Znečištění životního prostředí není jen velká ekologická havárie. Může jít i o nelegální nakládání s odpady, únik ropných látek, překročení emisních limitů, špatné skladování chemikálií nebo stavbu bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Za porušení hrozí vysoké pokuty, povinnost nápravy, zastavení provozu a v závažných případech i trestní odpovědnost.
Rychlý přehled
U znečištění životního prostředí rozhodují první kroky – kontaktujte nás včas. Prověříme vaši situaci, nastavíme strategii a pomůžeme vám minimalizovat dopady na váš provoz i reputaci.
Pojem životní prostředí zahrnuje vodu, ovzduší, půdu, horninové prostředí, ekosystémy i volně žijící organismy. Ochrana životního prostředí je postavena na řadě zákonů – od obecného zákona o životním prostředí přes vodní zákon až po zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA zákon).
Znečištění životního prostředí může mít různé podoby:
Patří sem únik chemických látek do řeky, havárie na vodách, vypouštění odpadních vod bez povolení nebo překročení limitů. Typicky jde o provozy s technologiemi, sklady chemikálií nebo zemědělské areály. Povinností provozovatele je mít havarijní plán a v případě úniku situaci bezodkladně hlásit.
Může jít o překročení emisních limitů, nadměrnou prašnost, spalování nevhodných materiálů nebo provoz bez potřebného povolení. Často se řeší u výrobních závodů, lakoven, spaloven nebo energetických zdrojů.
Například únik ropných látek z nádrží, nechráněné skladování chemikálií nebo dlouhodobé ukládání nebezpečných látek bez zabezpečení.
To je vůbec jedna z nejčastějších oblastí problémů v praxi. Typicky se setkáváme s černými skládkami, ukládáním odpadu mimo schválená zařízení, přepravou odpadu bez splnění zákonných podmínek nebo s dovozem odpadu ze zahraničí bez potřebného povolení. Rizikové bývá i to, když podnikatel formálně vykazuje jiný druh odpadu, než s jakým ve skutečnosti nakládá, nebo když skladování neodpovídá provoznímu řádu a povolení.
Neoprávněné nakládání s odpady přitom nemusí skončit jen správní pokutou. V závažnějších případech, například při větším rozsahu, opakovaném jednání nebo ohrožení zdraví a životního prostředí, může být věc kvalifikována jako trestný čin. To už s sebou nese nejen vysoké sankce, ale i riziko zákazu činnosti a zásadní reputační dopady.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA zákon) ukládá u vybraných záměrů povinnost posoudit jejich vliv na životní prostředí ještě před zahájením. Pokud investor tento krok podcení, může být projekt zastaven nebo výrazně zdržen.
Každá situace je jiná – a rozdíl mezi přestupkem a trestním stíháním může spočívat v detailu. Ozvěte se nám. Pomůžeme vám zhodnotit rizika, připravit obhajobu a minimalizovat dopady na váš provoz i reputaci.
Znečištění životního prostředí nevzniká jen úmyslně. V praxi jde velmi často o kombinaci nedbalosti, podcenění zákonných povinností a nesouladu mezi skutečným stavem a dokumentací. Problém nemusí být na první pohled dramatický – někdy začíná jako „provozní detail“, který při kontrole přeroste ve správní delikt.
Typickou situací je skladování odpadu v rozporu s provozním řádem nebo vydaným povolením. Podnikatel má sice dokumentaci v pořádku, ale realita ve skladu vypadá jinak – jiný druh odpadu, jiné množství nebo nedostatečné zabezpečení. Častým problémem bývá také chybějící nebo nepřesná evidence, která je přitom jedním ze základních kontrolních nástrojů orgánů ochrany životního prostředí.
Riziková je i technologická havárie bez okamžité reakce, například únik látky, který není včas zastaven a oznámen. Pokud provozovatel nesplní ohlašovací povinnost nebo situaci bagatelizuje, může tím výrazně zhoršit svou procesní pozici. Podobně je tomu u překročení emisních limitů – někdy jde o technickou závadu, jindy o dlouhodobé podcenění údržby.
Kontrola ze strany České inspekce životního prostředí následně porovnává skutečný stav s povoleními, provozní dokumentací a zákonnými požadavky. Právě rozdíl mezi „papírovým stavem“ a realitou bývá velmi častým důvodem sankcí.
Mnoho lidí netuší, že odpovědnost může dopadnout i na vlastníka pozemku, pokud na jeho pozemku vznikne černá skládka a situaci aktivně neřeší. V praxi se často stává, že někdo naveze odpad na soukromý pozemek bez vědomí majitele – typicky na okraj obce, do bývalého areálu nebo na nevyužívanou parcelu.
