Důchodový systém u nás funguje na principu průběžného financování. To funguje tak, že současní pracující jedinci (plátci odvodů) přispívají peníze do společného fondu, ze kterého jsou vypláceny důchody současným důchodcům. To znamená, že jsou aktuální příjmy od plátců odvodů okamžitě používány na vyplácení důchodů, aniž by se ukládaly na individuální účty nebo státní fondy pro pozdější využití.
Důchodový systém je pak doplněn ještě o dobrovolné spoření na důchod, a to buď na základě doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění. Toto spoření funguje tak, že si sami posíláte na spoření peníze a stát vám posílá měsíční příspěvky. Výše příspěvků se přitom liší na základě toho, kolik si na spoření posíláte. Pokud si například měsíčně spoříte 300 korun, státní příspěvek bude činit 90 korun. Maximálně pak od státu dostanete 340 korun v případě, že si spoříte alespoň 1 700 korun měsíčně. Dalším bonusem je pak možnost odečíst si příspěvky z daní.
Související služba
Nebyl vám přiznán důchod, i když na něj máte nárok?
Braňte se. Popište svůj problém a pošlete nám podklady. Advokát, který je odborník na danou právní oblast, si problém nastuduje a do 24 hodin vám zavolá s návrhem postupu.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Začátkem měsíce došlo po dlouhém jednání ke schválení důchodové reformy v Poslanecké sněmovně. Tu musí dále odsouhlasit Senát a podepsat prezident. V platnost by měla vejít příští rok a stejně tak by mělo dojít k praktické aplikaci některých změn. My se nyní pojďme podívat na ty nejvýznamnější z nich:
Růst důchodového věku
V současnosti je nejvyšší důchodový věk stanoven na 65 let. Tento věk se týká všech lidí narozených po roce 1971, u kterých je stanoven jednotně. U osob narozených před rokem 1971 se důchodový věk určuje také na základě jejich přesného roku narození, pohlaví, a u žen také na počtu vychovaných dětí. Zde se tedy odchod do důchodu pohybuje na škále od 53 do 65 let.
Tedy například žena narozená v roce 1942, která vychovala 5 dětí, má důchodový věk stanovený na 53 let. Bezdětná žena narozená ve stejném roce má pak důchodový věk stanoven na 61 let a 2 měsíce.
Podle důchodové reformy by se měl důchodový věk zvýšit až na 67 let. Konkrétně by se měl zvyšovat pro osoby narozené po roce 1965, a to vždy o jeden měsíc za každý další ročník. Zastavit by se pak měl právě na hranici 67 let a už nadále nezvyšovat.
V praxi to tedy znamená, že osoba narozená v roce 1966 půjde do důchodu v 65 letech a jednom měsíci, ročník 1967 v 65 letech a dvou měsících a tak dál až do ročníku 1989, který je zastropován na 67 letech.
Pomalejší růst důchodů
Důchody se každoročně zvyšují na základě valorizace. Valorizace je proces, při kterém se upravuje výše důchodů na základě inflace a růstu průměrné mzdy. K valorizaci přitom dochází každoročně a vyšší důchod je možné očekávat vždy v lednu.
Podle důchodové reformy se má růst důchodů zpomalit tak, aby nerostly rychleji než průměrná mzda pracujícího člověka. Důchody jako takové tedy díky valorizaci nadále porostou, tempo růstu by se však mělo zpomalit. Odhadem by se mělo jednat o zpomalení až o 200 korun ročně mezi lety 2026 až 2035.
Výhody pro pracující seniory
V současnosti platí, že se pracujícím důchodcům zvyšuje důchod na základě odpracovaných dnů. Toto má důchodová reforma zrušit. Pro pracující důchodce má však připravenou jinou výhodu – má jim být zrušena povinnost odvádět z výdělků důchodové pojištění. To znamená, že se jejich čistý příjem navýší o 6,5 %.
