Důchodová reforma mění český důchodový systém postupně, nikoliv jednorázově. V roce 2026 platí vyšší minimální důchody, začíná se pomalu snižovat výhodnost výpočtu nových penzí a pokračuje sleva na pojistném pro pracující starobní důchodce. Podle aktuálně účinného zákona se důchodový věk u mladších ročníků postupně zvyšuje až na 67 let.
Rychlý přehled
- Lidé narození po roce 1965 mají důchodový věk postupně vyšší než 65 let.
- Pro osoby narozené po roce 1988 je podle aktuálně platného zákona důchodový věk 67 let.
- Od roku 2026 se pozvolna zpomaluje růst nově přiznávaných důchodů.
- Nejnižší starobní důchod činí v roce 2026 celkem 9 800 Kč měsíčně.
- Pracující starobní důchodci mohou využít slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 %.
- Výchovné u již přiznaných nároků nezaniká. Pro důchody přiznávané od roku 2027 se mění způsob zohlednění péče o děti.
- Manželé mohou za určitých podmínek sdílet své vyměřovací základy, změna se však týká až důchodů přiznávaných po roce 2026.
Přesný dopad reformy závisí na vašem roku narození, příjmech, dobách pojištění i péči o děti. Pokud vám Česká správa sociálního zabezpečení důchod nepřiznala nebo jej vypočítala jinak, než jste očekávali, můžeme prověřit rozhodnutí i podklady použité pro výpočet.
Související služba
Nebyl vám přiznán důchod, i když na něj máte nárok?
Chci prověřit důchod
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Český státní důchodový systém funguje převážně na průběžném principu. Odvody, které dnes platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, se používají na výplatu současných důchodů. Nejde tedy o individuální spoření, při kterém by si každý ukládal pojistné pouze na svůj osobní důchodový účet.
Reforma důchodového systému reaguje především na stárnutí populace. Počet lidí v důchodovém věku roste, zatímco poměr ekonomicky aktivních obyvatel, kteří systém financují, se postupně snižuje. Cílem přijatých opatření je proto dlouhodobá udržitelnost důchodového systému, ale také zachování přiměřené výše penzí.
Hlavním právním předpisem zůstává zákon o důchodovém pojištění. Rozsáhlé změny přinesla zejména jeho novela vyhlášená na konci roku 2024. Některá její pravidla začala platit v roce 2025, další se poprvé projeví právě v roce 2026 a některá až v následujících letech.
Důchodový věk se podle platného zákona postupně zvyšuje
Před reformou se počítalo s maximálním důchodovým věkem 65 let. Novela však stanovila jeho další postupný růst.
U lidí narozených po roce 1965 se důchodový věk zvyšuje vždy o jeden měsíc za každý další ročník narození. Člověk narozený v roce 1966 tak má podle aktuálního znění zákona důchodový věk 65 let a jeden měsíc. U ročníku 1970 jde o 65 let a pět měsíců.
Lidem narozeným v letech 1974 až 1988 se k věku 65 let a osmi měsíců přičítá počet měsíců odpovídající rozdílu mezi jejich rokem narození a rokem 1973. Pro osoby narozené po roce 1988 je důchodový věk stanoven na 67 let.
U starších ročníků může důchodový věk záviset také na pohlaví a u některých žen na počtu vychovaných dětí.
Pozor na připravované změny: V roce 2026 MPSV oznámilo záměr vrátit maximální důchodový věk zpět na 65 let. Jde však o připravovanou další novelu s předpokládanou účinností nejdříve v roce 2028. Dokud nebude schválena a vyhlášena, platí současná hranice až 67 let.
Přesné datum svého důchodového věku si můžete ověřit prostřednictvím Informativní důchodové aplikace České správy sociálního zabezpečení.
Tip na článek
Zajímá vás, jak podat žádost o starobní důchod a jaké dokumenty si připravit? Podrobný postup najdete v našem článku.
