Důchodce OSVČ: kolik platíte a jak vysoký důchod dostanete?

Rychlý přehled

OSVČ mají často nižší důchod než zaměstnanci, protože většina živnostníků odvádí sociální pojištění pouze z minimálního vyměřovacího základu. Mnoho podnikatelů dosáhne pouze na důchod okolo minimální hranice nebo výrazně pod průměrem zaměstnanců.

Výši důchodu ovlivňuje hlavně:

• jak dlouho platíte sociální pojištění,
• z jak vysokého základu odvody platíte,
• zda podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost,
• jestli si zároveň spoříte nebo investujete na stáří.

Pokud chcete zjistit, zda vám ČSSZ důchod vypočítala správně nebo jak si budoucí penzi zvýšit, stačí nás kontaktovat.

OSVČ a odvody na důchodové pojištění

Pokud jste osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) pak musíte ze svých příjmů odvádět alespoň minimální zálohy na sociální pojištění. V současnosti tyto minimální zálohy představují 5 720 korun měsíčně v případě hlavní činnosti a 1 574 korun v případě vedlejší činnosti.

Mnoho živnostníků přitom zjistí skutečný dopad nízkých odvodů až několik let před důchodem. V takové chvíli už bývá prostor pro zvýšení penze omezený. Pokud si chcete ověřit, jak vysoký důchod můžete očekávat nebo zda se vám vyplatí změnit výši odvodů, naši advokáti vám poradí.

Sociální pojištění, neboli pojistné na sociální zabezpečení, slouží k zajištění důstojných podmínek pro vás a vaše spoluobčany. V praxi jde největší část sociálního pojištění na starobní důchody a zdravotní péči, které dokupy tvoří zhruba ¾ veškerých výdajů. Dále je pak ze sociálního pojištění financována také např. podpora v nezaměstnanosti, příspěvky na bydlení čí invalidní důchody.

Důchodový systém je přitom založen na tzv. průběžném financování, kdy vy jakožto současní pracovníci odvádíte část svých příjmů na financování důchodů současných důchodců. Nefunguje to tedy tak, že si prostřednictvím sociálního pojištění spoříte na vlastní důchod.

Kdy do důchodu důchodu jako OSVČ

Podmínky vzniku nároku na starobní důchod upravuje zejména zákon o důchodovém pojištění.

Pro vznik nároku na starobní důchod musíte jako OSVČ splnit dvě základní podmínky: musíte dosáhnout důchodového věku a musíte splnit minimální dobu důchodového pojištění.

Důchodový věk se v Česku postupně zvyšuje. U lidí narozených v roce 1965 činí 65 let, u mladších ročníků se následně navyšuje až na maximálních 67 let. U starších ročníků se důchodový věk určuje podle roku narození, pohlaví a u některých žen také podle počtu vychovaných dětí.

Pro nárok na starobní důchod je zpravidla potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění, případně minimálně 30 let čistě příspěvkových dob. Do potřebné doby se vedle zaměstnání nebo podnikání mohou započítat i některé náhradní doby pojištění, například péče o dítě.

Výše důchodu u OSVČ

Specifickou částku, která vám bude v důchodu vyplácena pak určují příjmy, ze kterých jste odváděli sociální pojištění. Spousta OSVČ přitom platí pouze minimální sociální pojištění, což se promítne i do penze, na kterou dosáhnete.

Příklad: Řekněme, že využíváte paušální daň a váš výdajový paušál činí 40 %. Reálně máte na konci měsíce v kapse 50 000 korun, sociální pojištění však platíte z podstatně nižší částky. Hledí se na vás tedy, jako byste za daný měsíc vydělali pouze něco přes dvacet tisíc. Od vašeho reálného výdělku 50 000 korun se totiž odečte 40 %, které představují vaše náklady a dále také zálohy na daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, které činí minimálně 7 498 korun. Oproti zaměstnanci s hrubou mzdou ve výši 50 000 korun tak bude váš důchod podstatně nižší.

V praxi se často setkáváme s podnikateli, kteří mají vysoké reálné příjmy, ale kvůli minimálním odvodům je čeká důchod jen lehce nad minimální hranicí. Řada klientů přitom mylně předpokládá, že rozhoduje skutečný příjem, nikoli vyměřovací základ pro sociální pojištění.

