice 195 868 Kč. V důsledku důchodové reformy se část osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice nově započítává pouze z 99 %. Část nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se nadále započítává z 26 % a k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
Tyto redukční hranice slouží k tomu, aby se zohlednily rozdíly mezi příjmy pojištěnců a zabránilo se tomu, že by lidé s vysokými příjmy dostávali nepřiměřeně vysoký důchod.
Jak podat žádost o starobní důchod a kdy vám na něj vzniká nárok? To se dozvíte v dalším článku.
Po zredukování osobního vyměřovacího základu nám vzniká tzv. výpočtový základ, ze kterého se již přímo vypočítá procentní výměra. Ta se vypočítá tak, že za každý celý rok důchodového pojištění získáte 1,495 % tohoto výpočtového základu. Například za 40 let pojištění činí procentní výměra 59,8 % výpočtového základu.
Procentní výměra se následně sečte se základní výměrou důchodu a tím získáte celkovou výši vašeho starobního důchodu.
Pojďme si ukázat konkrétní příklad výpočtu starobního důchodu:
Vyměřovací základ (průměrné příjmy za jednotlivé roky od 1986 do roku předcházejícího žádosti o důchod) bude zjednodušeně představovat hodnotu 40 000 Kč měsíčně.
Osobní vyměřovací základ se bude rovnat průměru z těchto vyměřovacích základů.
Doba pojištění: 40 let.
Základní výměra důchodu v roce 2026 je stanovena na 4 900 Kč měsíčně.
Vyměřovací základ je součet všech příjmů během pojištění (od roku 1986 do roku předcházejícího žádosti). Tento základ se následně přepočítá na dnešní hodnotu pomocí důchodového koeficientu.
Představme si, že pojištěnec měl každý rok stejný vyměřovací základ, a ten v přepočtu na dnešní hodnoty činí 40 000 Kč měsíčně.
První redukční hranice: 44 % průměrné mzdy = 21 546 Kč.
Druhá redukční hranice: 400 % průměrné mzdy = 195 868 Kč.
Pokud máte vyměřovací základ 40 000 Kč měsíčně, jde o částku mezi těmito dvěma hranicemi. Po zohlednění redukčních hranic:
Pokud je měsíční příjem 40 000 Kč:
Prvních 21 546 Kč se počítá na 99 %, což je 21 330 Kč.
Dalších 40 000 – 21 546 = 18 454 Kč se počítá na 26 %, což je 4 798 Kč.
Výpočtový základ tedy bude součet těchto částí:
21 330 Kč + 4 798 Kč = 26 128 Kč.
Procentní výměra se vypočítá na základě výpočtového základu. Za každý rok pojištění získáte 1,495 % z výpočtového základu. Předpokládejme, že pojištěnec odpracoval 40 let.
40 let × 1,495 % = 59,8 %.
59,8 % z 26 128,58 Kč (výpočtový základ) je:
26 128,58 × 0,598 = 15 624,29 Kč.
K této procentní výměře se připočítá základní výměra důchodu, která je v roce 2026 4 900 Kč.
15 624,29 Kč + 4 900 Kč = 20 524,29 Kč.
Měsíční starobní důchod tohoto pojištěnce by činil 20 525 Kč.
Výpočet důchodu vypadá jednoduše jen na papíře. V praxi může být problém v chybějících dobách pojištění, špatně započtených příjmech, nezohledněné péči o dítě nebo v nesprávném posouzení náhradních dob. Pokud vám rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení nesedí, nechte si ho zkontrolovat v rámci našeho důchodového právního poradenství. Prověříme, zda je výpočet správný, a poradíme vám, jak se bránit.
Čím je specifická situace pro důchodce OSVČ, kolik vlastně na důchodové pojištění platíte a kolik nakonec dostanete? Odpověď naleznete v našem článku.
Ještě jedna otázka však zůstává nezodpovězena, a to jak se počítá doba, kterou jste strávili na mateřské nebo třeba na rodičovské. Tyto doby jsou tzv. náhradní doby pojištění. Jedná se o doby, kdy jste nevykonávali výdělečnou činnost a neplatili důchodové pojištění, přesto se tyto doby do důchodu počítají.
