Hledáte flexibilní krátkodobou práci a přemýšlíte jaká právní forma je pro ni vhodná? Snadnou cestou, jak takovou krátkodobou práci zprostředkovat, je uzavřít některou ze dvou typů pracovněprávních dohod. Tedy například dohodu o provedení práce. Co si při uzavírání ohlídat a jaká pravidla platí pro DPP od 1.1. 2025?
Dohoda o provedení práce (zkratka DPP) spadá do takzvaných dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že její hodinová dotace je ze zákona omezena, využívá se například pro servisní, ale i konzultantské práce, případně sezónní práce, jako například prázdninové brigády pro studenty, kde se předpokládají jednotky, maximálně nízké desítky hodin za měsíc, nebo nárazově (jednorázově) větší objem práce.
Obecně sice platí i na práci na DPP řada ustanovení zákoníku práce, ten ale (stejně jako u dohody o pracovní činnosti) výslovně vyjímá určité věci, typické pro zaměstnanecký poměr, jako jsou:
Uzavření dohody o provedení práce může být někdy paradoxně komplikovanější, než podpis zaměstnanecké smlouvy. Tím, že tento typ pracovního vztahu není zákonem chráněn tak, jako klasický pracovní poměr, je třeba si ve smlouvě ohlídat mnohem více věcí. V případě, že si nejste zněním smlouvy jisti, neváhejte vše zkonzultovat s advokátem, který vám může ke smlouvě připravit připomínky, případně vše připravit „na klíč“.
Na DPP nesmíte odpracovat více než 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. Tato dohoda je tedy vhodná zejména pro krátkodobé nebo jednorázové práce, které nepřekročí uvedený limit hodin.
Pokud jsou odpracovány hodiny nad rámec tohoto limitu, je nutné zvolit jiný typ pracovního vztahu, například dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasickou pracovní smlouvu.
Je-li měsíční odměna z DPP menší než 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění. Platí to ovšem i v případě, kdy jeden zaměstnanec má uzavřeno více dohod s jedním zaměstnavatelem a celkový příjem z nich nepřesahuje 11 500 Kč.
Pokud ale neplatíte zdravotní pojištění z jiného důvodu (například jako zaměstnanec), stáváte se tím pádem z pohledu pojišťovny takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů a v takovém případě si musíte platit zdravotní pojištění zvlášť. Jeho výše pro OBZP rok 2024 je 808 korun měsíčně a je splatné vždy do osmého dne následujícího měsíce, například za březen do osmého dubna. Počítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je aktuální minimální mzda. Sociální pojištění si platit nemusíte, ale je třeba brát potaz v to, že doba, po kterou si pojištění neplatíte se nepočítá do doby pojištění pro přiznání důchodu.
Při překročení částky limitu DPP, tedy výdělku nad 11 500 korun měsíčně se však již pojistné platí, sazba zdravotního pojištění činí 4,5 procenta a sazba sociálního pojištění 6,5 procenta.
Pan Jiří vykonává pro vzdělávací centrum práci na základě dohody o provedení práce v rozsahu 100 hodin v kalendářním roce 2025. Práce spočívá v instalaci, nastavení, úpravě a aktualizaci vzdělávacích programů a osobních účtů vyučujících. Dohodnutá hodinová sazba je 700 Kč. Pan Jiří si tak na základě dohody o provedení vydělá 70 000 Kč za rok. Vzhledem k tomu, že jde o pravidelnou činnost, dostává každý měsíc zhruba 5800 Kč. Z této odměny neplatí sociální ani zdravotní pojištění.
