Trvalé následky úrazu: jak se určují a kolik za ně dostanete

Co jsou trvalé následky a kdy vznikají

Trvalé následky představují zdravotní omezení, která přetrvávají i po ukončení léčby a mají dlouhodobý nebo celoživotní charakter. Nejde tedy o běžné zranění, které se zcela zahojí – například zlomená ruka, která po srůstu funguje bez omezení, není trvalým následkem. Naopak ztráta prstu, omezená hybnost kloubu, porucha zraku či sluchu, chronické bolesti nebo trvalé psychické obtíže už do kategorie trvalých následků spadají.

Podle občanského zákoníku má každý právo na náhradu újmy na zdraví, a to jak majetkové (ušlý výdělek, náklady léčby), tak nemajetkové (bolest, ztížení společenského uplatnění). Zákoník práce pak zaměstnanci přiznává zvláštní ochranu v případě pracovního úrazu či nemoci z povolání. V praxi to znamená, že pokud následky omezí schopnost pracovat, má poškozený právo na náhradu u zaměstnavatele nebo jeho pojišťovny.

Důležitý je také časový aspekt: trvalé následky se hodnotí až tehdy, když se zdravotní stav ustálí. To může trvat měsíce i roky. Typickým příkladem je dopravní nehoda – nejprve léčení, následně rehabilitace a teprve po stabilizaci lze posoudit, zda zůstala omezení natrvalo.

Jak pojišťovny a soudy hodnotí trvalé následky

Hodnocení trvalých následků probíhá na základě lékařského posudku. Pojišťovny mají své smluvní lékaře, kteří stanovují diagnózu a posuzují, zda je zdravotní stav ustálený. Teprve poté lze určit procentní míru postižení. Soudy vycházejí z lékařských znaleckých posudků. Pokud existuje spor mezi názorem pojišťovny a ošetřujícího lékaře, rozhoduje nezávislý znalec. Judikatura potvrzuje, že posudek musí být objektivní a vycházet z aktuálního zdravotního stavu, nikoli z předpokladů. Příkladem je rozsudek, kdy soud přiznal poškozenému vyšší náhradu, než stanovila pojišťovna, protože omezení pohybu zásadně ovlivnilo jeho schopnost vykonávat dosavadní povolání.

Proces dokazování může být složitý – zejména pokud jde o následky psychické povahy (posttraumatická stresová porucha, deprese po úrazu). I ty však občanský zákoník uznává jako újmu na zdraví. Proto je vždy vhodné nechat si zpracovat znalecký posudek, který soud akceptuje jako hlavní důkaz.

Jak se v tabulkách určují trvalé následky

Trvalé následky se posuzují především v situacích, kdy mají zásadní vliv na zdraví, práci a každodenní život člověka. Nejčastěji jde o:

• pracovní úrazy a nemoci z povolání, kdy zaměstnavatel (prostřednictvím své pojišťovny) hradí zaměstnanci újmu včetně ztráty na výdělku,
• odpovědnost za škodu mezi jednotlivci, například když někdo způsobí dopravní nehodu a druhému zůstane trvalé postižení,
• vyplácení z úrazového pojištění, kde se rozlišuje, zda jde jen o dočasné omezení (nárok na denní odškodné), nebo o trvalé následky, které mají vliv na výši plnění.

Naopak existují případy, kdy se trvalost nezkoumá – například při výplatě bolestného (náhrada za samotnou bolest během léčby) nebo při proplacení nákladů spojených s léčením. Zde není podstatné, zda poranění zanechá trvalé následky, nebo se pacient plně uzdraví.

Právě proto se v odškodňování vyvinul nástroj, kterému se říká tabulka pro hodnocení trvalých následků. Ta obsahuje seznam konkrétních poranění či zdravotních omezení a u každého uvádí procentní rozpětí, které vyjadřuje jeho závažnost. Čím vyšší procento, tím vážnější dopad na život poškozeného a tím vyšší odškodnění – ať už od pojišťovny, nebo v rámci soudního řízení.

Každá pojišťovna může mít vlastní metodiku, ale princip je obdobný. Typickým příkladem je rozdíl mezi amputací malíku (jednotky procent) a ochrnutím celé končetiny (desítky procent). Některé pojišťovny navíc používají progresivní výpočet, kdy se u vážných následků násobí i pojistná částka. Tabulky tak pomáhají zajistit, aby hodnocení bylo předvídatelné, a zároveň dávají poškozenému možnost odhadnout, jaké plnění může očekávat.

