Hrubá, čistá a superhrubá mzda: Jak se liší?
Možná jste to ve svém první zaměstnání také zažili – zklamání poté, co jste v pracovní smlouvě viděli u mzdy krásné číslo, ale na účet vám přišla znatelně nižší částka. Základem všeho je totiž takzvaná hrubá mzda. Tedy ta, která je uvedená právě v pracovní smlouvě. Z hrubé mzdy se následně odvádí zákonné srážky a výsledkem je částka, která vám skutečně přijde na účet – takzvaná čistá mzda.
Dříve se v Česku používal ještě pojem superhrubá mzda. Jednalo se o hrubou mzdu navýšenou o odvody zaměstnavatele. Superhrubá mzda sloužila pro výpočet daně z příjmů. Tento systém však vláda v roce 2021 zrušila a dnes se daň počítá přímo z hrubé mzdy.
Srážky a odvody ze mzdy se řídí zákoníkem práce, ale také zákonem o pojistném na sociální zabezpečení, zákonem o veřejném zdravotním pojištění a zákonem o daních z příjmů. Zaměstnavatel má povinnost vypsat veškeré srážky na výplatní pásku.
Související služba
Nejste si jistí, kolik vám může zaměstnavatel strhnout ze mzdy?
Naše právní poradna vám pomůže zorientovat se v tom, co vám opravdu může být sraženo ze mzdy, jak se bránit proti nezákonným srážkám a jak ochránit svou výplatu. Získejte rychlou a srozumitelnou právní radu od skutečných advokátů – online, diskrétně a za předem známou cenu.
Využiju radu právníka
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Co všechno se odečítá ze mzdy zaměstnance?
Za každého zaměstnance musí zaměstnavatel odvést z jeho mzdy sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Pro rok 2025 platí tyto částky a procenta:
- Sociální pojištění tvoří 6,5 % z hrubé mzdy.
- Zdravotní pojištění tvoří 4,5 % z hrubé mzdy
- Daň z příjmů má základní sazbu 15 % a u vysokých příjmů nad 131 901 Kč měsíčně 23 %.
Kromě toho se ale do výpočtu čisté mzdy promítají také daňové slevy. Jedná se o tyto úlevy:
- Základní sleva na poplatníka (měsíčně 2 570 Kč).
- Sleva na dítě (1. dítě 1 267 Kč, 2. dítě 1 860 Kč, 3. a další 2 320 Kč).
- Sleva na studenta, invaliditu nebo na manželku (za určitých podmínek).
Tyto slevy mají vliv na konečnou částku daně z příjmů, nikoliv na sociální a zdravotní pojištění.
Jak to funguje v praxi:
Představme si zaměstnance s hrubou mzdou 35 000 Kč. Je bezdětný a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.
To znamená, že se ho týkají tyto odvody:
- Sociální pojištění: 6,5 % z 35 000 = 2 275 Kč
- Zdravotní pojištění: 4,5 % z 35 000 = 1 575 Kč
- Daň z příjmů před slevou: 15 % z 35 000 = 5 250 Kč
- Sleva na poplatníka: −2 570 Kč
- Skutečná daň z příjmů: 2 680 Kč
Celkové odvody za zaměstnance tedy činí 2 275 + 1 575 + 2 680 = 6 530 Kč.
Čistá mzda tím pádem bude 35 000 − 6 530 = 28 470 Kč.
Pro podobné výpočty doporučujeme použít kalkulačku čisté mzdy, která rychle spočítá výslednou částku s ohledem na vaše konkrétní slevy, děti či exekuce.
Co navíc platí zaměstnavatel?
Zaměstnavatel platí z hrubé mzdy svého zaměstnance další povinné odvody, které se zaměstnanci nestrhávají ze mzdy, ale přesto zvyšují náklady firmy. Jedná se o sociální pojištění (24,8 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy).
Celkové odvody zaměstnavatele tedy navyšují mzdu o 33,8 %.
Jak to funguje v praxi:
Zůstaňme u našeho příkladu se zaměstnancem s hrubou mzdou 35 000 Kč:
- Sociální pojištění: 8 680 Kč
- Zdravotní pojištění: 3 150 Kč
- Celkové odvody: 11 830 Kč
Mzdové náklady zaměstnavatele na tohoto zaměstnance tedy činí 35 000 + 11 830 Kč = 46 830 Kč.