Pan Jiří ale pracuje na základě dohody o provedení práce také pro další zaměstnavatele – mezi klienty má kromě vzdělávacího centra také vysokou školu a státní úřad. Pro vysokou školu pracuje na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou 9 000 Kč, pro státní úřad pracuje na tutéž dohodu s měsíční odměnou 8 500 Kč. Ve výše zmíněném vzdělávacím centrum získá každý měsíc přibližně 5800 Kč. Celková výše měsíčních příjmů je tedy 23 300 Kč. Na základě dřívější úpravy by docházelo ke sčítání příjmů a pan Jiří by musel odvádět pojistné. Toto pravidlo ale bylo změněno a nyní platí, že se pojištění odvádí pouze pokud máte dvě (a více) DPP u jednoho zaměstnavatele, a v součtu si vyděláte více jak 11 500 korun. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se tedy nesčítají. Protože ani u jednoho zaměstnavatele nepřesahuje 11 500 Kč, nemusí pan Jiří odvádět z těchto sociální ani zdravotní pojištění.
To, že v celkovém úhrnu pracuje pan Jiří na dohody o provedení práce asi 600 hodin ročně vůbec nevadí, protože nepřekročil zákonný limit 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele.
Rozhodující hranicí pro zdanění je skutečnost, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali prohlášení poplatníka daně z příjmu (růžové prohlášení) a rovněž hranice příjmu 11 500 Kč.
V případě nepodepsání prohlášení k dani a příjmu do 11 500 Kč, se zdaňuje taková dohoda srážkovou daní ve výši 15 %. V takovém případě již nemusíte podávat daňové přiznání. Pokud jej ale podáte, je možné získat sraženou daň zpět tím, že uplatníte slevy na poplatníka za příslušné daňové období. Podle získaných příjmů za celý rok můžete mít nárok na daňovou vratku.
Pokud si vyděláte více než 11 500 měsíčně a nemáte podepsané prohlášení k dani, zdaňuje se DPP 15% zálohovou daní. Vy si ovšem u zaměstnavatele nemůžete uplatnit žádnou slevu, nicméně slevy na poplatníka můžete uplatnit v rámci daňového přiznání.
Pokud jste ale podepsali prohlášení k dani (lze mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele), odvádí se při výdělku nad 11 500 korun zálohová daň ve výši 15 %. Vy si můžete u daného zaměstnavatele uplatnit slevy, které se na vás vztahují. Díky slevě na poplatníka (2 570 Kč měsíčně) tak často vůbec daň platit nebudete. Daňové přiznání musíte podat, pokud pracujete během roku současně pro více zaměstnavatelů.
Zajímá vás, jak se platí pojištění a daně u dohody o provedení práce? Podrobnější informace naleznete v dalším článku.
Výpočet mzdy na DPP se odvíjí od několika důležitých faktorů: hrubé odměny, výše daně, odvodů na pojištění a toho, zda jste u zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani.
Odměna za práci na DPP se většinou stanovuje jako hodinová. V roce 2025 nesmí být nižší než 124,40 Kč za hodinu (při běžné týdenní pracovní době 40 hodin). Hrubá mzda tedy vzniká jako součin hodinové sazby a odpracovaných hodin.
Každý příjem z DPP podléhá zdanění. Zda zaplatíte srážkovou, nebo zálohovou daň, záleží na tom, jestli jste u zaměstnavatele podepsali prohlášení k dani (tzv. růžový formulář):
Další podstatný faktor je, zda překročíte tzv. rozhodný příjem, tedy hranici, od které se z DPP odvádí pojistné. Pro rok 2025 je tato hranice stanovena na 11 500 Kč hrubé mzdy měsíčně.
Tomáš je student vysoké školy a přes léto si přivydělává v obchodě, kde pomáhá s doplňováním zboží. Má dohodu o provedení práce, nepodepsal však u zaměstnavatele prohlášení k dani, protože už má jedno podepsané jinde. V červenci odpracoval 60 hodin a dostal hodinovou mzdu 160 Kč.
Výpočet:
Jana má brigádu v účetní firmě. Na DPP tam odpracovala 80 hodin za 150 Kč za hodinu, takže vydělala 12 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele podepsala prohlášení k dani, protože je to její jediný příjem.
Výpočet:
Pan Karel je starobní důchodce a občas vypomáhá svému bývalému zaměstnavateli s drobnými opravami v dílně. Má dohodu o provedení práce, nepodepsal prohlášení k dani. V březnu 2025 si vydělal 15 000 Kč.
