Pilíře sociálního zabezpečení v ČR
Systém sociálního zabezpečení je komplexním a hlavním nástrojem vlády a její sociální politiky. Naopak z pohledu jedince jde potom o podpůrnou síť předpisů, orgánů a práv, které mu pomohou pomoci s finanční nepřízní v rámci různých životních situací tak, aby nemohlo dojít k pádu na dno.
Systém sociálního zabezpečení v ČR tvoří nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění, státní politika nezaměstnanosti a systém dávek sociální podpory. Většina složek je hrazena ze státního rozpočtu, výjimku tvoří pouze zdravotní pojištění, které je převážně v režii zdravotních pojišťoven (regulace státu v podobě právních předpisů ale funguje i v této oblasti).
Hlavní složky sociálního zabezpečení v ČR zahrnují:
1. Nemocenské pojištění:
- Nemocenská: finanční podpora při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci.
- Ošetřovné: podpora při péči o nemocného člena rodiny.
- Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská dovolená): podpora pro matky před a po porodu.
2. Důchodové pojištění:
- Starobní důchod: podpora pro seniory po dosažení důchodového věku.
- Invalidní důchod: podpora pro osoby, které z důvodu invalidity nejsou schopné pracovat.
- Pozůstalostní důchod: podpora pro pozůstalé rodinné příslušníky, například vdovy, vdovce a sirotky.
3. Státní sociální podpora:
- Přídavky na děti: podpora pro rodiny s dětmi.
- Rodičovský příspěvek: finanční podpora pro rodiče na péči o malé dítě.
- Příspěvek na bydlení: podpora pro rodiny a jednotlivce s nízkými příjmy na pokrytí nákladů na bydlení.
4. Sociální pomoc:
- Hmotná nouze: podpora pro osoby a rodiny, které potřebují dávky v hmotné nouzi.
- Příspěvek na péči: podpora pro osoby, které potřebují dlouhodobou péči.
5. Podpora v nezaměstnanosti:
Související služba
Nenašli jste odpověď na vaši otázku týkající se sociálního pojištění?
Jsme připraveni zodpovědět libovolný právní dotaz. V našem týmu jsou specialisté na všechny oblasti práva, takže můžeme garantovat opravdu vysokou kvalitu poskytnuté právní rady. Navíc vám ji zvládneme udělit online a do dvou pracovních dnů
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Tip na článek
Tip: Dluh na sociálním či zdravotním pojištění může vzniknout rychle – stačí zapomenout jednu platbu nebo neposlat celou částku a je vymalováno. K tomu se navíc připojí ještě penále a ve finále tak můžete být nemile překvapeni. Jak to tedy přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel? Na to jsme se zaměřili v našem samostatném článku.
Právo sociálního zabezpečení
Hlavním předpisem systému sociálního zabezpečení byl dříve zákon o sociálním zabezpečení. Ten byl ale zrušen a nahrazen jinými právními předpisy. Celkově oblast sociálního zabezpečení pokrývá velké množství předpisů rozdělených podle jednotlivých oblastí. Jmenujme si alespoň ty nejvýznamnější z nich. Jsou to:
- zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů,
- zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
- zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,
- zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,
- zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
- zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
- zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
- zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
- zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
- zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
- zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách,
- zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,
- zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
Hlavními orgány sociálního zabezpečení jsou podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou pak:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí,
- Česká správa sociálního zabezpečení,
- územní správy sociálního zabezpečení,
- Institut posuzování zdravotního stavu,
- ministerstvo vnitra,
- ministerstvo spravedlnosti,
- ministerstvo obrany.
Tip na článek
Tip: Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu. V našem dalším článku vám proto přinášíme odpovědi na to, kdo musí platit sociální pojištění, kam a kolik. Kromě toho vám také povíme, kam vlastně všechny ty peníze putují.
Nemocenské pojištění
Systém nemocenského pojištění je primárně koncipován pro výdělečně činné osoby, které mohou pobírat peněžité dávky nemocenského pojištění v různých situacích, jako je dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství či péče o dítě.
Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Podstatným rozdílem je, že zatímco pro zaměstnance je nemocenské pojištění povinné, pro OSVČ zůstává nemocenské pojištění dobrovolné.
I u zaměstnanců by ovšem měly nastat současně určité podmínky, aby účast na nemocenském pojištění vznikla. Řadíme mezi ně:
- výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit,
- rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů, tedy 15 dní
- minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem).
Z nemocenského pojištění se následně poskytují čtyři druhy peněžitých dávek, a to:
- nemocenské,
- peněžitá pomoc v mateřství,
- ošetřovné,
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.
Každá z dávek se vyplácí v jiných intervalech a za jiných podmínek. Nejčastěji se setkáváme asi s výplatou nemocenské dávky, která chrání zaměstnance v situaci, kdy hrozí ztráta příjmu z důvodu nemoci. Výplata nemocenského probíhá vždy od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to za kalendářní dny. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu poskytuje zaměstnavatel.
Tip na článek
Dluh na sociálním či zdravotním pojištění může vzniknout rychle – stačí zapomenout jednu platbu nebo neposlat celou částku a je vymalováno. Jak to tedy přesně funguje v případě neplacení pojištění u OSVČ a co když pojištění neplatí váš zaměstnavatel?
Důchodové pojištění
Účast v důchodovém pojištění může být dvojího typu. Co se týče základního důchodového pojištění, to se týká nás všech. Účast v něm je totiž povinná.
základním důchodovém pojištění je při splnění stanovených podmínek povinná. Současně ovšem připouští zákon o důchodovém pojištění i dobrovolnou účast na důchodovém pojištění. Ta má potom jednotně nastavené parametry pro všechny, záleží jen na tom u jaké společnosti a kolik jste ochotni spořit a jak výhodné získáte vstupní podmínky.
Důchodový systém pracuje se dvěma základními principy, kterými jsou princip zásluhovosti a solidarity. Spočívají v tom, že s vyššími odvody na důchodovém pojištění se sice zvyšuje i důchod dané osoby (princip zásluhovosti), ale současně se s vyšším příjmem dané osoby se důchod zvyšuje pomaleji (princip solidarity).
Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody:
- starobní (včetně starobního důchodu přiznávaného před dosažením důchodového věku – dále jen „předčasný starobní důchod“),
- invalidní – pokud existuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající plné invaliditě, jinými slovy nastane pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o určité procento, které se přesně vyčísluje podle závazných tabulek.
- vdovský a vdovecký – zde se kumuluje více podmínek, kdy v případě smrti jednoho z manželů trvá menželství a současně zemřelý v době smrti splňuje nebo by splňoval podmínky nároku na vlastní důchod
- sirotčí – nárok vzniká po zemřelém rodiči na něhož je dítě v době jeho smrti odkázáno
Pojistné na sociální zabezpečení
Právní úpravu obsahuje zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné podle něj vybírají okresní správy sociálního zabezpečení a platí ho zaměstnanci, zaměstnavatelé a OSVČ.
Systém sociálního zabezpečení v České republice tvoří
- sociální pojištění,
- státní sociální podpora a
- sociální pomoc.