Shrnutí: Trestní řízení nemusí vždy skončit klasickým hlavním líčením a rozsudkem po dokazování před soudem. U méně závažných věcí nebo tam, kde obviněný napraví škodu a je reálné očekávat, že se podobného jednání znovu nedopustí, může přicházet v úvahu některý z takzvaných odklonů. V praxi se k nim často řadí také dohoda o vině a trestu nebo trestní příkaz, i když jejich následky jsou jiné. Vysvětlíme, kdy který postup připadá v úvahu, kdo o něm rozhoduje a na co si dát pozor.
Stručný přehled
Odklony v trestním řízení slouží k tomu, aby se vhodné trestní věci vyřešily rychleji, bez plného hlavního líčení a často i bez formálního odsouzení. Nejčastěji jde o podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání. Samostatně stojí dohoda o vině a trestu, která sice řízení zjednodušuje, ale vede k odsuzujícímu rozsudku. Trestní příkaz také probíhá bez hlavního líčení, ale jde o odsouzení a uložený trest. Podmínky se liší podle závažnosti činu, postoje obviněného, náhrady škody a zájmů poškozeného.
Pokud se stane trestný čin, běžná představa je jednoduchá: policie věc vyšetří, státní zástupce podá obžalobu, soud provede hlavní líčení a nakonec vyhlásí rozsudek. V praxi ale trestní řízení nemusí vždy dojít až do této podoby.
U vhodných případů může soud nebo státní zástupce využít postup, který řízení zjednoduší, urychlí a současně zachová jeho smysl. Tedy ochranu společnosti, nápravu škodlivých následků a spravedlivé řešení pro poškozeného i obviněného.
Odklon neznamená, že se trestný čin „zamete pod koberec“. Naopak – podmínkou bývá doznání nebo prohlášení obviněného, náhrada škody, vydání bezdůvodného obohacení, souhlas s určitým postupem a často také zkušební doba. Pokud obviněný podmínky nesplní, může se v řízení pokračovat.
Ne všechny zjednodušené postupy mají stejný výsledek. Některé vedou k tomu, že trestní stíhání je zastaveno a obviněný není odsouzen. Jiné naopak končí odsuzujícím rozhodnutím, jen bez klasického hlavního líčení. To je zásadní rozdíl například mezi podmíněným zastavením trestního stíhání a trestním příkazem.
V praxi se nejčastěji řeší zejména tyto instituty:
Pojem „odklon“ není v trestním řádu uzavřený seznam s jednou přesnou definicí. Proto je důležité rozlišovat, zda mluvíme o odklonu v užším smyslu, tedy o alternativě k odsouzení, nebo o širším zjednodušeném vyřízení věci bez plného hlavního líčení.
Nechte si pomoci od Dostupného advokáta. Provedeme pečlivou analýzu případu, vysvětlíme vám, zda přichází v úvahu některý z odklonů, a navrhneme vhodnou strategii obhajoby. V trestním řízení budeme důsledně chránit vaše práva.
Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát. Vše zvládneme on-line nebo osobně. Pro každý právní obor máme specialistu.
Podmíněné zastavení trestního stíhání patří k nejčastějším odklonům. Používá se v řízení o přečinu. Přečinem je podle trestního zákoníku každý nedbalostní trestný čin a také úmyslný trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí do pěti let.
Podle § 307 trestního řádu může soud, a v přípravném řízení státní zástupce, podmíněně zastavit trestní stíhání tehdy, pokud s tím obviněný souhlasí, doznal se k činu, nahradil škodu nebo uzavřel dohodu o její náhradě, vydal bezdůvodné obohacení nebo učinil opatření k jeho vydání a vzhledem k jeho osobě, dosavadnímu životu a okolnostem případu lze takové rozhodnutí považovat za dostačující.
Typicky půjde o situace, kdy se obviněný dopustil méně závažného činu, uznává svoji odpovědnost, snaží se napravit následky a není důvod předpokládat, že bude v trestné činnosti pokračovat. Může jít například o méně závažnou majetkovou trestnou činnost, dopravní nehodu s trestněprávním přesahem nebo konflikt, u kterého obviněný škodu rychle nahradil.
V rozhodnutí se stanoví zkušební doba. Standardně trvá 6 měsíců až 2 roky. Pokud je nutné uložit i další podmínky, například závazek zdržet se určité činnosti nebo složit peněžitou částku určenou na pomoc obětem trestné činnosti, může zkušební doba trvat 6 měsíců až 5 let.
