Daň z nemovitosti – byt (osobní vlastnictví, družstvo)

Jak podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí

Daňové přiznání k dani z nemovitosti musíte podat nejpozději do 31. ledna, pokud jste loni nabyli nemovitost (např. koupí, dědictvím nebo darem), došlo u vaší nemovitosti ke změně (např. přístavba, změna výměry či užívání), stali jste se spoluvlastníkem, nebo prodali jen část nemovitosti a jinou ve stejném kraji dál vlastníte.

Formulář na daň z nemovitých věcí můžete získat buď osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního úřadu, nebo online na webových stránkách Finanční správy v sekci Daňové tiskopisy.

Daňové přiznání můžete podat dvěma způsoby – v tištěné nebo elektronické podobě. V papírové formě ho lze zaslat poštou na úřad, do jehož působnosti spadá vaše nemovitost (podle kraje). Elektronicky přiznání podáte prostřednictvím portálu mojedane.cz. K přihlášení můžete využít např. bankovní identitu, datovou schránku nebo eObčanku.

Máte-li nemovitosti v různých krajích, musíte podat přiznání zvlášť pro každý kraj. Pokud vlastníte více nemovitostí v rámci jednoho kraje, můžete je všechny zahrnout do jednoho přiznání podaného příslušnému finančnímu úřadu.

Do kdy zaplatit daň z nemovitosti

Splatnost daně z nemovitosti je 31. května. Pokud však částka přesahuje 5 000 Kč, můžete ji rozdělit do dvou splátek – první je splatná do 31. května, druhá pak do 30. listopadu.

Jak se platí daň z nemovitosti

Daň můžete uhradit několika způsoby:

• Bankovním převodem: nejpohodlnější varianta. Finanční úřad vám zašle platební údaje (datovou schránkou, e-mailem nebo poštou) a vy provedete převod z účtu.
• V hotovosti: buď poštovní složenkou od finančního úřadu, nebo přímo na pokladně kteréhokoliv finančního úřadu.
• Přes SIPO: tuto možnost je nutné předem aktivně nastavit. Vyplníte oznámení, doložíte spojovací číslo SIPO a vše doručíte na příslušný finanční úřad (pro každý kraj zvlášť).
• Z přeplatku jiné daně: pokud máte přeplatek například na dani z příjmů, může být daň z nemovitosti uhrazena automaticky – buď z moci úřední, nebo na vaši žádost.

Jak vypočítat daň z nemovitosti (bytu)

Výpočet daně z nemovitých věcí se řídí zákonem o dani z nemovitých věcí, a v případě bytových jednotek se počítá podle několika kroků. Rozhodujícími faktory jsou velikost bytu, jeho lokalita a platné koeficienty.

Kdo daň platí a čeho se týká

Daň vždy platí vlastník bytu, a to bez ohledu na to, zda byt sám obývá nebo ho pronajímá. U bytových jednotek je důležité vědět, že daň se nevztahuje na spoluvlastnický podíl na společných částech domu ani na případný spoluvlastnický podíl na pozemku pod domem. Ten se nezdaňuje samostatně, ale promítá se pouze do mírně vyššího koeficientu při výpočtu daně.

Základ výpočtu – podlahová plocha a koeficient 1,20 nebo 1,22

Základem pro výpočet je podlahová plocha bytu v metrech čtverečních podle stavu k 1. lednu daného roku.

Tato plocha se následně vynásobí jedním z těchto koeficientů:

• 1,20 – pokud byt není spojen s pozemkem (typicky například v bytových domech bez podílu na pozemku).
• 1,22 – pokud byt je spojen s pozemkem (vlastníte zároveň podíl na pozemku pod budovou nebo s ní funkčně souvisejícím).

Takto upravená hodnota se označuje jako upravená podlahová plocha.

Sazba daně – 3,50 Kč za m²

Na upravenou podlahovou plochu se aplikuje základní sazba daně ve výši 3,50 Kč za m². Tato sazba je pevná a stejná pro všechny bytové jednotky bez ohledu na jejich lokalitu.

Koeficient podle velikosti obce

Výsledek se dále násobí koeficientem podle počtu obyvatel obce, který stanoví zákon na základě posledního sčítání lidu. Tento koeficient zohledňuje, že bydlení ve větších městech bývá lukrativnější a infrastruktura náročnější.

Kromě tohoto zákonného koeficientu může obec vyhláškou stanovit ještě tzv. místní koeficient, který se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 5,0. Může být stanoven buď pro celé území obce, nebo jen pro určitou její část (např. městské čtvrti).

Tímto koeficientem se násobí výsledek výpočtu. Pokud obec žádný místní koeficient neurčí, výpočet se řídí pouze zákonným koeficientem podle počtu obyvatel, který je uveden v tabulce.

