Odchod do důchodu a zaměstnání seniorů

V současné době již neplatí, že zaměstnavatelé nemají o zaměstnávání důchodců zájem. Nedostatek lidí na trhu vede k tomu, že jsou schopní důchodci často i cenným zbožím. Navíc někteří zaměstnavatelé tvrdí, že starší lidé jsou mnohem lepší zaměstnanci než potenciální mladá náhrada. Jsou pečlivější a práci více oddaní.

Přesto samozřejmě platí, že mnoho lidí usiluje o předčasný důchod a teprve po čase uvažují o návratu k nějaké výdělečné činnosti. To vše však má právní zákonitosti.

Jak funguje předčasný důchod

Pomocí důchodové kalkulačky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je možné jednoduše zjistit, od kdy mohou senioři nejdříve žádat o přiznání předčasného důchodu a jakou musí získat dobu pojištění, samozřejmě i jaký je jejich důchodový věk a kdy ho dosáhnou.

Ačkoliv řádný důchodový věk ovlivňuje spousta faktorů, co se týče předčasného starobního důchodu, můžeme si jeho přiznání zjednodušit. Minimální hranice na předčasný důchod je 60 let, dříve to tedy není možné. S přibývajícím věkem můžeme říci, že pokud je důchodový věk nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o 3 roky dříve a v případě, kdy je důchodový věk vyšší 63 let, tak až o 5 let dříve.

Představme si to tedy tak, že pokud je důchodový věk občana např. 63 let a 8 měsíců, může jít do předčasného důchodu maximálně o 3 roky a 8 měsíců dříve, dále pak občan s důchodovým věkem 64 let a 2 měsíce může jít do důchodu dříve až o 4 roky a 2 měsíce. Teprve až lidé, jejichž důchodový věk je 65 let, budou moci mít předčasný starobní důchod přiznaný o celých 5 let dříve před dosažením důchodového věku.

Například pan Drobný, který se narodil 1. 1. 1960 a jehož řádný důchodový věk je 64 let může do starobního důchodu odejít dne 1. 1. 2024. Do předčasného důchodu však může odejít nejdříve v 60 letech, tedy 1. 1. 2020. Dále pak paní Hubená se narodila 1. 1. 1965 a vychovala dvě děti, v tom případě má řádný důchodový věk 62 let a 8 měsíců. Do předčasného důchodu tedy může nejdříve 1. 9. 2024.

Výše krácení předčasného starobního důchodu je závislá na době, která chybí od data přiznání předčasného starobního důchodu až do dosažení důchodového věku. Z této doby se totiž snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů o 0,9% výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, dále pak o 1,2 % za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % za období od 721. kalendářního dne.

Co když budu v důchodu dále pracovat?

Pokud se rozhodnete jako starobní důchodce pracovat, můžete nadále pobírat důchod v plné výši. Zaměstnavatel s vámi jako s pracujícím důchodcem může uzavřít smlouvu na dobu určitou i neurčitou. V tom případě se vám procentní výměra důchodu zvýší o 0,4% výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů. Do těchto 360 dnů se však nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti. Toto zvýšení je možné získat za výdělečnou činnost získanou po 31. 12. 2009.

Dejte si ale pozor, jelikož zvýšení důchodu se neprovádí automaticky, ale pouze na základě písemné žádosti. Žádost o úpravu nebo-li tedy zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost při pobírání důchodu je možné zaslat přímo ČSSZ nebo podat prostřednictvím OSSZ podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu. Tiskopis této žádosti je k dispozici na webových stránkách ČSSZ.

Příjemcům starobního důchodu, kteří při důchodu dlouhodobě pracují či podnikají, lze doporučit, aby si o přepočet důchodu žádali vždy po získání 360 dní výdělečné činnosti, nikoliv až po několika letech nebo po ukončení zaměstnání.

Žádost o zvýšení důchodu může podat i příjemce předčasného starobního důchodu, který vykonává výdělečnou činnost po dosažení řádného důchodového věku.

Další možný způsob je, že budete pobírat důchod ve výši poloviny. Procentní výměra důchodu se pak zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, tj. o 3 % za rok. Do těchto 180 dnů se stejně tak nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry.

Nebo můžete i důchod nepobírat. V tom případě se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti, tj. o 6 % za rok.

Ani přiznání předčasného starobního důchodu vám však nebrání v možnosti přivydělat si. Rozsah činnosti je ale v tomto případě limitován – nesmí vám založit účast na důchodovém pojištění. Přivýdělkem může být tedy např. pracovní poměr na dohodě o provedení práce u jednoho zaměstnavatele (tzv. DPP) s tím, že měsíční příjem nepřesáhne 10 000 Kč, více zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele, které v daném kalendářním měsíci nedosáhne rozhodného příjmu. Pro OSVČ (podnikatele) pro přivýdělek platí podmínka, že příjem z této činnosti (po odpočtu výdajů) nedosáhne částky, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Jde o částku, která se každý rok nově stanovuje zákonem a za každý kalendářní měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se tato částka snižuje o 1/12.

Pokud si k předčasnému starobnímu důchodu v období před dosažením důchodového věku přivyděláváte a jste přitom v zaměstnaneckém poměru, který zakládá účast na pojištění, je vaší povinností a povinností zaměstnavatele tuto skutečnost nahlásit příslušné OSSZ. Zaměstnavatel je rovněž povinen vést o zaměstnanci předepsanou evidenci. Výplata důchodu vám bude pozastavena do doby, než výdělečnou činnost ukončíte nebo dosáhnete svého důchodového věku.