Shrnutí: Nemocenské pojištění v roce 2026 zajišťuje finanční podporu při pracovní neschopnosti, mateřství, péči o dítě nebo blízkého člověka a v dalších zákonem stanovených situacích. Zaměstnanci jsou při splnění podmínek pojištěni povinně, zatímco nemocenské pojištění pro OSVČ zůstává dobrovolné. Výše i nárok na jednotlivé dávky se liší podle konkrétní situace a délky účasti na pojištění.
Nejste si jistí, zda vám vznikl nárok na nemocenskou nebo jinou dávku, případně zda zaměstnavatel při pracovní neschopnosti postupuje správně? Naši advokáti vám pomohou posoudit vaši konkrétní situaci a vysvětlí vám, jaká práva můžete uplatnit.
Nemocenské pojištění zajišťuje zaměstnancům (případně i OSVČ, které si platí nemocenské pojištění dobrovolně) finanční pomoc v případě dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí, úrazem, karanténou, péčí o nemocného člena rodiny či v důsledku těhotenství, mateřství nebo péče o dítě.
Pravidla nemocenského pojištění stanovuje zákon o nemocenském pojištění. Ten obsahuje specifikace pojistného, které platí zaměstnanci a zaměstnavatel, podmínky pro nárok na dávky nemocenského pojištění, a pravidla pro správu a kontrolu systému. Zákon zahrnuje také další specifická ustanovení týkající se posuzování zdravotního stavu a poskytování dávek v různých specifických situacích.
Nemocenské pojištění spadá pod sociální pojištění. Přečtěte si, kolik na sociální pojištění platíte, z čeho se skládá a kam všechny vaše peníze putují.
U zaměstnanců vzniká účast na nemocenském pojištění při splnění podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. V roce 2026 činí rozhodný příjem pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění 4 500 Kč měsíčně.
Samostatná hranice platí pro zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce (DPP). Od 1. ledna 2026 činí rozhodná částka pro jejich účast na nemocenském pojištění 12 000 Kč měsíčně.
U zaměstnání malého rozsahu, tedy pokud sjednaný příjem nedosahuje rozhodného příjmu nebo není sjednán vůbec, se účast na nemocenském pojištění posuzuje podle skutečně dosaženého příjmu v jednotlivých měsících.
Platby pojistného zahrnují příspěvky jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Celková sazba sociálního pojištění představuje součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je součet všech vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. U zaměstnavatele se jedná o 24,8 % z vyměřovacího základu ( z toho jde 2,1 % na nemocenské pojištění). Zaměstnanec pak na nemocenské pojištění odvádí ještě 0,6 %.
U osob samostatně výdělečně činných je nemocenské pojištění dobrovolné. Pokud chce OSVČ čerpat dávky, u nichž je účast na nemocenském pojištění podmínkou, musí se k pojištění přihlásit a pravidelně platit pojistné.
V roce 2026 činí minimální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění OSVČ 9 000 Kč. Sazba pojistného činí 2,7 %, takže minimální měsíční pojistné odpovídá 243 Kč. OSVČ si však může zvolit i vyšší měsíční základ v mezích stanovených zákonem.
Z praxe: Častým nedorozuměním u OSVČ je představa, že placení povinných záloh na sociální pojištění automaticky znamená také účast na nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění je však pro OSVČ dobrovolné a bez přihlášení a splnění potřebné doby účasti nemusí nárok na některé dávky vůbec vzniknout.
Zajímá vás, jak funguje podpora pro OSVČ? Přečtěte si, kdy nárok na nemocenskou a podporu v nezaměstnanosti.
Zaměstnavatelé mají v rámci nemocenského pojištění řadu povinností, které lze rozdělit na oznamovací, evidenční a povinnosti spojené s přijímáním žádostí o dávky:
Od roku 2026 se oznamovací povinnosti zaměstnavatelů řídí také zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Zaměstnavatel se standardně přihlašuje do evidence zaměstnavatelů nejpozději dva pracovní dny před dnem, kdy má nastoupit jeho první zaměstnanec.
Samotného zaměstnance musí zaměstnavatel přihlásit do evidence nejpozději před okamžikem jeho nástupu k výkonu práce. Pokud zaměstnání skončí, zaměstnance z evidence odhlásí zpravidla do osmi dnů. Zákon zároveň upravuje oznamování změn evidovaných údajů a jednotné měsíční hlášení, prostřednictvím kterého zaměstnavatel předává stanovené údaje státu.
