Nejvyšší soud stojí na špici pomyslné pyramidy naší soudní soustavy. Účastníci se k němu obrací v případech kdy všechno ostatní selže. Jeho důležitá role však spočívá především v tom, že svým rozhodováním vytváří jakousi šablonu, podle které pak rozhodují všechny níže postavené soudy. V tomto článku se podíváme na to, co přesně Nejvyšší soud dělá, jaká je jeho struktura a jak rozhoduje.
Aby bylo možné pochopit činnost Nejvyššího soudu, musíme se nejdříve stručně podívat na soustavu soudů. Jedná se o pomyslnou pyramidu, jejíž základ tvoří okresní a krajské soudy, které rozhodují v prvním stupni. V nástavbě stojí vrchní soudy (nebo krajské soudy v případě, že bylo v prvním stupni rozhodnuto okresním soudem), které rozhodují o odvoláních proti rozhodnutí okresních a krajských soudů a na úplné špičce pyramidy stojí Nejvyšší soud, který rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích, tedy o dovolání a stížnosti pro porušení zákona.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu. Stížnost proti porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti v případě, že má podezření, že je pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nezákonné.
Na nejvyšší soud se tedy obracíte v případě, kdy jste se neúspěšně odvolali k soudu druhého stupně, tedy ke krajskému soudu v případě, že v prvním stupni rozhodoval okresní soud nebo k vrchnímu soudu v případě, že v prvním stupni rozhodoval krajský soud.
Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání či dovolání podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Další jeho důležitá funkce spočívá ve sjednocování judikatury. Zajišťuje totiž, aby níže postavené soudy rozhodovaly ve stejné věci stejným způsobem. Tento proces je důležitý pro dosažení jednotné a konzistentní právní interpretace v rámci právního systému. Další jeho zodpovědností je shromažďovat a kontrolovat oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích všech soudců České republiky.
Nejvyšší soud také rozhoduje o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání cizozemských rozhodnutí, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu, přezkumu příkazů k odposlechu a v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
Tip: Soustavu soudů v ČR jsme podrobně rozebrali v dalším článku.
Počet soudců Nejvyššího soudu se pohybuje kolem sedmdesátky. Struktura Nejvyššího soudu je tvořena dvěma kolegii dle úseku jejich činnosti: občanskoprávním kolegiem a obchodním kolegiem a trestním kolegiem. Rozhodování pak probíhá v rámci velkých senátů kolegií, tříčlenných senátů a kolegií.
Velké senáty kolegií tvoří minimálně devět soudců příslušného kolegia. Rozhodují v situacích, kdy senát Nejvyššího soudu dojde při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Tříčlenné senáty se skládají z předsedy senátu a dvou soudců. Rozhodují především o dovoláních, stížnostech pro porušení zákona, uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území ČR a v oblasti trestního práva.
Celá kolegia mají na starost zajištění zákonnosti a jednotnosti rozhodování soudů. Pozorují a zhodnocují rozhodnutí soudů a zjištěné informace předávají k posouzení předsedovi Nejvyššího soudu. Dále také rozhodují o tom, která rozhodnutí soudu budou zařazena do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Nejvyšší soud se rovněž schází jako plénum. Jsou zde tedy přítomni všichni soudci, předseda a místopředseda. V rámci pléna se řeší především jednací řád Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud se tedy skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. Předseda a místopředsedové mají na starost správu Nejvyššího soudu, předsedové kolegií řídí činnost kolegií a předsedové senátu řídí činnost senátu.
Soudcem Nejvyššího soudu se může stát svéprávný a bezúhonný občan ČR starší 30 let. Musí mít magisterské právní vzdělání a složenou odbornou justiční zkoušku. Jmenováni jsou bez časového omezení.
Každý soudce Nejvyššího soudu dostane k ruce minimálně jednoho asistenta. Tohoto asistenta jmenuje předseda Nejvyššího soudu na návrh soudce, který o tohoto asistenta žádá. Asistentem se může stát bezúhonná osoba s magisterským právním vzděláním.
