Co bylo stavební ohlášení a proč už neexistuje?
Až do konce roku 2023 umožňoval starý stavební zákon provádět některé jednodušší stavby na základě tzv. ohlášení stavebnímu úřadu, tedy bez klasického územního a stavebního řízení. Tento proces byl rychlejší a administrativně méně náročný. Stavebník pouze oznámil záměr úřadu a po obdržení souhlasu mohl stavbu realizovat.
Ohlášení se týkalo zejména menších rodinných domů, rekreačních objektů, garáží, zahradních staveb a jiných drobnějších staveb, které nevyžadovaly posouzení širších dopadů na území.
Od ledna 2024 už pojem stavební ohlášení v právním řádu neexistuje. Místo něj nový stavební zákon zavádí nové nástroje, které se liší podle velikosti, účelu a dopadu stavby. To ale neznamená, že drobné stavby dnes podléhají složitému řízení – naopak, zákon počítá s tzv. zjednodušeným povolováním staveb.
Související služba
Nejste si jistí, jaké povolení ke stavbě potřebujete?__service_desc: Vyhněte se zbytečným chybám, které mohou stavbu zdržet nebo prodražit. Naši právníci vám poradí, jak správně postupovat a co přesně úřadu doložit. Rychle, srozumitelně a online.
Potřebuju poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Co nahrazuje stavební ohlášení podle nového stavebního zákona?
Namísto dosavadního ohlášení se nyní uplatňuje povolování ve zjednodušeném režimu, konkrétně v rámci tzv. zjednodušeného řízení o povolení záměru.
Nový stavební zákon rozlišuje tři základní způsoby povolování staveb:
- Zjednodušené povolení záměru
- Povolení záměru (standardní řízení)
- Veřejnoprávní smlouva nebo certifikát autorizovaného inspektora
Pro drobné stavby, které byly dříve prováděny na ohlášení, je nyní určen právě zjednodušený režim.
Stavba na ohlášení v novém pojetí
Zjednodušené řízení je určeno pro menší stavby, u kterých lze důvodně předpokládat, že nebudou mít významný vliv na životní prostředí, okolní zástavbu či sousední pozemky. Konkrétní podmínky upravuje prováděcí vyhláška o požadavcích na výstavbu.
Typickými příklady drobných staveb vhodných pro zjednodušený režim jsou garáže nebo přístřešky do určité výměry (např. do 50 m²), zahradní domky, altány, skleníky apod., bazény, studny, septiky nebo jednoduché rodinné domy (za určitých podmínek).
Avšak pozor, rozhodující není jen velikost stavby, ale i její vliv na území. Například stavba v památkové zóně, CHKO nebo záplavovém území nebude moci být posuzována zjednodušeně.
Jak funguje zjednodušený režim?
Zjednodušený režim povolování staveb, který od roku 2024 nahrazuje dřívější ohlášení, přináší jednodušší a rychlejší postup. I když se formálně jedná o řízení, jeho průběh je výrazně zkrácený a administrativně méně náročný. Zde je přehled toho, jak celý proces funguje krok za krokem:
- Podání žádosti
Vše začíná podáním žádosti o povolení záměru ve zjednodušeném režimu. Žádost se podává výhradně elektronicky – přes tzv. Portál stavebníka. Papírové podání už není možné, protože digitalizace stavebního řízení je od roku 2024 povinná.
- Povinné přílohy
K žádosti je nutné připojit příslušnou projektovou dokumentaci a také vyjádření vlastníků sousedních nemovitostí nebo jiných dotčených osob. Tato vyjádření mají formu souhlasu se stavbou a jsou klíčová pro to, aby mohl úřad řízení vést v zjednodušeném režimu.
- Posouzení žádosti
Jakmile stavební úřad obdrží žádost i s přílohami, posoudí, jestli jsou všechny podmínky splněny. Pokud ano, může pokračovat bez nutnosti veřejného projednání, což proces výrazně urychluje.
- Rozhodnutí do 30 dní
V případě, že je vše v pořádku, stavební úřad vydá rozhodnutí do 30 dnů od podání žádosti. To je výrazné zrychlení oproti dřívější praxi, kdy podobná řízení mohla trvat i několik měsíců.
Pokud ale žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušený režim (například chybí některý ze souhlasů nebo dokumentace není úplná) bude automaticky převedena do běžného řízení o povolení záměru. V takovém případě je nutné počítat s delším časovým rámcem i náročnějším procesem.