Jak se počítá výše odškodnění za trvalé následky

Výše odškodnění se vypočítává podle vzorce: pojistná částka × procentní hodnocení dle tabulky. Pokud máte sjednanou pojistnou částku 1 000 000 Kč a váš úraz je ohodnocen na 20 %, dostanete 200 000 Kč.

Některé pojišťovny používají tzv. progresivní plnění. To znamená, že pokud následky přesáhnou určitou hranici (např. 50 %), násobí se částka koeficientem 1,5 až 3. Díky tomu mohou vážně postižení klienti získat vyšší odškodnění.

Vždy je ale nutné dávat pozor na výluky – pojišťovny často neplní, pokud byl úraz způsoben alkoholem, drogami nebo riskantním chováním. Důležitá je také čekací lhůta, obvykle 1–2 roky, během nichž se hodnotí, zda následky přetrvávají natrvalo.

Občanský zákoník kromě náhrady za trvalé následky umožňuje uplatnit i další nároky – ztrátu na výdělku, náklady spojené s péčí či kompenzace za ztížení společenského uplatnění. V pracovním právu pak zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel odpovídá za újmu zaměstnance při pracovním úrazu. Výpočet v těchto případech není vázán tabulkami pojišťoven, ale soudem stanoveným rozsahem škody.

Právní nárok na náhradu trvalých následků

Nárok na náhradu trvalých následků může vzniknout z různých zdrojů: z životního pojištění, z odpovědnostního pojištění viníka nebo přímo podle zákona. Občanský zákoník ukládá povinnost nahradit újmu na zdraví v plném rozsahu, a to nejen bolestné, ale i trvalé následky, ztrátu na výdělku nebo náklady na péči.

Pokud k úrazu dojde při práci, odpovídá zaměstnavatel a jeho pojišťovna. Zaměstnanec má nárok na náhradu ušlého výdělku, nákladů spojených s léčbou i přiměřeného zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění.

Praktickým tipem pro poškozené je uchovávat veškerou dokumentaci – lékařské zprávy, účtenky za léčbu i záznamy o ztrátě výdělku. Tyto důkazy jsou klíčové při jednání s pojišťovnou i před soudem.

Nejčastější spory s pojišťovnou

V praxi se často stává, že pojišťovna neuzná trvalé následky nebo plnění výrazně krátí. Nejčastější důvody:

• pojišťovna tvrdí, že zdravotní stav není ustálený,
• rozdílné posouzení lékaře pojišťovny a ošetřujícího lékaře,
• snaha hodnotit následky v dolní hranici procentního rozpětí tabulky,
• odkaz na výluky (např. požití alkoholu).

Občanský zákoník dává poškozenému právo domáhat se náhrady soudní cestou. V řízení hraje hlavní roli znalecký posudek. Pokud pojišťovna plnění odmítá, soud často přizná vyšší částku, zejména pokud je doložen konkrétní dopad na život poškozeného.

Příkladem z praxe je spor, kdy pojišťovna odmítla plnit za trvalé následky po dopravní nehodě s odkazem na „nedostatek důkazů“. Soud však na základě znaleckého posudku přiznal poškozenému plnění v plné výši.

Doporučení zní: pokud s rozhodnutím pojišťovny nesouhlasíte, využijte reklamaci, stížnost u České národní banky a v krajním případě žalobu.

Shrnutí

Trvalé následky jsou jedním z nejdůležitějších aspektů při odškodnění po úrazu. Představují zdravotní omezení, která přetrvávají dlouhodobě a ovlivňují život poškozeného. K jejich hodnocení se používá trvalé následky tabulka, která stanoví procentní rozsah postižení. Výše plnění se pak počítá podle pojistné částky a míry následků.

Vedle plnění z pojištění existuje i právní nárok podle občanského zákoníku a zákoníku práce. Pokud pojišťovna odmítne plnit nebo krátí částku, lze se bránit znaleckým posudkem a soudní cestou. Vždy je vhodné uchovávat dokumentaci a včas vyhledat právní pomoc.