Rychlý přehled: Jaký je rozdíl mezi trestním zákoníkem a trestním řádem?
Rozdíl mezi trestním zákoníkem a trestním řádem spočívá především v tom, že trestní zákoník upravuje, které jednání je trestné a jaké sankce za ně lze uložit. Trestní řád stanoví proces, podle kterého policie, státní zastupitelství a soud trestný čin prověřují, vyšetřují a projednávají.
Z praxe advokátů: Lidé často hledají v trestním zákoníku informace o tom, jak se odvolat nebo zda mohou odmítnout výpověď. Tyto otázky ale řeší převážně trestní řád. Trestní zákoník naopak použijeme při posuzování, zda jednání naplňuje znaky trestného činu a jaký trest za ně přichází v úvahu.
| Oblast |
Trestní zákoník |
Trestní řád |
| Druh právní úpravy |
Trestní právo hmotné |
Trestní právo procesní |
| Co upravuje |
Trestné činy, trestní odpovědnost, tresty a ochranná opatření |
Postup orgánů činných v trestním řízení a práva jednotlivých osob |
| Na jakou otázku odpovídá |
Co je trestné a jaký trest hrozí? |
Jak bude trestní řízení probíhat? |
| Typické pojmy |
Trestný čin, zavinění, pachatel, pokus, trest |
Obviněný, obžalovaný, obhájce, dokazování, opravný prostředek |
| Příklad |
Určuje, zda určité jednání naplňuje znaky podvodu |
Určuje, jak policie podvod vyšetří a jak o něm rozhodne soud |
Řešíte-li konkrétní trestní oznámení, obvinění nebo předvolání k výslechu, samotná znalost zákonných pojmů zpravidla nestačí. Náš advokát pro trestní právo posoudí vaši situaci, vysvětlí vám další postup a pomůže ochránit vaše práva už od prvních úkonů trestního řízení.
Co upravuje trestní zákoník
Trestní zákoník je základním právním předpisem v oblasti trestního práva. Obsahuje detailní popisy jednotlivých trestných činů, jako jsou například majetkové trestné činy (krádež, podvod), násilné trestné činy (vražda), trestné činy proti životnímu prostředí, hospodářské trestné činy atd. Každý trestný čin je definován svými znaky a kritérii, které musí být splněny, aby se jednalo o spáchání daného trestného činu.
Trestní zákoník rovněž stanovuje různé druhy trestů za spáchání trestného činu. Mezi ně patří například trest odnětí svobody (v různých délkách trvání) a různé alternativní tresty, jako je peněžitý trest, propadnutí majetku, zákaz činnosti, domácí vězení nebo podmíněný trest. Tresty jsou přidělovány podle závažnosti trestného činu, okolností a osobního profilu pachatele.
Zákoník dále řeší různé další aspekty týkající se trestního práva, jako je trestní odpovědnost, časová a místní působnost, příprava a pokus trestného činu atd.
Související služba
Byli jste obviněni z trestného činu?
U soudu uspějete jen tehdy, když je vaše obhajoba neprůstřelná. Provedeme pečlivou analýzu případu a navrhneme postup obhajoby v rámci trestního řízení, v němž budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Trestní zákoník – důležité pojmy
Pojďme si vysvětlit důležité pojmy, na které v trestním zákoníku narazíte:
Trestní odpovědnost
Trestní odpovědnost je odpovědnost jedince za spáchání trestného činu. To znamená, že osoba může být stíhána, souzena a potrestána podle trestního práva za jednání, které je kvalifikováno jako trestný čin. Trestní odpovědnost má příčetná osoba starší 15 let v případě zavinění. Zavinění je subjektivní stránkou trestného činu a znamená vnitřní vztah pachatele k následkům jeho jednání. Odlišujeme dva způsoby zavinění – úmysl a nedbalost.
Tip na článek
Trestní odpovědnost a co o ní říká trestní zákoník jsme probrali v našem dalším článku.
Trestný čin
Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje další podstatné znaky uvedené v zákoně. Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné, u nichž horní hranice trestu odnětí svobody nepřesahuje pět let. Zločiny jsou všechny ostatní trestné činy; zvlášť závažnými zločiny jsou ty, u nichž horní hranice činí nejméně deset let
Příprava a pokus trestného činu
Příprava trestného činu znamená, že někdo záměrně vytváří podmínky pro spáchání zvlášť závažného zločinu, tedy úmyslného zločinu za jehož spáchání stanoví zákon trest odnětí svobody s horní hranicí sazby minimálně 10 let. V některých případech je příprava sama o sobě trestná.
Pokus trestného činu pak představuje jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a které pachatel provedl s úmyslem tento čin spáchat. Na pokus se nahlíží stejně jako na dokonaný trestný čin.
