Srážky ze mzdy

Kdy lze uplatnit srážky ze mzdy?

Zákon uznává tři typy případů, kdy lze uplatňovat srážky ze mzdy.  Jde o:

• případy, kdy tak stanoví zákon,
• na základě dohod o srážkách ze mzdy,
• k úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.

Srážky ze mzdy v případech stanovených zákonem

Základní srážkou, která se na vašem platu projeví, je srážky daně z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální a zdravotní pojištění a rovněž na důchodové pojištění. Díky těmto srážkám, které se uplatňují přednostně, se z vaší hrubé mzdy stává čistá mzda. Všechny ostatní srážky se vztahují právě k této čisté mzdě.

Druhým okruhem srážek, které zmiňuje zákon, jsou různé pohledávky zaměstnavatele jako například poskytnutá záloha na mzdu, nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady nebo třeba jiná nevyúčtovaná provozní záloha. Tyto pohledávky si smí zaměstnavatel srazit i bez souhlasu zaměstnavatele. Tento okruh by ale neměl dále rozšiřovat, ani v případech, kdy si oprávněně myslí, že může vůči zaměstnanci uplatnit náhradu škody a podobně.

Třetím okruhem jsou potom exekuční srážky, tedy srážky k výkonu rozhodnutí, které nařídil příslušný orgán, ať už jím byl soud, soudní exekutor, finanční úřad či jiný oprávněný úřad.

Dohody o srážkách ze mzdy

Od roku 2014 platí nová právní úprava podle níž jsou všechny dohody o srážkách ze mzdy uzavírány podle nového občanského zákoníku, který se podpůrně užívá i pro vztahy pracovněprávní. Dohoda nemusí být nutně písemná, ale nelze než doporučit, aby byla. Vyhnete se tak řadě možných komplikací.

Srážky se provádějí ve výši nepřesahující polovinu příslušného příjmu. Toto omezení má význam jen tehdy, jestliže by zabavitelná část příjmu přesahovala polovinu příslušných příjmů (takové omezení se samozřejmě nevztahuje na exekuční srážky).

Co je však podstatné? Nejde-li o srážky k uspokojení práva přímo vlastního zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele dlužníka. To znamená, že zaměstnavateli nelze takovou dohodu vnutit a využít jeho administrativu k pohodlnému splacení dluhu. Vede se však odborná debata o tom, co znamená „předběžný souhlas“, protože patrně není důvod k tomu, aby dohoda byla neplatná, když ji zaměstnavatel schválí až když mu je předložena jako hotová věc.

V případě, kdy má zaměstnavatel (tedy plátce mzdy) plnit současně podle několika dohod o srážkách, může náklady spojené s placením druhé a další dohody požadovat po dlužníkovi.

Lze srážky uplatňovat i na jiné příjmy?

Ano, zákon uznává různé typy příjmů, na něž lze srážky uplatňovat. Jsou jimi například:

• důchody,
• rodičovský příspěvek,
• podpora v nezaměstnanosti,
• peněžitá pomoci v mateřství,
• odstupné,
• dohoda o pracovní činnosti,
• dohoda o provedení práce.

Pořadí srážek ze mzdy

Jak již bylo výše naznačeno, ze mzdy se nejprve sráží záloha na daň z příjmů fyzických osob a dále zdravotní, sociální a důchodové pojištění, čímž získáme čistou mzdu. Pro pořadí pohledávek a srážek ze mzdy se uplatní následující posloupnost:

• u pohledávek nařízených soudem, exekutorem či jiným příslušným orgán je klíčový den, kdy bylo rozhodnutí doručeno plátci mzdy (bez ohledu na datum právní moci takového rozhodnutí),
• srážky ze mzdy na základě dohod o srážkách ze mzdy se samotným zaměstnavatelem se řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.
• u dohod o srážkách ze mzdy s jiným věřitelem je opět klíčový den, kdy byla dohoda zaměstnavateli (plátci mzdy) doručena. Uplatní se přitom současně podmínka, že s dohodou zaměstnavatel vyslovil souhlas.
• pohledávky zaměstnavatele, které může sám srazit ze mzdy i bez souhlasu nabývají pořadí dnem, kdy bylo započato s jejich prováděním.

Pokud se k pohledávce věřitele vztahují i nějaké úroky či náklady na vymáhání, má toto tzv. “příslušenství pohledávky” stejné pořadí jako samotná pohledávka.

Postup při provádění srážek ze mzdy

Při výpočtu srážek se postupuje následujícím způsobem:

1. Vypočítá se základní částka, která nesmí být povinnému sražena — nezabavitelná částka. Ta se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Nezabavitelná částka se rovná úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
2. Vypočtená nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy. Zbývající část mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku, kterou lze dělit třemi.
3. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na třetiny. Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny jen tato částka (V případě srážek ze mzdy v roce 2021 mohou jednotlivé třetiny činit nejvýše 6 998 Kč). S těmito třetinami se nakládá tak, že:
   • První třetina slouží k vydobytí pohledávek oprávněných osob,
   • Druhá třetina je určena jen k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takových není, vyplatí se povinnému,
   • Třetí třetina se vyplácí povinnému.

Povinný tedy získá z čisté mzdy výše uvedenou nezabavitelnou částku, třetí třetinu mzdy a pokud zde nejsou přednostní pohledávky, pak i druhou třetinu čisté mzdy.

Přednostní pohledávky

Mezi přednostní pohledávky řadíme:

• pohledávky výživného,
• pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
• pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
• pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
• příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
• pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
• pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů

Více exekucí u jednoho zaměstnance

Pokud má jeden zaměstnanec více exekucí a má se provádět více srážek současně, ohlídejte si skutečně důkladně správný postup. Pořadí splácení pohledávek se řídí dnem, kdy zaměstnavatel obdržel nařízení výkonu rozhodnutí. Takže nejprve odvádíte srážky za nejstarší exekuce až do jejich uspokojení a postupně přecházíte na novější.

Je-li exekucí více, ale žádná z nich není přednostní, srážíte zaměstnanci pouze jednu třetinu ze zbylé sumy po odečtení základní nezabavitelné částky. Pokud alespoň jedna exekuce je přednostní, provádí se na ni srážku z druhé třetiny zbytku. Z třetí třetiny zbytku pak odvedete peníze na zbylé pohledávky chronologicky.