Od roku 2026 se mění výpočet nově přiznávaných důchodů
Jedním z hlavních cílů důchodové reformy je zpomalit růst nově přiznávaných penzí. Neznamená to, že by se již vyplácené důchody automaticky snižovaly. Změna se týká především lidí, kterým bude starobní důchod teprve přiznán.
Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná. Procentní výměra se odvíjí zejména od předchozích příjmů a délky důchodového pojištění.
Od roku 2026 se postupně:
- snižuje podíl příjmů započítávaných do první redukční hranice,
- snižuje procentní sazba získaná za každý rok důchodového pojištění.
Dosud se příjmy do první redukční hranice započítávaly ze 100 %. Do roku 2035 se má tento zápočet postupně snížit na 90 %. Současně se má sazba za jeden rok důchodového pojištění postupně snížit z 1,5 % výpočtového základu na 1,45 %.
Změny probíhají po malých krocích. Člověk, který odejde do důchodu v roce 2026, proto nepocítí celé konečné snížení, ale pouze první část postupné úpravy.
Příklad: Dva lidé se stejnými příjmy a stejnou dobou pojištění mohou dostat rozdílný nástupní důchod podle toho, zda jim byl přiznán v roce 2025, nebo až v roce 2026. Rozdíl bude zpočátku poměrně malý, v dalších letech se však bude zvětšovat.
Valorizace důchodů v roce 2026
Již vyplácené důchody se nadále pravidelně valorizují. Od ledna 2026 se základní výměra důchodu zvýšila o 240 Kč na 4 900 Kč. Procentní výměra vzrostla o 2,6 %.
Valorizace se vztahuje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké i sirotčí důchody přiznané před 1. lednem 2026.
Je proto nutné rozlišovat dvě věci:
- valorizace zvyšuje již přiznané důchody,
- změna výpočtu ovlivňuje především důchody přiznané nově.
Tvrzení, že důchodová reforma všechny důchody snižuje, je proto zavádějící. Již vyplácené penze se nadále valorizují, zatímco u nových důchodů se pouze postupně zpomaluje jejich počáteční výše ve srovnání s předchozími pravidly.
Minimální starobní důchod se v roce 2026 zvýšil
Výraznou změnou je zvýšení nejnižší procentní výměry důchodu. Od roku 2026 činí minimální procentní výměra starobního důchodu 10 % průměrné mzdy. Stejnou částku představuje také základní výměra.
V roce 2026 činí:
- základní výměra 4 900 Kč,
- nejnižší procentní výměra starobního důchodu 4 900 Kč,
- minimální starobní důchod tedy celkem 9 800 Kč měsíčně.
Stejná minimální procentní výměra 4 900 Kč platí také pro invalidní důchod třetího stupně. U ostatních druhů důchodů jsou minimální procentní výměry stanoveny nižším podílem.
Zvýšení se netýká pouze lidí, kteří o důchod požádají nově. ČSSZ upravuje také dříve přiznané důchody, pokud by jejich procentní výměra byla nižší než nové minimum.
Tip na článek
Důchodce OSVČ – kolik platíte a jak vysoký důchod dostanete? To se dozvíte v dalším článku.
Pracující důchodci mají slevu na sociálním pojištění
Do konce roku 2024 si pracující starobní důchodci mohli za každých 360 odpracovaných dnů požádat o zvýšení procentní výměry důchodu. Tento systém byl od ledna 2025 nahrazen okamžitou slevou na pojistném.
Zaměstnanec, který dosáhl důchodového věku a pobírá starobní důchod v plné výši, může uplatnit slevu ve výši 6,5 % svého vyměřovacího základu. Prakticky mu tak zpravidla zůstane vyšší čistá mzda.
Sleva se neuplatní automaticky bez součinnosti zaměstnance. Zaměstnanec musí zaměstnavateli doložit, že:
- dosáhl důchodového věku,
- pobírá starobní důchod v plné výši,
- má nárok na jeho výplatu.
OSVČ uplatňuje slevu prostřednictvím přehledu o příjmech a výdajích. Poprvé ji za rok 2025 uplatňuje v přehledu podávaném v roce 2026.
