Jak získat spravedlivou náhradu za bolestné?

Co je bolestné?

Bolestné představuje právní nárok na náhradu nemajetkové újmy, která vznikla v důsledku fyzického nebo psychického utrpení poškozené osoby. Tento pojem je zakotven v občanském zákoníku a jedná se o formu kompenzace za ztrátu nebo poškození zdraví. Každý, kdo utrpí újmu na zdraví v důsledku porušení právní povinnosti jiné osoby, má právo na náhradu nemajetkové újmy.

Bolestné je specifikováno jako náhrada za bolest, strádání a utrpení, které bylo způsobeno tělesným či duševním poškozením. Tato náhrada má za cíl nejen kompenzovat ztrátu nebo zhoršení zdravotního stavu, ale i přispět k morální spokojenosti oběti tím, že jí poskytne určitou formu finanční satisfakce.

Například pokud by došlo k nehodě, kde zranění způsobí dlouhodobou bolest a omezení v běžném životě, poškozený má nárok na bolestné, které mu pomůže vyrovnat se s těmito těžkostmi. Aby poškozený mohl tento nárok na bolestné uplatnit, musí doložit odborné posudky a důkazy o zdravotním stavu. Kvůli tomu je celý proces složitější, ale zároveň i spravedlivější.

Kdy máte nárok na bolestné?

1. Bolestné při újmě na zdraví podle občanského zákoníku

Podle občanského zákoníku můžete žádat bolestné tehdy, pokud došlo ke škodě na zdraví v důsledku protiprávního jednání jiné osoby, například při dopravní nehodě, napadení nebo jiném zranění způsobeném třetí osobou. V těchto případech podáváte nárok vůči škůdci – nebo jeho pojišťovně, pokud má sjednané odpovědnostní pojištění.

2. Bolestné při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Jiná situace nastává, když se zraníte při práci nebo onemocníte v důsledku pracovního prostředí. V takovém případě se váš nárok řídí zákoníkem práce. Náhradu za bolestné v tomto případě platí váš zaměstnavatel, respektive jeho smluvní pojišťovna. V České republice to bývá Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna.

Bodové ohodnocení bolesti provádí zpravidla závodní lékař nebo jiný určený odborník na základě zdravotnické dokumentace. Kromě samotného bolestného má poškozený zaměstnanec často nárok i na další kompenzace – například za ztrátu výdělku, náklady na léčení nebo ztížení společenského uplatnění.

3. Bolestné ze soukromého úrazového nebo životního pojištění

Třetí možnost, jak získat bolestné, vychází ze soukromého pojištění – typicky životního nebo úrazového. V tomto případě se výše kompenzace řídí pojistnou smlouvou a oceňovacími tabulkami dané pojišťovny. Každá z nich přitom může mít jiná pravidla: některé produkty vyplácejí bolestné i za drobné úrazy (např. pohmoždění kotníku nebo menší popáleninu), jiné až při vážnějším zranění.

Výhodou je, že toto plnění se nevylučuje s nároky vůči škůdci nebo zaměstnavateli. Můžete tedy dostat bolestné jak od pojišťovny viníka, tak z vlastní úrazové pojistky, pokud máte obojí sjednáno. Pojišťovny ale zpravidla vyžadují přesné a včasné hlášení úrazu a lékařskou dokumentaci v požadovaném rozsahu.

Jaké škody vám může bolestné kompenzovat?

Bolestné v právním smyslu zahrnuje dvě hlavní kategorie: fyzickou bolest a psychické utrpení. Fyzická bolest je zřejmá a vychází z konkrétního zranění nebo nemoci. Například, pokud osoba utrpí zlomeninu nohy nebo vážný úraz při dopravní nehodě, má právo na bolestné za bolest, kterou během léčení a rekonvalescence pociťovala. Zde se soudy obvykle řídí mírou intenzity bolesti, délky léčby a jejím vlivem na každodenní činnosti postižené osoby.

Psychické utrpení, které může být také kompenzováno bolestným, je náročnější na posouzení, protože se nejedná o objektivně měřitelné fyzické poškození. Může jít o psychické trauma, které vzniklo po tragických událostech, jako je například ztráta blízké osoby nebo dlouhodobé psychické utrpení způsobené zraněním. Právní úprava v tomto směru uznává, že psychické následky mohou být stejně devastující jako fyzické.

Příkladem může být situace, kdy osoba po vážné autonehodě trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Soudy často přiznávají bolestné i za duševní poškození, přičemž hodnotí míru stresu a zátěže, kterou poškozený zažil. V praxi to může být například rozhodnutí, kde soud přiznává bolestné i za úzkosti a nespavost, které následovaly po tragické události.

Jak soudy určují výši bolestného?

Stanovení výše bolestného je složitý proces, který závisí na několika faktorech. Nejprve je nutné vyhodnotit závažnost zranění nebo poškození zdraví. Fyzické bolesti, jako jsou zlomeniny, jizvy nebo trvalá ztráta funkčnosti, bývají hodnoceny podle jejich trvání a intenzity. Čím déle bolest přetrvává a čím je intenzivnější, tím vyšší náhrada je obvykle přiznána.

Psychické utrpení je v některých případech obtížnější kvantifikovat. Příkladem může být situace, kdy oběť autonehody trpí trvalými psychickými následky, jako je deprese nebo posttraumatický stres. Zde musí rozhodující instance vyhodnotit vliv těchto problémů na každodenní život oběti a rozhodnout o kompenzaci podle toho.

