Rozvod přináší nejen emoční, ale také praktické dopady, včetně rozhodnutí, kdo bude nadále užívat společný dům či byt. V tomto článku přiblížíme možnosti bydlení po rozvodu podle právního vztahu k nemovitosti: jak lze postupovat ve chvíli, kdy nemovitost patří oběma manželům, jednomu z nich, nebo když jde o nájemní bydlení.
Pokud je nemovitost ve společném jmění manželů (SJM), je součástí majetkového vypořádání po zániku manželství. Ideálním řešením je vzájemná dohoda – manželé se mohou domluvit, že nemovitost prodají a rozdělí si výnos, nebo že si ji ponechá jeden z nich a vyplatí druhého. Taková dohoda ušetří čas, peníze a psychické vypětí.
Záleží také na typu rozvodu, který manželé zvolí. Občanský zákoník připouští rozvod sporný a nesporný. V případě tzv. nesporného rozvodu je jednou z podmínek to, že se manželé domluví na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení po rozvodu a popřípadě i výživného. Pokud je na stole sporný rozvod, jeho součástí není automaticky i vypořádání společného jmění manželů. Máte proto více možností:
Tip: O těchto možnostech jsme se podrobněji rozepsali v článku o vypořádání SJM.
Provedeme vás rozvodem od vyjednávání s partnerem přes podání žádosti o rozvod až po vynesení rozsudku. Jednáme s patřičným taktem, ale také potřebnou rázností s cílem dosáhnout pro vás, váš majetek a děti toho nejlepšího možného výsledku.
Soud obecně vychází z principu, že by se měl SJM rozdělit mezi bývalé manžele rovným dílem. Současně ale při rozhodování zohledňuje například péči o nezletilé děti, investice z osobního majetku do společného bydlení nebo příspěvky na rodinnou domácnost. Soudní proces může být časově náročný a finančně nákladný – je nutné počítat s výdaji na právníka a případné znalecké posudky. Bez včasného vypořádání do tří let od rozvodu se nemovitost automaticky rozdělí mezi manžele v rámci podílového spoluvlastnictví, což může vést ke komplikacím v dalším užívání.
Tip: Nejvyšší soud ve svém původním judikátu stanovil, že zohlednit zhodnocení investic jednoho z manželů do společného majetku lze pouze po předchozí dohodě. Tento judikát byl ale Ústavním soudem vyhodnocen jako chybný, a proto byl zrušen. Blíže se principu valorizace společného jmění zabýváme v našem samostatném článku.
Pokud je nemovitost ve výhradním vlastnictví jednoho z manželů a nepatří tak do společného jmění manželů (SJM), nepodléhá pochopitelně ani majetkovému vypořádání po rozvodu. Současně je ale třeba připomenout, že druhému z manželů vzniklo za trvání manželství k nemovitosti “právo bydlení”.
V případě rozvodu se vlastník nemovitosti může obrátit na soud s návrhem na vystěhování druhého manžela. Soud by měl ve svém rozhodnutí zohlednit nikoli jen samotné vlastnické právo, ale také přihlédnout k případné ochraně slabšího partnera a dítěte svěřené do vlastní péče. V rámci rozvodu může soud spojit vystěhování s podmínkou zajištění náhradního bydlení, případně i povinností vlastníka nemovitosti přispívat na část ceny nového bydlení. To se děje typicky, pokud v domácnosti žijí nezletilé děti nebo pokud je situace druhého manžela jinak sociálně či zdravotně komplikovaná. Ve výjimečných případech lze druhému z manželů i právo bydlení zachovat.
Pro oba bývalé partnery je opět nejvhodnějším řešením dohoda, která může jasně upravit, za jakých podmínek a po jakou dobu může druhý manžel nemovitost nadále užívat, a tím předejít soudním sporům a nejistotě.