Jako poradní orgán Nejvyššího soudu pak slouží soudcovská rada. Vyjadřuje se například ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a může požádat předsedu Nejvyššího soudu o svolání pléna a navrhnout mu program jeho zasedání. Její členové jsou voleni shromážděním všech soudců Nejvyššího soudu na 5 let a v čele stojí předseda.
Tip: Chystáte se soudit? Přečtěte si, kolik zaplatíte na soudních poplatcích.
Jak už jsme nastínili v první kapitole, Nejvyšší soud rozhoduje zejména o stížnostech pro porušení zákona a o dovoláních. Pojďme se na ně podívat podrobněji:
Stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce. Pokud byste jej chtěli podat jako obvinění, pak se musíte obrátit na Ministerstvo spravedlnosti a žádat o to, aby ministr sám tuto stížnost podal. Podnět přitom můžete podat kdykoliv, neplatí pro něj totiž žádná lhůta.
Stížnost má sloužit k nápravě právních vad či nedostatků ve skutkovém zjištění. Jde o odstranění takových vad, které tu byly již v době, kdy bylo rozhodnutí vydáno a jsou proto zpravidla i přímo patrné ze spisu. Nejvyšší soud může stížnost buď zamítnout nebo rozhodnout o tom, že došlo k porušení zákona.
V případě porušení zákona v neprospěch obviněného situaci napraví tak, že rozhodnutí zruší a následně např. sám ve věci rozhodne nebo nařídí věc znovu projednat u toho stejného soudu nebo státního zástupce.
Tip: Chcete se obrátit na ministra spravedlnosti? Nechte si pomoci se sepsáním podnětu Dostupným advokátem.
Dovolání může podat Nejvyšší státní zástupce nebo obviněný prostřednictvím svého obhájce v případě nesprávnosti výroku rozhodnutí soudu. Je možné jej podat v případě pravomocných rozhodnutí soudu ve druhém stupni, ale pouze ze zákonem stanovených důvodů. Je nutné jej podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí soudu.
Dovolání může Nejvyšší soud odmítnout z formálních důvodů nebo zamítnout v případě, že jej shledá jako bezdůvodné. Druhou možností je, že dovolání shledá jako důvodné a napadené rozhodnutí zruší. Následně může ve věci rozhodnout sám nebo nařídí nové projednání a rozhodnutí. Kromě toho může také chybějící výrok sám doplnit nebo přikázat jeho naplnění bez zrušení napadeného rozhodnutí.
Tip: Kdy lze využít dovolání v civilním řízení? To se dozvíte v našem článku.
S tím, jak Nejvyšší soud rozhoduje vzniká judikatura. Judikát je totiž označením pro soudní rozhodnutí a z důležitých judikátů se následně tvoří judikatura. Judikatura je tedy souhrn rozhodnutí soudů, která interpretují a aplikují právní normy na konkrétní případy. Tímto rozhodováním formují pravidla a principy, která se aplikují na další rozhodování soudů. Judikatura je proto důležitým zdrojem práva, protože poskytuje praktické příklady toho, jak jsou právní normy uplatňovány v konkrétních situacích a jakým způsobem je možné je interpretovat.
Judikatura Nejvyššího soudu je důležitá především proto, že má za úkol zajistit jednotný výklad práva. To znamená, že rozhodnutí Nejvyššího soudu slouží jako důležitý zdroj interpretace právních norem a principů, které mají být aplikovány soudy nižší instance. Tím přispívá k právní jistotě a konzistenci v právním prostředí.
Tip: Veškerá rozhodnutí Nejvyššího soudu naleznete na jeho webových stránkách nsoud.
Nejvyšší soud stojí na vrcholu soudní pyramidy a rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích, jako jsou dovolání a stížnosti pro porušení zákona. Tento soud také hraje klíčovou roli v sjednocování judikatury, což zajišťuje konzistentní právní interpretaci napříč soudy nižších instancí. Struktura soudu je rozdělena do dvou kolegií – občanskoprávního a obchodního kolegia a trestního kolegia. Soudci Nejvyššího soudu mají vysoké kvalifikační požadavky a jejich rozhodnutí formují judikaturu, která je klíčovým zdrojem práva.
Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit? Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