Zajímá vás, jaké má zaměstnavatel povinnosti u DPP a DPČ? Odpověď naleznete v našem článku.
Evidenční povinnosti zahrnují vedení evidence o zaměstnancích účastných nemocenského pojištění. Sem spadají informace o zaměstnanci, jako jsou jeho identifikační údaje, informace o pracovním poměru, příjmech, dobách dočasné pracovní neschopnosti a další relevantní údaje, jako např. informace o důchodech nebo zdravotní pojišťovně.
Další klíčovou oblastí je přijímání žádostí o dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatel musí přijímat žádosti zaměstnanců o dávky a podklady potřebné k jejich výplatě.
Tyto podklady musí převést do elektronické podoby a předat je příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). U žádostí o dávky, jako je otcovská nebo ošetřovné, musí být podklady předány po uplynutí podpůrčí doby nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování. Při žádostech o nemocenské je zaměstnavatel povinen předat podklady po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Zajímá vás, jaká máte práva během vaší dočasné pracovní neschopnosti nebo si myslíte, že vás váš zaměstnavatel ošidil? Nechte si poradit od našich zkušených advokátů, kteří zodpoví vaše otázky a pomohou vám nalézt vhodné řešení.
Nemocenské pojištění zahrnuje celkem šest základních dávek, které poskytuje okresní správa sociálního zabezpečení. Všechny dávky jsou vypláceny za kalendářní dny.
Platí přitom, že při souběhu několika zaměstnání, zakládající účast na nemocenském pojištění, se poskytuje vždy jen jedna dávka. Výše této dávky se pak určí z příjmů ze všech těchto zaměstnání.
Nyní se pojďme na jednotlivé druhy dávek podívat podrobněji:
Nemocenské se poskytuje v případě dočasné pracovní neschopnosti, kterou potvrdil váš ošetřující lékař. Na nemocenské máte nárok od 15. kalendářního dne vaší dočasné pracovní neschopnosti. Dávka se vyplácí do konce této pracovní neschopnosti, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů od jejího vzniku. U OSVČ je podmínkou, aby měla splněnou účast na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň tři měsíce před vznikem pracovní neschopnosti.
Během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy jejich zaměstnavatel. Tato náhrada náleží za pracovní dny a je upravena zákoníkem práce. OSVČ během této doby nedostávají žádnou podporu.
Výjimku představují příjemci starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně. U nich je nemocenské omezeno na maximálně 70 kalendářních dnů a pouze po dobu trvání pojištěné činnosti.
Nemocenské lze čerpat i po skončení zaměstnání, které zakládalo účast na pojištění, a to v případě, že vaše dočasná pracovní neschopnost vznikla během ochranné lhůty. Tato lhůta trvá 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. U zaměstnání kratších než 7 dní odpovídá ochranná lhůta délce trvání zaměstnání.
Ochranná lhůta se však nevztahuje na:
Skončilo vám zaměstnání krátce před vznikem pracovní neschopnosti nebo si nejste jistí, zda se na vás vztahuje ochranná lhůta? Pomůžeme vám posoudit, zda vám může nárok na nemocenské vzniknout i po skončení zaměstnání a jak svůj nárok správně uplatnit.
Ochranná lhůta i ochranná doba ochraňují zaměstnance ve velmi specifických situacích, kdy jsou zranitelní a mohli by se snadno ocitnout bez práce či prostředků. Jak se tyto dva velmi podobné právní pojmy odlišují a na jaké okolnosti je lze vztáhnout? To se dozvíte v dalším článku.
Peněžitá pomoc v mateřství je poskytovaná pojištěncům v souvislosti s těhotenstvím, porodem nebo převzetím dítěte do péče. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství neboli mateřskou vzniká, pokud jste byli v uplynulých dvou letech účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů. Zároveň zde existuje také ochranná lhůta 180 dnů od zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání).
Pro OSVČ navíc platí podmínka účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 180 dní v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.
Peněžitou pomoc v mateřství lze čerpat od 8. až 6. týdne před očekávaným termínem porodu. Podpůrčí doba trvá:
Dávku je možné čerpat nejdéle do 1 roku věku dítěte při porodu, nebo do 7 let věku dítěte při jeho převzetí do náhradní péče.