Obviněnému lze uložit také přiměřená omezení a povinnosti, dohled, povinnost podrobit se vhodnému programu nebo závazek zdržet se určité činnosti. U dopravních trestných činů se v praxi řeší například závazek zdržet se řízení motorových vozidel.
Pokud obviněný ve zkušební době vede řádný život a splní uložené povinnosti, věc se tím ukončí. Pokud podmínky poruší, může se v trestním stíhání pokračovat. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může obviněný a poškozený podat stížnost s odkladným účinkem; pokud rozhodl soud, má toto právo také státní zástupce.
V praxi bývá největší chybou spoléhat na to, že podmíněné zastavení přijde automaticky, pokud obviněný nemá záznam v rejstříku trestů. Nestačí být dosud bezúhonný. Důležitá je i náhrada škody, postoj k činu, konkrétní okolnosti skutku a to, zda orgány činné v trestním řízení uvěří, že takový postup skutečně postačí.
Trestní příkaz je rychlé rozhodnutí soudu bez hlavního líčení. V praxi se o něm často mluví společně s odklony, protože také šetří čas a neprobíhá klasické dokazování před soudem. Právně je ale potřeba zdůraznit, že trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Nejde tedy o ukončení věci bez odsouzení.
Samosoudce může trestní příkaz vydat v řízení o přečinu, pokud je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Lze jím uložit jen některé druhy trestů. Patří mezi ně například podmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest, obecně prospěšné práce, zákaz činnosti, domácí vězení, propadnutí věci, zákaz pobytu nebo zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Trestní příkaz může přijít poštou a pro obviněného bývá překvapivý. Není však pravda, že s ním už nejde nic dělat. Proti trestnímu příkazu lze podat odpor do 8 dnů od doručení. Pokud je odpor podán včas oprávněnou osobou, trestní příkaz se ruší a soud nařídí hlavní líčení. Soud pak není vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu z původního trestního příkazu.
To je důležité strategické rozhodnutí. Odpor může vést k lepšímu výsledku, ale také otevírá prostor pro plné projednání věci. Obviněný by proto neměl odpor podávat mechanicky, ale až po posouzení spisu, důkazů a rizika přísnějšího rozhodnutí.
Tip: Trestní příkaz nikdy neodkládejte „na později“. Osmidenní lhůta je krátká a počítá se od doručení. Pokud si nejste jistí, zda odpor podat, je vhodné řešit věc okamžitě.
Dohoda o vině a trestu je postup, při kterém státní zástupce a obviněný sjednávají výsledek trestní věci. Obviněný musí prohlásit, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a toto prohlášení musí odpovídat dosud opatřeným důkazům. Nestačí tedy jen ochota „něco podepsat“. Výsledky vyšetřování musí dostatečně prokazovat, že se skutek stal, že jde o trestný čin a že jej spáchal obviněný.
Dohodu sjednává státní zástupce s obviněným. Pokud jde o případ nutné obhajoby, musí být přítomen obhájce. Poškozený má být o jednání vyrozuměn, může uplatnit svůj nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy a státní zástupce má při sjednávání dohody dbát také na jeho zájmy.
Dohoda musí obsahovat přesný popis skutku, právní kvalifikaci, prohlášení obviněného, dohodnutý druh a výměru trestu, případně ochranné opatření a ujednání o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Po podpisu ji státní zástupce předkládá soudu ke schválení.
V praxi se dohoda často vyplatí tam, kde jsou důkazy silné, obviněný chce věc uzavřít a je možné vyjednat přiměřený trest i náhradu škody. Naopak nemusí být vhodná tam, kde jsou důkazy rozporné nebo existuje reálná šance na zproštění.
Dohodě o vině a trestu jsme se detailně věnovali v našem samostatném článku.
Narovnání je odklon, který stojí na dohodě mezi obviněným a poškozeným. Jeho smyslem je napravit škodu nebo újmu způsobenou trestným činem a ukončit trestní stíhání tam, kde je takový postup vzhledem k povaze věci dostačující.
Podle § 309 trestního řádu lze narovnání použít v řízení o přečinu. Je nutný souhlas obviněného i poškozeného. Obviněný musí prohlásit, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a jeho prohlášení musí být svobodné, vážné a určité. Současně musí nahradit nebo jinak odčinit škodu či nemajetkovou újmu, případně učinit potřebné úkony k náhradě.
Aktuální úprava počítá i s tím, že obviněný nahradí alespoň 30 % způsobené škody nebo nemajetkové újmy a zbytek se zaváže poškozenému splácet v dohodnuté době. Obdobné pravidlo platí pro vydání bezdůvodného obohacení. To je prakticky významné u případů, kde obviněný nemá možnost zaplatit celou částku okamžitě, ale je schopen splácet.
