Soudní poplatky jsou běžnou součástí soudního řízení. Kdo se obrací na soud, musí často počítat s tím, že spolu s podáním žaloby, dovolání nebo jiného návrhu vznikne i povinnost zaplatit poplatek. Neplatí to ale ve všech případech. Český právní řád zná jak zákonné osvobození od soudních poplatků, tak individuální osvobození, o kterém rozhoduje soud podle poměrů konkrétního účastníka. V tomto článku shrnujeme, jak soudní poplatky fungují v roce 2026, kdy se platí a kdy můžete žádat o osvobození.
Rychlý přehled
Soudní poplatky upravuje především zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Ten stanoví, kdo je poplatníkem, kdy vzniká poplatková povinnost, jaké jsou sazby a jaké jsou následky nezaplacení. U některých řízení zákon počítá s osvobozením přímo. Vedle toho může soud v individuálních případech účastníka od poplatků zcela nebo zčásti osvobodit, pokud to odůvodňují jeho poměry a nejde o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
Soudní poplatky jsou zákonem stanovené platby vybírané za řízení před soudy a za některé jednotlivé úkony. Zákon vychází z toho, že poplatky jsou příjmem státního rozpočtu a že se vybírají za úkony uvedené v sazebníku, který je přílohou zákona. Vedle fiskální funkce mají i funkci regulační: mají mimo jiné odrazovat od zjevně lehkovážných nebo bezdůvodných podání.
V praxi se často setkáváme s představou, že poplatek se řeší až ve chvíli, kdy soud pošle výzvu. To ale není úplně přesné. U řady návrhů je poplatek splatný už samotným podáním. Typicky jde o žalobu, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost. Pokud poplatek zaplacen není, soud zpravidla vyzve poplatníka k úhradě a stanoví mu lhůtu alespoň 15 dnů; po jejím marném uplynutí může řízení zastavit.
Pokud si nejste jistí, zda se to týká i vás, obraťte se na naši právní poradnu.
Základní pravidlo je poměrně jednoduché: poplatníkem bývá zpravidla ten, kdo řízení zahajuje. V řízení před soudem prvního stupně je to typicky navrhovatel, ve správním soudnictví pak ten, kdo podal žalobu nebo kasační stížnost. Zákon ovšem zná i zvláštní situace, například u vzájemného návrhu žalovaného nebo některých řízení zahajovaných bez návrhu.
Právě proto nelze spoléhat na to, že „soud si řekne, kdo má platit“. Ve většině běžných sporů je dobré počítat s tím, že poplatková povinnost vzniká už na začátku a je potřeba ji řešit hned při podání.
Výši soudního poplatku neurčuje soud volnou úvahou, ale přímo sazebník v příloze zákona o soudních poplatcích. U některých návrhů jde o pevnou částku, u jiných o procento z hodnoty sporu.
Typickým příkladem je žaloba na peněžité plnění. Podle položky 1 sazebníku činí poplatek:
U jiných věcí se naopak vychází z pevné sazby. Záleží vždy na tom, o jaký typ řízení jde a jakou položku sazebníku je třeba použít.
Pro orientaci se hodí několik nejčastějších příkladů.
Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství činí poplatek 2 000 Kč, jde-li o návrh na zahájení řízení o smluveném rozvodu manželství, a 5 000 Kč v ostatních případech. To je důležité rozlišení, které se v praxi často přehlíží.
Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů se platí 2 000 Kč, ale sazba se zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc a o 15 000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání. U složitějšího majetku tedy může být výsledný poplatek výrazně vyšší, než se na první pohled zdá.
Za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu se platí 3 000 Kč, za kasační stížnost 5 000 Kč a za návrh na výkon rozhodnutí vyklizením 3 000 Kč.
U dovolání je situace složitější, protože sazba závisí na typu věci. Není proto vhodné psát obecně, že „dovolání stojí určitou jednotnou částku“. Správnější je upozornit, že poplatek za dovolání se odvíjí od konkrétní položky sazebníku a povahy rozhodnutí, proti němuž směřuje.
Potřebujete podat žalobu, ale nemáte peníze na soud? Nevíte, jak postupovat, abyste měli soud zdarma? Využijte naší právní poradny. Poradíme vám, jak se osvobodit od soudních poplatků. Zařídíme za vás podání žádosti a připravíme veškerou dokumentaci tak, abychom zvýšili šanci, že soud rozhodne ve váš prospěch.
Tip: Povinnost zaplatit soudní poplatek se týká toho, kdo návrh k soudu podává. Pokud se rozhodnete k rozvodu, pokuste se s manželem/manželkou dohodnout, že si tento poplatek rozdělíte a každý zaplatí polovinu.
Poplatky vybírané soudem nebo správou soudu se platí na účet zřízený u České národní banky pro příslušný soud. Starší představa, že soudní poplatky lze běžně hradit kolkovými známkami, už pro nově vedená řízení neodpovídá aktuální právní úpravě. Přechodná ustanovení výslovně počítala jen s omezeným doplacením starých kolků do konce roku 2024.
V praxi je proto vždy bezpečnější vycházet z platebních údajů soudu a z jeho poučení. Chybná platba nebo opožděná úhrada může způsobit zbytečné procesní komplikace.