Mezi náhradní doby pojištění patří například:
Náhradní doby pojištění se při určování výše důchodu stávají tzv. vyloučenými dobami. Ty mají na výsledný důchod pozitivní vliv. Dny vyloučené doby se totiž odečítají od celkového počtu dnů, na který se vypočítává průměrný výdělek, čímž se zvyšuje tento průměr.
Jak to konkrétně funguje si vysvětleme na příkladu: Pan Novák má průměrný měsíční výdělek 30 000 korun. Během roku však utrpěl úraz a tři měsíce strávil v pracovní neschopnosti. Pokud by se dny pracovní neschopnosti neodečetly, průměrný měsíční výdělek by byl nižší, v tomto případě 22 500 korun. Díky odečtení dnů pracovní neschopnosti z celkového počtu dnů se však průměrný výdělek stále počítá na základě 30 000 Kč, což má vliv na výši důchodu.
Obrátila se na nás klientka, které byl starobní důchod přiznán v nižší částce, než očekávala. Při kontrole rozhodnutí jsme zjistili, že ve výpočtu nebyla správně zohledněna část doby péče o dítě a některé údaje o zaměstnání z dřívějších let nebyly doložené úplně. Pomohli jsme klientce shromáždit potřebné podklady, připravili jsme argumentaci pro správu sociálního zabezpečení a vysvětlili jí další postup. Díky tomu měla jasnější představu, zda má smysl se proti rozhodnutí bránit a jaké dokumenty bude potřebovat.
Sociální zabezpečení je státem organizovaný systém, který poskytuje finanční podporu a služby jednotlivcům v případě stáří, nemoci, invalidity, mateřství, nezaměstnanosti nebo ztráty živitele. Podívejte na přehled toho, v jakých případech nás stát chrání a do jaké míry.
K výslednému důchodu je ale možné dostat ještě příplatky, které dokážou výslednou částku podstatně navýšit a stejně tak si můžete některými kroky zvýšit sami. Pojďme se podívat na ty nejtypičtější z nich:
Výchovné patří mezi nejčastější příplatky k důchodu. Jedná se o kompenzaci za dobu, kdy se osoba věnovala výchově dětí. Tento příplatek je tedy určen pro osoby, které v důsledku výchovy dětí nemohly plně vykonávat výdělečnou činnost, čímž vznikl negativní dopad na jejich budoucí důchod.
Výchovné se poskytuje za každé dítě, které bylo vychováváno minimálně po dobu 10 let před dosažením jeho dospělosti. Výjimkou je situace, kdy se ujmete dítěte staršího osmi let nebo v případě, že dítě zemřelo před dosažením pěti let, pak je výchova nutná alespoň po dobu pěti let.
V roce 2026 je výše výchovného nastavena na 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Pokud jste tedy vychovali dětí víc, tuto částku si vynásobte jejich počtem.
Výchovné může být přiznáno mužům i ženám, kteří se věnovali výchově dítěte. Platí přitom, že na jedno dítě může dostat výchovné vždy je jedna osoba a tento nárok nelze převádět. Pokud se tedy například výchově dítěte věnovala manželka, která však předčasně zemřela, nemůže výchovné pobírat její manžel a otec dítěte. Platí také, že se týká jen těch žen, na které se nevztahují pravidla o snižování důchodového věku na základě počtu vychovaných dětí (ženy narozené po roce 1971). Na výchovné nemají nárok ti, kteří se proti vychovávanému dítěti dopustili trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem.
O výchovné je třeba si požádat a prokázat fakt, že jste se věnovali výchově dítěte. K prokázání však stačí čestné prohlášení. Žádost je pak možné podat na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení.
Podali jste žádost o invalidní důchod a místo očekávaného přiznání vám přišlo zamítnutí? Nebo vám byl starobní důchod spočítán jinak, než jste předpokládali? Pomůžeme vám zorientovat se, jak správa sociálního zabezpečení vaši situaci posoudila, a prověříme, zda nedošlo k chybě.
