Co smí obce regulovat dle zákona o místních poplatcích?

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
22. května 2024
8 minut čtení
8 minut čtení
Ostatní právní témata

Místní poplatky jsou nástrojem obcí, pomocí něhož si mohou zvýšit své příjmy. Jejich velmi podstatnou funkcí je ale především regulace určitých nežádoucích či méně žádoucích činností (průjezd aut centrem) či příspěvek na služby, které obec v souvislosti s některými činnostmi poskytuje (úklid po psech). V jakém rámci se obce pohybují a co vše jim zákon o místních poplatcích umožňuje?

vyhazování odpadků do popelnice, místní poplatky za odpady

Co upravuje zákon o místních poplatcích?

Zákon o místních poplatcích začal platit krátce po revoluci a s jistými obměnami platí dosud. Poslední novelizace týkající se správy místních poplatků nabyla účinnosti letos v lednu. Zákon obcím umožňuje (nikoliv nařizuje) zavést konkrétní typy místních poplatků. Spolu s tím stanovuje, co je předmětem poplatku, kdo je jeho správce a kdo adresát a za jakých okolností lze od poplatku být osvobozen. Pro bližší specifikaci vydává Ministerstvo vnitra své metodické pokyny, aby obcím snížily administrativní a právní náročnost spojenou s vydáváním právního předpisu. Díky návodným formulářům k vydání vyhlášky se také snižuje riziko zrušení právního předpisu (či jeho části) Ústavním soudem.

Jaké známe druhy místních poplatků?

Zákon stanoví taxativní výčet místních poplatků, které smí obce zavést. Jsou jimi:

a) poplatek ze psů,

b) poplatek z pobytu,

c) poplatek za užívání veřejného prostranství,

d) poplatek ze vstupného,

e) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,

f) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace,

g) poplatky za komunální odpad.

Obec je při stanovování poplatků striktně vázána zákonem. Nemůže se tak rozhodnout, že si zavede například místní poplatek z klobouků či oken.

Tip na článek

Tip: Poplatky z klobouků či oken jsme samozřejmě zmínili ve velké nadsázce, inspirovali jsme se ale skutečnými daněmi, které byly v historii zavedeny ve Velké Británii. Konkrétně daň z klobouků zde byla zavedena na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Daň z oken pak již ve století sedmnáctém. Cílila na obyvatele s více než sedmi okny. Na to konto si v té době nechalo mnoho lidí některá z oken na svých domech zazdít.

Jak s jednotlivými typy poplatků nakládají obce?

Nezkoumali jsme detailně všech více než šest tisíc českých obcí, ale troufáme si tvrdit že drtivá většina z nich alespoň některý z poplatků zavedený má. Mezi ty nejčastější náleží poplatky za komunální odpad, poplatek z pobytu a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. Pozvolna proniká do českých měst také poplatek za povolení vjezdu motorových vozidel. Třaskavé je toto téma aktuálně v našem hlavním městě, kde si znesvářilo jednotlivé městské části. Pojďme se na vybrané poplatky podívat zblízka.

Místní poplatky z pobytu

S jejich obdobou jsme se setkávali již dříve ve formě rekreačních a lázeňských poplatků. Jedná se o poplatek adresovaný hostům starším 18 let, kteří jsou ubytovaní na méně než 60 nocí. Typicky tedy cílí na turisty.

Jejich výši si může stanovovat každá obec jinak, má přitom ale stanovený maximální zákonný limit 50 Kč/osoba/noc.

Zákon o místních poplatcích říká, že poplatku nepodléhají

  • osoby s průkazem ZTP/P a jejich průvodce,
  • osoby pečující o děti na zotavovací nebo jiné podobné akci,
  • osoby vykonávající na území obce sezónní práci pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.

Poplatníkem poplatku z pobytu je osoba, která v obci není přihlášená, tedy zde nemá trvalý pobyt. Týká se to i cizinců s pobytem na území České republiky delším než 3 měsíce. S poplatkovou povinností je spojena rovněž povinnost evidenční.

Poplatek ovšem nevybírá primárně sama obec, ale ubytovatel. Povinnost by se teoreticky měla vztahovat nejenom na hotely a penziony, ale i na ubytování formou airbnb či jiných podobných služeb. Spíše se ale jedná o šedou zónu, v níž obce o své poplatky přicházejí.

Tip na článek

Tip: Airbnb. Na jednu stranu skvělá příležitost pro (nejen) mladé lidi, jak se za přijatelné peníze ubytovat kdekoliv si zamanou, na druhou stranu noční můra hoteliérů, obyvatelů domů, v nichž je airbnb provozováno, ale také místních politiků a pracovníků finančních úřadů. Blíže jsme se na téma Airbnb a sdílené ekonomiky zaměřili v našem článku.

Místní poplatky za komunální odpad

Rok 2022 znamenal malou revoluci týkající se odpadové legislativy. V této souvislosti byl zaveden nový systém místních poplatků za komunální odpad. Podle zákona jsou poplatky dvojího druhu, a to

  • poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a
  • poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Obec nemůže zavést oba poplatky současně. Musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území obce a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok.

U prvního zmíněného poplatku, tedy poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, není podstatné zda vytváříte odpad a kolik. Platíte za to, že odpad můžete odložit do systému provozovaného obcí. Předpokládá se, že systém nějakým způsobem využíváte, když máte v obci hlášený pobyt nebo nemovitost. Hradí jej tedy fyzické osoby (i cizinci), kteří mají v obci trvalý pobyt, případně vlastníci nemovitých věcí (bytů, rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci), ve které není přihlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. V druhém případě tedy může být poplatníkem i právnická osoba. Výše poplatku činí maximálně 1200 Kč.