Soudy při určování výše bolestného často přihlíží k předchozím rozhodnutím ve srovnatelných případech, tedy k rozhodovací praxi. Tento přístup zajišťuje, že odškodnění za bolest a utrpení bude v souladu s již stanovenými standardy a nebude rozdílné, pokud existují podobné případy.

Hodnota jednoho bodu odpovídá 461,65 Kč.

Například pokud se jedná o těžký úraz, který vyžaduje operaci a dlouhodobou rehabilitaci, náhrada bude vyšší než u lehkého poranění. V praxi to může znamenat rozdíl mezi několika tisíc až desítek tisíc korun v kompenzaci, v závislosti na délce a závažnosti zranění.

Rozhodujícím dokumentem je posudek o bolestném. Tento posudek zpracovává odborný lékař nebo znalecký expert, který na základě lékařských záznamů, vyšetření a vyhodnocení zdravotního stavu poškozené osoby určuje, jak velký vliv mělo zranění nebo nemoc na její život. Posudek o bolestném musí obsahovat podrobný popis zdravotního stavu, průběh léčby a prognózu. Je nezbytný pro správné vyhodnocení rozsahu fyzické a psychické újmy a je často rozhodujícím faktorem při určování výše náhrady ve sporech o bolestné.

Na základě posudku o bolestném přistupují soudy k bodovému ohodnocení bolestného. Tento systém se zakládá na přiřazení určitého počtu bodů k závažnosti zranění, přičemž každý bod má stanovenou hodnotu, která se následně přepočítává na finanční částku. Bodové ohodnocení bolestného zohledňuje intenzitu bolesti, dobu jejího trvání a dopad na každodenní život poškozené osoby.

V roce 2025 je hodnota jednoho bodu stanovena na 461,65 Kč. Hodnota bodu se každoročně zvyšuje v závislosti na meziroční míře inflace.

Specifické případy, které mění nárok na bolestné

Existují určité specifické situace, které mohou ovlivnit rozhodování o výši bolestného. Například v případě vážného a trvalého zranění může soud přiznat nejen bolestné, ale i další formy kompenzace, jako je náhrada za ztrátu příjmu nebo za dlouhodobé zdravotní komplikace. V takových případech může jít o poměrně vysoké částky, zejména pokud poškozený ztratí schopnost vykonávat svou profesi nebo se stane závislý na péči jiných.

Pokud dojde k úmrtí v důsledku úrazu nebo zranění, příbuzní mohou rovněž nárokovat bolestné, i když v tomto případě je nárok na kompenzaci často nižší než u přímého poškození zdraví. V případě úmrtí se bere v úvahu například hloubka citového vztahu mezi zemřelým a pozůstalým.

Jak správně uplatnit nárok na bolestné

Pro uplatnění nároku na bolestné je nutné, aby poškozená osoba podala žalobu k soudu. Prvním krokem je zajištění potřebných důkazů, těmi nejdůležitějšími jsou lékařské zprávy a znalecké posudky. Poškozený musí prokázat, že jeho zranění nebo trauma je výsledkem cizího protiprávního jednání, a to například v důsledku nehody nebo jiné nezákonné činnosti.

V praxi to znamená, že pokud je například někdo oběť nehody, musí doložit lékařské potvrzení o zranění a případně i psychologické posudky, které dokazují následky utrpení na její psychiku. Soud následně vyhodnotí všechny tyto důkazy a rozhodne o přiměřené výši náhrady.

Tento proces může být zdlouhavý a komplikovaný, ale poskytuje obětem šanci na spravedlivé odškodnění. Je však důležité se připravit na to, že žaloba může být zamítnuta, pokud nejsou dostatečně silné důkazy prokazující vznik škody v důsledku cizího zavinění. Rádi vás budeme zastupovat a žalobu za vás připravíme.

Posoudit bolestné není jednoduché

Jednou z největších výzev při uplatnění nároku na bolestné je kvantifikace utrpení. Zatímco fyzická bolest je relativně snadněji měřitelná (například podle délky hospitalizace nebo doby pracovní neschopnosti), psychické a emocionální utrpení je těžší definovat a ohodnotit. Soudy musí vždy pečlivě vyhodnotit, jaký vliv mělo zranění nebo traumatická událost na kvalitu života poškozené osoby.

Stejně tak může být obtížné prokázat, že vzniklé poškození bylo způsobeno právě konkrétní událostí. Pokud například osoba utrpí zranění v důsledku nehody, ale následky jsou z velké části způsobeny jinými faktory (např. předchozími zdravotními problémy), soud může nárok na bolestné zamítnout nebo snížit jeho výši.

Shrnutí

Bolestné je finanční náhrada za fyzickou nebo psychickou újmu, kterou poškozený utrpěl v důsledku protiprávního jednání jiné osoby – nejčastěji při nehodách nebo úrazech. Výše bolestného se určuje na základě lékařských a znaleckých posudků a přepočítává se podle bodového ohodnocení, přičemž v roce 2025 má jeden bod hodnotu 461,65 Kč. Kompenzace se vztahuje nejen na bolest a strádání při léčbě, ale také na dlouhodobé psychické následky, jako je stres nebo deprese. Nárok lze uplatnit žalobou u soudu, která vyžaduje pečlivou přípravu důkazů a posudků. Soud přihlíží k závažnosti újmy, délce a intenzitě bolesti i dopadu na běžný život poškozeného. V některých případech může být přiznána i další náhrada, například za ztrátu příjmu. Každý případ je však posuzován individuálně a klíčovou roli hraje kvalita podkladů.