Jak vyváznout od soudu s podmínkou?

Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody

Podmíněný odklad výkonu se týká výhradně trestu odnětí svobody. Pro jiné druhy trestů (například propadnutí věci či zákaz činnosti) se neuděluje. Spočívá v tom, že se sice stanoví délka trestu odnětí svobody, ale současně se určí i přiměřená zkušební doba v délce jednoho až pěti let, po kterou je trest odložen. V praxi je tedy odsouzený po vynesení rozsudku volný, chodí do zaměstnání a může pokračovat nadále v běžném životě, ale visí nad ním Damoklův meč v podobě možného vězení, pokud by nevedl řádný život a neplnil podmínky soudu.

Při zvažování, zda bude uložen pouze podmíněný trest, vychází soudce z teorie trestu a jeho účelu.

Rozlišujeme několik funkcí trestu:

• Výchovnou – má přispět k tomu, aby si odsouzený uvědomil, jaký skutek spáchal a v ideálním případě jej již znovu skutek neopakoval.
• Preventivní – která ukazuje, že podobné jednání se ve společnosti nesmí tolerovat a mělo by odradit také další potenciální pachatele.
• Ochrannou – trest má dopad i na společnost, především jí má chránit například před nebezpečnými pachateli, kteří jsou umístěni do vězení.
• Restorativní – trestem by se měl také obnovit původní spravedlivý stav – odsouzený může uhradit určitou škodu, vrátit věc apod.

Pakliže soudce nazná, že se účelu trestu dosáhne i bez jeho samotného výkonu, neboť například již samotné trestní řízení a jednání u soudu, spolu s hrozbou odnětí svobody bude splňovat dostatečně výchovnou, preventivní (a tím v podstatě i ochrannou) funkci trestu, může přistoupit k uložení pouze podmíněného trestu. Případné nápravy spravedlivého stavu lze docílit i současným uložením dalšího typu trestu.

Jaké jsou podmínky pro podmíněný trest?

Je nutné zdůraznit, že na podmíněný trest není žádný právní nárok. Nicméně zákon předpokládá určité okolnosti, za nichž je možné o podmíněném trestu vůbec uvažovat:

• Trest odnětí svobody, který se odkládá, nepřevyšuje tři roky – je tím míněn konkrétní ukládaný trest, nikoli horní sazba, kterou by teoreticky bylo možné uložit.
• Osoba a poměry pachatele – přihlíží se zejména k jeho dosavadnímu životu a prostředí, v němž žil. Zkoumá se, zda se nejedná o recidivistu a zda se dopustil spíše “náhodného” excesu v jinak spořádaném životě.
• Nasvědčují tomu okolnosti případu – jedná se o okolnosti, které se netýkají pachatele, ale samotného činu, tedy jeho závažnosti, polehčujících okolností apod.

Co lze v rámci podmínky dále uložit?

K tomu, aby i trest mohl splnit svůj účel, mohou někdy dopomoci další opatření, která soudce uloží. Zejména v případě, kdy spáchání trestného činu mělo souvislost s užíváním návykových látek či jinými závislostmi, mohou pomoci opatření typu: podstoupit léčbu závislosti na návykových látkách či závislosti hráčské, zdržet se požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek, absolvovat psychologické poradenství, zdržet se hraní na hracích přístrojích a hraní hazardních her, zdržet se návštěv nevhodného prostředí. Dalšími uloženými opatřeními k podmíněnému trestu může být zaplacení dlužné částky (např. u neplacení výživného), veřejná omluva poškozenému, povinnost nahradit případnou škodu, nebo vydat bezdůvodné obohacení.

Podmíněné odsouzení s dohledem

Vedle “prostého” podmíněného trestu je jeho další variantou podmíněné odsouzení s dohledem. Obecné podmínky pro jeho uložení zůstávají stejné s tím, že v tomto případě je na místě větší kontrola pachatele a je vhodné pravidelně sledovat jeho chování. Dohledem se myslí spolupráce s určeným úředníkem Probační a mediační služby, kterého odsouzený v pravidelných termínech navštěvuje. Variantou je i návštěva probačního úředníka v pachatelově domově, či jiný způsob naplňování probačního plánu dohledu.