Výpočet:
K výpočtu čisté mzdy můžete využít i některou z online mzdových kalkulaček DPP.
Od minulého roku máte u DPP nárok na dovolenou. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny. To platí i pro dohody, které na sebe přímo navazují.
I když pracujete třeba jen pár hodin týdně, zákon pro výpočet nároku na dovolenou u DPP počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou 20 hodin. Výše nároku se pak odvíjí od toho, kolik hodin jste skutečně odpracovali a kolik týdnů dovolené dává váš zaměstnavatel (obvykle 4 nebo 5 týdnů ročně). Čím víc hodin v roce odpracujete, tím víc dovolené vám vznikne.
Pokud na DPP odpracujete například 300 hodin za rok a firma dává 4 týdny dovolené ročně, bude váš nárok necelých 24 hodin placené dovolené. To odpovídá zhruba 3 dnům volna, pokud běžně pracujete 8 hodin denně. K samotnému výpočtu můžete využít některou z online kalkulaček dovolené u DPP.
Pokud tedy na DPP odpracujete například 300 hodin za rok a firma dává zaměstnancům 4 týdny dovolené ročně, bude váš nárok přibližně 24 hodin placené dovolené. To odpovídá zhruba 3 dnům volna, pokud běžně pracujete 8 hodin denně.
I některé OSVČ mají nárok na placenou dovolenou. Přečtěte si, jestli se to týká i vás.
Je-li z vaší hrubé odměny odváděno sociální pojištění (tj. u měsíčního příjmu vyššího než 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele), potom vám vzniká také nárok na nemocenské dávky. Naopak pokud jsou vaše příjmy nižší a k odvodu nedochází, na nemocenskou mít nárok nebudete.
Práce na DPP se odpracovaných roků pro starobní důchod počítá pouze v případě, že jste v daném měsíci dosáhli určitého výdělku a zároveň z něj bylo odvedeno důchodové pojištění. V roce 2025 je tato hranice stanovena na 11 500 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele.
Pokud si na DPP vyděláte méně než 11 500 Kč, důchodové pojištění se z vaší odměny neodvádí – a takový měsíc se vám do důchodu nezapočítá. Naopak pokud výdělek hranici přesáhne, zaměstnavatel má povinnost vás přihlásit k pojištění a měsíc se počítá jako doba účasti na důchodovém pojištění, tedy jako odpracovaný měsíc pro důchod.
Zásadní je také skutečnost, že hranice 11 500 Kč se posuzuje vždy zvlášť u každého zaměstnavatele. Máte-li více dohod u různých zaměstnavatelů, ale u žádného nevyděláte víc než zmíněnou částku, pojištění se neodvádí ani z jedné dohody a žádná se do důchodu nepočítá.
Pokud si dlouhodobě přivyděláváte jen drobně a nechcete, aby vám tyto měsíce ve výpočtu důchodu chyběly, můžete zvážit dobrovolné důchodové pojištění jako samoplátce.
Co přesně se bere jako odpracované roky do důchodu vám podrobně vysvětlí náš článek.
V DPP může být uvedena doba, po kterou dohoda platí a s jejím uplynutím dochází i k automatickému ukončení DPP. To samé platí i v případě odpracování 300 hodin. Vypovědět dohodu je ale možné i dřív, a to včetně DPP na dobu neurčitou. Je zde však povinná výpovědní lhůta 15 dní. Ta začíná běžet, jakmile doručíte svému zaměstnavateli písemnou výpověď. Stejně tak to platí i pro zaměstnavatele. Ten vás může propustit i bez důvodu, ale jen v případě, že jste u něj pracovali méně jak 3 měsíce.
Samozřejmě je možné také ukončit pracovní poměr okamžitě, dohodou o ukončení DPP. U takové dohody nesmí chybět identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele, identifikace pracovního poměru a datum ukončení dohody.