Zákon umožňuje střídání peněžité pomoci v mateřství mezi matkou a otcem dítěte. Na základě písemné dohody mohou oba čerpat dávku v oddělených obdobích, přičemž každý musí splnit zákonné podmínky. Otec může začít dávku čerpat nejdříve od 7. týdne po porodu, přičemž musí o dítě pečovat nejméně 7 dní v kuse.
Více o vzniku nároku na mateřskou a o tom, jak funguje mateřská pro OSVČ si můžete přečíst v našem článku.
Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění poskytovaná zaměstnancům, kteří nemohou vykonávat svou práci, protože musí pečovat o blízkou osobu. Dávka slouží k finančnímu zajištění během doby, kdy je péče nezbytná z důvodu zdravotního stavu nebo mimořádných okolností.
Nárok máte v případě, že:
Vše, co byste měli vědět o ošetřovném jsme detailně rozebrali v dalším článku.
Podmínkou je, že s vámi tato osoba sdílí společnou domácnost. Tato podmínka se nevztahuje na péči o příbuzné v přímé linii (jako jsou rodiče nebo děti), manžela či manželku, registrovaného partnera, sourozence nebo tchyně či tchána.
Ošetřovné nelze čerpat na dítě, na které již druhý rodič pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (pokud je tato osoba schopná o dítě pečovat). V jednom případě péče může ošetřovné pobírat pouze jeden oprávněný, případně se mohou dva oprávnění vystřídat, ale dávka je poskytována jen jednou.
Od roku 2025 mohou při splnění zákonných podmínek získat ošetřovné také některé osoby pracující na DPP či DPČ a rovněž OSVČ. U OSVČ je zpravidla podmínkou, aby byla účastna dobrovolného nemocenského pojištění alespoň tři měsíce bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování nebo péče. Samotné podnikání nebo práce na dohodu tedy nárok na ošetřovné automaticky nevylučují.
Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena, nárok tedy vzniká pouze při aktivní účasti na nemocenském pojištění.
Podpůrčí doba pro ošetřovné činí:
Také se vždy opotíte při vyplňování formulářů, žádostí a dotazníků? Přečtěte si, jak podat žádost o ošetřovné.
Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství máte nárok, pokud jste byli z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedeny na jinou, méně placenou práci. Jejím cílem je kompenzovat snížení příjmu, ke kterému došlo bez vašeho zavinění.
Vyrovnávací příspěvek se vypočítává jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem, který jste dostávali před převedením na jinou práci a průměrem příjmů dosažených na nové pozici za jednotlivé kalendářní měsíce po převedení.
Příspěvek je vyplácen za kalendářní dny, kdy pracujete na nové pozici, a to od data převedení na jinou práci, ale nejpozději do začátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu. Případně i po porodu, pokud přeřazení na jinou práci trvá z důvodu mateřství či kojení.
Zajímá vás, jaká máte práva během vaší dočasné pracovní neschopnosti nebo si myslíte, že vás váš zaměstnavatel ošidil? Nechte si poradit od našich zkušených advokátů, kteří zodpoví vaše otázky a pomohou vám nalézt vhodné řešení.
Dávka otcovské poporodní péče neboli otcovská je finanční podpora poskytovaná otci dítěte, aby pomohl své ženě či přítelkyni při péči o novorozence.
Nástup na otcovskou musí nastat do 6 týdnů od narození dítěte, nebo do 6 týdnů od převzetí dítěte do péče (týká se dítěte mladšího sedmi let). Pokud je matka nebo dítě hospitalizováno, lhůta 6 týdnů se prodlužuje o dobu hospitalizace. Maximální nástup na dávku je však do 1 roku věku dítěte.
Otcovská může trvat maximálně dva týdny a musí být čerpána vcelku, bez možnosti přerušení. Platí přitom, že vám dávka náleží pouze jednou, i když se vám narodila např. dvojčata.
Zajímá vás, jak podat žádost o otcovskou a kolik peněz dostanete? Odpověď naleznete v našem článku.
Dlouhodobé ošetřovné je určeno osobám, které pečují o blízkou osobu vyžadující celodenní péči. Tato dávka tak umožňuje pečujícím osobám dočasně přerušit pracovní činnost, aby se mohly věnovat ošetřování.
