Možná jste si doposud mysleli, že o výplatě je třeba znát hlavně její výši a vše ostatní je spíše podružné. Nijak nepopíráme, že tento údaj zajímá každého nejvíce, ale vyplatí se sledovat i další věci. Kdy je splatnost mzdy a co když se výplata opozdí? K čemu se vám hodí výplatní páska a co vše na ni najdete. Na tyto i další detaily týkají se dnes zaměříme v našem článku.
Zaměstnavatelé někdy zkoušejí různé finty, aby ušetřili na zaměstnancích, případně alespoň odložili platby, jak jen to půjde. Podobnou snahu měl i zaměstnavatel pana Aleše, který se chtěl domluvit na občasné vyplácení mzdy jednou za dva měsíce a zakotvit tuto možnost v pracovní smlouvě. Taková snaha je ovšem nezákonná. Zákoník práce stanoví, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. Toto období lze upravit, a to v případě mzdy (tedy nikoliv platu). Lze je ovšem pouze zkrátit a nikoliv prodloužit. Pokud tedy určitou práci vykonáte v červenci, nejpozději do konce srpna je třeba ji splatit. Jedná se o termín ze zákona. Současně ale ve smlouvě či ve vnitřních předpisech zaměstnavatele může zaznít závazek, že mzdu bude posílat do určitého data v daném měsíci (typicky např. do 15. dne následujícího měsíce). V tomto případě je tedy o výplatní termín mzdy, který se od splatnosti mzdy zpravidla liší a je stanoven na den dřívější.
Tip: Základní rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou asi většina z nás chápe. Jak ale čistou mzdu přesně vypočítáme? Proč mohou mít dva zaměstnanci se stejnou výší hrubé mzdy jiný čistý příjem? A proč někdy hovoříme o mzdě a jindy o platu? Na tyto otázky jsme se zaměřili v našem samostatném článku.
Zákoník práce spojuje s pozdním vyplacením mzdy celkem razantní následky. Pokud vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu ani ve lhůtě patnácti dnů po uplynutí její splatnosti, smíte s ním okamžitě rozvázat pracovní poměr a požadovat náhradu mzdy za dobu odpovídající délce výpovědní doby. Opět je ale třeba zdůraznit, že se počátek lhůty neváže k termínu výplaty mzdy, ale až k pozdějšímu datu její splatnosti.
Ochrana zaměstnance zde spočívá v tom, že na jednu stranu o své peníze nepřijde (nebo na ně má alespoň ze zákona nárok, realita může být někdy složitější), na druhou stranu ovšem nemusí setrvávat v pracovním poměru, v němž nemá jistotu pravidelné odměny. Po zaměstnanci nelze totiž spravedlivě požadovat, aby dále vykonával pro takového zaměstnavatele práci. Právo okamžitě odejít z pracovního procesu má zaměstnanec dokonce i za situace, kdy by mu zaměstnavatel výplatu poslal šestnáctý den po uplynutí její splatnosti. Zaplacením totiž nárok zaměstnance na odchod nezaniká.
Výjimkou je pouze situace, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu či plat, náhradu mzdy či platu nebo jakoukoliv jejich část pouze v důsledku chyby, omylu či jiné zřejmé nesprávnosti při výpočtu nebo výplatě. V takovém případě by bylo dané okamžité zrušení neplatné. K tomuto závěru dospěl ve svém rozhodnutí i Nejvyšší soud.
Příklad:
Ve výše zmíněném případě, kdy nastal termín splatnosti výplaty 31. srpna 2024, se octne 1. září 2024 zaměstnavatel v prodlení, pokud mzdu nezaplatí. Jestliže peníze svému zaměstnanci pošle na účet 27. srpna, ačkoliv mu v pracovní smlouvě slíbil, že výplatní termín mzdy je nejpozději 10. v následujícím měsíci, zaměstnance to tedy k razantním krokům neopravňuje. Pokud ale zašle peníze až 20. září, pak má zaměstnanec právo jej opustit a ještě požadovat náhradu mzdy za dva měsíce, v nichž by trvala výpovědní doba. Zaměstnanci vzniká i nárok na úroky z prodlení ve výši, kterou stanoví vláda nařízením (neujednají-li strany výši úroku z prodlení).
Nedodržení termínu výplaty mzdy je současně i přestupkem podle zákona o inspekci práce. Lze za něj uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Možná vás překvapí, že základní pravidlo pro výplatu mzdy dosud stanoví, že se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty.
Současně ale připouští, že zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. Zákon tak samozřejmě připouští dnes již zcela typické zaslání výplaty na bankovní účet, případně méně časté zaslání prostřednictvím pošty.
V praxi ve skutečnosti není nijak podstatné, jak složité provozní podmínky jsou. I kdyby měl zaměstnavatel pouze osm zaměstnanců, kteří se každodenně potkávají ve dvou kancelářích a na výplatě na pracovišti by tedy nebylo nic tak obtížného, nikdo mu nebude vytýkat, když odměnu za práci svým zaměstnancům pošle na účet.
Podstatné přitom ale je, že by se s nimi měl takto předem domluvit. Pokud by teoreticky zaměstnanec účet zřízený neměl, nemůže ho do toho zaměstnavatel nutit. Může mu ale zaslat peníze prostřednictvím pošty.
Výplatní páska, někdy také nazývána “výplatní lístek” je písemné potvrzení jednotlivých částí mzdy či platu. Vyčteme z ní i srážky a odvody.
Co musí obsahovat?
Speciální ustanovení o vyplácení mzdy se týká období, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou. Zaměstnavatel je totiž povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se tedy zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Zákon pamatuje i na situace, kdy by takový postup technika výpočtu mezd neumožnila. V takovém případě je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.
Ani toto ustanovení není zcela dogmatické a zákon připouští možnost, kdy se výše uvedený postup děje pouze na výslovný požadavek zaměstnance. Na většině pracovišť se ale vychází z principu, že je třeba, aby o výjimku zaměstnanec výslovně zažádal.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