Pro ukončení DPP můžete využít například tento jednoduchý vzor:
Já, níže podepsaný/á
Jméno a příjmení: Jan Novák
Datum narození: 1. 1. 1990
Adresa: Ulice 123, 100 00 Praha
dávám tímto výpověď z dohody o provedení práce, uzavřené dne 1. 4. 2025
mezi mnou a zaměstnavatelem:
Název zaměstnavatele: Firma s.r.o.
Sídlo: Pracovní 456, 110 00 Praha
IČO: 12345678
Výpověď podávám v souladu s ustanovením § 77 odst. 5 zákoníku práce, přičemž výpovědní doba činí 15 dní a začíná běžet dnem následujícím po doručení této výpovědi zaměstnavateli.
V Praze dne 31. 5. 2025
Podpis:
………………………………………….
Jan Novák
Dostali jste výpověď v práci? Zajistíme, že obdržíte vše, na co máte nárok. Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli. Řešení nabídneme už do dvou dnů, v rámci celého Česka.
V podlesních dvou letech dochází k výrazným změnám v oblasti práci na dohody. Kromě změny hranice pro odvody a nárok na dovolenou dochází s novelou zákoníku práce ještě k dalším změnám:
Nově se musí zaměstnavatelé hlásit všechny uzavřené dohody na České správě sociálního zabezpečení. Je to z toho důvodu, aby nedocházelo k podvodům ze strany zaměstnanců. Jednoduše by totiž mohli u více zaměstnavatelů vydělat přes daný limit a neplatit tak sociální a zdravotní pojištění a daň.
Pro vás jako zaměstnance to znamená akorát to, že po vás při podpisu dohody bude chtít váš zaměstnavatel vyplnit a podepsat také dokument o tom, zda pracujete na dohodu ještě u někoho jiného. V tuto chvíli se vám zatajovat další dohody, abyste trochu ušetřili na pojistném, opravdu nevyplatí.
Kvůli registraci se na vás totiž jednoduše přijde a budete pak muset pojistné doplatit nejen sami za sebe, ale za zaměstnavatele. Kromě klasických 7,1 % z příjmu tak budete muset zaplatit i 24,8 % za zaměstnavatele. A pokud byste náhodou nezaplatili, vznikl by vám dluh na zdravotním a sociálním pojištění. S tím se pak pojí i penále ve výši 0,0329 % z dlužné částky za každý započatý den.
Jak jednat v případě, že vám vznikne dluh na zdravotním a sociálním pojištění jsme rozebrali v našem článku.
Zaměstnavatel nesmí diskriminovat své dohodáře. To znamená, že jim musí náležet stejná mzda jako zaměstnancům na plný úvazek, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Toto pravidlo se přitom vztahuje i na poskytování pracovních benefitů ve formě stravenek, multisportky apod. Na ty by tedy dohodáři měli mít ze zákona stejný nárok jako zaměstnanci na plný úvazek.
Na dohody dále platí pravidla pro minimální mzdu. Zaměstnanec pracující na dohodu proto musí dostat minimálně 124,40 korun za hodinu. Co se však na dohody nevztahuje, je zaručená mzda.
Co vám zaručí zaručená mzda? To se dozvíte v našem článku.
Dohodáři také nově získávají právo na některé příplatky za práci. Konkrétně se jedná o:
Příplatky se určují podle pravidel o odměňování mzdou a to i v případě, že je dohodář zaměstnaný ve veřejném sektoru a dostává plat.
Veškerými příplatky v soukromém sektoru jsme se detailněji zabývali v našem článku.
Home office při práci na dohodu je nově nutné stanovit písemně. Zároveň jej může zaměstnavatel dohodáři nařídit jen výjimečné a musí mu proplatit náklady, které s ním souvisí (výdaje za energie apod.). Tato částka je stanovena paušálně na 4,80 korun za hodinu práce z domova.
Za jakých podmínek může zaměstnanec home office využívat a co to pro něj i zaměstnavatele znamená? To si přečtěte v našem článku.
