Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se majetkového vypořádání mezi manžely. Ten ve svém původním judikátu stanovil, že zohlednit zhodnocení investic jednoho z manželů do společného majetku lze pouze po předchozí dohodě. Ústavní soud došel k závěru, že tento postup je v rozporu s právem na soudní ochranu a dělbu moci. K valorizaci má totiž docházet automaticky, zákon žádnou předchozí dohodu manželů nepředpokládá.
Podstatou celé kauzy byl majetkový spor mezi rozvádějícími se manžely, který vznikl při vypořádávání společného jmění manželů. Historicky docházelo v manželství k různým majetkovým transakcím. Krátce po svatbě prodal manžel svůj dům, který patřil do jeho výlučného vlastnictví. Za jeho prodej obdržel zhruba sto osmdesát tisíc korun a za téměř totožnou sumu pak koupili manželé společnou nemovitost k bydlení. Ta se již stala součástí jejich společného jmění (dříve tzv. bezpodílového spoluvlastnictví manželů). Společně pak ještě investovali do jejích úprav.
Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Tip: Domníváte se, že bylo porušeno některé z vašich základních práv či svobod, a to v důsledku rozhodnutí či zásahu některého z orgánů veřejné moci? Možná je na místě náprava prostřednictvím ústavní stížnosti. Kdy ji lze podat a jak přitom postupovat? Tím jsme se zabývali v našem samostatném článku.
Ústavní soud nesouhlasil s myšlenkou, že by valorizace investic do společného majetku měla záviset na předchozí dohodě mezi manžely. K valorizaci vnosů totiž dochází přímo na základě tohoto ustanovení zákona.
Navíc dodal, že obecné soudy jsou při rozhodování konkrétních případů oprávněny dotvářet právní předpisy tím, že zohlední jejich účel a smysl. Interpretační možnosti Nejvyššího soudu ovšem nejsou neomezené a mají své ústavní mantinely. Zejména nelze připustit extrémní kreativitu či vyprázdnění vůle zákonodárce.
Soudy mohou vykročit mimo hranice nejširšího možného jazykového významu zákonných ustanovení, respektují-li přitom obecně uznávané metody dotváření práva. V takovém případě se stále pohybují v mezích ústavně přípustné interpretace zákona. I takový závěr však může být pro někoho poměrně kontroverzní.
Každopádně pokud tedy bylo obecné výchozí pravidlo přetvořeno ve výjimku, jejíž aplikace soud podmínil dohodou manželů, dotvořil tak zákon i v situaci, kdy pro to nebyly dány vůbec žádné předpoklady. Vůle zákonodárce totiž byla celkem zjevná, ale v daném případě nebyla dotvořena, nýbrž změněna.
Přístup, který soudy v případu aplikovaly, by mohl vytvářet nebezpečný precedent, kdy by si soudy svévolně určovaly pravidla, která ovlivňují běžné občany. Pro běžného člověka je důležité, aby mohl spoléhat na stabilitu a předvídatelnost soudních rozhodnutí, zejména ve věcech, které se týkají osobních a finančních záležitostí, jako je rozvod.
Tip: Soustava soudů se může zdát poměrně přehledná a jasná, přesto se ale v souvislosti s ní setkáváme s celou řadou dotazů. Může za to trochu matoucí terminologie, či ne zcela jasně vysvětlené pravomoci některých soudů. Chcete najít v Praze okresní soud? Přemýšlíte, který soud je civilní a který trestní? A víte, jak se liší Nejvyšší a Ústavní soud? V našem článku vše uvedeme na správnou míru.
Ústavní soud judikoval, že pokud zpeněží manžel část svého výhradního majetku (typicky z doby před trváním manželství), aby získané finanční prostředky použil na nákup věci ve společném jmění manželů, může při jeho vypořádání žádat, aby mu byl tento vnos nahrazen. Hodnota vnosu valorizuje, tedy určí se zvýšená nebo snížená podle změny hodnoty součásti majetku, na níž byl vnos vynaložen. Typicky k takové situaci dochází právě u vlastnictví nemovitostí, jejichž hodnota se může v průběhu let významně měnit.
Ústavní soud z výše uvedených důvodů napadená rozhodnutí zrušil, a to pro rozpor s článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (v němž je zakotveno právo na soudní ochranu) ve spojení s článkem 2 odst. 1 a článkem 95 odst. 1 Ústavy (dělba moci a vázanost soudce zákonem).
Ústavnímu soudu ale z povahy jeho činnosti nepřísluší, aby se případem věcně zabýval či jej sám rozhodl. Nyní tedy věc znovu projedná krajský soud, není přitom ale již vázán právním názorem Nejvyššího soudu. Měl by tedy nalézt takové řešení majetkového sporu, které je v souladu s ustanovením § 742 odst. 2 občanského zákoníku i Ústavou ČR.
Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit? Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