Jakmile se ale existence skládky zjistí, orgány ochrany životního prostředí začnou řešit, kdo je odpovědný za odstranění odpadu a nápravu stavu. Pokud vlastník situaci ignoruje, neoznámí ji a nepodnikne kroky k nápravě (například podání podnětu, součinnost s úřady, zabezpečení pozemku), může být vtažen do řízení a nést náklady na odstranění odpadu.
V některých případech nejde jen o pokutu, ale o povinnost uhradit likvidaci, která se může vyšplhat do statisíců či milionů korun. Aktivní přístup a rychlá reakce jsou proto klíčové.
Rizika při stavebních záměrech jsou zase typická pro developery, investory i větší podnikatele. Pokud projekt podléhá zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA zákon) a investor tuto povinnost podcení, může být stavební řízení zastaveno nebo vráceno zpět do fáze doplnění podkladů.
Podobně problematické je, když jsou environmentální stanoviska formální, neaktuální nebo nedostatečně zohledněná v projektové dokumentaci. Výsledkem může být nejen zdržení o měsíce či roky, ale i soudní přezkum na základě žaloby dotčené veřejnosti nebo ekologických spolků.
Náklady na financování projektu, smluvní pokuty nebo ztráta investorů pak často několikanásobně převýší cenu kvalitní právní a environmentální přípravy na začátku.
Správní delikty a pokuty
Nejčastější sankcí je pokuta uložená příslušným orgánem, typicky Českou inspekcí životního prostředí. Výše pokut se liší podle konkrétního zákona a závažnosti porušení. Kromě pokuty může být uloženo:
V praxi bývají nejdražší právě náklady na odstranění následků – sanace půdy, čištění vody nebo likvidace odpadu.
Trestní odpovědnost
Pokud má jednání závažnější dopad, například větší rozsah škody, ohrožení zdraví lidí nebo významné území, může jít o trestný čin. Trestní zákoník upravuje například poškození a ohrožení životního prostředí nebo neoprávněné nakládání s odpady.
Hrozit může:
Kvůli jednomu znečištění životního prostředí proti vám může současně běžet řízení o pokutě u inspekce životního prostředí a zároveň trestní řízení u policie a státního zastupitelství – tedy dvě oddělená řízení s různými následky.
Tip: Společnost ČEZ žalovala spolek Greenpeace, který podle jejího názoru zneužil její reklamní spot. Zatímco u soudu prvního stupně zastání našla, druhostupňový soud i Nejvyšší soud daly za pravdu Greenpeace.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dohlíží na to, zda firmy i jednotlivci dodržují předpisy v oblasti ochrany životního prostředí. Kontrola může přijít z několika důvodů:
Samotná kontrola obvykle nezačíná rovnou pokutou, ale zjišťováním skutečného stavu. Inspektoři si nejprve vyžádají dokumentaci – například povolení k provozu, provozní řády, evidenci odpadů, emisní protokoly nebo havarijní plán.
Následně probíhá fyzická prohlídka místa, při které se porovnává dokumentace s realitou. Inspektoři mohou pořizovat fotodokumentaci, požadovat vysvětlení od odpovědných osob a v některých případech také odebírat vzorky vody, půdy nebo ovzduší k laboratornímu rozboru.
Klíčové je, že inspekce nehodnotí jen samotný následek (například únik látky), ale i to, zda měl provozovatel nastavené dostatečné preventivní mechanismy, zda vedl předepsanou evidenci a zda splnil ohlašovací povinnosti. Častým problémem je rozdíl mezi tím, co je uvedeno v povolení nebo provozním řádu, a tím, jak provoz skutečně funguje.
Pokud inspekce zjistí porušení zákona, zahájí správní řízení. V něm už se rozhoduje o případné pokutě nebo nápravném opatření. Kontrolovaný subjekt má právo se k věci vyjádřit, předkládat důkazy, navrhovat doplnění dokazování a následně podat odvolání proti rozhodnutí.
Dostupný advokát radí: Největší chybou je snaha „rychle něco opravit“ bez toho, abyste si celý postup řádně zdokumentovali. V dobré víře uklidíte sklad, odvezete odpad nebo opravíte zařízení – ale bez záznamu pak jen těžko prokážete, kdy k nápravě došlo a v jakém rozsahu. Každý krok proto pečlivě zaznamenejte, uchovejte fotodokumentaci a komunikujte s úřady v rámci zákonných postupů. V řízení často rozhodují právě detaily a důkazy, ne ústní vysvětlení.
V září 2020 došlo na řece Bečvě k masivnímu úhynu ryb po úniku toxické látky do vody. Šlo o jednu z největších ekologických havárií v novodobé historii ČR. Událost vyvolala rozsáhlé vyšetřování, do kterého se zapojila policie, státní zastupitelství i Česká inspekce životního prostředí.
Obžaloba byla podána na společnost Energoaqua a jejího ředitele s tvrzením, že únik kyanidu pocházel z jejich areálu. Soudní řízení trvalo několik let a případ byl intenzivně sledován veřejností i médii.
