Promlčení trestného činu

Rychlý přehled

• Promlčecí doba trestného činu se podle trestního zákoníku zpravidla odvíjí od horní hranice trestu odnětí svobody.
• Čin se proto může promlčet za 3, 5, 10, 15 nebo 30 let.
• Samotný výpočet ale nemusí být jednoduchý – promlčecí doba se může přerušit a začít běžet znovu nebo se její běh může po určitou dobu stavět.
• U některých zvlášť závažných trestných činů je promlčení vyloučeno.

Důvodem, proč se k promlčení přistupuje, je zejména fakt, že je z hlediska efektu trestu je vhodné jej udělit co nejdříve po spáchání trestného činu. Jen tehdy může plnit trest svou roli preventivní i výchovnou. Opožděné potrestání má totiž mnohem menší význam jak pro společnost, tak pro pachatele samotného. K tomu se přidává i náročnost dokazování v případě starších událostí. Je ale třeba rozlišovat, o jak závažný trestný čin se jednalo. Jistě nelze „prominout“ ve stejném čase krádež v obchodě a těžké ublížení na zdraví.

Z naší advokátní praxe: Klienti často počítají promlčecí dobu jednoduše od dne, kdy podle nich k trestnému činu došlo. V konkrétním případě ale může být rozhodující právní kvalifikace skutku, okamžik jeho ukončení nebo účinku a také události, které běh promlčecí doby přerušily či stavěly. Proto nelze promlčení spolehlivě určit pouze podle stáří události.

Nejste si jistí, zda už došlo k promlčení trestného činu? Výpočet nemusí být tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Advokát posoudí právní kvalifikaci činu, délku příslušné promlčecí doby i to, zda během ní nedošlo k jejímu přerušení nebo stavění. Nechte svůj případ posoudit advokátem.

Je promlčení totéž co prekluze?

Promlčení a prekluze nejsou totéž. Prekluze obecně znamená zánik samotného práva v důsledku marného uplynutí stanovené lhůty. V trestním právu se v souvislosti s trestní odpovědností používá pojem promlčení: po uplynutí promlčecí doby trestní odpovědnost za trestný čin za zákonných podmínek zaniká. Pojmy prekluze a promlčení proto není vhodné zaměňovat.

Délka promlčecí lhůty

Jednotlivé trestné činy mají stanovené dle závažnosti jednak tresty a jednak právě různé lhůty pro promlčení. A různé promlčecí doby se vztahují dokonce k jedné skutkové podstatě.

Promlčení vraždy má zvláštní úpravu. Podle aktuálního znění trestního zákoníku činí promlčecí doba trestného činu vraždy 30 let. Stejná třicetiletá lhůta platí také u trestných činů, za které zákon dovoluje uložit výjimečný trest. U ostatních trestných činů se délka promlčecí doby zpravidla odvíjí od horní hranice trestní sazby a činí 3, 5, 10 nebo 15 let.

Běh promlčecí lhůty

Promlčecí doba obecně začíná běžet od okamžiku dokonání trestného činu. V teorii trestního práva rozlišujeme určité specifické případy jako jsou trestné činy pokračující, kdy by se pak počítal běh doby až od ukončení dané činnosti. Například v případě zpronevěry, kdy by každý měsíc prodavačem docházelo k “úpravě” tržeb v obchodě by se promlčení nepočítalo od první takové události, ale naopak až od té poslední. I kdyby taková činnost trvala mnoho let, bude se na ní pohlížet jako na celek jak z pohledu potrestání, tak také z pohledu promlčení.

Obdobně by se pohlíželo na promlčení u trestného činu trvajícího, u kterého trvá protiprávní stav (například omezování osobní svobody). Také zde není pro počátek promlčecí doby rozhodující, kdy omezení svobody nastalo, ale spíše jak dlouho a do kdy trvalo. Dále se můžeme setkat s trestnými činy, u nichž je z hlediska trestu rozhodující účinek, který nastal. U trestného činu vraždy teoreticky může nastat fyzický útok na jiného člověka v určitý den. Pokud ale daná osoba podlehne zraněním až po několika dnech, bude pro nás rozhodující až tento okamžik.

Promlčecí lhůta se přerušuje, nastane-li některý z důvodů uvedených v zákoně, kterými jsou například zahájení trestního stíhání či vzetí do vazby. Přerušení nastává také tehdy, když pachatel spáchá jakýkoli další trestný čin, za který trestní zákoník stanoví stejný nebo přísnější trest. V případě přerušení se celá lhůta se restartuje – běží znovu od začátku.

Typická chyba: Zaměňovat přerušení a stavění promlčecí doby. Při přerušení začne po zákonem stanovené události běžet nová promlčecí doba od začátku. Při stavění se naopak pouze určitá doba do promlčecí doby nezapočítává.