V praxi se setkáváme s tím, že zaměstnanec doklady zaměstnavateli nepředloží včas a slevu začne řešit až zpětně. Tím nárok automaticky nezaniká. O vrácení přeplatku lze za splnění zákonných podmínek požádat Českou správu sociálního zabezpečení.
Výchovné nekončí, ale pravidla se od roku 2027 změní
Výchovné představuje zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě. U důchodů přiznaných do konce roku 2026 zůstává zachován dosavadní princip výchovného.
Není tedy pravda, že by od roku 2027 měli mít na výchovné automaticky nárok pouze rodiče tří nebo více dětí a ostatním by již přiznaná částka zmizela.
U důchodů přiznávaných od roku 2027 se péče o děti začne zohledňovat dvěma způsoby:
- za třetí a každé další vychované dítě zůstane zachováno výchovné,
- za první dvě děti se má péče promítnout prostřednictvím fiktivního, takzvaného rodinného vyměřovacího základu.
Smyslem rodinného vyměřovacího základu je zohlednit, že rodič během péče o malé dítě často nemá žádný příjem nebo vydělává méně. Pro výpočet důchodu se mu proto za stanovenou dobu započítá zákonem určený příjem.
Dříve přiznané výchovné se tím neruší.
Manželé mohou sdílet vyměřovací základy
Reforma zavádí možnost dobrovolného sdílení vyměřovacích základů mezi manžely. Má pomoci především párům, u nichž jeden z manželů vydělával výrazně méně například kvůli dlouhodobé péči o rodinu.
Nejde ale o společné placení sociálního pojištění ani o jeden společný důchod. Každému z manželů bude i nadále přiznán jeho vlastní starobní důchod.
Při sdílení se příjmy, ze kterých manželé v daných letech odváděli pojistné, pro účely výpočtu rozdělí mezi oba. Výsledkem může být vyrovnanější výše jejich budoucích důchodů.
Společné prohlášení mohou učinit pouze manželé za trvání manželství, nejpozději v den, kdy jeden z nich jako první požádá o starobní důchod. Sdílení se použije pouze tehdy, jestliže budou oba důchody přiznány po roce 2026.
Rozhodnutí je vhodné předem propočítat. Vyrovnání důchodů může jednomu z manželů pomoci, druhému však jeho budoucí penzi sníží.
Doktorské studium se může započítat do důchodu
Studium na střední nebo vysoké škole po roce 2009 se standardně jako náhradní doba důchodového pojištění nezapočítává. Reforma však přinesla výjimku pro některé doktorandy.
Do důchodu se může započítat první úspěšně dokončené doktorské studium uskutečněné v prezenční formě na vysoké škole v České republice. Hodnotí se maximálně jeho standardní doba a pouze studium absolvované po roce 2009.
Doba se započítává z 80 %, podobně jako některé jiné náhradní doby pojištění. Podmínkou je úspěšné dokončení studia.
Náročné profese mohou odejít do důchodu dříve
Reforma umožnila dřívější odchod do starobního důchodu bez standardního krácení některým lidem vykonávajícím práce zařazené do čtvrté kategorie rizikovosti.
Nejde tedy o všechny fyzicky namáhavé profese. Rozhodující je oficiální kategorizace práce podle předpisů na ochranu veřejného zdraví, nikoliv pouze pracovní pozice uvedená v pracovní smlouvě.
Za zaměstnance vykonávající vybrané rizikové práce odvádí zaměstnavatel zvýšené pojistné. Sazba se zvyšuje postupně: v roce 2025 činilo navýšení dva procentní body a v dalších letech dále roste až k cílovým pěti procentním bodům.
Počet měsíců, o které lze odejít do důchodu dříve, závisí na počtu odpracovaných směn v rizikovém zaměstnání.
U části dalších náročných profesí se používá odlišné řešení prostřednictvím povinného příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Rozsah zvýhodněných profesí přitom patří k oblastem, jejichž další změnu vláda v roce 2026 připravuje.
