Zákon 483/1991 Sb. O České televizi

• (1) Zřizuje se Česká televize se sídlem v Praze.
• (2) Česká televize je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize.¹) Česká televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.
• (3) Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.

• (1) Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen „veřejná služba v oblasti televizního vysílání“).
• (2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
  • a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů a přispívání k mediální gramotnosti,
  • b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
  • c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
  • d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
  • e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.

• (1) Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
  • a) provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň 4 televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu^1c) (dále jen „multiplex veřejné služby“),
  • b) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,
  • c) zřizuje síť vlastních zpravodajů,
  • d) v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize (dále jen „televizní studia“) pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti,
  • e) vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
  • f) podporuje českou filmovou tvorbu a kulturní projekty a podílí se na české audiovizuální tvorbě v zahraničí včetně její propagace,
  • g) vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
  • h) poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
  • i) poskytuje teletextové služby,
  • j) opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením,
  • k) využívá nových technologií při výrobě a šíření programů a poskytování audiovizuálních a informačních služeb přímo souvisejících s programem,
  • l) provozuje televizní vysílání programů nebo jejich částí prostřednictvím sítě elektronických komunikací,
  • m) poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání; zpravodajské a politicko-publicistické pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání musí dbát zásad objektivity a vyváženosti, zejména nesmí jednostranně zvýhodňovat žádnou politickou stranu nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě,
  • n) poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 prostřednictvím internetových stránek a aplikací České televize,
  • o) kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy.
• (2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu^1c), vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b). Pro účely multiplexu veřejné služby se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost České televizi přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Pokud Česká televize do 90 dnů ode dne, kdy byly rádiové kmitočty vyhrazeny podle věty první, o příděl nepožádá, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona o elektronických komunikacích.
• (3) Celoplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto programem související povinné doplňkové služby přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu^1b).

• (1) V multiplexu veřejné služby musí být alespoň 80 % souhrnného datového toku vyhrazeno šíření televizních a rozhlasových programů. Zbývající část souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze využít k šíření doplňkových služeb.
• (2) Česká televize je povinna umístit v multiplexu veřejné služby vysílání programů Českého rozhlasu v rozsahu, jímž Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti zemského digitálního rozhlasového vysílání podle zvláštního právního předpisu^1d). Náklady spojené s provozováním multiplexu veřejné služby Česká televize účtuje Českému rozhlasu, popřípadě poskytovatelům doplňkových služeb, podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.
• (3) Televizní programy, pořady a jejich části šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Česká televize digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.
• (4) Česká televize smí umísťovat obchodní sdělení na své internetové stránky a do svých aplikací, pouze pokud jsou
  • a) zaměřená pouze na propagaci vlastních audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, vlastního vysílání a pořadů,
  • b) umístěním produktu, nebo
  • c) součástí pořadů, jejichž obsah nemůže Česká televize ovlivnit.

• (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 18 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
• (2) Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.
• (3) Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2.
• (4) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který
  • a) není omezen ve svéprávnosti,
  • b) má trvalý pobyt na území České republiky a
  • c) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje předpoklady pro výkon funkce podle zvláštního zákona^1e).
• (5) Poslanecká sněmovna volí 12 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu.
• (6) Senát volí 6 členů Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně.
• (7) Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.
• (8) Členství v Radě je veřejnou funkcí¹²).
• (9) Rada volí ze svého středu předsedu a 2 místopředsedy a odvolává je. Z členů Rady volených Senátem je volen jeden z těchto 3 funkcionářů.

• (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, veřejného ochránce práv nebo jeho zástupce, ochránce práv dětí, poslance Evropského parlamentu, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.
• (2) Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost Rady. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona.
• (3) Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou³) osobě, která v České televizi vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od České televize jiné příjmy než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování Rady.

• (1) Členství v Radě zaniká
  • a) uplynutím funkčního období,
  • b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi té komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila,
  • c) odvoláním z funkce,
  • d) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 4.
• (2) Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá,
  • a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
  • b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
  • c) nezúčastňuje-li se po dobu delší než 3 měsíce schůzí Rady.
• (3) Usnesení Poslanecké sněmovny nebo Senátu o odvolání člena Rady z funkce podle odstavce 2 musí být odůvodněno.
• (4) Osoba, které funkce člena Rady zanikla podle odstavce 1 písm. d), je povinna předsedovi Rady neprodleně písemně oznámit a doložit den zániku svého členství v Radě, nedošlo-li k zániku funkce člena Rady z důvodu jeho omezení ve svéprávnosti. Předseda Rady o takovém oznámení neprodleně písemně vyrozumí předsedu komory Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila.

