Srážky ze mzdy podle nové úpravy

Obrázek k článku Srážky ze mzdy podle nové úpravy

3. 1. 2015 / autor: Ondřej Preuss

Nový občanský zákoník („NOZ“) zásadním způsobem mění úpravu srážek ze mzdy. Snaží se je sjednotit a zjednodušit. Pracovní právo je tak přístupnější.

K čemu srážky ze mzdy slouží?

NOZ rozlišuje mezi dvěma typy institutů – zajištění dluhu a utvrzení dluhu. Zajištění dluhu výrazně napomáhá jeho lepší vymahatelnosti – pokud dlužník neplní, může se věřitel hojit jinde a to např. na ručiteli či zastavené nemovitosti. Utvrzení dluhu naopak nedělá dluh samo o sobě lépe vymahatelným, jen vytváří větší tlak na dlužníka, aby plnil (např. ve formě smluvní pokuty). Srážky ze mzdy stojí někde na pomezí. Pokud dlužník neplatí, může se věřitel obrátit na jeho plátce příjmu (nejčastěji zaměstnavatele) a ten mu pak část příjmu dlužníka zasílá přímo tím, že je dlužníkovi strhne ze mzdy. Dlužník však samozřejmě musí nějaký příjem mít.

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů je upravena v ustanoveních § 2045 až 2047 NOZ. Kromě této „centrální“ úpravy byl novelizován i zákoník práce („ZP“), takže všechny dohody o srážkách ze mzdy budou uzavírány podle NOZ. „Centrální“ úprava se tak podpůrně použije i pro pracovněprávní vztahy. To je ostatně princip, na němž je vztah NOZ a ZP postaven.

Jaké konkrétní změny tedy můžeme očekávat?

Nově bude možné srážky provádět i z odměny z dohody o provedení práce.

Zásadní novinkou je však omezení, že se srážky provádějí ve výši nepřesahující polovinu příslušného příjmu. Toto omezení má význam jen tehdy, jestliže by zabavitelná část příjmu zjištěná podle OSŘ přesahovala polovinu příslušných příjmů (takové omezení se samozřejmě nevztahuje na exekuční srážky).

Co je však podstatné? Nejde-li o srážky k uspokojení práva přímo vlastního zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele dlužníka. To znamená, že zaměstnavateli nelze takovou dohodu vnutit a využít jeho administrativu k pohodlnému splacení dluhu. Vede se však odborná debata o tom, co znamená „předběžný souhlas“, protože patrně není důvod k tomu, aby dohoda byla neplatná, když ji zaměstnavatel schválí až když mu je předložena jako hotová věc.

Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: