Alimenty a nejčastější otázky kolem nich

Co je výživné?

Pojem výživné (obecně alimenty) není přímo v zákoně definován. Ze zákonné úpravy lze odvodit, že výživným se rozumí zabezpečování a úhrada odůvodněných potřeb mezi osobami, které k sobě mají příbuzenský, popř. jiný rodinný vztah. Pokud to pak nevylučují okolnosti, je výživným myšlena i tvorba úspor. Zákon o rodině tedy chápe výživné (vyživovací povinnost) v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, ale i uspokojování dalších nezbytných potřeb, jako jsou např. kulturní, sportovní apod., tedy nikoliv jenom strava.

Kdo je povinen platit výživné na dítě?

Každý rodič má vůči svému potomkovi, který není schopen se sám živit, zákonnou povinnost poskytovat mu výživu. Nejčastěji se setkáváme se stanovením výživného rodiči, který nemá dítě svěřené do své péče. Pečující rodič totiž díl své výživy často nahrazuje osobní péčí.

Kolik je výživné na dítě?

V zásadě existují dvě možnosti. Výše výživného může být určena na základě dohody mezi rodiči – i v takovém případě ovšem doporučujeme, abyste měli dohodu písemně a nechybělo jí úřední ověření. Pokud ke shodě nedojde, dostane se otázka výživného k soudu. V takovém případě existuje hned několik kritérií, podle kterých soud určí výši alimentů:

• životní úroveň rodičů,
• odůvodněné potřeby dítěte,
• majetkové poměry rodičů (jejich příjem, výdaje, vlastnictví movitých a nemovitých věcí),
• poměr péče o dítě.

O finální částce výživného na dítě ovšem vždy rozhoduje soudce. Aby bylo rozhodování co nejvíce sjednocené, vydalo Ministerstvo spravedlnosti tabulku pro výživné. Ta určuje procento z příjmu rodičů, které by mělo náležet dítěti. Bude vám tak nápovědou pro orientační výši alimentů ještě před zahájením soudního řízení.

Věk dítěte	Výše výživného v % z čisté mzdy
0—5 let	11—15 %
6—9 let	13—17 %
10—14 let	15—19 %
15—17 let	16—22 %
18 let a více	19—25 %

Je důležité zmínit, že tabulka je pouze doporučující a pro soudce tak představuje jedno z kritérií. O výši alimentů rozhoduje soud vždy individuálně.

Získejte pro své dítě to, na co máte právo

Tvrdí druhý rodič, že nemá peníze a nabízí vám minimální výživné, nebo se své vyživovací povinnosti zcela vyhýbá? Nechte to na nás. Pomůžeme vám zajistit nejvyšší výživné, abyste nemuseli živořit.

Zajistit co nejvyšší možné alimenty

Co se prokazuje u soudu pro určení výše výživného?

Při určení výživného soud vždy posuzuje odůvodněné potřeby dítěte a stejně tak schopnosti, možnosti a majetkové poměry jeho rodičů. Po obou stranách tak může chtít předložení důkazů. Rodič, který má dítě svěřené do péče, tak obvykle předkládá potvrzení o studiu, potvrzení o školném, lécích, které potřebuje, nákladech na bydlení atd.

U druhého rodiče je podstatné doložení příjmů. I to se snaží mnoho rodičů obcházet. Soud ovšem zkoumá i to, zda rodič schválně nepřijal hůře placenou práci, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika, jen aby se vyhnul placení alimentů, nebo zda se nevzdává svých příjmů.

Kdy podat žádost o zvýšení alimentů?

O zvýšení můžete zažádat v okamžiku, kdy dojde ke změně poměrů v rodině. Nejčastěji se o zvýšení žádá v těchto situacích:

• Dítě nastupuje do mateřské, základní nebo střední školy.
• Dítě mění mimoškolní zájmové aktivity, které vyžadují vyšší finanční prostředky. Důležitý je fakt, že by s nimi druhý rodič měl souhlasit.
• Zdravotní stav dítěte, ať už chronické onemocnění, nebo určité zdravotní postižení, které vyžaduje více péče a prostředků.
• Na straně rodiče došlo ke změně v majetkových poměrech.

Tip: Výživné pro dítě lze zvýšit zpětně – a to až za dobu 3 let ode dne zahájení soudního řízení.

Do kdy se musí platit alimenty?

Vyživovací povinnost není fixně omezena věkem dítěte. Obecně se výživné platí až do dokončení studií, tedy do doby, kdy je dítě schopno samo se živit. I zde se ale najdou výjimky – například pokud potomek studuje ještě ve 30 letech, můžeme polemizovat o tom, zda už není schopen uživit se sám, a v takovém případě je možné obrátit se na soud se žádostí o zrušení výživného. Vyživovací povinnost končí i se sňatkem potomka.

Komu platit alimenty?

Pokud máte vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, alimenty se platí osobě, která ho má svěřené do péče. V případě zletilých dětí se výživné poukazuje přímo jim, pakliže není v rozsudku uvedeno jinak.

Tip: Myslete na to, že povinnost platit alimenty máte i v případech, kdy potomek dosáhl 18 let a nemá statut studenta. V takovém případě je nutné podat na soud návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Abyste měli veškeré důležité informace o vyživovací povinnosti vůči zletilým dětem, sepsali jsme o tom samostatný článek.

Co dělat v případech, když rodič alimenty neplatí?

Abyste mohli po druhém rodiči vymáhat alimenty, budete potřebovat tzv. exekuční titul, pod kterým se v tomto případě skrývá pravomocný rozsudek. Při vymáhání výživného touto cestou budete komunikovat s exekutorem, který po zaslání evidence vydá exekuční příkaz a rozhodne, jakou cestou bude dluh vymáhat. Neplatícímu rodiči může exekutor obstavit účet, nechat strhávat výživné ze mzdy, prodat jeho věci nebo zabavit řidičský průkaz (není možné použít v případě řidičů z povolání).

Druhou možností je podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy. Neplacení výživného po dobu delší než 4 měsíce totiž může být trestným činem, za který hrozí až 3 roky ve vězení (za situace, že by se tím dítě dostalo do nebezpečí nouze). O tom, co dělat v případě neplacení výživného, jsme se detailněji rozepsali v jednom z našich článků.

Výjimkou nejsou ani případy, kdy je výživné placeno jednou za čas a neúplně

Trestní oznámení můžete podat i v takovém případě. Velmi často se totiž stává, že dlužník pošle jednou za 4 měsíce symbolickou část s úmyslem vyzrát nad zákony. Trestní zákoník ale nic takového neuznává. Aby se takový rodič vyhnul trestnímu stíhání, muselo by dojít k naplnění tzv. účinné lítosti. To znamená, že by musel dluh na výživném uhradit do doby, než jej soud za tento trestný čin odsoudí.

Jak je to s alimenty, pokud máte dítě ve střídavé péči?

TIP! Co obnáší střídavá péče se dočtete v samostatném článku

V takovém režimu se většinou stanovuje platba výživného oběma rodičům. Pokud mají rodiče podobné příjmy a péče o dítě je rovnoměrně rozložena, soud nejčastěji uloží stejnou výši výživného, nebo povinnost vzájemného hrazení výživného neurčí. V případech, kdy příjem jednoho z rodičů převažuje nebo nedochází k rovnoměrnému rozložení péče, stanoví soud výživné jako v případě výhradní péče.