Pilíře sociálního zabezpečení v ČR
Systém sociálního zabezpečení je komplexním a hlavním nástrojem vlády a její sociální politiky. Naopak z pohledu jedince jde potom o podpůrnou síť předpisů, orgánů a práv, které mu pomohou pomoci s finanční nepřízní v rámci různých životních situací tak, aby nemohlo dojít k pádu na dno.
Systém sociálního zabezpečení v ČR tvoří nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění, státní politika nezaměstnanosti a systém dávek sociální podpory. Většina složek je hrazena ze státního rozpočtu, výjimku tvoří pouze zdravotní pojištění, které je převážně v režii zdravotních pojišťoven (regulace státu v podobě právních předpisů ale funguje i v této oblasti).
Hlavní složky sociálního zabezpečení v ČR zahrnují:
1. Nemocenské pojištění:
- Nemocenská: finanční podpora při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci.
- Ošetřovné: podpora při péči o nemocného člena rodiny.
- Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská dovolená): podpora pro matky před a po porodu.
2. Důchodové pojištění:
- Starobní důchod: podpora pro seniory po dosažení důchodového věku.
- Invalidní důchod: podpora pro osoby, které z důvodu invalidity nejsou schopné pracovat.
- Pozůstalostní důchod: podpora pro pozůstalé rodinné příslušníky, například vdovy, vdovce a sirotky.
3. Státní sociální podpora:
- Přídavky na děti: podpora pro rodiny s dětmi.
- Rodičovský příspěvek: finanční podpora pro rodiče na péči o malé dítě.
- Příspěvek na bydlení: podpora pro rodiny a jednotlivce s nízkými příjmy na pokrytí nákladů na bydlení.
4. Sociální pomoc:
- Hmotná nouze: podpora pro osoby a rodiny v hmotné nouzi.
- Příspěvek na péči: podpora pro osoby, které potřebují dlouhodobou péči.
5. Podpora v nezaměstnanosti:
Související služba
Nenašli jste odpověď na vaši otázku týkající se sociálního pojištění?
Jsme připraveni zodpovědět libovolný právní dotaz. V našem týmu jsou specialisté na všechny oblasti práva, takže můžeme garantovat opravdu vysokou kvalitu poskytnuté právní rady. Navíc vám ji zvládneme udělit online a do dvou pracovních dnů
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Tip na článek
Tip: Dluh na sociálním či zdravotním pojištění může vzniknout rychle – stačí zapomenout jednu platbu nebo neposlat celou částku a je vymalováno. K tomu se navíc připojí ještě penále a ve finále tak můžete být nemile překvapeni. Jak to tedy přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel? Na to jsme se zaměřili v našem samostatném článku.
Právo sociálního zabezpečení
Hlavním předpisem systému sociálního zabezpečení byl dříve zákon o sociálním zabezpečení. Ten byl ale zrušen a nahrazen jinými právními předpisy. Celkově oblast sociálního zabezpečení pokrývá velké množství předpisů rozdělených podle jednotlivých oblastí. Jmenujme si alespoň ty nejvýznamnější z nich. Jsou to:
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů,
- zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
- zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
- zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
- zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
- zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
- zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
- zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
- zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
- zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách,
- zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,
- zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
Hlavními orgány sociálního zabezpečení jsou podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou pak:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí,
- Česká správa sociálního zabezpečení,
- územní správy sociálního zabezpečení,
- Institut posuzování zdravotního stavu,
- ministerstvo vnitra,
- ministerstvo spravedlnosti,
- ministerstvo obrany.
Tip na článek
Tip: Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu. V našem dalším článku vám proto přinášíme odpovědi na to, kdo musí platit sociální pojištění, kam a kolik. Kromě toho vám také povíme, kam vlastně všechny ty peníze putují.
Nemocenské pojištění
Systém nemocenského pojištění je primárně koncipován pro výdělečně činné osoby, které mohou pobírat peněžité dávky nemocenského pojištění v různých situacích, jako je dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství či péče o dítě.
Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Podstatným rozdílem je, že zatímco pro zaměstnance je nemocenské pojištění povinné, pro OSVČ zůstává nemocenské pojištění dobrovolné.
I u zaměstnanců by ovšem měly nastat současně určité podmínky, aby účast na nemocenském pojištění vznikla. Řadíme mezi ně:
- výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit,
- rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů, tedy 15 dní
- minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem).
Z nemocenského pojištění se následně poskytují čtyři druhy peněžitých dávek, a to:
- nemocenské,
- peněžitá pomoc v mateřství,
- ošetřovné,
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.
Každá z dávek se vyplácí v jiných intervalech a za jiných podmínek. Nejčastěji se setkáváme asi s výplatou nemocenské dávky, která chrání zaměstnance v situaci, kdy hrozí ztráta příjmu z důvodu nemoci. Výplata nemocenského probíhá vždy od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to za kalendářní dny. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu poskytuje zaměstnavatel.
Důchodové pojištění
Účast v důchodovém pojištění může být dvojího typu. Co se týče základního důchodového pojištění, to se týká nás všech. Účast v něm je totiž povinná.
základním důchodovém pojištění je při splnění stanovených podmínek povinná. Současně ovšem připouští zákon o důchodovém pojištění i dobrovolnou účast na důchodovém pojištění. Ta má potom jednotně nastavené parametry pro všechny, záleží jen na tom u jaké společnosti a kolik jste ochotni spořit a jak výhodné získáte vstupní podmínky.
Důchodový systém pracuje se dvěma základními principy, kterými jsou princip zásluhovosti a solidarity. Spočívají v tom, že s vyššími odvody na důchodovém pojištění se sice zvyšuje i důchod dané osoby (princip zásluhovosti), ale současně se s vyšším příjmem dané osoby se důchod zvyšuje pomaleji (princip solidarity).
Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody:
- starobní (včetně starobního důchodu přiznávaného před dosažením důchodového věku – dále jen „předčasný starobní důchod“),
- invalidní – pokud existuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající plné invaliditě, jinými slovy nastane pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o určité procento, které se přesně vyčísluje podle závazných tabulek.
- vdovský a vdovecký – zde se kumuluje více podmínek, kdy v případě smrti jednoho z manželů trvá menželství a současně zemřelý v době smrti splňuje nebo by splňoval podmínky nároku na vlastní důchod
- sirotčí – nárok vzniká po zemřelém rodiči na něhož je dítě v době jeho smrti odkázáno
Pojistné na sociální zabezpečení
Právní úpravu obsahuje zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné podle něj vybírají okresní správy sociálního zabezpečení a platí ho zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ.
Systém sociálního zabezpečení v České republice tvoří
- sociální pojištění,
- státní sociální podpora a
- sociální pomoc.