Co si pronajímatel bytu nemůže dovolit?

Jak je to s návštěvami?

Pronajímatel nemůže nijak zakázat nájemci, aby si do bytu bral návštěvy. Pokud je v nájemní smlouvě klauzule zakazující nájemci přijímat návštěvy v bytě, je toto ustanovení neplatné. Nájemce nemá povinnost respektovat smluvní ani ústně vyjádřený zákaz návštěv ze strany pronajímatele a nemusí mu návštěvy v žádném případě ohlašovat.

Je ale třeba říci, že v praxi může být komplikované rozlišit mezi návštěvou a osobou, která je trvalým členem domácnosti nájemce. Hranice může být poměrně tenká. Například, když nájemce začne s někým chodit. Zprvu večerní návštěva se promění ve víkendovou a pak i několikadenní. Z hlediska odlišení návštěvy od člena nájemcovy domácnosti je možné se řídit právě tím, jak dlouho se dotyčná osoba v bytě zdržuje.  V případě, že osoba začne s nájemcem trvale bydlet, je pro to potřeba souhlas pronajímatele.

Lze zakázat kouření v bytě?

Každý nájemce má svobodnou volbu rozhodnout se pro kouření. Vlastník bytu nemá žádné právo omezovat tuto svobodu svých nájemníků a nemůže nájemníkům zakázat kouřit v bytě. Přesto mnozí majitelé bytů často zahrnují do nájemních smluv zákaz kouření. Pouze pokud by kouř vycházející z bytu nepřiměřeně omezoval například sousedy shora, mohou se domáhat, aby se kouření například na balkóně zdržel.

Na druhou stranu může při kouření v bytě byt nepříjemně načichnout. Majitel může samozřejmě požadovat, aby nájemce vše uvedl do původního stavu a v rámci toho nechal například odborně vyčistit sedačky, koberce a vymalovat celý byt. Takovou povinnost v případě nepříjemně páchnoucího bytu lze do smlouvy rovněž zanést. Nájemce si zpravidla rozmyslí, zda nepodnikne pár kroků před dům.

A co když nemá rád majitel bytu mazlíčky?

Nájemce má právo v bytě chovat zvíře, pokud to nepůsobí pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu nepřiměřené obtíže. Nájemní smlouva tedy nemůže omezit nájemce v chovu zvířat. Lze pouze následně vyžadovat po nájemci náhradu zvýšených nákladů vyvolaných chovem zvířete.

Pokud v nájemní smlouvě je ustanovení zakazující chov zvířat, vůbec se k němu nepřihlíží. Nájemce si tak může klidně zvíře pořídit. To platí i o dalších nepřiměřených ustanovení omezující nájemce.

Podnájem

Zde zákon rozlišuje vlastně dva druhy podnájmu

a) pokud nájemce v bytě trvale bydlí, může dát část bytu do podnájmu i bez souhlasu pronajímatele (to neznamená, že tuto skutečnost nemusí pronajímateli nahlásit),

b) pokud nájemce v bytě s podnájemníky bydlet nebude a celý ho podnajme – potřebuje k tomu souhlas pronajímatele.

Umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, například právě podnájemci, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.

S kým uzavře pronajímatel smlouvu?

Rozhodnutí je na pronajímateli, ten však nesmí porušit antidiskriminační zákon, musí tedy všem zajistit rovnou příležitost. Tedy, neumožnění prohlídky bytu například kuřáky, těhotnými ženami, studenty, nebo osobami z určitě etnické skupiny může být diskriminační, tyto osoby se pak mohou obrátit na soud s žalobou na náhradu škody.

Nájemce musí pronajímateli po skončení nájmu byt předat ve stavu, v jakém byl při převzetí, nepřihlíží se k běžnému opotřebení. Tím je například to, že koberce nebudou jako nové, ale používané, sedačka nebo další vybavení vyšisované, či barva v místech používání ohmataná.

Hřebíky ve zdech už ovšem běžným opotřebením nebudou a je možné považovat zacelení stěn a jejich vymalování. Nájemce je povinen provádět běžnou údržbu bytu, do které spadá i oprava omítek či tapetování. Režim takové údržby je opět vhodné ve smlouvě upravit.