To, že na nás míří kamery na ulicích, ve vrátnicích velkých společností či ve vchodech bytových domů, se pomalu stává běžnou realitou s níž počítáme. Stále více lidí si ale instaluje kamery přímo do svých domovů. Co je k tomu vede a co na to říká zákon? A jak je to obecně s používáním záznamů v soukromí?
Důvod pro instalaci kamery do obýváku, kuchyně či ložnice je většinou prostý. Lidé chtějí chránit svůj dům před zloději, sledovat, co dělá jejich zvíře, nebo kontrolovat své malé spící dítě. Můj dům, můj hrad, řeknete si možná. Stačí tedy zakoupit kamery a bez omezení sledovat vše, co se v bytě šustne?
Není to tak jednoduché. Základní premisou samozřejmě je, že každý smí činit to, co mu zákon nezakazuje. Můžete si proto nakoupit kamer kolik chcete a v bytě je spustit. Háček se objevuje až ve chvíli, kdy se v bytě pohybují mimo vás i další osoby.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Právo na soukromí upravuje Občanský zákoník, který říká, že zachytit jakýmkoliv způsobem podobu člověka tak, aby bylo možné určit jeho totožnost, lze jen s jeho svolením.
Do soukromí jiného přitom nelze zasahovat, pokud k tomu nemáme zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat zvukový záznam.
Pokud tedy své obydlí chceme monitorovat, musíme o tom všechny, kdo se mohou ocitnout na záznamu informovat a mít jejich souhlas. Týká se to nejenom členů rodiny, ale také návštěv, paní na úklid či dalších osob, které v bytě pobývají. Není přitom apriori souhlas nějak formalizovat a pořizovat si o něm písemný záznam. Pokud by se ale situace vyhrotila do soudního sporu, je dobré moci tuto skutečnost nějakým způsobem prokázat.
Otázka možného natáčení dalších osob by měla být především o domluvě. Pokud celé rodině připadá zábavné sledovat Žerykovy zábavné kousky ve chvíli, kdy si myslí, že se páníčci nedívají, pak vám nic nebrání kameru v obyváku nainstalovat. Jestliže ale dospívající dcera s natáčením nesouhlasí, měli byste její názor respektovat.
Tip: Odjíždíte na dovolenou a rozhodli jste se podpořit zabezpečení svého obydlí instalací venkovní kamery? Jde o rozumný krok. Raději si však zjistěte, kdy porušujete kamerou na domě zákon.
Na kancelář Dostupného advokáta se obrátila paní Petra, jejíž manžel se dle svých slov rozhodl ochránit obydlí před zloději. Nespokojil se ale s kamerou v předsíni, jak by se dalo při takovém záměru předpokládat, ale namontoval hned několik zařízení v kuchyni i ložnicích. Na námitku paní Petry, že se cítí pod dohledem kamer nesvá, reagoval tím, že jde o zabezpečení majetku i jí samotné a že na to má nárok. Byt přitom skutečně patřil manželovi a také většina majetku a cenností byla v jeho vlastnictví. Paní Petru zajímalo, jak se dá v takové situaci postupovat.
V prvé řadě je opět na místě se dohodnout. Manžel paní Petry má jistě právo svůj majetek chránit, ale měl by hledat takové řešení, které nenarušuje soukromí ostatních. Kompromisem by tedy mohlo být například umístění kamery ke vstupu do bytu (i s tím ale musí manželka souhlasit). Elegantním řešením pak může být nastavení systému tak, aby se dal při vstupu do bytu vypnout a nechat monitorování jen na chvíle, kdy je byt opuštěný. V extrémním případě by se dala ochrana soukromí paní Petry vymáhat i soudně, ale soudní spor mezi manžely by jistě nebyl z hlediska jejich společné budoucnosti šťastným řešením.
Výše uvedené principy pro pořizování záznamů se zdaleka netýkají pouze nahrávání v bytech. Stejnou měrou bychom si měli hlídat, co a koho natáčíme, i například kdekoliv na ulici.
Je třeba současně říct, že zákon určité výjimky ze zákazu pořizování záznamů ostatních připouští. Bez předchozího souhlasu dovoluje zákon zachycovat podobu z důvodu ochrany jiných práv a zájmů (tou je například právě ochrana majetku, případně za určitých okolností také natáčení jiné osoby při výkonu veřejné moci) a dále pro vědecké, umělecké, zpravodajské a úřední účely.
Jak to tedy je a čí právo vítězí? Především by měl zvítězit obecný rozum. Pokud se pohybuji na veřejném prostranství v dnešní době, kdy u sebe 99 % kolemjdoucích má nahrávací zařízení a zhusta ho využívá, nemohu se divit, když se stanu letmou součástí nějakého náhodného záznamu. Nelze totiž očekávat, že když si někdo natáčí na ulici videopříspěvek na svou sociální síť, tak nejprve všechny v okruhu deseti metrů požádá o souhlas.
Na druhou stranu ani zdaleka nejde o “vítězství” natáčejících. Uvedená výjimka samozřejmě neznamená, že kdokoliv může prohlásit, že natáčí dokumentární film o svých sousedech členech rodiny či spoluobčanech, a tím pádem je může natáčet jak se mu zlíbí.
V případném soudním sporu by se na misku vah kladlo na jednu stranu právo na soukromí a na druhou pak důvody, které jinou osobu k jeho porušení vedly. Vždy se vše posuzuje případ od případu. Ve zcela obecné rovině lze ovšem říci, že pokud by důvody pro porušení práva na soukromí nebyly skutečně závažné, pak dostane právo na soukromí přednost.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
