Nemocenské dávky nám mohou být přiznány v řadě situací. Ať už se jedná o nemocné dítě, úraz, těhotenství či obyčejnou chřipku. V tomto článku vám prozradíme, v jakých situacích máte nárok na nemocenské dávky, jaké podmínky je třeba splnit a jak se vypočítává konkrétní částka.
Nemocenské pojištění zajišťuje zaměstnancům (případně i OSVČ, které si platí nemocenské pojištění dobrovolně) finanční pomoc v případě dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí, úrazem, karanténou, péčí o nemocného člena rodiny či v důsledku těhotenství, mateřství nebo péče o dítě.
Pravidla nemocenského pojištění stanovuje zákon o nemocenském pojištění. Ten obsahuje specifikace pojistného, které platí zaměstnanci a zaměstnavatel, podmínky pro nárok na dávky nemocenského pojištění, a pravidla pro správu a kontrolu systému. Zákon zahrnuje také další specifická ustanovení týkající se posuzování zdravotního stavu a poskytování dávek v různých specifických situacích.
Nemocenské pojištění spadá pod sociální pojištění. Přečtěte si, kolik na sociální pojištění platíte, z čeho se skládá a kam všechny vaše peníze putují.
Placení nemocenského pojištění je povinné pro zaměstnance, kteří vykonávají práci na území ČR a mají příjem ve výši alespoň tzv. rozhodného příjmu (ten je v současnosti stanoven na 4 000 korun měsíčně a od roku 2025 see navyšuje na 4 500 korun).
Zaměstnanci na dohodu o provedení práce (DPP) se nemocenského pojištění účastní pouze tehdy, pokud jejich měsíční příjem překročí hranici 10 000 korun (v roce 2025 se hranice navyšuje na 11 500 korun).
V případě zaměstnání malého rozsahu (tedy zaměstnání, ve kterých příjem nedosahuje rozhodného příjmu 4 000 korun nebo není sjednán vůbec), je zaměstnanec pojištěn pouze v měsících, kdy jeho jeho příjem přesáhne hranici rozhodného příjmu.
Platby pojistného zahrnují příspěvky jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Celková sazba sociálního pojištění představuje součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je součet všech vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. U zaměstnavatele se jedná o 24,8 % z vyměřovacího základu ( z toho jde 2,1 % na nemocenské pojištění). Zaměstnanec pak na nemocenské pojištění odvádí ještě 0,6 %.
U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Aby se mohly OSVČ zapojit, musí se k pojištění přihlásit a hradit pojistné. Minimální měsíční základ, ze kterého se pojistné vypočítává je stanoven na 8 000 korun měsíčně a sazba pojistného je stanovena na 2,7 %, což znamená, že minimální částka pojistného nyní činí 216 korun měsíčně. Splatnost je vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí.
Zajímá vás, jak funguje podpora pro OSVČ? Přečtěte si, kdy nárok na nemocenskou a podporu v nezaměstnanosti.
Zaměstnavatelé mají v rámci nemocenského pojištění řadu povinností, které lze rozdělit na oznamovací, evidenční a povinnosti spojené s přijímáním žádostí o dávky:
V rámci oznamovacích povinností je zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů na předepsaném tiskopisu nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku. Stejná lhůta pak platí i pro odhlášení z registru při ukončení činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí také oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání a den skončení pracovního poměru, a to opět do 8 kalendářních dnů.
U zaměstnání malého rozsahu nebo dohod o provedení práce je nástup zaměstnance oznámit až do 20. dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém vznikla účast na pojištění, ledaže by zaměstnanec podal žádost o dávku dříve. Skončení zaměstnání u těchto forem zaměstnání se oznamuje po skončení sjednané doby zaměstnání.
Zajímá vás, jaké má zaměstnavatel povinnosti u DPP a DPČ? Odpověď naleznete v našem článku.
Evidenční povinnosti zahrnují vedení evidence o zaměstnancích účastných nemocenského pojištění. Sem spadají informace o zaměstnanci, jako jsou jeho identifikační údaje, informace o pracovním poměru, příjmech, dobách dočasné pracovní neschopnosti a další relevantní údaje, jako např. informace o důchodech nebo zdravotní pojišťovně.
Další klíčovou oblastí je přijímání žádostí o dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatel musí přijímat žádosti zaměstnanců o dávky a podklady potřebné k jejich výplatě.
Tyto podklady musí převést do elektronické podoby a předat je příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). U žádostí o dávky, jako je otcovská nebo ošetřovné, musí být podklady předány po uplynutí podpůrčí doby nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování. Při žádostech o nemocenské je zaměstnavatel povinen předat podklady po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Zajímá vás, jaká máte práva během vaší dočasné pracovní neschopnosti nebo si myslíte, že vás váš zaměstnavatel ošidil? Nechte si poradit od našich zkušených advokátů, kteří zodpoví vaše otázky a pomohou vám nalézt vhodné řešení.