U závažnějších okolností může být podmínkou také složení peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. Tato částka nesmí být zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu.
Narovnání je vhodné zejména tam, kde je hlavním problémem škoda nebo újma poškozeného a obě strany jsou schopny se dohodnout. Typicky může jít o majetkové delikty, poškození cizí věci, některé konflikty mezi známými osobami nebo situace, kde se obviněný poškozenému omluví a škodu skutečně řeší.
Po schválení narovnání se trestní stíhání zastaví. Rozhodnutí o schválení narovnání má navíc ve vztahu k dohodnuté povinnosti nahradit zbytek škody nebo vydat zbytek bezdůvodného obohacení účinky pravomocného rozsudku.
Pro poškozeného je důležité nepřistupovat na neurčité sliby. Dohoda by měla jasně stanovit částku, splatnost, splátky a následky nesplnění. Pro obviněného je zase důležité nepodepisovat závazek, který reálně nedokáže splnit.
Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání se používá ve zkráceném přípravném řízení. Jde o situaci, kdy státní zástupce místo podání návrhu na potrestání rozhodne, že jeho podání podmíněně odkládá.
Podmínky jsou podobné jako u podmíněného zastavení trestního stíhání. Podezřelý se musí k činu doznat, nahradit škodu nebo uzavřít dohodu o její náhradě, vydat bezdůvodné obohacení nebo učinit opatření k jeho vydání a musí s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání souhlasit. Zároveň musí být vzhledem k osobě podezřelého, jeho dosavadnímu životu a okolnostem případu takové rozhodnutí dostačující.
Zkušební doba činí 6 měsíců až 2 roky. Pokud je rozhodnutí spojeno například se závazkem zdržet se určité činnosti nebo se složením peněžité částky určené na pomoc obětem trestné činnosti, může zkušební doba trvat 6 měsíců až 5 let.
Podezřelému lze uložit přiměřená omezení a povinnosti, dohled nebo u osob blízkých věku mladistvých také některá výchovná opatření. Pokud se podezřelý ve zkušební době osvědčí, věc se nepostoupí soudu. Pokud se neosvědčí, státní zástupce pokračuje standardním způsobem a může návrh na potrestání podat.
Proti rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání může podezřelý a poškozený podat stížnost s odkladným účinkem.
V praxi může jít například o rychle objasněné méně závažné jednání, kde podezřelý čin nepopírá, škodu nahradil a není nutné věc hned předávat soudu. Funguje to jako varování spojené s konkrétními povinnostmi.
U mladistvých pachatelů platí zvláštní pravidla podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Řízení ve věcech mladistvých má klást větší důraz na výchovné působení, nápravu a práci s rodinnými a sociálními poměry mladistvého.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže výslovně stanoví zvláštní způsoby řízení v trestních věcech mladistvých. Patří sem podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání a odstoupení od trestního stíhání. Tyto postupy lze použít jen tehdy, pokud je podezření ze spáchání provinění dostatečně objasněné, mladistvý je připraven nést odpovědnost, vypořádat se s příčinami svého jednání a přičinit se o odstranění škodlivých následků.
Odstoupení od trestního stíhání podle § 70 zákona o soudnictví ve věcech mládeže připadá v úvahu u provinění, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující 3 roky. Soud pro mládež, a v přípravném řízení státní zástupce, může odstoupit od trestního stíhání z důvodu chybějícího veřejného zájmu na dalším stíhání, pokud trestní stíhání není účelné a potrestání není nutné k tomu, aby se mladistvý odvrátil od další trestné činnosti.
Důležité je také pravidlo, že u mladistvého, který ještě nedovršil 18 let, nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině a trestu.
V praxi se u mladistvých často hodnotí nejen samotný čin, ale i osobnost mladistvého, jeho rodinné zázemí, školní docházka, dosavadní chování, ochota nahradit škodu, omluva poškozenému a spolupráce s Probační a mediační službou nebo orgánem sociálně-právní ochrany dětí.
Typicky může jít o méně závažné provinění, kdy mladistvý poprvé selhal, škodu napravil, absolvoval vhodný program a je zřejmé, že pokračování v trestním stíhání by nebylo účelné.
Odklony mají význam pro soudy, státní zastupitelství, obviněné i poškozené. Jejich hlavní výhodou je rychlejší a méně zatěžující vyřízení věci. Není nutné provádět celé hlavní líčení, vyslýchat všechny svědky a čekat na rozsudek po standardním dokazování.
Pro poškozeného může být největším přínosem rychlejší náhrada škody. Zvlášť u narovnání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání se řeší, zda obviněný škodu nahradil, uzavřel dohodu o náhradě nebo učinil potřebné kroky k její úhradě.
