Věk pro odchod do důchodu stále zvyšuje. Zároveň se však nejedná o jediný faktor, který by měl hrál roli. Kdy můžete jít do důchodu totiž záleží také na době platby důchodového pojištění. V každém případě však platí, že čím mladší jste, tím méně byste měli na důchod spoléhat. V tomto článku se podíváme na to, jak se určuje doba odchodu do důchodu a poradíme vám, jak se vyrovnat s pravděpodobnou změnou důchodového systému.
Český důchodový systém je založen na průběžném financování, kdy aktuálně pracující odvádějí část svých příjmů na financování důchodů současných důchodců.
Důchodové pojištění je součástí plateb sociálního pojištění neboli pojistného na sociální zabezpečení. To má celkem tři části – důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Největší částka z tohoto pojištění odchází právě na starobní důchody a dále na zdravotní péči, které dokupy tvoří ¾ celkových výdajů.
Kromě toho jdou ale tyto peníze také na další druhy důchodů (jako jsou např. invalidní nebo sirotčí důchody) a na další pomoc potřebným, jako jsou třeba příspěvky na bydlení.
Více o sociálním pojištění, jeho výši a účelech si můžete přečíst v našem dalším článku.
Věk odchodu do důchodu záleží na 2 faktorech – na vašem datu narození a době platby důchodového pojištění. Kalkulačka odchodu do důchodu je dostupná přímo na stránkách České správy sociálního zabezpečení, kde najdete důchodovou aplikaci. Ta zahrnuje nejen výpočet odchodu do důchodu, ale také odhadovanou výši penze.
My se teď pojďme podívat na to, dle čeho se doba odchodu do důchodu přesně určuje:
Chcete vědět, jaké řešení pro vás bude nejvhodnější a na co dát pozor? Problém nám popište a do 24 hodin budete mít jasno.
Pokud jste se narodili po roce 1971, platí pro vás jednotná doba odchodu do důchodu v 65 letech. V případě, že jste se narodili mezi lety 1936 až 1971, vypočítává se věk pro odchod do důchodu dle přesného roku narození. Roli hraje také pohlaví a u žen také počet vychovaných dětí.
U mužů se tak věk odchodu do důchodu v této věkové kategorii pohybuje mezi 60 lety a 2 měsíci (u muže narozeného v roce 1936) až po 65 let (pro muže narozeného v roce 1971). Ženy dosahují důchodového věku dříve a dále se jim snižuje s počtem vychovaných dětí. V případě, že se žena narodila v roce 1936 a vychovala 5 a více dětí, dosáhne důchodového věku už v 53 letech. Na druhou stranu žena, která se narodila v roce 1971 a vychovala méně než 5 dětí, půjde do důchodu až v 65 letech.
Přehlednou tabulku odchodu do důchodu naleznete na stránkách ČSSZ.
Druhou podmínkou pro nárok na odchod do důchodu je splnění minimální délky platby důchodového pojištění. Ta musí činit minimálně 35 let v případě zahrnutí příspěvkových i náhradních dob nebo minimálně 30 let v případě zahrnutí pouze příspěvkových dob.
Příspěvková doba je období, kdy člověk aktivně přispívá na důchodové pojištění. Jinými slovy, jde o dobu, kdy osoba platí sociální pojištění prostřednictvím své pracovní činnosti. Může se tak jednat o výkon zaměstnání, o podnikatelskou činnost, služební poměr, ale i různé brigády na základě dohody o provedené práce nebo dohody o pracovní činnosti. Kromě toho sem patří ale také výkon práce ve vězení nebo pěstounská péče.
Obecně platí, že se započítává výkon práce s měsíčním ziskem vyšším než 4 000 korun u pracovní smlouvy, DPČ a dalších zaměstnání a 10 500 korun u DPP.
Náhradní doba je období, kdy osoba není ekonomicky aktivní a neplatí důchodové pojištění, ale přesto se jí tato doba započítává do důchodového pojištění. Jedná se například o období studia, období nezaměstnanosti při evidenci na úřadu práce, období péče o dítě do čtyř let či pro případy, kdy osoba trpí invaliditou třetího stupně.
Přečtěte si, kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Důchodový systém a nutnost jeho reformy je u nás poměrně ožehavým tématem. Systém průběžného financování totiž není udržitelný. Důvodem jsou zejména demografické změny ve společnosti a stárnoucí populace.
Kvůli prodlužující se délce života roste počet důchodců, kteří pobírají důchody po delší dobu. Zároveň se ale také rodí menší počet dětí, což znamená, že do systému bude přispívat stále méně pracujících lidí. To v konečném důsledku způsobuje nepoměr mezi počtem přispěvatelů a příjemců a zvyšuje tlak na současnou generaci pracujících, kteří musí financovat stále větší počet důchodců. I z tohoto důvodu je ožehavým tématem posledních dnů důchodová reforma, která má na tuto změnu ve společnosti reagovat.
Podle nejnovějších průzkumů dokonce existuje mezi mladými lidmi smíření s tím, že důchod mít nebudou a ve stáří buď budou nuceni dále pracovat nebo si budou na důchod muset sami našetřit. Tomuto šetření se snaží pomoci i některé státní politiky. Jednou z těch nejtypičtějších je tzv. doplňkové penzijní spoření:
Doplňkové penzijní spoření je dobrovolná forma spoření na důchod, která slouží k zajištění dodatečného finančního zabezpečení ve stáří nad rámec důchodového pojištění. Funguje to tak, že si sjednáte smlouvu s penzijní společností a pravidelně na účet posíláte stanovenou částku.
Stát pak podporuje doplňkové penzijní spoření tím, že poskytuje státní příspěvky. Výše státní podpory závisí na částce, kterou měsíčně vkládáte. Pokud člověk spoří například 300 korun měsíčně, dostane od státu 90 korun, pokud 1 700 korun, dostane maximální státní příspěvek 340 korun. Toto spoření je navíc daňově zvýhodněné, a proto se jedná o oblíbený pracovní benefit pro zaměstnance.
Jaké další pracovní benefity můžete od zaměstnavatele dostat? To se dozvíte v našem článku.
Otázkou však zůstává, kolik si naspořit na důchod? A odpověď rozhodně není jednoznačná. Každý je totiž zvyklý na jiný životní standard. Někdo například utratí měsíčně 20 000 jen za potraviny, zatímco někdo jiný je zvyklý žít skromně a stačí mu 10 000 pro pětičlennou rodinu.
Obecné přesvědčení se v současné době ustálilo na částce 2 miliony korun pro jednoho důchodce. Jedná se však o částku, která platí nyní. S rostoucí inflací a celkovými změnami ve společnosti je do budoucna počítat s vyšší částkou. Pro alespoň přibližné určení můžete použít tento výpočet, který ale nebere v potaz inflaci:
Příklad výpočtu:
Výpočet: 10 000 Kč × 12 měsíců × 20 let = 2 400 000 Kč
V tomto případě byste měli mít naspořeno přibližně 2,4 milionu korun.
Věk odchodu do důchodu se určuje podle roku narození, pohlaví a pro ženy i počtu vychovaných dětí. K dosažení nároku na starobní důchod je zároveň nutné splnit minimální dobu platby důchodového pojištění.
Kromě spoléhání se na důchod doporučujeme také individuální spoření na důchod, například formou doplňkového penzijního spoření. Výše potřebných úspor se odvíjí od životního stylu každého jedince a očekávaných měsíčních výdajů. Kalkulace důchodových potřeb je proto individuální, ale pohybuje se v nižších jednotkách milionů korun.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