Zaměstnavatel musí dohodáře informovat o pracovním rozpisu nebo změnách a to vždy nejpozději tři dny před začátkem dané směny. Zrušit směnu pak musí zaměstnavatel nejpozději 24 hodin před jejím začátkem jinak ji musí dohodáři proplatit.
Jako dohodáři máte nově možnost požádat vašeho zaměstnavatele o převedení na hlavní pracovní poměr. Musíte ale splnit několik podmínek:
Pokud o převedení na hlavní pracovní poměr požádáte, má váš zaměstnavatel maximálně měsíc na to, aby vám odpověděl. V případě, že vaši žádost zamítne, musí k tomu mít důvod.
I osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou mít v rámci podnikání slabší období, kdy si třeba vypomohou nějakou brigádou v jiném oboru. V takovém případě může nastat souběh živnosti a dohody o provedení práce.
Co se týče danění, budou se na vás vztahovat výše uvedené principy. Vy jako OSVČ budete podávat každopádně za předchozí rok daňové přiznání. V něm si můžete po uplatnění všech daňových odpočtů a slev snížit daňový základ a může vám vzniknout přeplatek na dani, který vám stát vrátí. K vyplnění budete od všech zaměstnavatelů potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech.
Jestliže vám podnikání moc nevynáší, vyplatí se vám najít práci na DPP, v níž měsíční příjem převyšuje 11 500 Kč. V takovém případě se vám bude strhávat zdravotní a sociální pojištění, vaše podnikání bráno jako vedlejší činnost a vy budete platit méně za povinné odvody.
Uzavření dohody o provedení práce může být někdy paradoxně komplikovanější, než podpis zaměstnanecké smlouvy. Tím, že tento typ pracovního vztahu není zákonem chráněn tak, jako klasický pracovní poměr, je třeba si ve smlouvě ohlídat mnohem více věcí. V případě, že si nejste zněním smlouvy jisti, neváhejte vše zkonzultovat s advokátem, který vám může ke smlouvě připravit připomínky, případně vše připravit „na klíč“.
Souběh hlavního pracovního poměru (HPP) a dohody o provedení práce (DPP) je podle možný, ale platí pro něj několik důležitých pravidel.
Práce na hlavní pracovní poměr (HPP) a zároveň na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele je možná pouze tehdy, pokud se jedná o rozdílné druhy práce. Nestačí pouhá změna názvu pracovní pozice – musí jít o činnosti, které jsou druhově odlišné. Například pokud pracujete na HPP jako účetní, můžete na DPP vypomáhat při organizaci firemních akcí. Zákoník práce totiž výslovně zakazuje, aby jeden zaměstnanec vykonával stejný druh práce na základě dvou různých pracovněprávních vztahů u téhož zaměstnavatele.
Pokud máte uzavřený HPP i DPP u jednoho zaměstnavatele, daně z obou těchto příjmů zpracovává zaměstnavatel společně. Příjmy z HPP i DPP se tak sčítají pro účely výpočtu zálohy na daň z příjmu. Pro odvody na sociální a zdravotní pojištění se však příjmy z HPP a DPP posuzují samostatně. To znamená, že pokud příjem z dohody o provedení práce nepřesáhne zákonem stanovený limit (11 500 Kč měsíčně), nevzniká z něj povinnost platit sociální ani zdravotní pojištění.
Pokud pracujete na hlavní pracovní poměr (HPP) u jednoho zaměstnavatele a zároveň si přivyděláváte na dohodu o provedení práce (DPP) u jiného zaměstnavatele, zákon tuto kombinaci umožňuje. I v takovém případě však platí několik důležitých pravidel.
Pokud by byla vaše pracovní činnost vykonávaná na DPP shodná nebo částečně shodná s předmětem činnosti hlavního zaměstnavatele, budete muset získat písemný souhlas vašeho zaměstnavatele na HPP. Toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou.