Může se stát, že se objeví spor o to, kdo dítě vychovával. Například v situaci, kdy jsou manželé rozvedeni a oba si myslí, že mají na výchovné nárok. V tomto případě bude situaci prošetřovat příslušný správní orgán, který bude zjišťovat, na které straně leží pravda (může si žádat související dokumenty, vyslýchat svědky apod.).
Starobní důchodce může i po přiznání důchodu dál pracovat. Od roku 2025 se však změnil způsob, jakým je práce v důchodu zvýhodněna. Namísto dalšího navyšování důchodu za odpracované dny mohou pracující starobní důchodci využít slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 %. Sleva se týká zaměstnanců i OSVČ, kteří dosáhli důchodového věku a mají nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Zaměstnanec o uplatnění slevy žádá svého zaměstnavatele, OSVČ ji uplatňuje v rámci plateb pojistného.
Vyplatí se vám i nadále pracovat poté, když jste odešli do důchodu? A jak to se zaměstnáním seniorů vlastně je? Mění se způsob zaměstnávání či pracovní smlouva ve chvíli, kdy odchází člověk do důchodu? A jak je to s předčasným důchodem? To se dozvíte v dalším článku.
Další možností, jak si zvýšit důchod, je tzv. přesluhování. K tomu dochází, když pracujete a nepobíráte starobní důchod, i když vám již na něj vznikl nárok (tzn. dosáhli jste důchodového věku a splnili minimální dobu platby důchodového pojištění). V tomto případě se vám za každých 90 dní přesluhování zvyšuje procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu.
Tento příplatek k důchodu je poměrné specifický. Týká se totiž politických vězňů z období komunistického režimu a osob, které byly zabity při útěku z republiky. Za určitých podmínek se týká také jejich vdov a vdovců a dětí, které následkem věznění osiřely a byly v době smrti vězněného rodiče nezletilé.
Od letošního roku se tyto příplatky nezvyšují novými pevnými sazbami v zákoně, ale o 2,6 % z částky příplatku, která dané osobě náležela před zvýšením, a výsledná částka se zaokrouhluje nahoru na celé koruny.
Tento druh příplatku už dnes mnoho lidí nepobírá, přesto si jej ale pojďme krátce představit. Jak už název napovídá, tyká se účastníků odboje během světových válek, jejich vdov a sirotků, kteří byli v době jejich smrti nezletilí.
Konkrétně se jedná o tyto částky:
V případě, že účastník odboje při odbojové činnosti zemřel, se příspěvek pro vdovu či vdovce se zvyšuje o 3 000 korun a příspěvek pro sirotka o 2 400 korun.
V některých případech je třeba počítat také s tím, že váš výsledný důchod podléhá zdanění. Jedná se o situace, kdy váš celkový roční důchod přesáhne 36násobek minimální mzdy pro daný rok. Pro rok 2026 činí minimální mzda 22 400 Kč měsíčně. Důchod je od daně osvobozen do výše 36násobku minimální mzdy, tedy do 806 400 Kč ročně, což odpovídá průměrně 67 200 Kč měsíčně. Daní se pouze část důchodu přesahující tento limit.
Důchod se v tomto případě daní klasicky 15 %, pokud by však vaše veškeré příjmy překročily 36násobek průměrné mzdy, pak by se rozdíl mezi příjmem do limitu 36násobku a nad tento limit zdanil 23 %. Vyšší 23% sazba daně se tedy v roce 2026 použije na část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy, tedy 1 762 812 Kč ročně, resp. 146 901 Kč měsíčně.
Pokud se vám důchod daní, vzniká vám také povinnost podat daňové přiznání.
Výpočet důchodu se od roku 2026 začíná měnit v důsledku důchodové reformy. První změny se promítají do nově přiznávaných důchodů už v roce 2026: snižuje se zápočet výdělků do první redukční hranice na 99 % a sazba za každý rok pojištění klesá na 1,495 % výpočtového základu. Změny budou pokračovat postupně až do roku 2035.