Růst minimálního důchodu
Minimální důchod se určuje jako součet minimální výše procentní výměry důchody a základní výměry. Letos tak činí 5 170 korun.
Důchodová reforma by měla minimální důchody navýšit. Minimální výše procentní výměry by měla odpovídat 10 % aktuální průměrné mzdy.
Tip na článek
Důchodce OSVČ – kolik platíte a jak vysoký důchod dostanete? To se dozvíte v dalším článku.
Výchovné jen pro někoho
Výchovné dostávají k důchodu osoby, které strávily část svých produktivních let výchovou dětí. Jedná se tedy o jakousi kompenzaci za snížený důchod. Aktuálně je výchovné stanoveno na 500 korun za každé vychované dítě. Tato částka je přitom součástí procentní výměry starobního důchodu, což znamená, že s valorizací důchodů má docházet k jejímu zvyšování.
S důchodovou reformou se má výchovné přestat valorizovat a má na něj dosáhnout méně lidí. Konkrétně se má od roku 2027 týkat pouze žen s minimálně třemi dětmi. U ostatních by pak měl být vyplácen rodinný vyměřovací základ za péči o blízké. Ten se bude stanovovat tak, jako by žena v době výchovy dítěte do jeho tří let pobírala průměrnou mzdu.
Výhody pro náročné profese
S důchodovou reformou by si měli polepšit lidé vykonávající tzv. náročné profese. Za ty by měli zaměstnavatelé odvádět o 5 % vyšší pojistné, takže pro ně bude dostupný předčasný důchod bez krácení. Konkrétně by se tato změna měla týkat osob vykonávají práce spadající do čtvrté kategorie rizik.
Sdílení odvodů manželů
V současnosti platí, že si manželé odvádí pojištění zvlášť a rovněž se jim pak stanovuje zvlášť i výše důchodu. To může v mnoha případech dopadnout špatně. Například žena, která strávila převážnou část produktivních let výchovou dětí, dostane velmi nízký důchod. To by nemusel být problém, pokud by ji v důchodu zabezpečil manžel ze svého důchodu. Pokud ale manžel není (například je po smrti nebo došlo k rozvodu), zůstane tato žena téměř bez peněz.
Důchodová reforma by měla zavést pro manžele možnost odvádět pojištění společně. To znamená, že by se pak i výše jejich důchodu určovala společně. O tuto úpravu by přitom mělo být možné požádat i zpětně.
Studium jako náhradní doba
Podmínky pro to, zda se studium bere jako náhradní doba závisí v současnosti na období, kdy jste studovali a vašem věku v té době. Studium před rokem 1995 je započítáno plně, pokud vám bylo méně než 18 let. Pokud vám bylo více než 18 let, pak se počítá pouze prvních 6 let a z 80 %. Pro studium od roku 1996 do 2009 platí, že pokud vám bylo méně než 18 let, nezapočítává se vůbec. Pokud vám bylo více než 18 let, pak se počítá pouze prvních 6 let z 80 %. Od roku 2010 se studium do důchodu vůbec nepočítá.
Nově by se jako náhradní doba mělo počítat také úspěšně absolvovaný doktorát. Mělo by se ale jednat pouze o první a prezenčně absolvované doktorské studium a pouze v rozsahu odpovídajícím standardní délce tohoto studia.
Shrnutí
Důchodová reforma přináší zásadní změny našeho důchodového systému. Nejvýraznější z nich zahrnují postupné zvyšování důchodového věku a zpomalení růstu důchodů, aby nebyly vyšší než průměrné mzdy. Reforma také přináší výhody pro pracující seniory a náročné profese, ale zároveň omezuje výplatu výchovného a mění pravidla pro sdílení odvodů mezi manželi. Je otázkou, zda budu navrhované změny stačit a zda lze vlastně hovořit o reformě. Lze také očekávat přitahující sváry, až budou do důchodového věku přicházet živnostníci a podnikatelé, kteří nebyli nikdy zaměstnáni a nehradili si zvláštní odvody.