Pachatel
Pachatelem trestného činu je osoba, která svým jednáním naplnila znaky skutkové podstaty trestného činu, tedy osoba, který spáchala trestný čin (případně se o něj pokusila nebo jej připravovala). Pachatelem je v některých případech rovněž osoba, která k provedení činu využila jinou osobu.
Okolnosti vylučující protiprávnost
Jedná se o specifické situace, kdy by byl čin považován za trestný, ale vzhledem k okolnostem není. Mezi okolnosti vylučující protiprávnost řadíme:
- Krajní nouze: Spočívá v odvrácení nebezpečí hrozícího chráněnému zájmu.
- Nutná obrana: Jedná se o situaci, kdy někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na chráněný zájem.
- Svolení poškozeného: Platí na základě svolení jiné osoby.
- Přípustné riziko: Týká se těch, co v rámci svého zaměstnání apod. vykonávají činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem. Platí v případech, kdy společensky prospěšného výsledku nelze dosáhnout jinak.
- Oprávněné použití zbraně: Jedná se o situaci, kdy osoba použije zbraň v mezích stanovených jiným právním předpisem (například policista v rámci své práce).
Promlčecí doba
Jedná se o dobu po kterou platí trestní odpovědnost. Začne běžet, jakmile dojde ke spáchání trestného činu. Její délka je přitom stanovena dle závažnosti trestného činu. Určité trestné činy jsou z této doby vyloučeny a trestní odpovědnost tak platí navždy. Jedná se např. o trestný čin vlastizrady nebo útoku proti lidskosti.
Trestní sankce
Udělují se za spáchání trestných činů a řadí se mezi ně tresty a ochranná opatření. Ukládají se s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele.
- Trest: Trest může být uložen osobě, která spáchala trestný čin. Jedná se o formu reakce právního systému na protiprávní jednání, která má za cíl obnovit právní pořádek a zajistit spravedlnost. Mezi hlavní druhy trestů patří trest odnětí svobody, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.
- Ochranné opatření: Jeho hlavním cílem není potrestat pachatele, ale chránit určitý zájem, osobu nebo majetek. Může být uloženo pro prevenci dalšího nebezpečí, ochranu oběti nebo ochranu společnosti. Patří sem třeba ochranné léčení, zabezpečovací detence nebo ochranná výchova.
Tip na článek
Co je to trestný čin a jak trestné činy dělíme? To se dozvíte v dalším článku.
Co upravuje trestní řád
Zákon o trestním řízení soudním neboli trestní řád, upravuje postup orgánů činných v trestním řízení. Tento zákon stanovuje pravidla pro vyšetřování trestných činů, postup při obvinění a soudního procesu, a to jak pro státní zástupce, tak pro soudy a další účastníky trestního řízení. Jedná se tedy o základní legislativní rámec, který zajišťuje spravedlivý a řádný průběh trestního řízení.
Trestní řád – důležité pojmy
Pojďme se podívat na důležité pojmy a jejich definice:
Trestní řízení
Trestní řízení je proces, ve kterém se orgány činné v trestním řízení snaží zjistit, zda došlo ke spáchání trestného činu, určit viníka a případně mu uložit trest. Skládá se ze tří fází: přípravného řízení, nalézacího řízení a vykonávacího řízení.
Tip na článek
Co je to trestní řízení a jak probíhá? To se dozvíte v dalším článku.
Obviněný
Obviněný je ten, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu. Je to tedy osoba, proti které je vedeno trestní stíhání. Trestní stíhání je částí trestního řízení a vyhlašuje se usnesením.
Modelový příklad: Policie předvolá člověka k podání vysvětlení kvůli podezření na podvod. Trestní zákoník určuje, jaké znaky by muselo jeho jednání naplnit, aby skutečně šlo o podvod. Trestní řád upravuje, jak může policie postupovat, jaká má předvolaný práva a od kdy se případně dostává do postavení obviněného.
Obžalovaný
Obviněný se stává obžalovaným poté, co dojde k nařízení hlavního líčení v rámci trestního řízení.
Obhájce
Obhájce je advokát, který poskytuje právní pomoc a zastupuje obviněného (nebo obviněné osoby) v trestním řízení. Jeho hlavním úkolem je hájit zájmy a práva svého klienta v průběhu trestního řízení, aby bylo zajištěno spravedlivé jednání a dodržování procesních pravidel.
Usnesení o zahájení trestního stíhání je zásadní dokument. Vymezuje skutek, pro který je člověk stíhán, i jeho předběžnou právní kvalifikaci. Pokud jste takové usnesení obdrželi, neodkládejte konzultaci s obhájcem – krátké lhůty mohou běžet už od jeho doručení.
Tip na článek
Pokud jste v roli obviněného, bez obhájce se neobejdete. Dostupný advokát bude chránit vaše práva. Vyhodnocením vašeho případu i následnou přípravou obhajoby se bude zabývat advokát s více než 10 lety zkušeností v oblasti trestního práva.
