Manželství s cizincem
Podle aktuálních statistik stále více přibývá smíšených manželství, tedy slovy zákona je zde “cizí státní prvek”. Rodina často žije zpočátku i s dětmi společně v zahraničí. Problém nastává, pokud manželství s cizincem či cizinkou nevyjde a jeden z manželů se chce rozvést. V takovém případě totiž nejde bez dalšího sbalit dětem kufry a vydat se s nimi do vaší rodné vlasti. Pokud žijete dlouhodobě v zahraničí a máte společné nezletilé děti, tak k přestěhování zpět do České republiky nezbytně potřebujete souhlas druhého rodiče. V případě, že tento souhlas nezískáte a i přes tuto skutečnost odjedete, může být vaše jednání charakterizováno jako únos a druhý rodič se po právu může domáhat vrácení dětí zpět.
Tip na článek
Tip: Rozvody manželství s cizincem jsou v mnoha ohledech komplikovanější než ty běžné “vnitrostátní”. Vždy je nutné ujasnit si, kde by měl rozvod probíhat a jakým způsobem se tak stane. Pokud se například nebudete rozvádět v České republice, musíte si dávat pozor na to, aby byl rozvod uznán českým právem. Blíže se problematice rozvodů s cizincem věnujeme v našem samostatném článku na webu.
Související služba
Zvažujete rozvod v cizině či c cizincem?
Rozvod s cizincem může trvat i roky a každý nedodaný dokument celý proces ještě více prodlužuje. Provedeme vás rozvodem od vyjednávání s partnerem přes podání žádosti o rozvod až po vynesení rozsudku. Zvládneme to online, ale budeme vám oporou také u soudního stání. Společně s rozvodovým řízením se nejčastěji řeší i výše alimentů na děti. I v takových případech jsme připraveni vybojovat pro vás to, na co máte právo.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Povinnost vrácení dětí zpět do ciziny
Problematiku navrácení dětí zpět do místa jejich obvyklého bydliště upravuje Haagská Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí spolu s nařízením rady ES, které ji doplňuje a provádí a v některých aspektech stanoví členským státům ještě přísnější povinnosti za účelem rychlého navrácení dítěte do místa obvyklého bydliště. Cílem těchto právních předpisů je právě zajištění bezodkladného návratu dětí protiprávně přemístěných nebo zadržovaných v některém smluvním státě. To, co se vám samotným může jevit jako návrat ke svým kořenům ve chvíli, kdy vás v cizině už nic nedrží, může být bohužel za jistých okolností z pohledu zákona přesně tato situace.
V České republice máme specializované senáty a jeden příslušný soud, který o možném navrácení rozhoduje. Soud rozhoduje v rámci tohoto prvotního řízení výlučně o tom, zda bude dítě do místa obvyklého bydliště navráceno, či nikoliv. Nerozhoduje tedy o výchově a výživě ani o styku rodičů s dítětem. Toto si často rodiče mylně zaměňují a pak v rámci obrany brojí do skutečností, které nejsou předmětem řízení. Právní úprava obsažená v Haagské úmluvě je ale poměrně jasná a striktní.
Co dělat, aby vaše jednání nebylo považováno za únos?
To, že se chcete s dítětem vrátit do svého rodného města, je samozřejmě legitimní požadavek a nemusíte se bát, že jen proto budete označeni za únosce. Je ale třeba počítat s tím, že nestačí dítě s batůžkem prostě posadit do letadla směr Česká republika, ale je třeba celou situaci předem trochu připravit.
Především byste měli s druhým rodičem komunikovat o svém záměru vrátit se domů a nastavit si společná pravidla péče o dítě. Také s potomkem byste si měli o možnosti odcestování povídat, aby to pro něj nebyl šok. Druhý rodič by měl s vaším záměrem a společnou dohodou souhlasit a svůj souhlas s vycestováním by vám měl dát ideálně písemně. Takový souhlas je ideální opatřit v angličtině s úředním překladem do jazyka země, z níž a do níž se vycestovává. Je-li dohoda možná, sjednejte si alespoň dočasně (do rozhodnutí soudu) plán, podle něhož budete o dítě pečovat. Také tento dokument se vyplatí mít v písemné podobě.
Ani v případě, že dohoda možná není a druhý rodič neudělí souhlas s přemístěním potomka, není vše ztraceno. V takové situaci je ale potřeba tento jeho souhlas opatřit soudně. Ačkoliv jsou tyto záležitosti řešeny mezinárodními úmluvami, je vhodné se zajímat také o právní úpravu a praxi v zemi, v níž se aktuálně nacházíte, aby vás nic nepřekvapilo.
Tip na článek
Tip: Pokud řešíte v souvislosti s rozvodem i výživné na dítě, jistě přemýšlíte, na jaké alimenty má nárok. Kalkulačky na webu nám mohou poskytnout rámcové vodítko, ale je třeba vědět, co dalšího hraje při stanovování výživného roli a jak je můžete vypočítat. Sepsali jsme pro vás přehled, díky kterému se v situaci snadno zorientujete.
Z advokátní praxe: Únos nebo “neúnos”?
Naše klientka z důvodu dlouhodobého domácího násilí odcestovala i se svým dítětem ze zahraničí (EU), bez souhlasu jeho otce. Ve věci muselo dokonce asistovat i České velvyslanectví v dané zemi. Otec jejich společného potomka se situací nesouhlasil a podal návrh na jeho navrácení zpět do země, v níž žil. V dané věci jsme vedli poměrně obsáhlé a zdlouhavé řízení.
Jeho základem bylo vyřešení právní otázky, zda dítě před přemístěním mělo v zemi otce obvyklé bydliště, či nikoliv. V této souvislosti je potřeba rozlišovat mezi obvyklým bydlištěm a pouhou dočasnou přítomností v určitém místě. Pobyt se přitom musí vyznačovat dostatečnou mírou stálosti a měl by trvat po určitou dobu. Přitom je kladen důraz na dosažení dostatečného stupně kontinuity bydlení/pobytu dítěte v určité zemi tak, aby k ní mělo vytvořen vztah „domova“.
Po dlouhém řízení soud rozhodl, že dítě mělo obvyklé bydliště v České republice a návrh otce tak zamítl. Matka si ale mohla oddychnout jen zdánlivě. Jak jsme výše uvedli, toto prvotní rozhodnutí soudu řeší pouze otázku, zda dítě smí či nesmí být odvezeno do zahraničí (event. ze zahraničí zpět do ČR). Stále ale není v danou chvíli rozhodnuto, komu z rodičů dítě bude svěřeno do péče a jaké bude stanoveno výživné.
Matka tedy musela podat nový návrh k soudu v České republice a započalo další řízení. Veškeré písemnosti se přitom doručovaly do zahraničí a otec začal činit obstrukce, poštu si nepřebíral a nedostavoval se na jednání. Nejenom, že nespolupracoval v rámci soudního řízení, ale nechtěl hradit matce ani žádné výživné a tvrdil, že jí nemůže sdělit výši svých příjmů. Přesto se nám ovšem podařilo v této nesnadné situaci docílit, aby děti byly předběžně svěřeny do péče matky a otci stanoveno předběžné výživné. Věc je ale mnohem komplikovanější. Nyní běží “klasické” řízení o svěření dětí do péče a souběžně probíhá v zahraničí trestní řízení s otcem. Také otec nepřestává bojovat a aktuálně se s ohledem na dvojí občanství dětí dožaduje kontaktu velvyslanectví své země.