Zaměstnavatel změní pracovní dobu na čas, který vám vůbec nevyhovuje. Rozvrhnul směny, vy jste si naplánovali divadlo a oslavu synových narozenin a náhle je vše jinak a vy musíte do práce. Je možné se v takovýchto případech bránit a jak je to vlastně s rozvržením pracovní doby?
Základním pravidlem je, že pracovní dobu určuje vždy zaměstnavatel. Ten určí začátek a konec směny, přičemž musí dbát na zákonem stanovené limity jako například povinné přestávky a také na bezpečnost práce.
Rozlišujeme čtyři modely rozvržení pracovní doby:
V tomto případě jde o běžnou pracovní dobu. To znamená, že směny jsou každý týden stejné, takže zaměstnanec pracuje např. od pondělí do pátku od 9 do 17:30 hodin (půl hodina se započítáva na polední pauzu). Za jeden týden je možné odpracovat tedy 40 hodin.
Jde typicky o model krátkého a dlouhého týdne. Každý týden je pracovní doba rozvržena jiným způsobem. Nesleduje se tedy maximální počet hodin v jednom týdnu, ale průměrná doba za takzvané vyrovnávací období. Toto období může být maximálně 26 nebo i 52 týdnů. Přičemž průměrná pracovní doba v tomto období nesmí v součtu opět přesáhnout 40 hodin.
Zaměstnavatel však nemůže vyžadovat nepřetržitou práci v jednom týdnu a nabízet volno v druhém týdnu. Stále je totiž nutné hledět na povinné přestávky mezi směnami a další omezení.
Při rovnoměrnémi i při nerovnoměrném rozložení pracovní doby zaměstnavatel musí vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejméně dva týdny předem. Tento rozvrh musí zaměstnanec dodržovat a není možné se proti němu bránit.
Tip: Setkali jste se někdy s pojmem „fond pracovní doby“? Pokud ne, nic složitého za tím nehledejte. Co se přesně za tímto slovním spojením skrývá, jak evidujeme pracovní dobu a jak vypadá konto pracovní doby, si můžete přečíst v našem samostatném článku.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Pružná pracovní doba znamená, že si zaměstnanec začátek a konec pracovní doby zvolí sám. Je stanovena základní pracovní doba, např. mezi 10:00 a 15:00, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti, ale je již na něm, zda-li přijde v sedm a brzy odejde nebo dorazí až na desátou a stráví podvečer v práci. Navíc může obě varianty i kombinovat a jeden den například strávit v práci jen dobu od 10:00 do 15:00 a jindy stráví v práci čas od 8:00 do 19:30 (půlhodina navíc se počítá na polední přestávku).
Opět se zde vypočítává průměrná týdenní pracovní doba, která musí být alespoň ve vyrovnávacím období naplněna.
Toto znamená, že zaměstnanec je povinen se dostavit vždy podle předepsaného harmonogramu směn a to, jak dlouho na pracovišti setrvá se odvíjí od momentální potřeby zaměstnavatele. Pokud dojde práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, směna může být ukončena, stejně tak ale že během směny vyvstane další potřeba pracovní činnosti, zaměstnanec bude opět povolán. Je to tedy systém nejvstřícnější spíše k zaměstnavateli.
Konto pracovní doby může být zavedeno pouze kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Zaměstnavatel určí vyrovnávací období (opět maximálně 26/52 týdnů). Zaměstnanci náleží stálá mzda (minimálně 80 % průměrného měsíčního výdělku).
Tip: Pracovní doba možná není při výběru zaměstnání to první, na co se zaměstnanci zaměří. Hraje však velmi důležitou roli a předem by se každý zaměstnanec měl informovat, jak si zaměstnavatel pracovní dobu představuje.
Podle zákoníku práce náleží rozvržení pracovní doby zaměstnanců výhradně do rukou zaměstnavatele. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, zda pracovní doba bude rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně, jak dlouhý bude pracovní týden, jaký bude pracovní režim, kdy bude stanoven počátek a konec pracovních směn, jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu atd. Způsob rozvrhování pracovní doby v pracovních smlouvách většinou sjednáván nebývá. Pokud by sjednán byl, musí jej zaměstnavatel dodržet, případně se dohodnout se zaměstnancem na změně. Jinak může zaměstnavatel o změně rozvrhu rozhodnout sám (včetně přechodu z 8hodinových směn na 11hodinové).
V případě, že zaěstnanec pracuje na směny, zaměstnavatel má povinnost vytvořit písemný týdenní pracovní plán. Tento plán musí být předán zaměstnanci nejméně 2 týdny předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Stejně tak, pokud dojde ke změně pracovního plánu, musí zaměstnavatel informovat zaměstnance a tuto změnu písemně oznámit. Zaměstnavatel není oprávněn měnit pracovní směny zaměstnance bez písemného souhlasu, pokud se nedohodnou jinak. V případě potřeby práce přesčas může zaměstnavatel nařídit, avšak musí dodržet zákonná ustanovení týkající se práce přesčas.
Tip: Se začátkem i koncem pracovní doby se váží jistá pravidla. Vyžaduje po vás zaměstnavatel být na pracovišti o hodinu dřív nebo jen 15 minut s předstihem? Nebo naopak po konci směny musíte být ještě na pracovišti a odcházeli o něco později? Co si může zaměstnavatel v rámci běžného nastavení pracovních podmínek dovolit a co už je přesčas? A jak je to se začátkem a koncem pracovní doby? Na to jsme se zaměřili v našem dalším článku.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