U starších případů může o výsledku rozhodovat jediná událost, která běh promlčecí doby přerušila nebo stavěla. Pokud potřebujete zjistit, zda je konkrétní trestný čin skutečně promlčený, popište nám svůj případ.

Od výše uvedeného je třeba odlišit tzv. stavení promlčecí doby, kdy nastane stav, při němž se určitá doba do promlčecí doby nezapočítává, nicméně doposud uběhnutá doba zůstává v platnosti a po odpadnutí dané překážky se připočítá. Takovou situací je například to, že nelze v danou dobu postavit pachatele před soud z důvodu diplomatické imunity nebo z důvodu těžké choroby. Další podobné důvody stanovuje trestní zákoník a trestní řád. V tomto případě se tedy lhůta pouze pozastaví – po odpadnutí překážky pokračuje.

Promlčení u jednotlivých trestných činů

I další skutkové podstaty mají různé promlčecí doby dle závažnosti konkrétního trestného činu. Výši trestní sazby určující délku promlčecí lhůty je třeba posuzovat podle nejvyšší možné trestní sazby, kterou trestní zákoník za daný trestný čin stanoví. Například promlčecí doba trestného činu zkrácení daně může být dle výše způsobené škody a výše udělené trestní sazby pět, deset, případně i 15 let. V situaci, kdy daňový poplatník daň krátí ve více zdaňovacích obdobích, mohou být naplněny znaky pokračujícího trestného činu.

U trestného činu podvodu ovlivňuje výše způsobené škody právní kvalifikaci skutku a tím i výši hrozícího trestu, od níž se následně odvíjí promlčecí doba. Trestní zákoník v současnosti rozlišuje tyto hranice škody:

• škoda nikoli nepatrná – nejméně 10 000 Kč,
• škoda nikoli malá – nejméně 50 000 Kč,
• větší škoda – nejméně 100 000 Kč,
• značná škoda – nejméně 1 000 000 Kč,
• škoda velkého rozsahu – nejméně 10 000 000 Kč.

Samotná výše škody však ještě automaticky neurčuje délku promlčecí doby. Rozhodující je konkrétní právní kvalifikace podvodu podle trestního zákoníku a horní hranice trestu odnětí svobody, který za něj zákon stanoví.

Existuje lhůta pro podání trestního oznámení?

Obecná lhůta pro podání trestního oznámení stanovena není. Trestní oznámení tedy není nutné podat například do 30 dnů nebo do jednoho roku od spáchání trestného činu. Čím dříve jej však podáte, tím snazší zpravidla bývá zajistit důkazy a objasnit okolnosti případu.

Rozhodující může být promlčecí doba trestného činu. Jestliže již trestní odpovědnost pachatele zanikla promlčením, trestní stíhání je zásadně nepřípustné. Proto není vhodné s oznámením zbytečně otálet, zejména pokud od události uplynula delší doba.

Trestní oznámení přijímá policejní orgán nebo státní zástupce. Pokud oznamovatel požádá o vyrozumění, má být do jednoho měsíce informován o učiněných opatřeních.

Výjimky z promlčení

Promlčení trestného činu se vztahuje na všechny trestné činy s výjimkou těch, které jsou v trestním zákoníku výslovně vyjmenovány. Je jimi například trestný čin vlastizrady, teroristického útoku, genocidy či útoku proti lidskosti. Z hlediska hodnot chráněných trestním zákoníkem jde o nejzávažnější trestné činy.

Stejně jako u přestupku rozlišujeme i v trestním právu dva druhy promlčení: promlčení trestní odpovědnosti, které je popsáno výše a promlčení výkonu trestu, ke kterému dochází spíše výjimečně. V případě promlčení výkonu trestu se jedná o situaci, kdy proběhlo trestní řízení, nicméně trest nebyl z nějakého důvodu vykonán. V takovém případě již uložený trest vykonán nebude, pokud již uběhlo pět, deset, dvacet či třicet let, v závislosti na délce trestu.

Shrnutí

Promlčení trestného činu vede po uplynutí zákonem stanovené doby za splnění podmínek k zániku trestní odpovědnosti. Promlčecí lhůta činí podle závažnosti činu zpravidla 3, 5, 10, 15 nebo 30 let, přičemž promlčení vraždy nastává podle současné úpravy po 30 letech. Běh promlčecí doby se může přerušit nebo stavět a některé nejzávažnější trestné činy se nepromlčují vůbec. Obecná lhůta pro podání trestního oznámení stanovena není, s oznámením však není vhodné zbytečně čekat – s časem se komplikuje dokazování a může nastat promlčení. Výjimky z promlčení platí pro závažné trestné činy, jako je genocida nebo teroristický útok.

Pokud máte k promlčení trestného činu jakékoliv otázky, můžete se s nimi obrátit na nás. Napište nám vaši otázku a do 48 hodin budete mít k dispozici odpověď od některého z našich advokátů.