Uplynutí zkušební doby

Pokud se podmíněně odsouzený ve zkušební době osvědčil a nedošlo tedy k přeměně podmíněného trestu na nepodmíněný, soud rozhodne, že se osvědčil. Poté se na odsouzeného hledí, jako by odsouzen vůbec nebyl a odsouzení nebude uváděno ve výpisu z rejstříku trestů. Může tak vyhovět podmínce bezúhonnosti například u nového zaměstnavatele.

Co se stane, když podmínku pachatel poruší?

Soud by měl sám, případně ve spolupráci s probačním úředníkem nejméně jednou za půl roku chování odsouzeného zkontrolovat. Pokud se odsouzený neosvědčil (například porušením uložených povinností či spácháním jiného trestného činu), je pravděpodobné, že rozhodne o výkonu trestu. Není to ovšem automatický postup a i v takovém případě není vyloučeno znovu uložit či prodloužit zkušební dobu, případně stanovit dohled.

Podmíněné propuštění z výkonu trestu

Druhou variantou, jak se lze “ocitnout v podmínce” je situace, kdy si odsouzený vykonával svůj trest, část jej vykonal a prokázal svým chováním ve vězení polepšení. V takovém případě jej může soud podmíněně propustit na svobodu.

Žádost o podmíněné (někdy nesprávně označované jako “podmínečné”) propuštění je třeba adresovat okresnímu soudu, v jehož obvodu leží věznice s odsouzeným. Okresnímu soudu se žádost doručuje i v případě, kdy o trestu rozhodoval soud krajský či vrchní. Její podání je bezplatné.

Žádost nemá stanoveny žádné náležitosti, nicméně je vhodné v ní, proč by měl soud k podmíněnému propuštění přistoupit, jaké bylo chování odsouzeného během výkonu trestu, zda trest vedl k jeho nápravě a jaké jsou jeho plány a možnosti po propuštění.

Kdy lze podat žádost o podmíněné propuštění?

• Po uplynutí jedné třetiny trestu, pokud se jedná o první výkon nepodmíněného trestu pachatele a zároveň nejde o odsouzení za zvlášť závažný zločin.
• Po uplynutí dvou třetin trestu v případech, kdy trest byl uložen za některý ze zákonem vyjmenovaných zvlášť závažných zločinů, a v případech, kdy byl uložen výjimečný trest na dobu od 20 do 30 let.
• Nejdříve po dvaceti letech, pokud byl uložen trest odnětí svobody na doživotí.
• Po uplynutí poloviny trestu ve všech ostatních případech.

Soud při svém rozhodování zkoumá pouze chování odsouzeného ve výkonu trestu, nikoliv již to, které uložení trestu předcházelo (to mělo být podrobeno zkoumání již při ukládání trestu). Přihlédne rovněž k tomu, jestli odsouzený nastoupil do výkonu trestu včas a zda byla například nějakým způsobem odčiněna škoda, kterou způsobil, případně vydáno bezdůvodné obohacení.

Podmíněné upuštění od výkonu trestu se nemusí týkat pouze trestu odnětí svobody. Zákon jej připouští také v případě výkonu trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu pobytu, případně zákazu vstupu na sportovní kulturní a jiné společenské akce. Žádost lze v těchto případech podat po výkonu poloviny trestu, soud může stanovit zkušební dobu až na pět let.

V případě podmíněného propuštění nastává situace velmi obdobná výše popsané situace u podmíněnému odsouzení. Odsouzenému se stanovuje zkušební doba v délce jednoho roku až sedmi let a může mít stanovena další omezení (například zdržovat se ve svém obydlí). Také v této situaci se připouští a zpravidla je vhodné ustanovení dohledu probačního úředníka.