Pořídili jste si byt? Ať už jste ho koupili, zdědili nebo třeba dostali darem, s novým bydlením přichází i méně příjemná povinnost – daň z nemovitosti. Netýká se jen domů či pozemků. Pokud jste nově majitelem bytu v osobním vlastnictví, musíte ve většině případů podat daňové přiznání a následně daň uhradit.
Nejste si jistí, jestli přiznání podáváte správně? Konzultujte ho s právníkem.
Daňové přiznání k dani z nemovitosti musíte podat nejpozději do 31. ledna, pokud jste loni nabyli nemovitost (např. koupí, dědictvím nebo darem), došlo u vaší nemovitosti ke změně (např. přístavba, změna výměry či užívání), stali jste se spoluvlastníkem, nebo prodali jen část nemovitosti a jinou ve stejném kraji dál vlastníte.
Formulář na daň z nemovitých věcí můžete získat buď osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního úřadu, nebo online na webových stránkách Finanční správy v sekci Daňové tiskopisy.
Daňové přiznání můžete podat dvěma způsoby – v tištěné nebo elektronické podobě. V papírové formě ho lze zaslat poštou na úřad, do jehož působnosti spadá vaše nemovitost (podle kraje). Elektronicky přiznání podáte prostřednictvím portálu mojedane.cz. K přihlášení můžete využít např. bankovní identitu, datovou schránku nebo eObčanku.
Máte-li nemovitosti v různých krajích, musíte podat přiznání zvlášť pro každý kraj. Pokud vlastníte více nemovitostí v rámci jednoho kraje, můžete je všechny zahrnout do jednoho přiznání podaného příslušnému finančnímu úřadu.
V praxi často vidíme situace, kdy klient přiznání nepodá, protože se domnívá, že „když už jednou podal, nic dalšího řešit nemusí“. To ale neplatí, pokud se změnily rozhodné údaje (např. výměra, spoluvlastnický podíl nebo způsob užívání). Častou chybou je, že změna proběhne v katastru, ale na finanční úřad už se nepromítne včas.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Splatnost daně z nemovitosti je 31. května. Pokud však částka přesahuje 5 000 Kč, můžete ji rozdělit do dvou splátek – první je splatná do 31. května, druhá pak do 30. listopadu.
Daň můžete uhradit několika způsoby:
Výpočet daně z nemovitých věcí se řídí zákonem o dani z nemovitých věcí, a v případě bytových jednotek se počítá podle několika kroků. Rozhodujícími faktory jsou velikost bytu, jeho lokalita a platné koeficienty.
Daň vždy platí vlastník bytu, a to bez ohledu na to, zda byt sám obývá nebo ho pronajímá. U bytových jednotek je důležité vědět, že daň se nevztahuje na spoluvlastnický podíl na společných částech domu ani na případný spoluvlastnický podíl na pozemku pod domem. Ten se nezdaňuje samostatně, ale promítá se pouze do mírně vyššího koeficientu při výpočtu daně.
Plánujete pronajímat byt? Sepíšeme nebo zkontrolujeme nájemní smlouvu na míru vašemu případu.
Základem pro výpočet je podlahová plocha bytu v metrech čtverečních podle stavu k 1. lednu daného roku.
Tato plocha se následně vynásobí jedním z těchto koeficientů:
Takto upravená hodnota se označuje jako upravená podlahová plocha.
Na upravenou podlahovou plochu se aplikuje základní sazba daně ve výši 3,50 Kč za m². Tato sazba je pevná a stejná pro všechny bytové jednotky bez ohledu na jejich lokalitu.
Výsledek se dále násobí koeficientem podle počtu obyvatel obce, který stanoví zákon na základě posledního sčítání lidu. Tento koeficient zohledňuje, že bydlení ve větších městech bývá lukrativnější a infrastruktura náročnější.
Kromě tohoto zákonného koeficientu může obec vyhláškou stanovit ještě tzv. místní koeficient, který se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 5,0. Může být stanoven buď pro celé území obce, nebo jen pro určitou její část (např. městské čtvrti).
Tímto koeficientem se násobí výsledek výpočtu. Pokud obec žádný místní koeficient neurčí, výpočet se řídí pouze zákonným koeficientem podle počtu obyvatel, který je uveden v tabulce.
