Průměrná mzda v globální ekonomice
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, z nichž jsou pak ještě zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu.
Pokud hovoří statistiky o úrovni či vývoji mezd pro určité období, často operují i s výrazy “průměrná mzda” a “medián”. Někdy se oba pojmy zaměňují, ale nejde o totéž.
K průměrné hrubé měsíční mzdě se dobereme, pokud spočítáme v určitém období veškeré (hrubé) mzdy zaměstnanců, včetně příplatků, odměn za přesčasy, práce ve svátek apod. Nepočítají se sem ovšem náhrady mzdy či platu například při pracovní neschopnosti.
Pro znalost průměrné mzdy v určité oblasti ekonomiky či regionální oblasti (podniku, regionu) stačí znát pouze mzdové náklady za dané období a počet zaměstnanců.
Od pojmu průměrná mzda je třeba odlišit pojem medián. V tomto případě nejde o aritmetický průměr, ale o střední hodnotu, pro jejíž výpočet potřebujeme více údajů.
Můžeme si představit konkrétní malou firmu o sedmi zaměstnancích, v níž jsou měsíční mzdové náklady 350 000 Kč. Konkrétní mzdy se ale velmi liší od pozice ředitele až po pozici recepční a najdeme zde měsíční mzdy ve výši: 100 000 Kč, 80 000 Kč, 60 000 Kč, 35 000 Kč, 30 000 Kč, 25 000 Kč a 20 000 Kč. Mediánem, tedy střední hodnotou, bude mzda ve výši 35 000 Kč, zatímco průměrná mzda by zde vycházela na 50 000 Kč.
Pokud tento jednoduchý příklad vztáhneme na celou ekonomiku a výpočet průměrných mezd či mediánů v určitém regionu či pro celý stát, je zřejmé, že právě medián je více vypovídající. Výši průměrné mzdy totiž často zkreslují extrémně vysoké platy několika málo (set či tisíc) jedinců, zatímco statisíce či miliony ostatních zaměstnanců se pohybují ve zcela jiných částkách.
Tip na článek
Tip: Minimální mzda je zjednodušeně řečeno určitá základní částka, na níž by měl dosáhnout každý pracující. Její význam je ale mnohem širší. Tento pojem se prolíná různými oblastmi práva a může dopadat takřka na kohokoliv. Jak se stanovuje a jaký je rozdíl mezi minimální a zaručenou mzdou? Na to jsme se zaměřili v samostatném článku na našem blogu.
Konkrétně ve 4. čtvrtletí roku 2022 činila v České republice průměrná mzda na přepočtené počty zaměstnanců 43 412 Kč. Medián mezd v ČR činil 37 463 Kč (v Praze byly obě hodnoty vyšší). Jistým paradoxem je, že byť nominálně narostla mzda oproti stejnému období předchozího roku o 7,9 %, vzhledem k vysoké inflaci klesla reálně o 6,7 %. Spotřebitelské ceny se totiž zvýšily za uvedené období o 15,7 %.
Výše průměrné mzdy se jednak sleduje v rámci jednoho kalendářního roku, současně má také význam sledovat nárůst (či pokles) oproti stejnému období předchozího roku. Určité segmenty ekonomiky se totiž chovají stejně, typicky dochází k vyplácení odměn zaměstnancům v jisté míře v pololetí a zejména pak na konci kalendářního roku. Tím se zpravidla vysvětluje častý pokles průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí kalendářního roku oproti čtvrtletí druhému.
Chceme-li průměrnou mzdu využít pro porovnání našeho příjmu s určitou obecnou normou, je lépe zapátrat po číslech vztažených na menší celek. Liší se totiž například průměrná mzda v Praze oproti severním Čechám a odlišnosti najdeme také v jednotlivých odvětvích ekonomiky či oborech. Naopak získávat údaje o průměrné mzdě přímo ve vašem podniku může být opět spíše zavádějící. Jak jsme uvedli na příkladu výše, budou zde zahrnuty mzdy nejvyššího managementu až po například uklízečku, a pokud je vaše pozice unikátní (například jediná mzdová účetní ve firmě), budete srovnávat nesrovnatelné. Obecně ale platí, že podprůměrně placených zaměstnanců je vždy více než těch nadprůměrných. Tato disproporce se navíc stále zvyšuje a podle odhadů nyní činí cca dvě třetiny zaměstnanců.
Související služba
Máte problém týkající se vaší mzdy?
Popište nám svůj případ a my do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování tohoto návrhu zdarma.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Proč se průměrná mzda sleduje?
Ačkoliv jsme si vysvětlili, že toho průměrná mzda nemusí příliš vypovídat o příjmech velké části populace, obecnou vypovídací hodnotu při sledování jejího vzestupu či poklesu ji jistě nejde upřít. Má totiž vypovídat o celkové mzdové úrovni, nikoliv hovořit o tom, kolik občané státu reálně pobírají. Navíc získání a zpracování tohoto údaje je výrazně jednodušší oproti získávání mediánu. Ve věku informačních technologií už se ale i tento rozdíl stírá.
Především je ale průměrná mzda důležitým faktorem, který se prolíná skrz naskrz českým právním systémem různé oblasti českého práva.
Je důležitým ukazatelem, jehož změna implikuje posléze změnu různých dávek, odvodů a sazeb.
Jedná se například o minimální zálohy na pojistné pro OSVČ, při jehož stanovení se na navýšení průměrné mzdy nahlíží. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ činí 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a minimální záloha na sociální pojištění potom 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy.
Další důležitou oblastí je daň z příjmů, která nyní existuje ve dvou sazbách. Pro přehoupnutí se do vyšší sazby je rozhodující právě příjem ve výši 48násobku průměrné mzdy.
Při růstu průměrné mzdy ve státě narůstá také výše vyplácených důchodů.
Význam průměrné mzdy jednotlivce
Pojem “průměrná mzda” může nabývat zcela jiného významu v kontextu příjmů jednoho zaměstnance. Sledování jeho konkrétní průměrné mzdy za konkrétní období, například posledního čtvrt roku, může ovlivnit výši a výplatu některých dalších dávek, náhrad mzdy apod.
Průměrný výdělek tak má přímý vliv například na výši odstupného, příplatek za práci přesčas, noční práci či za práci ve svátek, náhradu mzdy například během dovolené, při čerpání náhradního volna, při dočasné pracovní neschopnosti či při čerpání ošetřovného na člena rodiny. Výše průměrné mzdy se u novopečených matek přímo promítne do výše mateřské a nepřímo i do rodičovského příspěvku. Ten sice všem náleží ve stejném objemu, dosavadní výše příjmů ale může ovlivnit způsob jeho čerpání.
Nezpochybnitelný význam výpočtu průměrného výdělku je i na individuální úrovni pro výpočet výše důchodu. Výše důchodu je vypočítávána na základě systému, který zahrnuje mnoho faktorů, především ale délku pojistné doby a právě výši průměrné mzdy daného jedince.