• (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který přijímá Rada.
• (2) Rada je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 10 svých členů. Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“) a rozhodnutí podle § 8 odst. 1 písm. b), e), f), g), j), k) a l), která přijímá většinou alespoň 10 hlasů svých členů, a rozhodnutí o odvolání generálního ředitele, k němuž je zapotřebí alespoň 12 hlasů členů Rady.
• (3) Rada jedná podle potřeby, nejméně však jednou měsíčně. Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.^3a) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.
• (4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, s výjimkou těch částí uvedených písemností, které obsahují skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.

• (1) Do působnosti Rady náleží:
  • a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
  • b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zákona upravujícího účetnictví ověřenou auditorem podle zákona upravujícího auditory; do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje,
  • c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, plnění povinností České televize převádět a používat výnosy z vysílání reklam v souladu s tímto zákonem a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele,
  • d) sledovat naplňování požadavků vyplývajících z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání¹³) a naplňování požadavků na transparentnost finančních vztahů v České televizi podle § 11a,
  • e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize; Statut České televize zejména blíže upravuje organizaci a činnost České televize,
  • f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,^3b)
  • g) udílet generálnímu řediteli předchozí souhlas k právnímu jednání podle § 9 odst. 8 a ke zřízení nebo zrušení televizního studia podle § 9 odst. 9,
  • h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
  • i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 až 3a) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
  • j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
  • k) volit a odvolávat členy dozorčí komise podle § 8a, schvalovat její kontrolní řád a stanovit výši odměn jejích členů,
  • l) určovat mzdu generálního ředitele,
  • m) schvalovat na návrh generálního ředitele poskytování nové významné služby nebo významné změny stávající služby v rámci veřejné služby v oblasti televizního vysílání (dále jen „nová významná služba“); podrobnosti stanoví Statut České televize,
  • n) schvalovat na návrh generálního ředitele Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize,
  • o) poskytovat generálnímu řediteli nezbytnou součinnost k plnění povinností České televize,
  • p) schvalovat Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání uzavírané mezi ministrem kultury a generálním ředitelem České televize vždy na období 5 let.
• (2) Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České televize musí v samostatné části obsahovat informaci o naplňování požadavků vyplývajících z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání¹³) a dále o naplňování požadavků na transparentnost finančních vztahů podle § 11a. Rada Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize nejpozději do 3 dnů ode dne jejího schválení uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
• (3) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize, s níž disponuje Rada v souladu s jinými právními předpisy; podrobnosti stanoví Statut České televize. Odměny členů Rady a členů dozorčí komise jsou splatné v pravidelných termínech výplaty mezd zaměstnanců České televize.
• (4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.

Dozorčí komise

• (1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání¹³). Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.
• (2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou z fyzických osob s odbornými předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí komise. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí¹²).
• (3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 3 let, a to i opětovně, ne však na více než 3 bezprostředně po sobě následující funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 4 a § 5 obdobně.
• (4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.
• (5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.
• (6) Dozorčí komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 3 svých členů. Rozhodnutí dozorčí komise přijímá většinou alespoň 3 hlasů svých členů.
• (7) Členové dozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních záznamů⁴) a dalších písemností České televize, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností, účetních záznamů České televize, jakož i požadované informace. Podmínky a způsob provádění kontrol stanoví kontrolní řád dozorčí komise.
• (8) O skutečnostech zjištěných při výkonu funkce jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení výkonu funkce v dozorčí komisi.
• (9) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí vždy do desátého dne druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření České televize vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.
• (10) Jednání dozorčí komise se může zúčastnit člen Rady. V takovém případě se na něj povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví, vztahuje ve stejném rozsahu jako na člena dozorčí komise.

Odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena Rady a s výkonem funkce člena dozorčí komise

• (1) Členu Rady náleží měsíční odměna ve výši, která je od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku určena jako součin průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců České televize dosažené za předcházející kalendářní rok (dále jen „průměrná měsíční mzda“) a koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce člena Rady (dále jen „koeficient odměn“). Odměna se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
• (2) Výši průměrné měsíční mzdy zveřejňuje Česká televize vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
• (3) Koeficient odměn podle odstavce 1 se stanoví
  • a) členu Rady ve výši 0,80,
  • b) místopředsedovi Rady ve výši 1,03,
  • c) předsedovi Rady ve výši 1,27.
• (4) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.
• (5) Členu Rady a členu dozorčí komise přísluší od České televize náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce. Cesta z místa pobytu na jednání Rady, jednání Rady a cesta z jednání Rady do místa pobytu se pro účely poskytování cestovních náhrad považují za pracovní cestu.
• (6) Výkon funkce člena Rady a výkon funkce člena dozorčí komise je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zákoníku práce. Zaměstnavatel poskytne členu Rady a členu dozorčí komise pracovní volno bez náhrady mzdy.

Zavádění nové významné služby

• (1) Při naplňování úkolů podle § 2 odst. 2, § 3 odst. 1 a § 3a využívá Česká televize nové technologie k inovaci svých činností a diverzifikaci distribučních platforem a nabídky služeb poskytovaných veřejnosti, včetně zavádění nových významných služeb.
• (2) Novou významnou službu může Česká televize zařadit do plnění veřejné služby, pokud
  • a) tato služba naplňuje předpoklady, které podle odůvodněných závěrů předběžného hodnocení projektu nové významné služby, založeného na otevřené veřejné konzultaci, zveřejněných, včetně vypořádání stanovisek zúčastněných subjektů, na internetových stránkách České televize (dále jen „závěry předběžného hodnocení“) pro její zařazení do veřejnoprávního vysílání vyplývají z práva Evropské unie¹³), a
  • b) její zařazení do plnění veřejné služby schválí Rada.
• (3) Otevřenou veřejnou konzultaci k projektu nové významné služby vyhlašuje Česká televize na svých internetových stránkách a vyhlášení oznamuje ve svém vysílání. Lhůta, ve které mohou být České televizi sdělována stanoviska, nesmí být kratší než 60 dnů.
• (4) Návrh na zařazení nové významné služby do plnění veřejné služby Radě ke schválení předkládá a jeho projednání se zúčastní generální ředitel. Návrh musí obsahovat popis nové významné služby a odůvodnění pro její zavedení ve vztahu k plnění veřejné služby, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh. K návrhu musí být přiloženy závěry předběžného hodnocení.
• (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 nebrání vyzkoušení nové významné služby v podobě pilotního projektu s omezenou sledovaností za účelem získání informací o její proveditelnosti a přínosu k naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání.
• (6) Znaky odlišující novou významnou službu od ostatních služeb, náležitosti projektu nové významné služby, náležitosti vyhlášení otevřené veřejné konzultace, pravidla postupu a kritéria předběžného hodnocení a pravidla zveřejňování závěrů předběžného hodnocení upraví Česká televize ve Statutu České televize v souladu s požadavky vyplývajícími z práva Evropské unie¹³).

Generální ředitel

• (1) Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.
• (2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.
• (3) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.
• (4) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 4 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.
• (5) Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.
• (6) Výkon funkce generálního ředitele zaniká
  • a) uplynutím funkčního období,
  • b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného vzdání se funkce generálního ředitele Radě, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v písemném vzdání se funkce,
  • c) dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy bylo generálnímu řediteli doručeno rozhodnutí Rady o odvolání z funkce, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v rozhodnutí Rady o odvolání generálního ředitele z funkce,
  • d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost generálního ředitele,
  • e) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl generální ředitel odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s provozováním televizního vysílání.
• (7) Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,
  • a) neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů¹⁰) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize nebo nenaplňuje-li svou činností Memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, jestliže byl generální ředitel na tuto skutečnost Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
  • b) poruší-li generální ředitel své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize, jestliže byl generální ředitel na porušení svých povinností Radou v době posledních 12 měsíců písemně upozorněn,
  • c) přestane-li generální ředitel splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 5 odst. 1 a 2), nebo
  • d) nevykonává-li generální ředitel po dobu 6 měsíců svou funkci.
• (8) Právní jednání, kterým se nemovitá věc v majetku České televize nebo její část převádí, zatěžuje nebo přenechává k užití jinému na dobu delší než 3 měsíce, vyžaduje předchozí písemný souhlas Rady, jinak je neplatné; k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
• (9) Televizní studia, s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava, může generální ředitel zřizovat a zrušovat s předchozím souhlasem Rady.
• (10) Generální ředitel jmenuje a odvolává ředitele televizních studií po projednání s Radou. V případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou.
• (11) Ředitelé televizních studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 4 a § 5 odst. 1 a 2.
• (12) Zanikne-li výkon funkce generálního ředitele podle odstavce 6 nebo v důsledku smrti generálního ředitele, do doby jmenování nového generálního ředitele řídí Českou televizi vedoucí zaměstnanec určený Statutem České televize (dále jen „zástupce generálního ředitele“). Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.
• (13) Na zástupce generálního ředitele se v době do jmenování nového generálního ředitele vztahují obdobně odstavce 1 až 11.