Nemocenské pojištění zahrnuje celkem šest základních dávek, které poskytuje okresní správa sociálního zabezpečení. Všechny dávky jsou vypláceny za kalendářní dny.
Platí přitom, že při souběhu několika zaměstnání, zakládající účast na nemocenském pojištění, se poskytuje vždy jen jedna dávka. Výše této dávky se pak určí z příjmů ze všech těchto zaměstnání.
Nyní se pojďme na jednotlivé druhy dávek podívat podrobněji:
Nemocenské se poskytuje v případě dočasné pracovní neschopnosti, kterou potvrdil váš ošetřující lékař. Na nemocenské máte nárok od 15. kalendářního dne vaší dočasné pracovní neschopnosti. Dávka se vyplácí do konce této pracovní neschopnosti, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů od jejího vzniku. U OSVČ je podmínkou, aby měla splněnou účast na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň tři měsíce před vznikem pracovní neschopnosti.
Během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy jejich zaměstnavatel. Tato náhrada náleží za pracovní dny a je upravena zákoníkem práce. OSVČ během této doby nedostávají žádnou podporu.
Výjimku představují příjemci starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně. U nich je nemocenské omezeno na maximálně 70 kalendářních dnů a pouze po dobu trvání pojištěné činnosti.
Nemocenské lze čerpat i po skončení zaměstnání, které zakládalo účast na pojištění, a to v případě, že vaše dočasná pracovní neschopnost vznikla během ochranné lhůty. Tato lhůta trvá 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. U zaměstnání kratších než 7 dní odpovídá ochranná lhůta délce trvání zaměstnání.
Ochranná lhůta se však nevztahuje na:
Ochranná lhůta i ochranná doba ochraňují zaměstnance ve velmi specifických situacích, kdy jsou zranitelní a mohli by se snadno ocitnout bez práce či prostředků. Jak se tyto dva velmi podobné právní pojmy odlišují a na jaké okolnosti je lze vztáhnout? To se dozvíte v dalším článku.
Peněžitá pomoc v mateřství je poskytovaná pojištěncům v souvislosti s těhotenstvím, porodem nebo převzetím dítěte do péče. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství neboli mateřskou vzniká, pokud jste byli v uplynulých dvou letech účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů. Zároveň zde existuje také ochranná lhůta 180 dnů od zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání).
Pro OSVČ navíc platí podmínka účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 180 dní v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.
Peněžitou pomoc v mateřství lze čerpat od 8. až 6. týdne před očekávaným termínem porodu. Podpůrčí doba trvá:
Dávku je možné čerpat nejdéle do 1 roku věku dítěte při porodu, nebo do 7 let věku dítěte při jeho převzetí do náhradní péče.
Zákon umožňuje střídání peněžité pomoci v mateřství mezi matkou a otcem dítěte. Na základě písemné dohody mohou oba čerpat dávku v oddělených obdobích, přičemž každý musí splnit zákonné podmínky. Otec může začít dávku čerpat nejdříve od 7. týdne po porodu, přičemž musí o dítě pečovat nejméně 7 dní v kuse.
Více o vzniku nároku na mateřskou a o tom, jak funguje mateřská pro OSVČ si můžete přečíst v našem článku.
Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění poskytovaná zaměstnancům, kteří nemohou vykonávat svou práci, protože musí pečovat o blízkou osobu. Dávka slouží k finančnímu zajištění během doby, kdy je péče nezbytná z důvodu zdravotního stavu nebo mimořádných okolností.
Nárok máte v případě, že:
Vše, co byste měli vědět o ošetřovném jsme detailně rozebrali v dalším článku.
Podmínkou je, že s vámi tato osoba sdílí společnou domácnost. Tato podmínka se nevztahuje na péči o příbuzné v přímé linii (jako jsou rodiče nebo děti), manžela či manželku, registrovaného partnera, sourozence nebo tchyně či tchána.
Ošetřovné nelze čerpat na dítě, na které již druhý rodič pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (pokud je tato osoba schopná o dítě pečovat). V jednom případě péče může ošetřovné pobírat pouze jeden oprávněný, případně se mohou dva oprávnění vystřídat, ale dávka je poskytována jen jednou.
Na ošetřovné nemají nárok:
Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena, nárok tedy vzniká pouze při aktivní účasti na nemocenském pojištění.
Podpůrčí doba pro ošetřovné činí:
Také se vždy opotíte při vyplňování formulářů, žádostí a dotazníků? Přečtěte si, jak podat žádost o ošetřovné.
Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství máte nárok, pokud jste byli z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedeny na jinou, méně placenou práci. Jejím cílem je kompenzovat snížení příjmu, ke kterému došlo bez vašeho zavinění.
Vyrovnávací příspěvek se vypočítává jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem, který jste dostávali před převedením na jinou práci a průměrem příjmů dosažených na nové pozici za jednotlivé kalendářní měsíce po převedení.
Příspěvek je vyplácen za kalendářní dny, kdy pracujete na nové pozici, a to od data převedení na jinou práci, ale nejpozději do začátku 6. týdne před očekávaným termínem porodu. Případně i po porodu, pokud přeřazení na jinou práci trvá z důvodu mateřství či kojení.
Zajímá vás, jaká máte práva během vaší dočasné pracovní neschopnosti nebo si myslíte, že vás váš zaměstnavatel ošidil? Nechte si poradit od našich zkušených advokátů, kteří zodpoví vaše otázky a pomohou vám nalézt vhodné řešení.
Dávka otcovské poporodní péče neboli otcovská je finanční podpora poskytovaná otci dítěte, aby pomohl své ženě či přítelkyni při péči o novorozence.
Nástup na otcovskou musí nastat do 6 týdnů od narození dítěte, nebo do 6 týdnů od převzetí dítěte do péče (týká se dítěte mladšího sedmi let). Pokud je matka nebo dítě hospitalizováno, lhůta 6 týdnů se prodlužuje o dobu hospitalizace. Maximální nástup na dávku je však do 1 roku věku dítěte.
Otcovská může trvat maximálně dva týdny a musí být čerpána vcelku, bez možnosti přerušení. Platí přitom, že vám dávka náleží pouze jednou, i když se vám narodila např. dvojčata.
Zajímá vás, jak podat žádost o otcovskou a kolik peněz dostanete? Odpověď naleznete v našem článku.
Dlouhodobé ošetřovné je určeno osobám, které pečují o blízkou osobu vyžadující celodenní péči. Tato dávka tak umožňuje pečujícím osobám dočasně přerušit pracovní činnost, aby se mohly věnovat ošetřování.
K získání nároku na dlouhodobé ošetřovné musí dojít ke splnění několika podmínek jak na straně ošetřované osoby, tak na straně ošetřovatele.
U ošetřované osoby musí dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje hospitalizaci v délce alespoň 4 dnů. A zároveň musí mít potvrzení lékaře, že bude po propuštění potřebná celodenní péče po dobu nejméně dalších 30 dnů. V případě inkurabilního stavu (terminálního onemocnění) není hospitalizace podmínkou, je ale potřeba, aby byla nutnost dlouhodobé péče potvrzena lékařem. Platí také, že ošetřovaná osoba musí písemně souhlasit s péčí konkrétní osoby.
Ošetřující osobou může být druh či družka, manžel či manželka, registrovaný partner, příbuzný v přímé linii, sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc nebo jiná osoba žijící s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti. Zároveň musí platit, že byla tato osoba pojištěna minimálně 90 dnů v posledních čtyřech měsících (OSVČ v posledních třech měsících).
Pečující osoby se mohou při ošetřování střídat, ale dávka se nevypočítává znovu. Podpůrčí doba činí maximálně 90 kalendářních dnů a nový nárok na dávku může vzniknout nejdříve po 12 měsících od ukončení předchozí péče o tutéž osobu.
Je třeba brát v úvahu, že zaměstnavatel není povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance kvůli péči, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody, které musí písemně sdělit. Pokud vás tak z práce nebude chtít uvolnit, pravděpodobně si důvod najde.
Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají na základě denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví jako průměrný denní příjem zaměstnance nebo OSVČ. Počítá se z příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc, nutnost péče o dítě). Tento příjem se dělí počtem dnů, které lze do tohoto období započítat.
U jednotlivých druhů dávek je pak stanoveno určité procento z denního vyměřovacího základu:
Dále je tato částka snížena třemi redukčními hranicemi, které každoročně vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2024 platí:
Redukce probíhá takto:
Nemocenské pojištění poskytuje zaměstnancům a dobrovolně pojištěným osobám finanční pomoc v případě dočasné pracovní neschopnosti. Placení nemocenského pojištění je povinné pro zaměstnance s příjmem nad určitou hranici, ale dobrovolně si jej mohou platit také OSVČ.
Sazba pojistného zahrnuje příspěvky od zaměstnavatele a zaměstnance, přičemž vyměřovací základ se stanovuje podle příjmů. Zaměstnavatelé mají povinnosti v oznamování, evidenci a přijímání žádostí o dávky.
Existuje celkem šest druhů dávek nemocenského pojištění: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, dávka otcovské poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