Státní důchodový systém doplňují soukromé produkty, zejména doplňkové penzijní spoření, starší penzijní připojištění a dlouhodobý investiční produkt.
U doplňkového penzijního spoření již neplatí staré pravidlo, podle kterého účastník získal státní příspěvek při vlastním vkladu 300 Kč měsíčně.
Státní příspěvek vzniká při vlastním měsíčním příspěvku alespoň 500 Kč. Jeho výše odpovídá 20 % vložené částky. Maximální státní příspěvek činí 340 Kč měsíčně při úložce alespoň 1 700 Kč.
Příjemci starobního důchodu již státní příspěvek k penzijnímu spoření nedostávají. Při splnění podmínek však mohou nadále využívat daňové zvýhodnění vlastních příspěvků.
Co si v souvislosti s reformou zkontrolovat
Nečekejte až na okamžik, kdy o důchod požádáte. Některé chybějící doby pojištění nebo příjmy staré desítky let se zpětně prokazují obtížně.
Doporučujeme ověřit zejména:
- zda ČSSZ eviduje všechna zaměstnání a dobu podnikání,
- zda jsou správně uvedeny náhradní doby pojištění,
- zda máte doloženou péči o děti nebo blízkou osobu,
- zda se vám započítá doktorské studium,
- zda zaměstnavatel správně eviduje práci v rizikové kategorii,
- jaký je váš důchodový věk,
- zda se vám vyplatí sdílení vyměřovacích základů s manželem či manželkou.
Údaje můžete zkontrolovat v Přehledu dob důchodového pojištění a v Informativní důchodové aplikaci na ePortálu ČSSZ.
Pokud v evidenci něco chybí, je vhodné to řešit co nejdříve. Pomoci mohou pracovní smlouvy, evidenční listy důchodového pojištění, výplatní pásky, potvrzení zaměstnavatele, archivní dokumenty nebo svědecké výpovědi.
Shrnutí
Důchodová reforma v roce 2026 postupně mění několik základních parametrů českých penzí. Podle platného zákona se důchodový věk mladších ročníků zvyšuje až na 67 let, ačkoliv vláda připravuje jeho možné opětovné zastropování na 65 letech. U důchodů přiznávaných od roku 2026 se pozvolna zpomaluje růst jejich počáteční výše, zatímco již vyplácené důchody se nadále valorizují. Minimální starobní důchod v roce 2026 činí 9 800 Kč. Pracující senioři mohou využít slevu 6,5 % na sociálním pojištění. Reforma dále upravuje výchovné, zavádí rodinný a sdílený vyměřovací základ, zohledňuje některé doktorské studium a umožňuje dřívější důchod vybraným pracovníkům v rizikových profesích. Dlouhodobá udržitelnost důchodového systému však zůstává předmětem dalších legislativních změn.
Časté otázky
Je důchodová reforma v roce 2026 už schválená?
Ano. Hlavní část reformy byla schválena v roce 2024 a jednotlivá opatření nabývají účinnosti postupně. V roce 2026 se poprvé mění výpočet nově přiznávaných důchodů a platí nová minima procentních výměr.
Půjdu podle reformy do důchodu až v 67 letech?
Záleží na vašem roce narození. Podle pravidel platných v roce 2026 se hranice 67 let týká lidí narozených po roce 1988. U předchozích ročníků se důchodový věk zvyšuje postupně.
Sníží důchodová reforma již přiznaný důchod?
Ne. Již přiznané důchody se reformou plošně nesnižují a nadále se valorizují. Pomalejší růst se týká především výpočtu nově přiznávaných důchodů.
Kolik činí minimální důchod v roce 2026?
Minimální starobní důchod činí v roce 2026 celkem 9 800 Kč. Skládá se ze základní výměry 4 900 Kč a minimální procentní výměry 4 900 Kč.
Zanikne rodičům výchovné?
Již přiznané výchovné nezaniká. U důchodů přiznávaných od roku 2027 se za první dvě děti začne péče zohledňovat prostřednictvím rodinného vyměřovacího základu. Výchovné má zůstat zachováno zejména za třetí a další dítě.