Daň z nemovitých věcí se sice neřeší každý rok, ale když už k nějaké změně dojde, je důležité vědět, jaký typ přiznání podat. Málokdo tuší, že v některých situacích stačí přiznat jen změnu, nikoliv celý majetek – tehdy se podává dílčí přiznání. Pokud ale zjistíte chybu až po lhůtě, musíte podat dodatečné přiznán. A pokud si ji všimnete včas, můžete podat opravné přiznání, které zcela nahradí to původní.
V tomto článku se zaměříme právě na tyto méně známé typy daňového přiznání. Dozvíte se, kdy a proč se podávají, v čem se liší, jaké jsou jejich lhůty a na co si dát pozor, abyste se vyhnuli pokutám nebo zbytečnému papírování.
Daňové přiznání k dani z nemovitostí není třeba podávat každý rok. Povinnost vzniká pouze v případě, že v předchozím kalendářním roce došlo k určité změně, která má vliv na výši daně nebo na samotný vznik daňové povinnosti. Jedná se o tyto situace:
Nejčastějším důvodem pro podání přiznání je nabytí nemovitosti. Pokud jste v průběhu předchozího roku získali do vlastnictví pozemek, byt nebo dům, vzniká vám povinnost podat daňové přiznání. To platí bez ohledu na to, zda jste nemovitost koupili, zdědili nebo ji obdrželi darem. Rozhodující je fakt, že jste se nově stali vlastníkem, a že je tento fakt zaznamenán v katastru nemovitostí.
Přiznání se podává za rok následující po nabytí – pokud jste tedy nemovitost nabyli v roce 2025, přiznání podáváte do 31. ledna 2026.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Daňové přiznání je třeba podat také v případě, že u nemovitosti, kterou již delší dobu vlastníte, došlo k podstatné změně, která ovlivňuje výši daně. Mezi takové změny patří například:
Další situací, kdy vzniká povinnost podat přiznání, je nabytí spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Může jít například o dědictví nebo společný nákup nemovitosti s jinou osobou. V takovém případě je možné podat přiznání samostatně za svůj podíl, nebo se dohodnout s ostatními spoluvlastníky a podat jedno společné přiznání, které zastupuje všechny spoluvlastníky.
Zdědili jste podíl na domě či chatě? Připravíme pro vás rychlé a efektivní rozdělení spoluvlastnictví tak, aby to bylo pro všechny zúčastněné, a především pro vás, co nejvýhodnější.
Přiznání se podává také tehdy, pokud jste prodali nebo darovali pouze část nemovitosti, ale zůstali jste nadále vlastníkem jiné části téže nemovitosti nebo jiné nemovitosti ve stejném kraji. V takovém případě je třeba oznámit změnu, protože se mění rozsah vlastnického práva a s tím i výše daňové povinnosti.
Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí je tedy třeba podat vždy, když dojde ke změně, která má vliv na vznik nebo změnu daňové povinnosti. V některých případech budete muset podat řádné přiznání a v jiných postačí dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí.
Dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí podáváte tehdy, když už jste v minulosti přiznání k dani z nemovitých věcí podali a nyní došlo ke změně, která má vliv na výši daně, ale nevztahuje se na celý majetek, pouze na jeho část. V takovém případě nemusíte vyplňovat kompletní nové daňové přiznání – stačí uvést jen ty změny, které nastaly.
Dílčí přiznání podáváte například tehdy, když:
Přečtěte si nejdůležitější fakta o dani z nemovitých věcí.
Řádné daňové přiznání se podává vždy, když se jedná o vznik nové daňové povinnost. Zejména v případě, že:
Kromě řádné a dílčího daňové přiznání k dani z nemovitosti existuje ještě přiznání dodatečné (úplné nebo zkrácené) a opravné:
Dodatečné daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává v případě, že zjistíte až po uplynutí lhůty pro řádné přiznání (po 31. lednu), že výše daně měla být jiná, než jak ji dosud stanovil finanční úřad. Typicky se jedná o situace, kdy dojde ke zpětnému zjištění chyby nebo opomenutí, které ovlivňuje výši daně — ať už směrem nahoru, nebo dolů.
Za poslední známou daň se považuje částka, kterou správce daně naposledy pravomocně stanovil, například na základě dříve podaného přiznání nebo vydaného platebního výměru. Jakmile zjistíte, že daň měla být vyšší nebo nižší než tato poslední známá částka, vzniká vám povinnost podat dodatečné přiznání.