Od poplatku můžete být osvobozeni za podmínky, kdy musíte platit poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obci, v níž také skutečně žijete.

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci reálně reaguje na to, jaké množství odpadu bylo vytvořeno a muselo být obcí dále zpracováno. Obec může určit minimální výši poplatku.

Je tedy určen fyzickým osobám, které v obci reálně bydlí. Od poplatníka daného poplatku je ovšem třeba rozlišit plátce, kterým je vlastník nemovité věci nebo společenství vlastníků jednotek. Plátce je povinen poplatek vybrat od poplatníků (osoby, které mají v nemovitosti bydliště) a předat ho správci poplatku.

Tento poplatek se stanovuje podle množství odpadu v kg či litrech, přičemž sazba činí nejvýše 6 Kč za kg či 1 Kč za litr.

Typicky se při jeho výpočtu vychází z objemu popelnic, které váš dům využívá a počítá se jako:

sazba X Kč x objem nádoby v litrech x počet nádob x počet svozů za dané období.

Tip na článek

Tip: V Praze je sazba stanovená na 0,50 Kč za litr objednané kapacity sběrných nádob na směsný komunální odpad a hradí se dvakrát ročně.

Příklad:

Obec Horní Planá i Dolní Planá si zavedly poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. Pan Alois má doposud nahlášen trvalý pobyt ve svém rodném domě, u rodičů v Horní Plané. Reálně ale bydlí s manželkou v Dolní Plané. Poplatková povinnost mu vzniká pouze v Horní Plané, tedy v místě trvalého bydliště.

Obec Nebeská Lhota si zavedla poplatek za obecní systém odpadového hospodářství ve výši 1200 Kč. To se nelíbilo paní Květuši, která se rozhodla veškerý odpad ukládat do pytlů a odvážet je do blízkého krajského města, kde je zanechávala v kontejnerech. Panu starostovi své obce napsala, že tři měsíce v obci nevytvořila žádný odpad a poplatek nehodlá platit. V tomto případě je ale rozhodující, že paní Květuše má v obci trvalý (i reálný) pobyt. Není přitom podstatné, zda odpad reálně vytváří. Vychytralý postup by tedy paní Květuši nepomohl.

Může se ovšem stát, že máte trvalý pobyt v jedné obci a vlastníte byt na pronájem v jiné obci. Podle toho, který typ poplatku si daná obec zavede, můžete tak spadnout do obou kategorií a poplatek platit dvakrát. Jinými slovy – na základě trvalého pobytu vám může poplatková povinnost vzniknout vždy pouze jednou, na základě vlastnictví nemovité věci ovšem povinnost může vznikat víckrát a týkat se i právnických osob.

Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem

Jedním z poplatků, který primárně nereaguje na poskytnutí určité služby (jako je systém odpadového hospodářství), je poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem. Jeho hlavním účelem je regulace počtu motorových vozidel ve vybraných místech a částech obce.

Typicky si takto obce chrání svá historická centra měst či památkově chráněné části. praxi pak vydají povolení k vjezdu aut na tato vybraná území za stanovený poplatek. Ústavní soud dokonce v tomto kontextu konstatoval, že “Ze znění uvedeného ustanovení nelze dovodit, že by obce byly oprávněny „vybraným místem“ označit libovolné místo, tedy i úsek místní komunikace a pouhou spojnici mezi dvěma územími obcí.” Obec si tedy tento poplatek nemůže zavést na náhodné komunikaci, kterou všichni řidiči projíždějí, aniž by prokázala, že tím sleduje právě zmíněnou ochranu části obce.

Poplatek platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno zmíněné povolení k vjezdu s motorovým vozidlem vydáno.

Pokud vaše obec tento poplatek plánuje zavést a vy bydlíte v samém centru na historickém náměstí, nemusíte zoufat, že několikrát denně provětráte svou peněženku. Bezpochyby se na vás totiž bude vztahovat osobní osvobození od místního poplatku.

To se týká minimálně:

  • fyzických osob přihlášené ve vybraném místě nebo vlastnících nemovitosti ve vybraném místě a osob jim blízkých (v souladu s občanským zákoníkem), manželů těchto osob a jejich dětí,
  • osob (fyzické nebo právnické), které ve vybraném místě užívají nemovitost k podnikání nebo veřejně prospěšné činnosti,
  • fyzických osob, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P a jejich průvodců.

Vyhláška obce může tento okruh osob rozšířit. Většinou poplatek neplatí osoby zajišťující zásobování v určité době.

Výši poplatku si stanovuje obec sama, dle zákona je její horní limit až 200 Kč za každý započatý den. Lze jej ovšem po dohodě s poplatníkem stanovit paušální částkou, pokud tuto možnost vyhláška připouští.

Tip na článek

Tip: Patrně prvním městem, které poplatek začalo v porevoluční době vybírat, se stalo Velké Meziříčí, v němž se poplatek udržel téměř třicet let. Čas od času k němu přikročí další města, která mají potřebu dopravu v centru regulovat. Naše hlavní město má naplánovaný start mýtného na rok 2024. Jednotlivé městské části na něj mají ovšem velmi odlišný názor. Zejména se obávají, že zpoplatnění vjezdu do centra zásadně (negativně) ovlivní dopravu na jejich území. Vyhláška se tak stala předmětem politického boje.

Sdílejte článek


Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence

Související služba

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

Chci pomoct

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Mohlo by vás také zajímat

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás ve 4 krajských městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8–18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2024
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)