Pro obviněného může být výhodou, že se vyhne dlouhému řízení a v některých případech i odsouzení. To ale neplatí vždy. U trestního příkazu a dohody o vině a trestu je potřeba počítat s tím, že výsledkem je odsuzující rozhodnutí.
Výhody pro praxi:
Současně ale platí, že odklon není „zadarmo“. Obviněný musí často splnit konkrétní povinnosti, nahradit škodu, dodržet zkušební dobu nebo přijmout omezení. Pokud povinnosti nedodrží, může se řízení vrátit do standardní podoby.
O odklonu má smysl uvažovat zejména tehdy, pokud jde o méně závažnou věc, důkazy nejsou z pohledu obviněného příznivé, škodu lze napravit a obviněný je připraven nést odpovědnost.
Typickými situacemi mohou být:
Naopak odklon nemusí být vhodný tam, kde obviněný čin nespáchal, důkazy jsou slabé, právní kvalifikace je sporná nebo by přijetí odpovědnosti mělo nepřiměřené dopady do budoucna. V takové situaci může být lepší trvat na obhajobě v plném rozsahu.
Nejčastější chyba v praxi je, že obviněný řeší pouze otázku „dostanu nižší trest?“. Správně by se měl ptát také na to, zda bude odsouzen, zda bude záznam v rejstříku trestů, jaké povinnosti na sebe bere, jaká škoda se uznává a co se stane, když dohodnuté podmínky nesplní.
Odklony v trestním řízení umožňují vyřešit vhodné případy rychleji a často citlivěji než klasickým hlavním líčením. Nejde však o automatický nárok. Soud nebo státní zástupce vždy posuzuje povahu činu, osobu obviněného, jeho dosavadní život, náhradu škody, zájmy poškozeného a to, zda takový postup postačí k dosažení účelu trestního řízení.
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání mohou vést k ukončení věci bez odsouzení. Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání funguje jako varování ve zkráceném přípravném řízení. Dohoda o vině a trestu řízení zjednodušuje, ale vede k odsuzujícímu rozsudku. Trestní příkaz je rychlé rozhodnutí bez hlavního líčení, ale také má povahu odsuzujícího rozsudku.
Před souhlasem s jakýmkoliv z těchto postupů je vhodné nechat si posoudit důkazy, právní kvalifikaci, výši škody a možné následky. Rychlé řešení může být výhodné, ale jen tehdy, pokud odpovídá konkrétní situaci.
Ne. Zproštění znamená, že soud obžalovaného neuzná vinným. Odklon naopak obvykle předpokládá, že obviněný čin dozná nebo prohlásí, že skutek spáchal, a splní další podmínky. Výsledkem ale u některých odklonů nemusí být odsouzení.
Nemáte. I když splníte základní podmínky, soud nebo státní zástupce posuzuje, zda je tento postup vzhledem k vaší osobě, dosavadnímu životu a okolnostem případu dostačující.
U narovnání je zásadní dohoda s poškozeným a jeho souhlas. Po schválení narovnání se trestní stíhání zastaví. U podmíněného zastavení je stanovena zkušební doba, během níž musí obviněný vést řádný život a splnit uložené povinnosti.
V širším praktickém smyslu se o něm někdy mluví jako o zjednodušeném vyřízení věci bez hlavního líčení. Právně je ale důležité, že trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Pokud s ním nesouhlasíte, lze podat odpor do 8 dnů od doručení.
Ne. Pokud soud dohodu o vině a trestu schválí, činí tak odsuzujícím rozsudkem. Dohoda může přinést rychlejší a předvídatelnější výsledek, ale není to ukončení věci bez odsouzení.
Ano, zákon o soudnictví ve věcech mládeže počítá se zvláštními způsoby řízení u mladistvých. Patří mezi ně mimo jiné podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání a odstoupení od trestního stíhání. U mladistvého, který nedovršil 18 let, však nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině a trestu.
Pokud nevedete řádný život nebo nesplníte uložené povinnosti, může se v trestním řízení pokračovat. U podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání proto není důležité jen dosáhnout odklonu, ale také skutečně dodržet vše, co bylo uloženo.
Byl jste obviněn a bylo proti vám zahájeno trestní stíhání? V sázce je opravdu mnoho a nevyplatí se absolvovat trestní řízení bez porady s advokátem.
Zákony bývají napsané složitě a pro laika je takřka nemožné se v nich vyznat. Zkouším je převyprávět na našem blogu tak, aby se v nich zorientoval úplně každý.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