Řekněme, že vlastníte byt o výměře 60 m² v krajském městě (např. Plzeň) a jste zároveň spoluvlastníkem pozemku, na kterém bytový dům stojí. Obec, ve které se byt nachází, nestanovila místní koeficient.
Vycházíme z údajů v katastru nemovitostí. Započítává se jen čistá podlahová plocha bytu (tedy bez balkónu, sklepa nebo společných prostor).
Protože k bytu náleží podíl na pozemku, použije se koeficient 1,22. Tento koeficient nahrazuje samostatné zdanění pozemku a zohledňuje hodnotu celku.
Sazba daně je u bytových jednotek vždy 3,50 Kč za každý 1 m² podlahové plochy.
Velikost obce určuje další násobek. V našem příkladu je Plzeň město nad 50 000 obyvatel, takže se použije koeficient 3,5.
Celková daň z nemovitosti za rok: 896,70 Kč
V jednom z našich případů klient počítal daň správně podle podlahové plochy, ale opomněl místní koeficient, který obec zavedla novou vyhláškou. Rozdíl byl jen několik set korun, ale po prodlení se přidaly úroky a zbytečná administrativa. U bytů v krajských městech proto vždy doporučujeme ověřit aktuální koeficient přímo pro konkrétní městskou část.
Daň z nemovitosti se platí pouze za byt v osobním vlastnictví. Z družstevního bytu se daň z nemovitých věcí neplatí. Důvodem je, že člen bytového družstva není vlastníkem bytu, ale pouze nájemcem na základě svého členství v družstvu. Vlastníkem celé nemovitosti je bytové družstvo, které tedy platí daň z nemovitosti za celý dům, včetně všech bytových jednotek. Vy tuto daň v praxi hradíte v rámci pravidelných měsíčních poplatků družstvu.
V dalším článku vám poradíme, jak na převod družstevního bytu do osobního vlastnictví.
Pokud daň z nemovitých věcí nezaplatíte včas nebo podáte přiznání po lhůtě, musíte počítat s finančními postihy. Sankce se liší podle typu pochybení:
Už vám přišla výzva od finančního úřadu? Pomůžeme vám zkontrolovat, jestli je sankce vypočtená správně, a navrhneme další postup.
Daň z nemovitých věcí platí každý vlastník bytu v osobním vlastnictví, a to bez ohledu na to, zda v bytě bydlí nebo ho pronajímá. Na družstevní byty se daň nevztahuje – tu platí bytové družstvo jako vlastník celého domu.
Daňové přiznání je třeba podat do 31. ledna následujícího roku, pokud jste byt nabyli, změnili jeho parametry, stali se spoluvlastníkem, nebo prodali jen část nemovitosti. Přiznání se podává zvlášť pro každý kraj, kde vlastníte nemovitost. Formulář najdete na webu Finanční správy nebo na územním pracovišti finančního úřadu. Lze ho podat poštou nebo elektronicky přes portál mojedane.cz.
Splatnost daně je do 31. května. Pokud částka přesáhne 5 000 Kč, můžete ji rozdělit do dvou splátek – druhá je splatná do 30. listopadu. Daň lze zaplatit převodem, složenkou, přes SIPO nebo z přeplatku jiné daně.
Výše daně se odvíjí od podlahové plochy bytu, koeficientu podle vlastnictví pozemku (1,20 nebo 1,22), základní sazby 3,50 Kč/m² a koeficientu dle velikosti obce (např. Plzeň = 3,5). Obec může uplatnit i místní koeficient, kterým daň zvýší nebo sníží.
Ne. Pokud se u vaší nemovitosti nic nezměnilo, nové přiznání se nepodává. Daň pak platíte podle údajů z předchozího přiznání.
Rozhodující je stav k 1. lednu následujícího roku. Pokud jste k tomuto datu vlastníkem, přiznání podáváte do 31. ledna.
Ne. Přiznání se podává finančnímu úřadu podle kraje, kde se nemovitost nachází.
Záleží na tom, jak je zapsané v katastru. Pokud je garážové stání samostatná nebytová jednotka, zpravidla se zdaňuje samostatně.
Daň za daný rok platí ten, kdo je vlastníkem k 1. lednu. Změna během roku se projeví až v dalším zdaňovacím období.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