Minimální důchod pro OSVČ

I pro OSVČ platí pravidlo základní výměry důchodu, které je pro všechny důchodce stejná. Pokud tedy splníte podmínky pro zisk důchodů, bude vám vyplácena minimálně tato základní část. Ta se stanovuje na každý rok zvlášť a v letošním roce činí 4 400 korun.

OSVČ a předčasný důchod

I jako OSVČ máte možnost odejít do předčasného důchodu. Je ale potřeba splnit dvě podmínky – musí vám být více než 62 let a musíte mít splněnou minimální dobu platby sociálního pojištění, která v tomto případě činí 40 let. Také je třeba počítat s tím, že penze, která vám bude v důchodu vyplácena, bude nižší.

Předčasný důchod může být výhodným řešením například při zdravotních problémech nebo poklesu příjmů. Každý případ je ale potřeba posoudit individuálně, protože nesprávné načasování může znamenat trvale nižší důchod o tisíce korun měsíčně.

Omezení také platí v případě, že byste chtěli i v rámci předčasného důchodu pokračovat v podnikatelské činnosti. Platí totiž, že až do doby dosažení důchodového věku (tedy např. do dosažení 65 let) nesmíte vykonávat takovou činnost, která by zakládala povinnou účast na platbě pojištění. Konkrétní částka, kterou nesmíte překročit je v letošním roce stanovena na 105 520 korun za rok. Jakmile však dosáhnete důchodového věku, můžete opět podnikat bez omezení.

Jak si zvýšit důchod?

Jak už jsme zmínili, OSVČ mívají podstatně nižší důchody než zaměstnanci. Jak tedy tuto situaci řešit? Možností je několik. V první řadě si můžete dobrovolně zvýšit vyměřovací základ a začít tak platit vyšší částku na sociální pojištění. Rozumnějším krokem však pravděpodobně bude vlastní spoření a investice.

Zvolit můžete například doplňkové penzijní spoření. Jedná se o spoření na důchod, které podporuje stát pomocí pravidelných příspěvků a daňových úlev. Výše měsíčního příspěvku od státu se liší podle částky, kterou každý měsíc na spoření posíláte. Nejnižší částka je stanovena na 300 korun se státním příspěvkem 90 korun. Maximálně pak můžete od státu dostat 340 korun v případě, že spoříte alespoň 1700 korun měsíčně. Kromě toho si můžete výdaje na spoření také odepsat z daní.

Další možností, jak si zajistit vyšší důchod je začít investovat. Možností existuje celá řada. Tradičně se investuje do zlata či nemovitostí. Investovat však můžete také do akcií různých společností či dluhopisů. Typické jsou také podílové fondy, které spravují profesionálové a kombinují různé druhy cenných papírů (akcie, dluhopisy apod.). Současným trendem jsou pak investice do kryptoměn.

V praxi často vidíme situace lidí, kteří začnou otázku důchodu řešit až kolem šedesátého roku věku. V této fázi už bývá možnost výraznějšího navýšení penze omezená, proto se vyplatí plánovat důchodové zabezpečení s větším předstihem.

Před samotným investováním je však třeba vyjasnit si několik věcí. Klíčovým faktorem je časový horizont. Čím dříve začnete investovat, tím více můžete využít výhod složeného úročení a investovat do rizikovějších, ale výnosnějších aktiv, jako jsou akcie. S blížícím se důchodem je pak vhodné portfolio přesouvat do stabilnějších aktiv, abyste snížili riziko ztráty.

Důležitá je také diverzifikace, tedy kombinace různých typů investic (např. akcií, dluhopisů a nemovitostí), která vám zajistí stabilitu portfolia. Pokud totiž jeden typ investice začne mít problémy, nepřijdete o veškeré investice, ale pouze o jeden daný typ.

Shrnutí

OSVČ mají povinnost odvádět minimální zálohy na sociální pojištění, což ovlivňuje výši budoucího důchodu. Pro vznik nároku na důchod musí OSVČ dosáhnout důchodového věku a splnit minimální dobu pojištění. Výše důchodu přitom závisí na příjmech, z nichž bylo odváděno pojištění.

Pro zvýšení důchodu se doporučuje zvýšit vyměřovací základ, spořit nebo začít peníze investovat například do nemovitostí, akcií, nebo kryptoměn. Důležitá je také diverzifikace investic a časový horizont.