Dodatečné přiznání je třeba podat nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste chybu zjistili. Pokud nově vypočtená daň vychází vyšší, musíte ve stejné lhůtě uhradit i odpovídající rozdíl.
Rozlišujeme dvě formy dodatečného přiznání:
Jak na výpočet daně z nemovitosti vám prozradí náš článek.
Opravné daňové přiznání podáváte, pokud zjistíte chybu v již podaném přiznání ještě před uplynutím zákonné lhůty pro jeho podání – tedy například před 31. lednem daného roku. Typicky může jít o přehlédnutí při výpočtu daně, nesprávné uvedení výměry pozemku nebo opomenutí konkrétní nemovitosti.
Opravné přiznání nahrazuje původně podané daňové přiznání, ať už šlo o řádné, dílčí nebo dodatečné. Finanční úřad pak bere v potaz pouze nové, opravené přiznání a k tomu původnímu již nepřihlíží.
Přiznání se podává na běžném tiskopisu daňového přiznání. V jeho záhlaví je třeba jasně označit, jaký typ přiznání podáváte (řádné, dílčí, dodatečné nebo zkrácené dodatečné) a zároveň zatrhnout, že se jedná o přiznání opravné. Tím se původní přiznání plně nahrazuje, bez nutnosti podávat jakékoli vysvětlení či dodatek.
Přiznání je třeba podat nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, ve kterém daňová povinnost vznikla. Pokud tedy například katastr potvrdil převod nemovitosti v prosinci 2025, přiznání musíte podat do 31. ledna 2026.
Formulář přiznání k dani z nemovitých věcí najdete na webu Finanční správy, případně si ho můžete osobně vyzvednout na kterémkoli územním pracovišti finančního úřadu.
Přiznání lze podat:
Výjimkou je dílčí daňové přiznání, které nelze podat elektronicky. Pokud tedy dochází ke změně (například jste přikoupili další pozemek) a chtěli byste přiznání podat elektronicky, musíte místo dílčího přiznání podat úplné daňové přiznání, v němž zohledníte i nově nastalé změny nebo dílčí přiznání podat ve fyzické podobě.
Přiznání vždy podáváte na finanční úřad podle kraje, v němž se nemovitost nachází. Pokud vlastníte více nemovitostí v různých krajích, musíte přiznání podat samostatně pro každého krajského správce daně.
V případě, že přiznání nepodáte vůbec a finanční úřad vaše pochybení zjistí nebo, hrozí vám pokuta ve výši 0,05 % z vyměřené daně za každý den prodlení. Maximální výše pokuty je omezena na 5 % z daně, nejvýše však může dosáhnout částky 300 000 Kč. Pokud ale přiznání podáte nejpozději do pěti pracovních dnů po zákonné lhůtě, finanční úřad sankci neuloží.
Další postih vám hrozí v případě, že sice přiznání podáte, ale uvedete v něm nižší daň, než jaká by vám měla být vyměřena. V případě, že toto finanční úřad zjistí, doměří vám rozdíl a zároveň uloží penále ve výši 20 % z doplatku.
Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává jen tehdy, pokud v předchozím roce došlo ke změně, která má vliv na vznik nebo výši daňové povinnosti. Typicky jde o nabytí nové nemovitosti, změnu u již vlastněné (např. přístavba, změna účelu stavby), vznik spoluvlastnictví nebo částečný převod.
Řádné přiznání se podává při vzniku nové daňové povinnosti – např. při koupi první nemovitosti nebo při pořízení nemovitosti v jiném kraji. Dílčí přiznání slouží pro změny týkající se části již přiznaného majetku ve stejném kraji.
Dodatečné přiznání se podává po lhůtě, pokud zpětně zjistíte chybu, která ovlivňuje výši daně. Opravné přiznání slouží pro opravy chyb zjištěných ještě před koncem lhůty (tj. před 31. lednem). Nahrazuje původní podání.
Přiznání je nutné podat do 31. ledna roku následujícího po změně. Lze ho podat elektronicky nebo papírově, výjimkou je dílčí přiznání, které je možné podat jen v listinné podobě. Přiznání se podává na finanční úřad dle kraje, kde se nemovitost nachází.
Pokud přiznání nepodáte včas a úřad na to přijde, hrozí pokuta až 5 % z daně (max. 300 000 Kč). Při pozdějším zjištění vyšší daňové povinnosti vám může být doměřen rozdíl a penále 20 %.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
