Srážky ze mzdy se v praxi netýkají jen exekucí. Zaměstnavatel ze mzdy běžně odvádí daň a pojistné, někdy může srazit i nevyúčtovanou zálohu nebo částku na základě dohody se zaměstnancem. Právě u dobrovolných i nedobrovolných srážek ale často vznikají chyby, zejména v pořadí pohledávek, u více exekucí nebo při výpočtu nezabavitelné částky. V roce 2026 je navíc potřeba počítat s aktuálními pravidly výpočtu nezabavitelné částky a s novým tzv. pravidlem 4+.
Rychlý přehled
Srážky ze mzdy lze provádět jen v případech, které připouští zákon. Zákoník práce rozlišuje tři základní okruhy: srážky stanovené zákonem nebo zvláštním zákonem, srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance a srážky na úhradu členských příspěvků odborové organizaci, pokud s nimi zaměstnanec souhlasí. U všech srážek je potřeba odlišit běžné zákonné srážky, jako je daň a pojistné, od exekučních srážek a od srážek sjednaných dohodou. Rozsah většiny srážek se dnes řídí pravidly občanského soudního řádu pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, tedy i pravidly o nezabavitelné částce, třetinách a pořadí pohledávek.
Zákoník práce říká, že srážky ze mzdy smějí být provedeny jen ve třech případech: když je stanoví zákon nebo zvláštní zákon, na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance, a k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, pokud je to sjednáno a zaměstnanec s tím souhlasí. Nejde tedy o oblast, kde by si zaměstnavatel mohl sám volně určovat, co si ze mzdy srazí.
To je v praxi důležité hlavně proto, že zaměstnavatel nemůže jednostranně sahat zaměstnanci na mzdu kvůli jakémukoli svému nároku. Zákon tuto možnost omezuje poměrně přísně.
Nejběžnější zákonnou srážkou je daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a povinné pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění. Právě tyto srážky se provádějí přednostně a teprve po jejich odečtení vzniká čistá mzda, se kterou se dál pracuje při exekucích nebo jiných srážkách.
Zaměstnavatel může bez zvláštní dohody srazit také některé své přesně vymezené pohledávky, například vracenou zálohu na mzdu, plat nebo odměnu z dohody, nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jinou nevyúčtovanou zálohu poskytnutou zaměstnanci k plnění pracovních úkolů. Dále může srazit například náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo mu na ni právo nevzniklo, a některé neprávem vyplacené náhrady podle zákoníku práce.
Naopak zákoník práce výslovně zakazuje srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut. A pokud jde o náhradu škody, tu nelze srazit jednostranně; tam je potřeba dohoda o srážkách ze mzdy.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Srážky lze provádět i na základě dohody. V pracovněprávní oblasti se dnes vychází ze zákoníku práce a z občanského zákoníku, který upravuje dohodu o srážkách ze mzdy jako zajišťovací institut. V praxi je velmi důležité, že rozsah srážek podle dohody se už neřídí nějakou „volnější“ úpravou, ale obecně pravidly občanského soudního řádu pro srážky ze mzdy. Jinými slovy, ani dohodou nelze běžně srazit více, než dovolují exekuční pravidla.
Pokud nejde o srážky ve prospěch samotného zaměstnavatele, je v praxi podstatné také to, že zaměstnavateli nelze takovou dohodu jednoduše vnutit jako pouhého „platebního zprostředkovatele“. U srážek ve prospěch třetích osob se řeší i součinnost zaměstnavatele a okamžik, kdy dohoda nabude pořadí vůči jiným srážkám.
Dobře sepsaná dohoda by proto měla být konkrétní, jasně určit pohledávku a počítat s tím, že ani ona neobejde ochranu nezabavitelné částky a dalších limitů.
Pravidla o srážkách ze mzdy se nepoužijí jen na klasickou mzdu. Zákoník práce sám říká, že pro účely srážek se za „jiné příjmy zaměstnance“ považuje i odměna z dohody, náhrada mzdy, odměna za pracovní pohotovost, odstupné nebo obdobná plnění a některá další peněžitá plnění.
Občanský soudní řád pak rozsah ještě rozšiřuje. Pravidla o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na plat, služební příjem, odměnu z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, odměnu za pracovní nebo služební pohotovost, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, a dále i na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, důchody, podporu v nezaměstnanosti, odstupné nebo mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
To je důležité hlavně pro personalisty i samotné dlužníky, protože srážky se dnes dávno netýkají jen klasické měsíční mzdy.
Pořadí jednotlivých srážek je klíčové. Nejprve se vždy provedou zákonné srážky na daň a povinné pojistné. Teprve pak přicházejí na řadu další srážky, a to v pořadí podle jejich právního režimu.