Financování České televize

Finančními zdroji České televize jsou zejména:

• a) televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,^3d)
• b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.

• (1) Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit poskytování veřejné služby podle § 2, § 3 odst. 1 a § 3a.
• (2) Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů stanovených zákonem; finanční zdroje podle § 10 písm. a) lze použít pouze k plnění úkolů podle § 2, 3 a 3a.
• (3) Pravidla pro používání finančních zdrojů při poskytování veřejné služby podle § 2, § 3 odst. 1 a § 3a v rozsahu a způsobem, který naplňuje požadavky vyplývající z práva Evropské unie pro použití pravidel státní podpory ve veřejnoprávním vysílání¹³), upraví Česká televize ve Statutu České televize.
• (4) Česká televize čtvrtletně převádí rozdíl mezi výnosem z reklam vysílaných na programu ČT 2 a prokázanými účelně vynaloženými náklady spojenými s výběrem a se správou výnosu z reklam vysílaných na tomto programu Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí. Výnos z reklam vysílaných na programu ČT sport použije Česká televize na výrobu a vysílání pořadů se sportovní tematikou.
• (5) Česká televize čtvrtletně převádí čtvrtinu z rozdílu mezi výnosem ze sponzorování programů a pořadů a prokázanými účelně vynaloženými náklady spojenými s výběrem a se správou výnosu ze sponzorování programů a pořadů Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Oddělené účtování

• (1) Česká televize vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu.
• (2) Česká televize je povinna organizačně oddělit činnosti spočívající v poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle § 2, § 3 odst. 1 a § 3a od podnikatelských činností (§ 11 odst. 1). Za každou z těchto činností je Česká televize povinna účtovat tak, aby účetnictví umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskými činnostmi. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k činnostem podle § 2, § 3 odst. 1 a § 3a nebo podle § 11 odst. 1 stanoví Česká televize vnitřním předpisem (dále jen „Účetní standardy České televize“) v souladu s požadavky zákona upravujícího některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory.
• (3) Česká televize je povinna uchovávat údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 2 po dobu stanovenou zákonem upravujícím některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory a na výzvu tyto údaje předávat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže¹¹), a to spolu s Účetními standardy České televize a dalšími podklady nezbytnými k posouzení naplňování povinnosti podle odstavce 2.

Televizní studia

• (1) Součástí České televize jsou Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava a televizní studia zřízená na základě § 9 odst. 9.
• (2) Ředitel televizního studia je oprávněn zastupovat Českou televizi ve všech záležitostech týkajících se televizního studia s výjimkou zcizení nebo zatížení nemovité věci. Ředitel televizního studia je za činnost televizního studia odpovědný generálnímu řediteli.
• (3) Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a) a g). Časový rozsah regionálního vysílání zpravodajských a publicistických pořadů podle § 3 odst. 1 písm. d) činí u Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava alespoň 25 minut denně; u televizních studií zřizovaných generálním ředitelem podle § 9 odst. 9 může být doba takového vysílání kratší.
• (4) Podíl vysílání televizních studií na plnoformátových programech šířených celoplošně musí činit minimálně 20 % celkového vysílacího času České televize v měsíčním úhrnu.

Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem.

• (1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.
• (2) Do doby jmenování ředitele řídí Českou televizi prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou § 11 odst. 2, dnem 1. ledna 1992. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.