Jak sepsat společenskou smlouvu a co do ní dát?

Kapitoly článku

• Společenská smlouva u nově zakládané společnosti
• Jak je to se společenskou smlouvou již existující s.r.o.?
• Volitelná součást společenské smlouvy
• Změna společenské smlouvy

Chceme-li založit společnost s ručením omezeným, potřebujeme k tomu sepsat společenskou smlouvu. Pouze pokud neplánujeme žádné další společníky, je její obdobou zakladatelská listina. Společnost sice může mít i jiné dokumenty, v nichž upraví své fungování, nejde ale o nic, co by předepisoval zákon. Na rozdíl od společenské smlouvy, která je nezbytná. Na jejím obsahu velmi záleží a snažit se o pečlivou formulaci jednotlivých ustanovení nám může ušetřit mnoho trápení v budoucnu. Naplnit literu zákona tím, že opíšeme společenskou smlouvu ze společnosti našeho kamaráda, případně ze vzoru, který jsme našli na internetu, není zrovna šťastný nápad.

Základním účelem společenské smlouvy je vymezit základní vztahy ve společnosti, především stanovit druhy a výše podílů jednotlivých společníků a možné dispozice s nimi, vymezit působnost jednotlivých orgánů společnosti a stanovit jejich pravomoci.

Společenská smlouva u nově zakládané společnosti

V okamžiku založení společnosti by měla společenská smlouva uvádět, kdo je prvním jednatelem (či jednateli) společnosti, jakým způsobem bude upravena vkladová povinnost zakladatelů společnosti (včetně lhůty pro její splnění) a kdo se stane správcem vkladů. V případě, že je do společnosti vnesen nepeněžitý vklad, je součástí smlouvy jeho popis, ocenění a určení osoby znalce, který jej ocení.

Součástí společenské smlouvy jsou zpravidla i podmínky nakládání s jednotlivými podíly jak mezi společníky, tak také na třetí osoby, případně stanovení pravidla při zvyšování či snižování základního kapitálu.

Nezapomeňte na zákonem vyžadovanou formu notářského zápisu.

Po vzniku společnosti (resp. po splnění vkladové povinnosti) však výše uvedené údaje ve společenské smlouvě být nemusí a mohou být dokonce vypuštěny.

Jak je to se společenskou smlouvou již existující s.r.o.?

Opět je třeba nahlédnout do zákonů, konkrétně do občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, která další nezbytné náležitosti uvádějí. Jsou jimi:

• sídlo – není nutné jít do větších detailů, dokonce postačí mít uvedený pouze název obce (např. Aš nebo Bruntál) – to se vyplatí při pozdějším stěhování v rámci jedné obce, kdy není třeba měnit společenskou smlouvu,
• firma společnosti – tedy obchodní jméno, pod nímž je společnost zapsána do obchodního rejstříku a pod kterým obchoduje a podniká,
• předmět podnikání nebo činnosti společnosti – zejména u činnosti vykonávané podle živnostenského zákona, ale i u činnosti prováděné na základě oprávnění podle jiných předpisů (například truhlářství, zahradnické práce, stavební práce apod.)
• určení společníků – uvedením jména a bydliště, popř. sídla jde li o právnické osoby,
• označení podílů, může-li jich společník podle společenské smlouvy vlastnit více,
• název druhu podílu a práva a povinnosti s ním spojené, upravuje-li a umožňuje-li společenská smlouva více druhů podílů,
• výše vkladů připadajících na podíly,
• počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost,
• výše základního kapitálu – u společnosti s ručením omezeným je oproti dřívější úpravě nyní stanovena jeho výše nejméně 1 koruna, ale i v případě, že se chcete držet při zemi, doporučuje se základní kapitál ve výši alespoň několik desítek tisíc korun. Může to mít vliv na pozdější získávání úvěru, na důvěru partnerů či klientů.

Volitelná součást společenské smlouvy

Zákon není příliš striktní, co se týče povinných náležitostí společenské smlouvy a řada údajů je v dispozicích zakládajících členů (či později obecně společníků). Některé věci je možné doplnit nad rámec zákona, v něčem se lze dokonce od zákona odchýlit.
V tomto ohledu je velmi důležité předem zvážit systém fungování společnosti. Zcela jiné nastavení bude mít malá rodinná “firma”, u níž předem víte, že nebude mít nikdy více než dva až tři členy. Jiný přístup si vyžádá projekt, který má za cíl pojmout společníků hodně, umožňovat jejich výměnu, prodej podílů atd. Variant existuje nepřeberně mnoho a pro ty, kdo dosud nebyli součástí podobné společnosti, je určitě vhodné svěřit její vznik do rukou odborníka. Každá varianta si přitom zaslouží individuální přístup.

Jako volitelnou součást můžete nastavit například výplatu podílů na zisku mezi společníky, omezení jednatelského oprávnění, či umožnění zřízení rezervního fondu.

Nabízí se otázka: co z volitelných nabídek do společenské smlouvy zakotvit? Nebo stačí zákonné minimum? Tady ovšem neexistuje jednoznačná odpověď. Opět je nutné se ptát po způsobu fungování společnosti, předpokládaném počtu společníků, předmětu podnikání atd.

Obecně lze říci, že kromě zákonného minima se většinou osvědčí zakotvit ve společenské smlouvě možnost převodu podílu na jiného společníka a/nebo na osobu, která společníkem není, předkupní právo společníků k převáděnému podílu a podmínky dědění podílu. Dále lze doporučit zakotvit způsob stanovení výše vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti za jejího trvání a záležitosti nad rámec zákona, o kterých má valná hromada rozhodovat kvalifikovanou většinou. Vyplatí se rovněž upravit možnost rozhodování společníků mimo valnou hromadu, tzv. per rollam, díky čemuž je možné změnit společenskou smlouvu bez potřeby veřejné listiny (notářského zápisu)., popř. další speciální požadavky odpovídající vašemu podnikatelskému záměru.

Změna společenské smlouvy

Změny zakladatelské listiny a společenské smlouvy se provádí tzv. notářským zápisem nebo pomocí rozhodování per rollam, pakliže to společenská smlouva umožňuje.

Typické změny, s nimiž se setkáváme:

• Změna sídla – jak jsme výše uvedli, vyplatí se sídlo uvádět pouze jako jméno obce. Při stěhování v rámci obce pak není potřeba smlouvu měnit, stačí změnu adresy pouze zaznamenat do obchodního rejstříku.
• Změna obchodní firmy – je třeba opět zvolit takové znění názvu společnosti, které obchodní rejstřík či notář bude považovat za akceptovatelné, tedy dostatečně odlišující od již zapsaných subjektů.
• Změna předmětu podnikání.
• Změna jednatele vs. změna počtu jednatelů – notářský zápis je třeba pouze, pokud se mění počet jednatelů nikoliv pouze osoba jednatele.
• Zvýšení a snížení základního kapitálu – musí být provedenou formou notářského zápisu.
• Změny společníků či společníka, výše obchodních podílu– je změna ve společnosti, která je řešena smlouvou o převodu obchodního podílu mezi kupujícím a prodávajícím. Notářský zápis je třeba v případě, že při převodu musí dojít současně k rozdělení stávajícího obchodního podílu.