Příklad výpočtu daně z nemovitosti (bytu)

Řekněme, že vlastníte byt o výměře 60 m² v krajském městě (např. Plzeň) a jste zároveň spoluvlastníkem pozemku, na kterém bytový dům stojí. Obec, ve které se byt nachází, nestanovila místní koeficient.

Krok 1: Zjistíme výměru podlahové plochy

Vycházíme z údajů v katastru nemovitostí. Započítává se jen čistá podlahová plocha bytu (tedy bez balkónu, sklepa nebo společných prostor).

• Podlahová plocha = 60 m²

Krok 2: Vypočteme upravenou podlahovou plochu

Protože k bytu náleží podíl na pozemku, použije se koeficient 1,22. Tento koeficient nahrazuje samostatné zdanění pozemku a zohledňuje hodnotu celku.

• 60 m² × 1,22 = 73,2 m² upravené podlahové plochy

Krok 3: Aplikujeme základní sazbu daně

Sazba daně je u bytových jednotek vždy 3,50 Kč za každý 1 m² podlahové plochy.

• 73,2 m² × 3,50 Kč = 256,20 Kč

Krok 4: Uplatníme koeficient podle velikosti obce

Velikost obce určuje další násobek. V našem příkladu je Plzeň město nad 50 000 obyvatel, takže se použije koeficient 3,5.

• 256,20 Kč × 3,5 = 896,70 Kč

Celková daň z nemovitosti za rok: 896,70 Kč

Byt v osobním vlastnictví vs. družstevní byt

Daň z nemovitosti se platí pouze za byt v osobním vlastnictví. Z družstevního bytu se daň z nemovitých věcí neplatí. Důvodem je, že člen bytového družstva není vlastníkem bytu, ale pouze nájemcem na základě svého členství v družstvu. Vlastníkem celé nemovitosti je bytové družstvo, které tedy platí daň z nemovitosti za celý dům, včetně všech bytových jednotek. Vy tuto daň v praxi hradíte v rámci pravidelných měsíčních poplatků družstvu.

Sankce za neplacení daně z nemovitosti

Pokud daň z nemovitých věcí nezaplatíte včas nebo podáte přiznání po lhůtě, musíte počítat s finančními postihy. Sankce se liší podle typu pochybení:

• Nezaplacení daně včas: Pokud daň neuhradíte do stanovené lhůty (do 31. května), od 4. dne prodlení vám začnou nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Aktuálně se tedy pohybuje kolem 11,5 % ročně (při repo sazbě 3,5 %). Úroky přitom nabíhají za každý den prodlení, dokud daň neuhradíte.
• Pozdní podání daňového přiznání: Pokud podáte daňové přiznání po termínu (po 31. lednu), hrozí vám pokuta 0,05 % z vyměřené daně za každý den prodlení (maximálně však 5 % z daně a nejvýše 300 000 Kč). Pokud ale přiznání podáte do 5 pracovních dnů po lhůtě, pokutě se vyhnete.
• Nesprávně uvedená daň: Pokud ve formuláři uvedete nižší daň (např. zapomenete započítat novou nemovitost) a správce daně chybu zjistí, doměří vám chybějící částku. Navíc zaplatíte penále ve výši 20 % z doměřené daně.

Shrnutí

Daň z nemovitých věcí platí každý vlastník bytu v osobním vlastnictví, a to bez ohledu na to, zda v bytě bydlí nebo ho pronajímá. Na družstevní byty se daň nevztahuje – tu platí bytové družstvo jako vlastník celého domu.

Daňové přiznání je třeba podat do 31. ledna následujícího roku, pokud jste byt nabyli, změnili jeho parametry, stali se spoluvlastníkem, nebo prodali jen část nemovitosti. Přiznání se podává zvlášť pro každý kraj, kde vlastníte nemovitost. Formulář najdete na webu Finanční správy nebo na územním pracovišti finančního úřadu. Lze ho podat poštou nebo elektronicky přes portál mojedane.cz.

Splatnost daně je do 31. května. Pokud částka přesáhne 5 000 Kč, můžete ji rozdělit do dvou splátek – druhá je splatná do 30. listopadu. Daň lze zaplatit převodem, složenkou, přes SIPO nebo z přeplatku jiné daně.

Výše daně se odvíjí od podlahové plochy bytu, koeficientu podle vlastnictví pozemku (1,20 nebo 1,22), základní sazby 3,50 Kč/m² a koeficientu dle velikosti obce (např. Plzeň = 3,5). Obec může uplatnit i místní koeficient, kterým daň zvýší nebo sníží.