Poškozený
Poškozeným je osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.
Advokát nemusí zastupovat pouze obviněného. Poškozenému může pomoci s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, se zastupováním při výslechu i s kontrolou rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení.
Zajišťovací opatření
Zajišťovací opatření slouží k zajištění důkazů, ochraně účastníků řízení, zabránění útěku obviněného nebo k zajištění řádného průběhu trestního řízení. Patří mezi ně například zákaz styku s určitou osobou, zákaz vycestování do zahraničí, dohled probačního úředníka nebo povinnost zdržovat se na určeném místě.
Speciálním typem je vazba, což je opatření, které omezuje obviněného na svobodě, a které slouží k zajištění jeho přítomnosti při trestním řízení a k předcházení tomu, aby pokračoval v trestné činnosti nebo ovlivňoval svědky či jinak mařil průběh vyšetřování.
Tip na článek
Typy vazeb a vazební věznice jsme dopodrobna rozebrali v našem článku.
Rozhodnutí
Rozhodnutí je oficiální stanovisko, které vydává soud nebo státní zástupce v průběhu trestního řízení. Rozhoduje se buď rozsudkem nebo usnesením.
Opravné prostředky
Opravné prostředky jsou mechanismy, které umožňují účastníkům trestního řízení, či jiným osobám, napadnout rozhodnutí nebo postup orgánu, který rozhoduje. Dělí se na řádné (odvolání, odvolací soud a stížnost) a mimořádné (dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení).
Nejčastější chyba z praxe: Účastníci trestního řízení někdy zaměňují stížnost a odvolání nebo opravný prostředek odešlou až po uplynutí lhůty. Rozhodující není název, který podání dáte, ale jeho obsah; na záchranu opožděného podání se však zpravidla nelze spoléhat. Proto je vhodné nechat rozhodnutí zkontrolovat advokátem ihned po doručení.
Zahlazení odsouzení
Zahlazení odsouzení znamená výmaz zápisu z trestního rejstříku po uplynutí stanovené doby a za splnění určitých podmínek.
Jak trestní zákoník a trestní řád fungují společně
Oba předpisy se v praxi uplatňují současně. Pokud je například někdo podezřelý z krádeže, trestní zákoník určuje znaky krádeže, podmínky trestní odpovědnosti a možný trest. Trestní řád stanoví, jak policie získává důkazy, kdy může zahájit trestní stíhání, jak proběhne soudní řízení a jak se lze proti rozhodnutí bránit.
Rozdělení na trestní právo hmotné a procesní proto neznamená, že by jeden předpis mohl v konkrétním případu fungovat bez druhého. Teprve jejich společné použití umožňuje posoudit, zda byl spáchán trestný čin a zda byla vina prokázána zákonným způsobem.
Shrnutí
Trestní zákoník a trestní řád jsou dva základní, ale obsahově odlišné trestněprávní předpisy. Trestní zákoník představuje jádro trestního práva hmotného: stanoví, co je trestným činem, za jakých podmínek vzniká trestní odpovědnost a jaké tresty nebo ochranná opatření může soud uložit. Trestní řád patří do trestního práva procesního a upravuje postup policie, státního zástupce a soudu, dokazování i práva obviněného, poškozeného a dalších osob. V konkrétním případu se oba předpisy používají společně – jeden určuje, co je trestné, druhý, jak má být vina zákonným způsobem zjištěna a projednána.
Časté dotazy
Co je to trestný čin?
Trestný čin je protiprávní jednání, které trestní zákon označuje za trestné a které splňuje zákonem stanovené znaky. Může jít o úmyslné nebo nedbalostní jednání, které ohrožuje či porušuje chráněné zájmy společnosti.
Kdo je obviněný a kdy se z něj stává obžalovaný?
Obviněný je osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání. Jakmile státní zástupce podá obžalobu a soud ji přijme k projednání, stává se tato osoba obžalovaným.
Jaké tresty může soud uložit?
Soud může uložit různé druhy trestů podle závažnosti činu – nejčastěji trest odnětí svobody, peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Kromě trestů může uložit i ochranná opatření, jejichž cílem je chránit společnost nebo oběť.
Co znamená trestní právo hmotné a procesní?
Trestní právo hmotné vymezuje trestné činy, odpovědnost a sankce. Trestní právo procesní upravuje postup při prověřování, vyšetřování a soudním projednání trestné činnosti.
Platí pro mladistvé stejný trestní zákoník a trestní řád?
Základní předpisy se použijí, ale významnou roli má také zvláštní zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který stanoví odlišnosti řízení i ukládaných opatření.
Je podezřelý totéž co obviněný?
Není. Podezřelý je člověk, vůči němuž existuje podezření ze spáchání činu. Obviněným se zpravidla stává až zahájením trestního stíhání.