Jak je to se zděděným dluhem v roce 2026?

Rychlé shrnutí

• Dědictví zahrnuje nejen majetek, ale i dluhy zůstavitele.
• Dědictví lze odmítnout, ale jen jako celek a ve stanovené lhůtě.
• Výhrada soupisu chrání dědice před placením dluhů nad hodnotu nabytého dědictví.
• Zvláštní pozor je třeba dát u nezletilých dědiců a předlužené pozůstalosti.
• Než dědictví přijmete, vyžádejte si přehled majetku, dluhů a komunikujte s notářem.

Řešíte dědictví zatížené dluhy? Pomůžeme vám a posoudíme, zda je pro vás vhodné dědictví odmítnout, uplatnit výhradu soupisu, nebo zvolit jiný postup.

Co obnáší dědictví

Smrt blízkého člověka je jedna z nejtěžších životních situací. Vyrovnávání dědictví pak může být mnohdy i běh na delší trať, a to zejména v případě, že se pozůstalí nemohou domluvit.

Dědictví je bráno jako právo na pozůstalost – tedy na souhrn jmění zůstavitele, které může zahrnovat jak majetek, tak i dluhy. Teprve z pozůstalosti jako celku se jednotlivým dědicům přiznávají podíly – podíly na pozůstalosti. Jediné, co nespadá do pozůstalosti, jsou např. práva a povinnosti, které jsou tak silně spjaté s osobou zůstavitele, že není možné aby přešly na někoho jiného.

Problém samozřejmě je, že protože se pozůstalost bere jako celek, je možné, že dluhy budou stejně vysoké, jako hodnota majetku, případně jej budou převyšovat. Dluhy zůstavitele pak tedy přechází na dědice (zákon sice může stanovit výjimky, těch je ale jenom naprosté minimum).

V případě, že k takové situaci má dojít, existují čtyři možnosti, jak se vyhnout tomu, aby na dědice přešla pozůstalost (nebo její část), která je zatížena dluhy:

I. Zřeknutí se dědického práva

To se řeší už před smrtí zůstavitele. V takovém případě je nutné, aby dědic se zůstavitelem sepsali o zřeknutí se dědického práva, a to smlouvou uzavřenou ve formě veřejné listiny, typicky notářského zápisu. Práva a povinnosti z této smlouvy mohou strany později zrušit písemnou dohodou.

Zřeknutí se dědického práva se vztahuje i na potomka dědice, který se zřekl svého dědického práva, pokud není ve smlouvě ujednáno něco jiného.

Tento institut se příliš nepoužívá, ale může být praktický např. pro zůstavitele, který má tři dcery a jedné z nich za svého života daruje pozemek, aby si mohla s manželem postavit rodinný dům. Vzhledem k tomu, že ostatním dvěma nic za života nedaroval, chce je spravedlivě podělit a také předejít případným sporům po své smrti. Může uzavřít s obdarovanou dcerou danou smlouvu o zřeknutí se dědictví a tak jí z dalšího dědění vyloučit.

II. Odmítnutí dědictví

Tato možnost nastává v případě, že je již zůstavitel po smrti. Výslovné prohlášení je nutné adresovat příslušnému soudu, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byl dědic o tomto právu vyrozuměn (u dědiců žijících v zahraničí se lhůta prodlužuje na tři měsíce). Z důležitých důvodů může soud lhůtu přiměřeně prodloužit. Zpravidla dochází k odmítnutí rovnou v rámci soudního jednání, je ovšem možné adresovat jej soudu i mimo tuto událost. Odmítnutí dědictví je nevratné. Dědictví nelze odmítnout jen částečně – vždy dochází k odmítnutí celého podílu.

III. Vzdání se dědictví

To probíhá před soudem v řízení o dědictví, a to ve prospěch jiného dědice – s tím ale musí právě jiný dědic také souhlasit. Je možné se vzdát nejen celého dědictví, ale také jeho části.

IV. Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu

Odmítnutí dědictví je nejjednodušší a nejjistější způsob, jak se vyhnout výše popsané situaci. Nepominutelný dědic (potomek zůstavitele) se může stejně jako jiný dědic vzdát celého dědictví, tedy včetně tzv. povinného dílu, který je tvořen u zletilých dědiců čtvrtinou dílu (u nezletilých tři čtvrtiny), který by mu náležel za normálních okolností (pokud by dědictví neodmítl).

Zákon mu umožňuje ale rovněž odmítnutí s výhradou povinného dílu, tedy jedné čtvrtiny jeho zákonného dílu. Tento díl je zbaven všech dluhů a vypočítává se z hodnoty majetku.

Soupis pozůstalosti

V rámci konečného jednání se sestavuje přehled pozůstalosti, tedy veškerého majetku i případných dluhů, a to konkrétně k datu úmrtí. U majetku se zjišťuje jeho hodnota. Ve složitějších nebo sporných případech, typicky u hodnotnějšího majetku nebo tam, kde se dědici na hodnotě neshodnou, může být cena zjištěna znaleckým posudkem.

