Strany mají mít u soudu stejné a rovné postavení. Měly by mít nejenom rovnocennou možnost uplatňovat svá práva, ale také stejné očekávání týkající se přístupu soudce. V praxi to znamená, že nebude žádnou ze stran upřednostňovat a obecně, že nelze pochybovat o jeho nepodjatosti.
Připadá vám, že soudce „nadržuje“ druhé straně sporu a vůbec je vůči vám nějaký nespravedlivý? Než začnete namítat jeho podjatost, zkuste se zamyslet, zda druhé straně prostě jen nesvědčí právo, nebo zda se vám to nezdá. Případně celou věc s zkonzultujte s advokátem.
Pro namítnutí podjatosti soudce totiž nestačí pouze váš pocit či domněnka, ale měly by existovat objektivní skutečnosti, která zakládají důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
Obdobně se k tomu vyslovil ve svém nálezu také Ústavní soud, podle něhož „Účastník řízení, který vznáší námitku podjatosti soudce, musí uvést konkrétní skutečnosti, pro něž má za to, že soudce je z projednávání a rozhodování vyloučen.“ „[…] důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorii objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají.“
Jinými slovy pouze „špatný pocit ze soudce“ určitě nebude uznán jako oprávněný důvod pro jeho výměnu. Podle občanského soudního řádu totiž důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení případně jeho rozhodování v jiných věcech. Navíc je třeba akceptovat silnou zásadu, zakotvenou přímo v Listině základních práv a svobod, podle které “nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci”. Ta je především pojistkou proti zásahům do příslušnosti soudu a do systému rozdělování případů na soudě. Věcnou i místní příslušnost soudu přitom stanoví přímo zákon a přidělování případů jednotlivým soudcům a soudkyním v rámci soudu se odehrává podle předem daných pravidel. Tím je minimalizovaná možnost jejich ovlivňování.
Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Tip: Soustava soudů České republiky je sice poměrně přehledná a jasná, přesto se ale v souvislosti s ní setkáváme s celou řadou dotazů. Jak se jednotlivé soudy liší a co znamená místní a věcná příslušnost, jsme rozebrali v našem samostatném článku.
Co tedy dle občanského soudního řádu může být oním důvodem podjatosti? Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Situace, kdy by měl přidělený soudce k věci, o níž rozhoduje, určitý vztah, může nastat třeba v případě, kdy by měl přímý právní zájem na projednávané věci. Nepochybně tomu tak je vždy, kdy by byl soudce současně žalobcem či žalovaným, případně vedlejším účastníkem a rovněž, pokud by byl současně svědkem v případu.
Častěji se setkáváme se situací, kdy existuje určitý vztah k účastníkům řízení či jejich zástupcům. Může jít o vztah příbuzenský, přátelský nebo naopak nepřátelský. Rozhodovat o náhradě škody své sestry, rozvodu svého nejlepšího kamaráda či dluhu muže, který soudci přebral manželku tak není rozhodně vhodné, jakkoliv může být soudce přesvědčen o tom, že tato skutečnost jeho úsudek nijak neovlivní. Důvodem může být také vztah ekonomické závislosti, kdy například soudce přednáší pro určitou instituci, která je účastníkem řízení.
Při rozhodování o námitce se individuálně posuzuje, jaké povahy vztah je a zda může ovlivnit nestrannost soudce. Například samotný fakt, že soudce studoval s advokátem jedné ze stran ve stejném ročníku na právnické fakultě, a tudíž se (spíše od vidění) znají, není rozhodně důvodem jeho vyloučení.
Na jednu stranu sice výše uvádíme, že není dobré nechat se ovládnout svými domněnkami, neboť jenom ty k uplatnění námitky nestačí, na stranu druhou ale není nutné čekat, zda se domnělá podjatost projeví ve výsledném rozhodnutí. Máte-li vážné pochyby, uplatněte je ihned. Ne jako naše klientka Marianna, která se na nás obrátila s možností uplatnění námitky podjatosti v souvislosti s odvoláním proti rozhodnutí prvního stupně.
Uplatnit námitku podjatosti lze hypoteticky až ve chvíli podání odvolání, ale musí být splněny požadavky zákona. Ten říká, že:
Asi nikoho nepřesvědčíte, že jste si neuvědomili, že je soudce váš expartner a vzpomněli jste si na to až při odvolání. Na druhou stranu to, že jsou protistrana a soudce bývalí spolužáci a dobří kamarádi, vám někdo mohl sdělit klidně až tehdy, kdy je vaše řízení dávno v procesu a první jednání již proběhlo.
V případě zmiňované klientky tak bylo na uplatnění námitky již pozdě, neboť se jednalo o skutečnost, o níž věděla od začátku a poučena o možnosti uplatnění námitky byla řádně.
Tip: Civilní řízení je složitý proces, v němž se ne každý vyzná. Jak soudní řízení probíhá a co čekat, pokud míříme na soudní jednání?
Existuje-li v souzené věci vztah mezi soudcem a účastníky řízení, zpravidla není třeba čekat, až některý z účastníků uplatní námitku podjatosti, ale také soudce sám může o podjatosti informovat. Podle zákona by měl takovou skutečnost neprodleně oznámit předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu určí (při uznání důvodů podjatosti) podle rozvrhu práce jiného soudce.
Pokud tedy například soudkyně zjistí, že advokátem jedné ze stran je její bývalý manžel, s nímž nemají nejlepší vztahy, je na místě takovou skutečnost oznámit a nečekat, až si téhož všimne exmanžel či protistrana.
Jak je výše uvedeno, čas pro uplatnění námitky, je omezen (až na výjimky) prvním jednáním v rámci řízení. Do své námitky uveďte:
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Pokud bude soudce vyloučen, předseda soudu určí podle rozvrhu práce jiného soudce, který věc projedná a rozhodne.
S pojmem systémové podjatosti se setkáváme častěji u správních, nikoli soudních řízení. Systémová podjatost znamená, že všechny úřední osoby, tj. úředníci určitého orgánu, kteří o věci rozhodují, (analogicky teoreticky všichni soudci jednoho soudu) mají k projednávané věci či účastníkům určitý poměr. V případě správních řízení může jít o situaci, kdy úředník obecního úřadu rozhoduje o věci, na níž má obec výrazný zájem.
V soudním prostředí se s takovou námitkou takřka nesetkáváme, lze si hypoteticky představit situaci, kdy by účastníkem měl být například předseda daného soudu a logicky by pak mohli být za podjaté považováni. Na druhou stranu v námi známém případě namítnuté podjatosti z toho důvodu, že jednou ze stran byl jiný soudce daného okresního soudu, ovšem nadřízený soud možnou podjatost neshledal.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
