Kapitoly článku
Zahájení řízení
Soudní řízení je zahájeno okamžikem, kdy k soudu došel návrh na zahájení řízení (tj. žaloba). V některých případech zahajuje soud řízení i bez návrhu, v tom případě je řízení zahájeno vydáním usnesení. Pro každé soudní řízení se vede spis, který je označen takzvanou spisovou značkou, tedy jedinečným označením, pod níž lze věc u soudu dohledat. Spisovou značku vždy užívejte pro případnou komunikaci se soudem.
Chcete podat žalobu k soudu?
U soudu uspějete jen tehdy, když podání žaloby bude neprůstřelné. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o přípravu předžalobní výzvy, žaloby, odvolání nebo rovnou o zastupování u soudu, kde budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Postup soudu na počátku řízení
Soud vás může vyzvat k opravě či doplnění žaloby, pokud v ní chybí některá náležitost, případně z ní není jasné, čeho se žalobce dožaduje. Následně vyzve soud žalovaného, aby se k žalobě písemně vyjádřil a případně předložil důkazy. Následovat může další vyjádření žalobce či opětovně žalovaného, záleží na situaci, kterou vyhodnotí soud. Celý tento postup směřuje k přípravě ústního jednání, které je pro civilní řízení typické a je jeho hlavní částí. Je nezbytné předvolat účastníky, svědky a ostatní potřebné osoby, případně zajistit znalecké posudky. Soudce musí příkladně důkladně poznat, zvážit, jaké další podklady bude potřebovat a jaké důkazní prostředky bude třeba provést atd. V ideálním případě by bylo možné o věci rozhodnotu při jediném jednání. To se však v praxi většinou neděje. Soud často spíše na prvním jednání směřuje ke smírnému řešení a není ještě připraven rozhodnout.
V určitých situacích lez připustit také řízení bez jednání, a to pokud lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, jimiž je stav věci dostatečně prokázán a současně účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, popř. se ho vzdali.
V této fázi řízení také může soud vydat předběžné opatření, je-li to z povahy situace nezbytné.
Tip: Nevíte, na jaký soud se obrátit? Pravomoci i příslušnosti soudu jsme detailně rozebrali v našem článku.
Kvalifikovaná výzva
V určitých případech (například tehdy, bylo-li ve věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem) může předseda senátu žalovanému uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a v případě, že zcela nesouhlasí s požadavky žaloby, aby ve vyjádření popsal všechny rozhodující skutečnosti a připojil listinné důkazy, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K tomu se stanoví lhůta, která nesmí být kratší než 30 dní od doručení takového usnesení.
Kvalifikovaná výzva musí být doručena do vlastních rukou. Náhradní doručení se nepřipouští. Pokud žalovaný lhůtu k vyjádření nevyjádří (případně nesdělí, jaký důležitý důvod mu v tom brání), považuje se nárok uplatněný v žalobě za uznaný. Předseda senátu může v takovém případě i bez jednání vydat rozsudek pro uznání.
Přípravné jednání
Občanský soudní řád upravuje i tzv. přípravné jednání. V jeho rámci soud zjišťuje, zda jsou splněny podmínky řízení, případně v součinnosti s účastníky usiluje o odstranění zjištěných nedostatků. V této fázi lze rovněž hledat smírné řešení, případně je zde prostor pro účastníky, aby doplnili svá tvrzení a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání či splnili další procesní povinnosti.
Předvolání k přípravnému jednání musí být rovněž doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Nedostavení se k přípravnému jednání bez uvedení důležitého důvodu, může být řešeno opět rozsudkem pro uznání. Pokud se žalobce nedostaví, soud řízení zastaví.
V praxi se však přípravné jednání příliš neužívá a většinou soud nařídí rovnou “klasické” jednání, které ale často má charakter pouze přípravy na další spor. Někdy je totiž jednání třeba několik.
Předvolání k soudu
Pro advokáty už jsou soudní jednání denní chléb, nicméně stále se ze strany našich klientů setkáváme se zcela praktickými dotazy na to, co mohou u soudu očekávat a čím se na jednání vybavit. Projděme to tedy postupně.