Pokud manželé během manželství žili v nájemním bytě, je po rozvodu situace odlišná oproti vlastnictví. Nájemní právo mají zpravidla manželé společné. Platí totiž, že i když je původně nájemcem jen jeden z manželů, po sňatku vzniká automaticky společné nájemní právo, ledaže by se manželé dohodli jinak. Po rozvodu se manželé mohou dohodnout, kdo bude v bytě dále bydlet. Ideální je uzavřít tuto dohodu písemně a informovat o změně pronajímatele. Tato dohoda zpravidla úzce souvisí i se zajištěním péče o děti.
Pokud dohoda není možná, může jeden z manželů požádat soud, aby rozhodl o tom, kdo z nich bude moci v nájmu pokračovat. Soud obvykle zvažuje sociální a majetkové poměry obou stran, případně jejich zdravotní stav, péči o nezletilé děti a další aspekty, které mohou ovlivnit jejich bytovou situaci. Rozhodnutí soudu může zahrnovat také povinnost druhého manžela byt vyklidit.
Jak jsme již výše naznačili, vzájemná dohoda bývalých manželů je vždy nejefektivnějším a nejméně nákladným řešením otázky bydlení po rozvodu. Pokud se manželé dokáží domluvit, ušetří si čas, stres i náklady spojené s právním zastupováním či soudním řízením. Dohoda může zahrnovat různé možnosti – například jeden z manželů si nemovitost ponechá a druhému vyplatí odpovídající částku, nebo se domluví na prodeji nemovitosti a rozdělení výnosu.
Důležité je, aby byla dohoda sepsána písemně a měla právní závaznost. Dohodu je vhodné konzultovat s právníkem, který zajistí, aby byla správně formulována a odpovídala právním náležitostem, zejména pokud se jedná o převod vlastnického práva či vyplacení náhrady.
Dohoda by měla zahrnovat také podmínky a termíny případného vystěhování nebo podmínky, za kterých může druhý manžel nemovitost užívat, pokud je dohoda dočasná. Kromě bydlení může řešit i další závazky, jako jsou společné dluhy nebo náklady na domácnost. Tímto způsobem se bývalí partneři mohou vyhnout zdlouhavému soudnímu řízení a s ním spojeným komplikacím, které by mohly nastat, pokud by dohoda nebyla možná.
Na naši advokátní kancelář se neobrací vždy pouze jedna strana sporu, ale někdy se ohlásí i obě strany společně, pokud chtějí dosáhnout dohody, která vyhovuje všem. Takto nás kontaktovali manželé Eva a Pavel, kteří se právě rozváděli a řešili otázku budoucího bydlení v jejich společném domě. Dům byl ve společném jmění manželů (SJM), a přestože se dohodli na rozdělení většiny majetku, nemohli najít shodu ohledně toho, kdo bude dům nadále užívat a vlastnit. Paní Eva argumentovala, že v domě chce zůstat kvůli jejich dvěma dětem, které tam vyrůstaly a chodí do blízké školy. Pan Pavel souhlasil s tím, že dům přenechá Evě, ale požadoval, aby ho vyplatila.
Situace se však zkomplikovala, protože Eva neměla dostatek prostředků na okamžité vyplacení manžela. Doporučili jsme tedy možnost rozdělit vyrovnání na splátky, což by umožnilo Evě zůstat v domě a zároveň zajistilo Pavlovi spravedlivý podíl na majetku. Pomohli jsme vypracovat dohodu, která stanovila konkrétní částku a splátkový kalendář. Tímto způsobem jsme pro oba klienty dosáhli řešení, které respektovalo jejich situaci a potřeby jejich dětí.
Provedeme vás celým rozvodovým procesem od podání žádosti o rozvod po jeho schválení soudem. Zajistíme nejlepší možný výsledek pro vás, dítě i vaše majetkové poměry. Postupujeme rychle, zkušeně a diskrétně. Zaplatit přitom můžete až po poskytnutí služby.
Lucie rozumí advokátnímu řemeslu jako málokdo. Umí prosadit zájmy svých klientů v soudní síni i mimo ni. Má za sebou již stovky vyhraných sporů. V našem týmu je specialistkou na rodinné a občanské právo. Klienti oceňují její lidský, profesionální a při tom velmi rozhodný přístup.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