Nezaplacení soudního poplatku může mít zásadní důsledky. Není ale úplně přesné říci jen to, že „soud řízení zastaví“. Zákon stanoví postup podrobněji: jestliže poplatek splatný podáním návrhu, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti nebyl zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení a určí mu lhůtu alespoň 15 dnů; výjimečně může být lhůta kratší. Ve výzvě musí být poplatník poučen o tom, že při nezaplacení soud řízení zastaví. Po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví a k pozdější úhradě se už nepřihlíží. Obdobně se postupuje i v odvolacím a dovolacím řízení.
Setkáváme se se situacemi, kdy klient podá žalobu sám a právní pomoc začne řešit až poté, co mu přijde výzva k zaplacení soudního poplatku. Klient pak často vychází z představy, že když už soud věc eviduje, lze poplatek doplatit kdykoli. Ve skutečnosti ale marné uplynutí soudem určené lhůty může znamenat zastavení řízení a v některých případech i vážný problém s dalším uplatněním nároku.
Osvobození od soudních poplatků je třeba rozlišovat ve dvou rovinách.
První je zákonné osvobození, tedy situace, kdy zákon přímo stanoví, že určitá řízení nebo určité osoby poplatek neplatí. Druhou je individuální osvobození, o kterém rozhoduje soud podle procesního předpisu na základě návrhu účastníka.
§ 11 zákona o soudních poplatcích obsahuje poměrně široký katalog řízení a osob osvobozených od poplatku. Patří sem například některé věci péče soudu o nezletilé, některé výživové věci, pozůstalostní řízení v prvním stupni, určité věci sociálního zabezpečení nebo další zákonem vyjmenované situace. Osvobození se v řadě případů vztahuje i na odvolací, kasační, vykonávací nebo exekuční fázi řízení.
To je důležité zejména proto, že veřejnost někdy automaticky předpokládá, že každý soudní spor je zpoplatněný. Ve skutečnosti zákon v některých citlivých typech řízení výslovně upřednostňuje přístup k soudu bez poplatkové bariéry.
Vedle zákonného osvobození může soud přiznat i individuální osvobození tomu, kdo doloží, že jeho poměry odůvodňují, aby mu byla poplatková povinnost zcela nebo zčásti prominuta. Tady už nejde přímo o úpravu v zákoně o soudních poplatcích, ale o rozhodnutí soudu podle procesních pravidel. Z hlediska praxe je podstatné, že soud neposuzuje jen příjem, ale celkovou majetkovou situaci, pravidelné výdaje, vyživovací povinnosti a také to, zda nejde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
V praxi tedy neplatí, že nízký příjem automaticky znamená nárok na osvobození. Žadatel musí svou situaci přesvědčivě doložit a současně musí být zřejmé, že nejde o svévolný nebo zjevně beznadějný spor.
Poměrně často se setkáváme s klienty, kteří jsou přesvědčeni, že soud musí poplatek odpustit automaticky, pokud doloží, že mají nízký příjem. Tak tomu ale není. Soud obvykle požaduje ucelený obraz majetkových poměrů: příjmy, výdaje, počet vyživovaných osob, dluhy i případný majetek. Pokud je žádost obecná a nepodložená, soud ji může zamítnout i tehdy, když je finanční situace žadatele skutečně tíživá.
Žádost o osvobození od soudních poplatků je vhodné podat co nejdříve, ideálně současně s návrhem nebo bezprostředně poté, co soud vyzve k zaplacení. Soud bude zpravidla chtít doložit osobní, majetkové a výdělkové poměry žadatele. V praxi je proto potřeba připojit například potvrzení o příjmech, výpisy z účtů, přehled pravidelných výdajů, údaje o vyživovacích povinnostech a další dokumenty, které situaci věrohodně dokládají.
Čím přesvědčivější a konkrétnější podklady soudu předložíte, tím menší je riziko, že soud návrh zamítne jen proto, že z něj není zřejmé, proč právě ve vašem případě mají být splněny podmínky pro osvobození.
Ano. Zákon o soudních poplatcích zná několik případů vrácení poplatku. Soud poplatek vrátí například tehdy, když jej zaplatil někdo, kdo k tomu nebyl povinen, nebo když byl zaplacen přeplatek. Zároveň platí, že pokud je řízení zastaveno před prvním jednáním, vrací se zaplacený poplatek zpravidla snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč.
U rozvodu ale platí zvláštní pravidlo. Pokud bylo řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl návrh vzat zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudu prvního stupně, vrací soud zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh vzat zpět až po vydání rozhodnutí soudu, které ještě nenabylo právní moci a nebylo proti němu podáno odvolání, vrací soud polovinu poplatku.
To může být v praxi významné třeba tehdy, když se manželé během řízení dohodnou a návrh vezmou zpět.
U řady návrhů vzniká už podáním žaloby, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti. Pokud poplatek zaplacen není, soud obvykle vyzve poplatníka k úhradě.
Soud vám zpravidla stanoví lhůtu alespoň 15 dnů a poučí vás o následcích. Po marném uplynutí této lhůty může řízení zastavit.
U smluveného rozvodu činí poplatek 2 000 Kč, v ostatních případech 5 000 Kč.
Pro nově vedená řízení je správné vycházet z toho, že poplatky vybírané soudem nebo správou soudu se platí na účet soudu vedený u České národní banky.
Tehdy, když to odůvodňují vaše poměry a nejde o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Vedle toho existují i řízení osvobozená přímo ze zákona.
Ano. Zákon v § 11 uvádí výčet řízení a osob, které jsou od poplatku osvobozeny přímo.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