Důchody každoročně rostou díky valorizaci, která upravuje jejich výši podle inflace a podle růstu průměrné mzdy. Nově přiznávané důchody budou v letech 2026–2035 růst pomaleji kvůli postupnému snížení dvou parametrů výpočtu: zápočtu do první redukční hranice a procentní sazby z výpočtového základu. Zápočet do první redukční hranice klesá od roku 2026 postupně ze 100 % na 90 %, v roce 2026 konkrétně na 99 %.
Další změnou je také to, že se zvýšil minimální důchod. Od 1. ledna 2026 činí minimální výše starobního důchodu 20 % průměrné mzdy. To odpovídá součtu základní výměry a minimální procentní výměry důchodu. Do nové minimální výše se dorovnávají i důchody přiznané před rokem 2026.
Reforma změnila také pravidla pro pracující starobní důchodce. Od roku 2025 už se důchod při jeho současném pobírání nezvyšuje za odpracované dny. Místo toho mohou pracující starobní důchodci, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod v plné výši, využít slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 %. Díky tomu se jim zvyšuje čistý příjem z práce.
Výpočet starobního důchodu v roce 2026 stojí hlavně na dvou složkách: základní výměře a procentní výměře. Základní výměra je pro všechny stejná, zatímco procentní výměra závisí na vašich příjmech a době důchodového pojištění. Do výpočtu vstupují příjmy od roku 1986, které se přepočítávají pomocí koeficientů na současnou hodnotu peněz a následně procházejí redukčními hranicemi.
Důležitou roli hrají také náhradní a vyloučené doby pojištění. Typicky jde o péči o dítě, pracovní neschopnost, evidenci na úřadu práce nebo péči o závislou osobu. Tyto doby mají pozitivní vliv na výpočet, protože brání tomu, aby se období bez běžného výdělku negativně promítlo do průměru příjmů.
Výslednou částku mohou ovlivnit i příplatky, zejména výchovné. Další možností je přesluhování, tedy pokračování v práci bez pobírání starobního důchodu po vzniku nároku. Pracující důchodci pak od roku 2025 využívají místo navyšování důchodu slevu na sociálním pojištění.
Od roku 2026 se do nově přiznávaných důchodů postupně promítá důchodová reforma. Mění se zejména zápočet příjmů do první redukční hranice a sazba za každý rok pojištění. Právě proto se vyplatí rozhodnutí o důchodu pečlivě zkontrolovat, zejména pokud vám přiznaná částka nesedí, chybí vám některé doby pojištění nebo vám byla žádost zamítnuta.
Orientační výši důchodu zjistíte z informativní důchodové kalkulačky ČSSZ nebo podle údajů o době pojištění a příjmech. Přesná částka se určí až v řízení o přiznání důchodu.
Počítají se doby, kdy jste odváděli důchodové pojištění, a také některé náhradní doby, například péče o dítě, nemoc, evidence na úřadu práce nebo péče o závislou osobu.
Starobní důchod tvoří základní výměra a procentní výměra. Základní výměra je stejná pro všechny, procentní výměra závisí na příjmech a době pojištění.
Ano. Péče o dítě do 4 let se zpravidla počítá jako náhradní doba pojištění. Za splnění podmínek může vzniknout také nárok na výchovné.
Ano. Chyba může vzniknout například kvůli chybějícím dobám pojištění, nesprávně doloženým příjmům nebo nezapočtené péči o dítě. V takovém případě má smysl rozhodnutí zkontrolovat.
Může se to vyplatit. Od roku 2025 pracující starobní důchodci využívají slevu na sociálním pojištění, což jim zvyšuje čistý příjem z práce.
Důchod se daní jen tehdy, pokud za rok přesáhne zákonný limit. V takovém případě se daní pouze částka nad tento limit.
Podali jste žádost o invalidní důchod a místo očekávaného přiznání vám přišlo zamítnutí? Nebo vám byl starobní důchod spočítán jinak, než jste předpokládali? Pomůžeme vám zorientovat se, jak správa sociálního zabezpečení vaši situaci posoudila, a prověříme, zda nedošlo k chybě.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
