Spáchali jste dopravní přestupek a přemýšlíte, jak jeho vyšetřování protáhnout, aby došlo k jeho promlčení? Kdy přesně dochází k promlčení přestupků a jak tento právní institut lze využít? A jak pamatuje na průtahy ze strany pachatelů zákon?
Spáchali jste dopravní přestupek a přemýšlíte, jak jeho vyšetřování protáhnout, aby došlo k jeho promlčení? Kdy přesně dochází k promlčení přestupků a jak tento právní institut lze využít? A jak pamatuje na průtahy ze strany pachatelů zákon?
Snad nejčastěji se dopouštíme přestupků jakožto účastníci silničního provozu. V tomto ohledu má zářez i lecjaký na první pohled zcela bezúhonný občan. Situace je to samozřejmě nepříjemná a nejraději bychom na ni zcela zapomněli. Kdy na ni ale zapomene zákon a správní orgány, které přestupky vyšetřují?
V prvé řadě je třeba rozlišit dvě situace:
Řízení před správním orgánem či před soudem může být úspěšné, pokud bude po právní stránce pečlivě připravené. Neponechávejte proto nic náhodě a využijte advokátních služeb. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o přípravu vašeho podání i případného zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Chci pomoct se svým problémem.
První situaci řeší zákon o odpovědnosti za přestupky. Podle něj je obecná promlčecí doba přestupku jeden rok. Vztahuje se přitom na drtivou většinu přestupků. Na tři roky se promlčecí lhůta přestupku prodlouží v případě, že jde o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč. Sem řadíme například některé přestupky na úseku podnikání či ohrožení poskytnutí zdravotní služby.
Nejvyšší správní soud se vyjádřil i k délce promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky). Podle jeho rozsudku i u těchto přestupků činí promlčecí doba jeden rok.
Tip: Jak se právně bránit pokutě za dopravní přestupek jsme rozebrali v samostatném článku.
Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. U některých přestupků je ovšem jejich znakem účinek. V takovém případě promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. Příkladem takového přestupku by mohlo být padělání cestovního pasu. V případě pokračujícího přestupku bude počátkem den následující po dni posledního dílčího útoku.
Někteří pachatelé přestupků se domnívají, že různými formami maření vyšetřování, nepřebíráním korespondence, záměrným vystavováním vadné plné moci a jinými obstrukcemi dosáhnou promlčení a budou z průšvihu venku. V minulosti takový postup zákon skutečně umožňoval, ale již několik let tomu tak není. Benevolence zákonodárců, spolu se zaneprázděnými úředníky, kteří se často mnoho měsíců k řešení přestupku nedostali, totiž způsobila, že velká část přestupků zůstala nepotrestána.
Před několika lety byl proto zákon změněn. To, co zůstalo beze změny je, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok. Roční promlčecí lhůta ale již neznamená, že pokud vám do roka nedorazí rozhodnutí o pokutě, máte vyhráno. Nově jsou upraveny situace, při nichž se promlčecí doba přerušuje, takovou situací je především oznámením o zahájení přestupku. A co víc, poté začne běžet nová, opět roční lhůta. Takže pokud by například správní orgán rozhodl o vašem přestupku až za rok a půl od jeho spáchání, ale řízení zahájil po půl roce od spáchání, je vše z pohledu zákona v pořádku a promlčeno nic není.
Pro úplnost dodejme, že se promlčecí doba přerušuje také vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným. Pokud je prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením, případně vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání.
Od přerušení promlčecí doby zákon odlišuje takzvané stavení promlčecí doby, kdy sice promlčecí doba neběží, ale narozdíl od předchozí situace nedochází k vymazání již uběhnuté doby. Taková situace může nastat například kdy se vede pro tentýž skutek trestní řízení. Stavení promlčecí doby se ovšem vztahuje vždy pouze k té osobě, která byla takto trestně stíhána (netýká se tedy trestního řízení vedeného pro tentýž skutek vůči jiné osobě).
Tip: Obdobná úprava promlčení se týká také trestných činů, což jsme rozebrali v samostatném článku.
Jako maximální, tedy mezní doba, po které zaniká odpovědnost za přestupek, byly stanoveny tři roky od jeho spáchání, za předpokladu, že základní délka promlčecí doby byla jeden rok. Činila-li základní délka promlčecí doby tři roky, pak zanikne odpovědnost za přestupek nejpozději za pět let. Do této mezní doby se ovšem nezapočítává doba, při níž došlo ke stavení.
Tato situace nastává v případě, kdy byl přestupek projednán a sankce za něj uložena. Právo vybrat a vymáhat pokutu se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. Roli tedy hraje, zda došlo k rozhodnutí o přestupku například v lednu (tím pádem se tato lhůta prodlouží na téměř sedm let) nebo v prosinci. Podobně jako v předchozím případě ovšem platí, že pokud je proveden nějaký úkon směřující k vymáhání pokuty, tak se i tato promlčecí lhůta přerušuje a počíná běžet nová.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.