Nejprve si na předvolání najděte všechny důležité informace jako k jaké věci jste předvolán, k jakému soudu, datum, čas a místo konání, místnost, případně poschodí). Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud jednání nepředcházelo přípravné jednání (viz výše).
Pokud víte, že v daný termín máte něco důležitého (kadeřník ani sledování fotbalového zápasu se do toho nepočítá), oznamte to co nejdříve soudu, nejlépe písemně. Pokud můžete doložit důvody své nepřítomnosti (například máte neschopenku), připojte její kopii. Soudce to zváží a posléze případně informuje protistranu a stanoví nové datum.
Praktický průběh jednání
K soudu se dostavte s předvoláním a s průkazem totožnosti (občanským průkazem, cestovním pasem nebo řidičským průkazem). Jste-li zvyklí nosit při sobě zbraně, tak je nechte výjimečně doma. Při příchodu na soud budete zkontrolováni bezpečnostním rámem a detektorem kovů a vaše zavazadlo prochází rentgenem. Pokud jste na pravidlo o zbraních (či jiných zakázaných předmětech) zapomněli, nebojte se, že byste o svůj milovaný vystřelovací nůž přišli, pouze vám bude uložen do úschovny.
Následně zamiřte rovnou do stanoveného patra k jednací místnosti. Setkáte se zde patrně se svým advokátem, který vás bude dále jednáním provádět. Strany sporu čekají před jednáním na chodbě a do jednací místnosti vstupují až po zavolání zapisovatelky nebo soudce, pokud je jednání jen nahráváno a není zde zapisovatel.
Oblečení je samozřejmě vhodné volit slušné a čisté, spíše formální. Pokud ale nevlastníte nebo zásadně odmítáte oblek či kravatu, nemusíte se bát, že by to byl důvod, pro který by vás do soudní síně nepustili. Žádný dress code není stanoven.
O některých záležitostech rozhodují samotní soudci (tzv. samosoudci), jiné jsou řešeny skupinou soudců (soudním senátem). Soudy rozdělují případy soudcům dle jejich specializace (trestní právo, civilní právo) a dle rozvrhu práce na daném soudu. Volbu soudce tedy nijak neovlivníte. Důvodem pro jeho změnu soudce může být podjatost, tedy nějaký soudcův osobní vztah či jeho jiná osobní vazba k projednávané věci. Pokud taková podjatost skutečně existuje, měl by ji vyslovit sám soudce. Pokud to neudělá, můžete sami vyslovit námitku podjatosti.
Přichází-li soudce, pak přítomní v síni povstanou. Soudce oslovujte pane předsedo.
V jednací síni je třeba mít ztlumený telefon, nekomentovat nijak jednání například výkřiky či jinými nesouhlasnými projevy. Chcete-li jednání natáčet, musíte se dovolit soudce. Klást otázky a vyjadřovat se můžete jen se souhlasem nebo na pokyn samosoudce či předsedy senátu. V případě, kdy chcete k představitelům soudu promluvit, je třeba si stoupnout. To platí i pro závěrečné vyhlašování rozsudku.
Obsah ústního jednání
Při jednání se provádí dokazování. Účastníci sporu mají v rámci civilního řízení (až na výjimky) povinnost navrhovat důkazy, aby prokázali svá tvrzení. Soud může provést i jiné než navržené důkazy, jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu.
Jednání je veřejné. Vyloučení veřejnosti je možné jen tehdy, kdy by veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností podle zákona o ochraně utajovaných skutečností, obchodní tajemství či důležitý zájem účastníků.
Předseda senátu vyzve žalobce k přednesení žaloby a posléze vyzve k vyjádření žalovaného. Předseda senátu sdělí výsledek přípravy jednání, a které důkazy lze provést, v rámci ústního jednání se důkazy také provádí. Účastníci mohou shrnout své návrhy, vyjádřit se k dokazování či právní stránce věci.
Rozsudek
Soudní jednání může být (ale nemusí) ukončeno vyhlášením rozsudku. Ten se vyhlašuje zpravidla hned po skončení soudního jednání, pokud ale rozhoduje soudní senát, pak až po poradě a hlasování jeho členů. Někdy však i samosoudce odročí jednání jen za účelem vyhlášení rozsudku.
Součástí rozsudku je rovněž poučení o opravných prostředcích, které lze využít.