Co se týče daní, zaměstnavatel, u kterého máte HPP, zpracovává vaši daň z příjmů na základě podepsaného Prohlášení poplatníka daně (tzv. růžového formuláře). Tento formulář ale smíte mít aktivní pouze u jednoho zaměstnavatele v daném období. Pokud jste ho nepodepsali u zaměstnavatele, kde máte DPP, bude vám tedy z odměny automaticky sražena 15% srážková daň.
Z hlediska sociálního a zdravotního pojištění má DPP vlastní pravidla. Pokud měsíční odměna z DPP nepřesáhne 11 500 Kč, nevzniká z ní povinnost odvádět pojistné. Jakmile tuto hranici překročíte, zaměstnavatel je povinen pojistné odvést, a to i v případě, že už máte pojištění hrazené z HPP. Pro účely pojistného se totiž HPP a DPP u různých zaměstnavatelů posuzují samostatně.
Jaká pravidla platí pro dvě práce naráz, ať už se jedná o dva hlavní pracovní poměry nebo práci na dohodu, jsme detailně rozebírali v našem článku.
Pokud jste přihlášeni na úřadu práce a zvažujete přivýdělek, je důležité vědět, že nesmíte pracovat na dohodu o provedení práce. Tato forma pracovního poměru je v evidenci zakázaná bez ohledu na to, zda pobíráte podporu v nezaměstnanosti, nebo ne.
Možnost přivýdělku jiným způsobem pak závisí na tom, zda v době evidence pobíráte podporu v nezaměstnanosti. Pokud ano, přivydělat si nemůžete vůbec. Jakýkoli výdělek, byť symbolický, je považován za porušení podmínek evidence. To může vést nejen k vyřazení z evidence úřadu práce, ale také k povinnosti vrátit vyplacenou podporu.
Jiná situace nastává, pokud jste v evidenci úřadu práce, ale podporu už nepobíráte. V takovém případě si přivydělat můžete, ovšem jen za přísně stanovených podmínek. Práci je možné vykonávat na pracovní smlouvu nebo DPČ a výdělek nesmí přesáhnout 50 % minimální mzdy. V roce 2025 to znamená maximálně 10 400 korun měsíčně. Pokud máte více pracovních dohod, jejich výdělky se sčítají. Není tedy možné mít například 6 000 Kč z jedné dohody a 5 000 Kč z druhé – celková částka nesmí přesáhnout uvedený limit.
Porušení těchto pravidel může být ze strany úřadů vyhodnoceno jako nelegální práce. Za takové jednání hrozí fyzickým osobám pokuta až 100 000 korun. Zaměstnavatelé, kteří takovou práci umožní, mohou dostat pokutu až 10 milionů korun.
U DPP platí pro studenty, důchodce a osoby na rodičovské dovolené obecně stejná pravidla jako pro všechny ostatní, ale zároveň existují určitá specifika a výhody, které se týkají zdravotního a sociálního pojištění a daňových slev:
Hlavní rozdíl spočívá v počtu odpracovaných hodin a hranici pro zdanění a odvod sociálního a zdravotního pojištění:
| DPP | DPČ | |
|---|---|---|
| Maximální počet odpracovaných hodin | 300 hodin ročně | 20 hodin týdně |
| Odvody | Při překročení hranice 11 500 korun | Při překročení hranice 4 500 korun |
Takovou otázku nelze jednoznačně zodpovědět. Záleží především na tom, za jakých okolností chcete DPP uzavřít – pokud jste například zaměstnanec, student či důchodce a odvody na zdravotní a sociální pojištění za vás platí stát či zaměstnavatel, může se vám vyplatit práce na DPP s výdělkem do 11 500 korun měsíčně. Pokud ale v takovém postavení nejste a sociální a zdravotní pojištění si neplatíte, pak se vám práce na DPP spíše nevyplatí.
Při výdělku nad 11 500 korun se vám bude krátit příjem o zdravotní pojištění, a to alespoň v minimální výši (v roce 2025 ve výši 3 143 Kč).
Dohodě o pracovní činnosti jsme se věnovali v našem samostatném článku.