Pokud se dědici na všem shodnou, vytvoří se jednoduchý seznam majetku a podepíše se souhlasné prohlášení dědiců. Pokud ovšem panují neshody, je třeba připravit tzv. soupis pozůstalosti. To lze doporučit hlavně v situaci, kdy není jasné, zda je pozůstalost předlužená či nikoliv, tj. zda jsou větší statky, či dluhy.

Soupis připravuje notář ve spolupráci se soudním znalcem, který v takovém případě odhadne cenu veškerého majetku, nejen toho hodnotnějšího. Soupis pozůstalosti je potřeba také v případech, kdy se nepřihlásí žádný z dědiců nebo kdy závěť obsahuje právní chyby, a není tedy možné se podle ní jednoznačně řídit.

Také dědic může také navrhnout, aby byl proveden soupis pozůstalosti – tedy aby se ve výsledku určila hodnota majetku a zohlednily se dluhy, které jsou součástí pozůstalosti; soupis pozůstalosti pak nařídí soud.

Vyhněte se chybám v závěti a nechte to raději na nás. Připravíme závěť přesně dle vašich požadavků a současně dle platných předpisů tak, aby byla nenapadnutelná. To vše do pěti pracovních dnů a za předem stanovenou cenu.

Výhrada soupisu pozůstalosti

Zároveň je možné navrhnout, aby soud veřejně vyzval věřitele k přihlášení svých pohledávek za zůstavitelem – tedy aby se ozvali s tím, že jim zůstavitel něco dlužil a tyto dluhy pak spadají do pozůstalosti. Tímto je možné omezit případy, kdy budou dluhy převyšovat majetek v pozůstalosti – i kdyby se měl veškerý majetek vyčerpat jenom na uhrazení dluhů.

Pokud se použije tento postup, tak právo na vyrovnání dluhu budou mít jenom ti věřitelé, kteří se přihlásí v určité lhůtě a jen do výše ceny nabytého dědictví. Tedy je možné, že se dědic dostane na nulu, ale ne do mínusu. Z této možnosti ale také existují výjimky, takže nebude účinná na 100% (např. pokud má věřitel zástavní nebo jiné obdobné právo k nějaké věci, která patří do pozůstalosti).

Příklad z naší advokátní praxe

Paní Benešová se na nás obrátila poté, co ji notář vyrozuměl o dědickém řízení po otci. Zpočátku se zdálo, že pozůstalost tvoří hlavně starší byt a běžné vybavení domácnosti. Krátce nato se ale objevily informace o několika půjčkách, dluhu z kreditní karty a možné pohledávce ze směnky, o které rodina do té doby nevěděla.

Nejprve jsme s klientkou prošli dostupné listiny, výpisy z účtů, korespondenci věřitelů a podklady od notáře. Vysvětlili jsme jí rozdíl mezi odmítnutím dědictví a uplatněním výhrady soupisu. Protože hodnota bytu pravděpodobně převyšovala dluhy, ale jejich konečný rozsah nebyl jasný, doporučili jsme uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti a požádat o pečlivé zjištění pasiv.

Díky tomu klientka o dědictví nepřišla, ale současně si výrazně snížila riziko, že by musela hradit dluhy nad hodnotu majetku, který skutečně nabyla.

Celkově je třeba si to, zda dědictví skutečně přijmete, pořádně rozmyslet. Pozor si přitom dávejte i na nezletilé děti, protože i ty mohou být dědici, ale zpravidla za ně budete jednat vy jakožto jejich zákonní zástupci. Může se tedy stát, že neodmítnete dědictví, ač by to v případě silně zadlužené pozůstalosti třeba bylo na místě, soud dědictví potvrdí a pak nastávají problémy se zadluženými nezletilými, kteří mají podstatně ztížený vstup do dospělosti.

Shrnutí

Pozůstalost tvoří nejen majetek, ale i závazky zůstavitele, a proto se dědic může snadno dostat do situace, kdy musí řešit půjčky, nezaplacené faktury, úvěry nebo jiné pohledávky. Nejdůležitější je nejednat ukvapeně a zjistit, jaká aktiva a pasiva do pozůstalosti skutečně patří.

Pokud dědictví nechcete přijmout vůbec, můžete jej odmítnout. Musíte to ale udělat v zákonné lhůtě a počítat s tím, že odmítnutí je zásadní a zpravidla nevratný krok. Jestliže si dědictví ponechat chcete, ale obáváte se neznámých nebo vyšších dluhů, bývá praktickým řešením výhrada soupisu pozůstalosti. Ta omezuje vaši odpovědnost za dluhy do výše hodnoty nabytého dědictví.

Zvláštní pozornost si zaslouží případy, kdy jsou dědici nezletilé děti, kdy se dědici mezi sebou neshodnou, nebo kdy se věřitelé ozývají postupně až v průběhu řízení. V takových situacích je vhodné poradit se s advokátem dříve, než u notáře učiníte prohlášení, které už nepůjde jednoduše změnit.