Okresní soud ve Vsetíně v říjnu 2023 rozhodl, že společnost Energoaqua otravu Bečvy způsobila, ale trestní odpovědnost nebyla prokázána tak, aby bylo možné uložit trest – nepodařilo se přesně zjistit okolnosti události a přímou odpovědnost konkrétní osoby. Ředitele Havelku zprostil obžaloby.
Prokurátor se proti tomuto rozsudku odvolal, ale v listopadu 2024 olomoucký krajský soud potvrdil zproštění obžaloby ředitele Havelky a zamítl odvolání státního zástupce. Soud uvedl, že přes všechny indicie není možné s jistotou říct, co se přesně v podniku stalo, a proto nebyla naplněna trestní odpovědnost.
Kauza ukázala, jak složité je prokazování odpovědnosti při havárii na vodách – zejména pokud je v okolí více potenciálních zdrojů znečištění. Bez ohledu na výsledek znamenal případ obrovskou reputační zátěž, mediální tlak a dlouhodobé soudní řízení.
Poučení: Při havárii na vodách je klíčové mít funkční havarijní plán, okamžitě reagovat a plnit ohlašovací povinnosti. V takových situacích rozhodují první hodiny a kvalita dokumentace.
Česká inspekce životního prostředí pravidelně zveřejňuje případy nedovolené přeshraniční přepravy odpadů. Jeden z medializovaných případů se týkal společnosti mondeco z Přeštic, která dovážela odpad ze zahraničí bez splnění zákonných podmínek a bez potřebných souhlasů. Odpad byl následně spalován v České republice.
ČIŽP za toto jednání uložila pokutu ve výši 490 000 Kč. V jiných případech se sankce pohybují i v milionech korun, zejména pokud jde o větší množství odpadu nebo opakované porušení předpisů.
Tyto případy často začínají jako administrativní pochybení – chybějící oznámení, nesprávná klasifikace odpadu nebo absence souhlasu příslušného orgánu. Ve výsledku je však jednání kvalifikováno jako závažné porušení předpisů na ochranu životního prostředí.
Poučení: Přeshraniční přeprava odpadu podléhá velmi přísnému režimu. Nestačí obchodní smlouva – nutné je splnit všechny oznamovací a povolovací povinnosti.
K úniku ropných látek může dojít například při poruše technologie, netěsnosti nádrže nebo manipulaci s pohonnými hmotami. Takový případ se týkal úniku ropné látky do Labe, za který byla provozovateli Mondi Štětí uložena pokuta. Kromě sankce musel nést i náklady na zásah hasičů a následné sanační práce.
I když se může zdát, že jde o „menší havárii“, dopady bývají značné – zásah složek IZS, laboratorní rozbory, monitoring toku a případné náhrady škod. Celkové náklady tak často výrazně převýší samotnou pokutu.
Poučení: Pravidelné kontroly nádrží, školení zaměstnanců a dostupnost sorpčních prostředků jsou výrazně levnější než řešení následků havárie a následné správní či trestní řízení.
Tip: Stále více lidí se v případě nákupů nevydává do běžných obchodů, ale na internet. A stále více lidí zde volí levné čínské e-shopy s širokou nabídkou. Zboží působí na první pohled velmi výhodně, nic ale není takové, jak se na první pohled může zdát. Za nízkou cenou totiž stojí vykořisťování, znečišťování planety, nebezpečné materiály i nelegální praktiky. Přečtěte si o nich víc v našem článku.
Za znečištění životního prostředí vám může hrozit nejen pokuta, ale i zastavení provozu, povinnost odstranit následky a uhradit náklady na sanaci – a v závažných případech také trestní stíhání. Znečištěním se přitom nerozumí jen velká ekologická havárie, ale i nelegální nakládání s odpady, únik ropných či chemických látek, překročení emisních limitů, špatné skladování závadných látek nebo realizace stavby bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Kontroly provádí zejména Česká inspekce životního prostředí, která porovnává skutečný stav s vydanými povoleními a dokumentací. Riziko se týká nejen podnikatelů, ale i vlastníků pozemků, na nichž vznikne černá skládka, nebo investorů, kteří podcení environmentální podklady. V jednom případě tak může současně probíhat správní řízení o pokutě i trestní řízení, přičemž konečné náklady často výrazně převýší samotnou sankci.
Ano, při úniku nebezpečné látky nebo jiném ohrožení vody existuje ohlašovací povinnost. Neoznámení situaci zhoršuje.
Záleží na konkrétním zákoně a závažnosti. U podnikatelů mohou dosahovat milionových částek.
U vybraných záměrů s významným vlivem na životní prostředí, například větších staveb nebo průmyslových projektů.
Ano. Právnické osoby mohou nést trestní odpovědnost.
Podnět lze podat elektronicky nebo písemně příslušné inspekci.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