V dohodě o provedení práce musí být uvedeny:
Můžete si se zaměstnavatelem sjednat i další náležitosti. Podmínkou je, že je dohoda uzavřena písemně.
Může vypadat zhruba následovně:
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE
Uzavřená podle § 75 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Smluvní strany
Zaměstnavatel:
Firma: [Název firmy]
Sídlo: [Adresa sídla]
IČO: [IČO]
DIČ: [DIČ]
Zastoupený: [Jméno a funkce osoby oprávněné jednat za firmu]
Zaměstnanec:
Jméno a příjmení: [Jméno a příjmení zaměstnance]
Rodné číslo: [Rodné číslo]
Bydliště: [Adresa bydliště]
Číslo OP: [Číslo občanského průkazu]
Předmět dohody
Zaměstnanec se zavazuje vykonávat pro zaměstnavatele následující práce:
[Popis práce nebo úkolu]
Místo výkonu práce
Místem výkonu práce je sídlo zaměstnavatele[Adresa].
Doba trvání dohody
Dohoda se uzavírá na dobu určitou od [Datum začátku] do [Datum konce].
Maximální rozsah práce je stanoven na 300 hodin v kalendářním roce.
Odměna za práci
Za vykonanou práci náleží zaměstnanci odměna ve výši [Výše odměny] Kč za hodinu.
Odměna bude vyplacena nejpozději do [Datum výplaty] na bankovní účet zaměstnance č. [Číslo účtu] nebo jiným dohodnutým způsobem.
Práva a povinnosti zaměstnance
Zaměstnanec se zavazuje vykonávat práci osobně, svědomitě a v souladu s pokyny zaměstnavatele.
Zaměstnanec má právo na přiměřené pracovní podmínky a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Práva a povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci dohodnutou odměnu za vykonanou práci v termínu uvedeném v této dohodě.
Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci bezpečné pracovní podmínky a dodržovat předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Zaměstnavatel má právo kontrolovat a dohlížet na průběh a kvalitu práce vykonávané zaměstnancem.
Závěrečná ustanovení
Tato dohoda nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.
Dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně, a to po dohodě obou smluvních stran.
Tato dohoda je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení.
V [Místo], dne [Datum]
Podpisy smluvních stran.
Dohoda o provedení práce (DPP) je flexibilní forma zaměstnání mimo klasický pracovní poměr, vhodná pro krátkodobé nebo jednorázové činnosti. V roce 2025 smí zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Odměna musí být alespoň ve výši minimální mzdy (124,40 Kč/hod), ale jinak není nijak omezena. DPP musí být sjednána písemně a výpovědní lhůta činí 15 dní.
Sociální a zdravotní pojištění se z DPP odvádí pouze tehdy, pokud měsíční odměna překročí 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele. U nižší odměny se pojistné neplatí, ale zároveň se taková práce nezapočítává do důchodu ani nevzniká nárok na nemocenskou. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se pro účely pojištění nesčítají.
Zdanění závisí na tom, zda je podepsáno prohlášení k dani. Bez něj se u příjmů do 11 500 Kč uplatní srážková daň 15 %. S prohlášením je možné využít slevy na poplatníka a případně získat vratku daně. Nad 11 500 Kč se vždy odvádí zálohová daň i pojistné.
Od roku 2024 vzniká při splnění podmínek i nárok na dovolenou. Zaměstnavatelé musí nově všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení. Dohodářům náleží stejná mzda a pracovní benefity jako ostatním zaměstnancům, včetně příplatků za práci o víkendu, v noci nebo o svátcích. Home office je možný pouze písemně, zaměstnavatel musí hradit paušální náklady.
Ve srovnání s dohodou o pracovní činnosti (DPČ) má DPP nižší limit hodin (300 ročně), ale výhodnější podmínky, pokud zůstane pod hranicí 11 500 Kč měsíčně. Výhodnost DPP závisí na konkrétní situaci – pro studenty, důchodce a zaměstnance může být výhodná, pro ostatní méně.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
