Více než 26 000 dětí v České republice jsou v situaci, kdy je jejich biologičtí rodiče nemohou, nebo z nějakých důvodů nechtějí vychovávat. Podle odborníků je nejlepším řešením takové situace hledat takovým dětem prostředí, které co nejlépe rodinný model nahradí, tedy prostředí náhradní rodiny. Díky ní mohou zažít běžné rodinné situace, získají obvyklé životní návyky a připraví se lépe na reálný život.
Toto vše nemůže nabídnout (nebo jen velmi nedokonale) jakkoliv kvalitní ústavní výchova, a proto je na místě právě náhradní rodinná péče. Z hlediska zákona rozlišujeme:
V souvislosti s právy dítěte a péčí o něj můžeme zmínit také pojmy poručenství a opatrovnictví. To má spíše než samotnou běžnou péči o dítě význam především v právním slova smyslu, například při zastupování dítěte. Záleží ovšem zejména na tom, kdo je jako poručník či opatrovník ustanoven.
Tip na článek
Tip: Právy a povinnostmi opatrovníka jsme se zabývali v samostatném článku.
Krokem směrem k podpoře náhradní rodinné péče je i nedávno schválená novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ta stanoví (s určitými výjimkami) věkovou hranici pro umisťování dětí do ústavní péče od tří let. Do té doby je pro budoucí rozvoj dítěte nejvhodnější, aby si vytvářelo citovou vazbu s konkrétní osobou. To je podle dětských psychologů nejlepší varianta dokonce i v případě, že v budoucnu tato osoba již pečovat o dítě nebude.
Související služba
Řešíte problém v souvislosti s náhradní rodinnou péčí?
Nechte si poradit od právníků online. Váš případ posoudíme a navrhneme jeho řešení. Vše zpracujeme do druhého dne.
Chci řešení na míru
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jednotlivé typy náhradní rodinné výchovy
Při pohledu na jeden konkrétní den dítěte u opatrovníků, pěstounů či dočasných pěstounů bychom patrně nepoznali žádný rozdíl. V čem se tedy jednotlivé typy péče liší?
Záměr pečujících osob
Důvody a motivy, pro které jednotlivé osoby o děti pečují, se může velmi lišit. Opatrovníci jsou často rodiče, kteří sami nemohou mít děti, případně chtějí přibrat do rodiny dítě, které svou vlastní rodinu nemá. Pěstouni jsou zpravidla osoby, kteří chtějí pomoci takzvaným “neosvojitelným” dětem. Může jít přitom o situaci, kdy není dítě právně volné, případně se dlouho nedaří osvojitele nalézt. Přechodná pěstounská péče pak často řeší situaci, kdy je zřejmé, že dítě brzy právně volné bude a je pro něj vhodnější, aby tuto dobu strávilo mimo ústav, případně se jedná o akutní stavy, kdy je právní situace nejasná a do doby, než bude vyřešena, jsou tu dočasní pěstouni.
Věk, pohlaví, rodinný stav pečujících osob
U opatrovnictví je snaha dosáhnout stavu, který se skutečně co nejblíže podobá původní rodině. Typicky jsou tedy děti umisťovány k párům, které mají od dítěte přiměřený věkový odstup, který odpovídá věkovému rozdílu biologických rodičů a dětí. Menší šanci na osvojení dítěte tedy mají rodiče samoživitelé a tato možnost je u nás právně zatím zapovězena stejnopohlavním párům, ačkoliv s oběma variantami rodinného modelu se v praxi setkáváme. Na pěstouny již takto striktní nároky nejsou. Ačkoliv se vždy doporučuje umisťovat dítě k páru osob, neboť samotná péče přináší řadu náročných situací, není to podmínkou. Stejně tak se setkáváme i s pěstouny, kteří jsou již ve věku babiček či dědečků opatrovaných dětí. A ani to není zásadní překážkou.
Tip na článek
Tip: Zvažujete s partnerem osvojení dítěte z dětského domova? Nebo chce partner adoptovat vaše dítě z předchozího manželství? Vše o osvojení a adopci se dozvíte v našem článku.
Právní situace dítěte
Dítě před osvojením musí být oproštěno od právních vazeb na původní rodiče (ti se například dítěte zřeknou, nebo jim byla odebrána rodičovská práva). Následně po osvojení vznikají mezi osvojitelem a osvojencem vztahy jako mezi rodičem a dítětem. Osvojitelé tedy mají rodičovskou zodpovědnost, dítě získává jejich příjmení a jeho vztahy k původní rodině zanikají.
Pro děti, které nejsou právně volné, případně se nedaří jim najít osvojitele, se pak nabízí varianta pěstounské péče. Pěstoun má dítě svěřené do péče a stará se o něj obdobně jako rodič. Má ale omezená některá rodičovská práva a k jejich výkonu potřebuje souhlas rodičů nebo rozhodnutí soudu. Po ukončení pěstounské péče (typicky dosažením 18 let věku či ukončení studia dítěte) pak již žádný další právní vztah mezi pěstounem a dítětem není.
Dočasná péče, jak již název napovídá, vytváří pouze krátkodobé vztahy, které po vyřešení situace zanikají. Oba typy pěstounské péče jsou také spojeny s nárokem na finanční odměnu pěstouna.
Opatrovnictví a poručenství
V úvodu jsme zmínili také osobu poručníka a opatrovníka. Pojďme si tedy přiblížit, jakou úlohu a vztah k dítěti mají.
- Opatrovník má zastupovat zájmy dítěte, pokud by hrozil střet zájmů dítěte a zájmů jiné osoby. Opatrovník může být ustanoven například pro účely soudního řízení (v případě řízení o rozvodu či o osvojení jím bývá stanoven orgán sociálně-právní ochrany dětí OSPOD). V takovém případě není opatrovnictví nikterak spojeno s reálnou péčí. V některých případech ale může být opatrovníkem stanovena příbuzná osoba, která o dítě také někdy pečuje.
- Poručník bývá ustanoven soudem, pokud zemřou rodiče dítěte, nebo jsou zbaveni rodičovské odpovědnosti v plném rozsahu. Pokud to nijak neodporuje zájmům dítěte, můž jím být ustanovena osoba, kterou rodiče určí. Často jím bývá prarodič, nebo prarodiče. Poručníky mohou být i manželé. Přísluší jim finanční odměna obdobně jako u pěstounské péče.