Tip na článek
Tip: Nový stavební zákon zpřísnil postihy za černou stavbu i ztížil možnosti její dodatečné legalizace. Co to znamená pro ty, kdo nějakou nelegální stavbu ve svém okolí objeví? To zjistíte v našem článku.
Jaké stavby nevyžadují povolení vůbec?
Nový stavební zákon zachovává možnost realizace některých drobných staveb zcela bez povolení či oznámení, tzv. stavby bez povolení. Tyto stavby musí splňovat podmínky dané vyhláškou. Jedná se zejména o tato kritéria:
- nejsou podsklepené,
- mají jen jedno nadzemní podlaží,
- jejich zastavěná plocha nepřesáhne 25 m²,
- nezasahují do práv jiných osob.
Jde tedy například o jednoduché zahradní altány nebo pergoly, kůlny a skladovací boudy, oplocení (do určité výšky) nebo menší bazény do 40 m².
Stále však platí, že stavba musí být v souladu s územním plánem a obecnými požadavky na výstavbu. Určitě stojí za to vyžádat si písemné vyjádření stavebního úřadu nebo konzultovat projekt s odborníkem, např. architektem nebo autorizovaným inspektorem.
Jak zjistit, jaký režim platí pro vaši stavbu?
Od ledna 2024 se pravidla pro povolování staveb výrazně změnila a pojem „stavba na ohlášení“ byl zcela nahrazen jiným přístupem. Nový stavební zákon pracuje s několika typy řízení (zjednodušeným a standardním) a ne vždy je na první pohled jasné, do které kategorie váš konkrétní záměr spadá. Výběr správného postupu přitom výrazně ovlivní, jak rychle a bez problémů stavební řízení proběhne. Co tedy dělat, abyste se v novém systému neztratili?
1. Začněte u územního plánu
Každá obec má svůj územní plán, který určuje, co se kde smí stavět a za jakých podmínek. Tento plán je klíčový dokument, podle kterého se posuzuje, jestli je váš stavební záměr v dané lokalitě vůbec přípustný. Proto by vaším prvním krokem mělo být prostudování územního plánu obce, případně územně plánovací dokumentace kraje. Zjistíte tak například, jestli je pozemek určen pro bydlení, rekreaci, výrobu nebo třeba zeleň, a podle toho už lze leccos odvodit.
2. Jednejte se stavebním úřadem
Ani nejlepší porozumění územnímu plánu nemusí stačit. Každý stavební záměr má totiž své specifické okolnosti – velikost, konstrukci, napojení na infrastrukturu, dopad na okolí nebo třeba blízkost chráněného území. To vše může ovlivnit, jaký režim řízení se na stavbu vztahuje. Proto doporučujeme co nejdříve kontaktovat příslušný stavební úřad. Nejlépe ještě před tím, než začnete připravovat žádost nebo oslovíte projektanta. Úřad vám může poskytnout předběžné stanovisko nebo doporučení, jaký režim zvolit a jaké podklady si připravit.
3. Zvažte pomoc autorizovaného inspektora
Pokud chcete celý proces urychlit, nabízí nový stavební zákon i alternativu ke klasickému úřednímu řízení – pomoc tzv. autorizovaného inspektora. Tento odborník může na základě vaší dokumentace posoudit, zda je stavba v souladu se zákonem, a pokud ano, vydá tzv. certifikát autorizovaného inspektora. Ten má stejnou právní váhu jako rozhodnutí stavebního úřadu. Pro investory, kteří chtějí mít věci pod kontrolou a nečekat týdny na rozhodnutí úřadu, může jít o velmi efektivní cestu.
Shrnutí
Od ledna 2024 platí nový stavební zákon, který zcela zrušil dosavadní institut stavebního ohlášení. Ten nahradil zjednodušený režim povolování, oficiálně označený jako zjednodušené řízení o povolení záměru. Ten se týká zejména drobných staveb, jako jsou garáže, pergoly, zahradní domky nebo bazény, pokud splňují podmínky dané vyhláškou a nemají výrazný dopad na své okolí. Podání žádosti probíhá výhradně elektronicky přes Portál stavebníka a řízení může trvat jen 30 dní, pokud jsou doloženy všechny náležitosti včetně souhlasu sousedů. Některé malé stavby do 25 m² navíc nevyžadují povolení vůbec. Klíčové je zjistit, jaký režim platí právě pro váš záměr, což určuje územní plán i konkrétní podmínky dané lokality.