U exekučních a obdobných srážek se pořadí řídí podle občanského soudního řádu, typicky podle dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno plátci mzdy. U dohod o srážkách ze mzdy se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda zaměstnavateli doručena, nebo kdy byla uzavřena mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. U srážek ve prospěch zaměstnavatele se pořadí řídí dnem uzavření dohody. U některých zákonných srážek zaměstnavatele, například u vrácení zálohy nebo nevyúčtované zálohy, se pořadí řídí dnem, kdy bylo započato s jejich prováděním. U odborových příspěvků se pořadí řídí dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním srážek.
Příslušenství pohledávky, tedy například úroky nebo náklady spojené s jejím vymáháním, má zásadně stejné pořadí jako samotná pohledávka. To je v praxi důležité zejména při souběhu více exekucí.
Výpočet srážek ze mzdy se neprovádí podle starých pevných částek, ale podle aktuálních zákonných pravidel. Základní krok je vždy stejný: od hrubé mzdy se nejprve odečte daň a povinné pojistné, čímž vznikne čistá mzda. Následně se od čisté mzdy odečte nezabavitelná částka. To, co zbude, se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi v celých korunách a rozdělí se na třetiny. Nad určitou hranici se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení.
Od 1. ledna 2026 se při výpočtu nezabavitelné částky používá nová úprava. Základní částka, která nesmí být sražena povinnému, odpovídá dvěma třetinám součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby. Na každou vyživovanou osobu se připočítává jedna čtvrtina této nezabavitelné částky. Současně je potřeba počítat s novým tzv. pravidlem 4+, které se uplatní při souběhu nejméně čtyř výkonů rozhodnutí a za určitých podmínek umožňuje sáhnout i do druhé třetiny jinak než v dřívějších letech.
Přednostní pohledávky jsou zvláštní kategorií. Občanský soudní řád mezi ně řadí zejména výživné, pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného, postoupené pohledávky výživného, pohledávky za náhradní výživné a dále i další zákonem určené pohledávky, jako jsou typicky pohledávky daní a pojistného nebo náhrady újmy. Z druhé třetiny se bez zřetele na pořadí uspokojují nejprve pohledávky výživného a teprve poté ostatní přednostní pohledávky podle pořadí.
Jestliže druhá třetina nestačí na uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a až potom nedoplatky za dřívější dobu. To je velmi důležité zejména u zaměstnanců, kteří mají více exekucí a mezi nimi i výživné.
Co smí a nesmí zaměstnavatel strhávat z platu, řešíme v samostatném článku.
Pokud má zaměstnanec více exekucí, nestačí jen „něco srážet“. Je potřeba přesně sledovat pořadí, druh pohledávky a to, z které třetiny se má uspokojovat. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojují jednotlivé pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o pohledávky přednostní nebo ostatní. Ze druhé třetiny se pak uspokojují přednostní pohledávky podle zvláštního režimu.
Od roku 2026 je navíc nutné zohlednit i zmíněné pravidlo 4+, které za určitých podmínek dopadá na situaci, kdy jsou na mzdu současně nařízeny alespoň čtyři výkony rozhodnutí. V takových případech je potřeba postupovat velmi obezřetně, protože nesprávný výpočet může vést k odpovědnosti zaměstnavatele jako plátce mzdy.
U zaměstnance s více exekucemi proto už nejde o administrativní detail, ale o právně poměrně citlivou oblast, kde se chyby prodraží.
Srážky ze mzdy lze provádět jen v zákonem stanovených případech. Nejprve se vždy srazí daň a povinné pojistné, teprve poté přicházejí na řadu další srážky. Zaměstnavatel může bez dohody srazit jen zákonem přesně vymezené částky, například některé vracené nebo nevyúčtované zálohy. U jiných dluhů, typicky u náhrady škody, potřebuje dohodu o srážkách ze mzdy. Exekuční i většina smluvních srážek se dnes řídí pravidly občanského soudního řádu, včetně nezabavitelné částky, dělení na třetiny, pořadí pohledávek a režimu přednostních pohledávek. V roce 2026 už navíc nelze vycházet ze starých pevných částek, protože pravidla výpočtu nezabavitelné částky se změnila a uplatňuje se i nové pravidlo 4+.
Ne. Bez dohody může srazit jen to, co zákon výslovně dovoluje, například daň, pojistné nebo některé vracené a nevyúčtované zálohy. Náhradu škody může srážet jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.
Ano. Pravidla o srážkách ze mzdy se podle občanského soudního řádu použijí i na odměnu z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Ne. V roce 2026 se vychází z aktuální právní úpravy nezabavitelných částek a staré částky z minulých let už neplatí.
Jde o zákonem vymezené pohledávky, které se uspokojují ve zvýhodněném režimu, typicky výživné a další veřejnoprávní nebo zvlášť chráněné pohledávky. Ze druhé třetiny se nejprve uspokojuje výživné.
U exekučních srážek rozhoduje zejména den doručení rozhodnutí plátci mzdy. U dohod o srážkách rozhoduje zpravidla den doručení dohody zaměstnavateli nebo den jejího uzavření, podle typu dohody.
Obecně ne. I u dohod se v pracovněprávní praxi vychází z pravidel občanského soudního řádu pro rozsah přípustných srážek.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