K získání nároku na dlouhodobé ošetřovné musí dojít ke splnění několika podmínek jak na straně ošetřované osoby, tak na straně ošetřovatele.
U ošetřované osoby musí dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje hospitalizaci v délce alespoň 4 dnů. A zároveň musí mít potvrzení lékaře, že bude po propuštění potřebná celodenní péče po dobu nejméně dalších 30 dnů. V případě inkurabilního stavu (terminálního onemocnění) není hospitalizace podmínkou, je ale potřeba, aby byla nutnost dlouhodobé péče potvrzena lékařem. Platí také, že ošetřovaná osoba musí písemně souhlasit s péčí konkrétní osoby.
Ošetřující osobou může být druh či družka, manžel či manželka, registrovaný partner, příbuzný v přímé linii, sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc nebo jiná osoba žijící s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti. Zároveň musí platit, že byla tato osoba pojištěna minimálně 90 dnů v posledních čtyřech měsících (OSVČ v posledních třech měsících).
Pečující osoby se mohou při ošetřování střídat, ale dávka se nevypočítává znovu. Podpůrčí doba činí maximálně 90 kalendářních dnů a nový nárok na dávku může vzniknout nejdříve po 12 měsících od ukončení předchozí péče o tutéž osobu.
Pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky pro poskytování dlouhodobé péče, zaměstnavatel je povinen jeho nepřítomnost v práci po tuto dobu omluvit. Pravidla pracovního volna při dlouhodobé péči upravuje zákoník práce, zatímco podmínky nároku na samotné dlouhodobé ošetřovné stanoví zákon o nemocenském pojištění.
Ošetřovné pro OSVČ jsme rozebrali v samostatném článku.
Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají na základě denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví jako průměrný denní příjem zaměstnance nebo OSVČ. Počítá se z příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc, nutnost péče o dítě). Tento příjem se dělí počtem dnů, které lze do tohoto období započítat.
U jednotlivých druhů dávek je pak stanoveno určité procento z denního vyměřovacího základu:
Dále je tato částka snížena třemi redukčními hranicemi, které každoročně vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2026 platí:
Redukce probíhá takto:
Dluh na sociálním či zdravotním pojištění může vzniknout rychle – stačí zapomenout jednu platbu nebo neposlat celou částku a je vymalováno. Jak to tedy přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel?
Nemocenské pojištění chrání pojištěnce při pracovní neschopnosti, mateřství, péči o dítě či blízkou osobu a v dalších zákonem stanovených situacích. Zaměstnanci se systému účastní při splnění zákonných podmínek povinně, zatímco nemocenské pojištění pro OSVČ je dobrovolné. V roce 2026 činí rozhodný příjem u běžných zaměstnanců 4 500 Kč a u DPP 12 000 Kč měsíčně; minimální nemocenské pojistné OSVČ činí 243 Kč měsíčně. Z pojištění lze při splnění konkrétních podmínek čerpat nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.
Ne. Zdravotní pojištění financuje zdravotní péči, zatímco z nemocenského pojištění se při splnění podmínek vyplácejí peněžité dávky například při pracovní neschopnosti nebo péči o dítě.
Běžná účast zaměstnance vzniká ze zákona podle jeho zaměstnání a příjmu. Dobrovolný režim nemocenského pojištění je typický zejména pro OSVČ.
Porušení povinností zaměstnavatele samo o sobě neznamená, že má být zaměstnanec automaticky zbaven práv, která mu plynou z jeho účasti na pojištění. Konkrétní situaci je však vhodné ověřit u příslušné správy sociálního zabezpečení.
Nemocenské a důchodové pojištění jsou odlišné složky systému sociálního zabezpečení. Samotné dobrovolné placení nemocenského pojištění nenahrazuje důchodové pojištění OSVČ.
Ano, účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná. Je však potřeba počítat s tím, že ukončení účasti může následně ovlivnit nárok na dávky vázané na předchozí dobu pojištění.
Podali jste žádost o nemocenskou, mateřskou, rodičovský příspěvek nebo jinou dávku a místo očekávané podpory vám přišlo zamítnutí? Nebo vám byla dávka přiznána v nižší výši, než odpovídá vaší situaci?
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