Tento rozdíl je pro podnikatele zásadní, stejně tak je potřeba brát ho v úvahu při porovnávání nákladů na zaměstnance. Protože ačkoliv zaměstnanec dostane na účet „jen“ 28 470 Kč, firma za něj zaplatí skoro 47 tisíc Kč. Právě v těchto případech vám pomůže mzdová kalkulačka, která vám zobrazí kromě čisté mzdy i náklady zaměstnavatele.
Tip na článek
Tip: Chcete si něco koupit nebo rekonstruovat bydlení a plánujete si půjčit? Pak byste měli vědět, jaký háček může mít účelový spotřebitelský úvěr.
Jak se odečítají exekuce a další srážky ze mzdy?
Kromě těchto zákonných odvodů mohou samozřejmě nastat situace, kdy se mzda snižuje také o další položky. Typickým příkladem je exekuce a insolvence. Zaměstnavatel má totiž povinnost provádět srážky ze mzdy i na základě soudních rozhodnutí a srážkou, kterou strhne dlužníkovi ze mzdy, musí odeslat například exekutorovi, insolvenčnímu správci či soudu. Výše srážek se potom řídí podle pravidel o nezabavitelné částce, která závisí na životním minimu a počtu vyživovaných osob. Jinými slovy kolik vám musí zůstat nehledě na exekuce. Nezabavitelná částka se pravidelně mění podle čistého příjmu a počtu vyživovaných osob.
Tato částka se každý rok upravuje podle:
- životního minima jednotlivce (pro rok 2025 je to 4 860 Kč)
- a tzv. normativních nákladů na bydlení (pro rok 2025 cca 15 597 Kč, může se lišit podle počtu osob a místa bydliště)
Základní nezabavitelná částka v roce 2025 tak činí 13 638 Kč měsíčně. Pokud má zaměstnanec manžela/manželku (se kterou žije ve společné domácnosti) nebo děti, zvyšuje se nezabavitelná částka za každou vyživovanou osobu.
Dále můžou být ze mzdy strhávány dobrovolné srážky. K těm patří například příspěvky na penzijní spoření, na stravování, odměna pro odbory nebo jiné dohodnuté částky mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Jak to funguje v praxi:
Zaměstnanec má čistou mzdu 30 000 Kč, je ženatý a má dvě děti. Má jednu nepřednostní exekuci.
- Základ: 13 638 Kč
- Manželka: 3 410 Kč
- Dítě 1: 3 410 Kč
- Dítě 2: 3 410 Kč
= 23 868 Kč nezabavitelné minimum
Částka k rozdělení: 30 000 − 23 868 = 6 132 Kč.
U nepřednostní exekuce se z této částky srazí jedna třetina, tj. 2 044 Kč. Zaměstnanci tedy přijde na účet: 23 868 Kč + 4 088 Kč (dvě třetiny) = 27 956 Kč.
V insolvenci se sráží většinou větší část mzdy než u běžné exekuce. Systém se ale stále řídí nezabavitelnou částkou. Většina peněz nad toto minimum jde insolvenčnímu správci na splátkový kalendář.
Tip na článek
Tip: Lichva bohužel stále ještě není minulostí a něčem, o čem bychom se dočetli už jen ve starých knížkách. S tímto trestným činem se můžete setkat i dnes. Přečtěte si, jak lichvu poznat a jak se proti ní bránit.
Shrnutí
Zaměstnavatel vám ze mzdy může strhnout zákonné odvody, tedy sociální pojištění (6,5 %), zdravotní pojištění (4,5 %) a daň z příjmů (15 % nebo 23 % u vyšších příjmů), přičemž na výši daně mají vliv i daňové slevy (např. na poplatníka, děti či studium). Kromě těchto povinných srážek může zaměstnavatel z vaší mzdy srážet i částky na základě soudních rozhodnutí – typicky při exekuci nebo insolvenci, kdy musí zůstat tzv. nezabavitelná částka (v roce 2025 činí základ 13 638 Kč, zvyšuje se podle počtu vyživovaných osob). Navíc se mohou ze mzdy strhávat i dobrovolné srážky, například příspěvky na spoření, stravování či odbory. Důležité je také vědět, že kromě srážek z vaší mzdy odvádí zaměstnavatel státu další částky (24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění), což výrazně navyšuje celkové mzdové náklady firmy. Pro orientaci v čisté mzdě i nákladech zaměstnavatele se vyplatí využít mzdovou kalkulačku.
