Čeká vás správní řízení a rádi byste se na něj připravili? Nebo jste účastníkem probíhajícího procesu a chcete znát další postup správního orgánu? V dnešním článku si představíme průběh správního řízení, seznámíme se s jeho účastníky a zaměříme se i na to, jak postupovat, když správní orgán neplní svou úlohu.
Správní orgán totiž nesmí zapomínat na to, že správní řád výslovně stanoví, že veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.
Správní řízení je v právní mluvě proces vedený správním orgánem, jehož hlavním účelem je vydání rozhodnutí. Správní orgán je instituce vykonávající veřejnou správu v určité oblasti, například stavební úřad nebo živnostenský úřad. Rozhodnutím se upravují, případně i zakládají nebo zcela ruší práva a povinnosti účastníků řízení.
Náležitosti správního řízení upravuje správní řád, který mimo jiné definuje správní orgány a určuje zásady jejich činnosti. Ve správním řízení je správní orgán povinen rozhodovat v souladu se zákonem a zásadami dobré správy. Podle správního řádu musí správní orgán poskytovat účastníkům dostatek informací o jejich právech a povinnostech. Správní orgán rozhoduje nejen o žádostech občanů a firem, ale také o opatřeních z moci úřední. Správní orgán má povinnost vést správní řízení transparentně a umožnit účastníkům nahlížet do spisu.
Pod pojmem správní řízení se tedy ukrývají všechna řízení, ve kterých rozhodují orgány veřejné moci (správní orgány) o právech a povinnostech lidí, společností a organizací v oblasti veřejné správy. Může jít o řízení probíhající za účelem zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, ochrany životního prostředí nebo kulturních památek, ale také úpravy podmínek podnikání a udělení stavebního povolení, povolení k pobytu nebo živnostenského oprávnění. Každý z nás již byl účastníkem mnoha takových řízení, aniž si to třeba uvědomuje.
Tip: Přečtěte si také náš další článek, ve kterém vám poradíme, jak se bránit proti rozhodnutí ve správním řízení. Ve článku o správních poplatcích zase zjistíte, kolik vás bude stát jaký úkon ve státní správě.
Účastníkem správního řízení by měl být každý, jehož práva a povinnosti mohou být řízením přímo i nepřímo ovlivněna. Často se může jednat i o osoby, které s původním případem zdánlivě nemají mnoho společného (např. u povolení na provoz továrny mohou být ovlivněni obyvatelé žijící v jejím okolí). Dalšími účastníky správního řízení jsou poté osoby, kterým to přímo stanoví zákon (např. občanská sdružení, kterým může účast upravovat zákon o ochraně přírody a krajiny). Pokud se jedná o řízení zahájené na základě žádosti, je účastníkem správního řízení v každém případě i samotný žadatel.
Každého účastníka správního řízení budou jistě zajímat i jeho práva. V první řadě je třeba zmínit, že všichni účastníci správního řízení jsou si vždy rovni. Každý z nich se tak může vyjádřit ke všem otázkám, u kterých to považuje za důležité. Mezi další práva účastníků správního řízení patří, pokud to zákon nevyloučí či v konkrétním případě neupraví jinak, například:
Ať už řešíte jednoduchý úkon, nebo složitější právní problém, pomůžeme vám s potřebnými podklady a jednoduše vás provedeme celým správním řízením. Podrobně analyzujeme váš případ a nabídneme řešení na míru. To vše online, z pohodlí vašeho domova.
Každé správní řízení můžeme rozdělit do tří základních fází – zahájení správního řízení, jeho průběh a vydání rozhodnutí.
Správní řízení může být zahájeno dvěma způsoby. V prvním případě dochází k zahájení z moci úřední, tedy z iniciativy správního orgánu. Takové řízení může být zahájeno i na podnět veřejnosti, není to ovšem podmínkou.
Druhým způsobem je poté přímé zahájení správního řízení na žádost některého z účastníků. Tu je třeba doručit příslušnému správnímu orgánu, který následně zajišťuje všechny zbývající účastníky a zahajuje řízení. Pokud by se například jednalo o návrh na vklad do katastru nemovitostí, příjemcem žádosti bude katastrální úřad.
Správní orgán by měl začít jednat co možná nejrychleji. Bez zbytečných odkladů a v souladu se zákony je třeba informovat všechny účastníky správního řízení. Kromě účastníků správní orgán shromažďuje i podklady potřebné pro vydání rozhodnutí. Mezi ně patří například žádosti a návrhy, důkazy a další listiny související s předmětem správního řízení. Správní orgán může, ale nemusí nařídit ústní jednání. Může si pak na jednání dokonce nechat případné svědky nejen předvolat, ale i předvést, pokud by se odmítli dostavit.
Všechny aktivity správního orgánu, které se v rámci řízení odehrávají, by měly směřovat k vydání správního rozhodnutí. Správní orgán k němu přistupuje ve chvíli, kdy jsou shromážděni účastníci řízení i všechny potřebné podklady. Účastníkům by také měl být poskytnut dostatečný prostor se k podkladům vyjádřit a případně je jakkoli doplnit.
Rozhodnutí je třeba vydat bez zbytečného odkladu – u jednodušších případů nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. V případě komplikovanějších případů, kde je potřeba dokládat doplňující důkazy nebo předvolávat další osoby, je možné lhůtu prodloužit ještě o 30 dnů.
Samotné rozhodnutí má zpravidla písemnou formu a skládá se z výroku, odůvodnění a poučení. Pokud některý z účastníků nesouhlasí s vydaným rozhodnutím nebo je přesvědčený o jeho nezákonnosti, může se proti němu bránit. Slouží k tomu opravné prostředky, mezi které patří třeba odvolání nebo odpor.
Správní poplatky
Pokud je správní řízení zahájeno na žádost, je třeba počítat se správními poplatky, které se s těmito úkony pojí a které zpravidla hradí právě žadatel. Upravuje je zákon o správních poplatcích, který obsahuje přehled správních poplatků a informace o jejich splatnosti nebo způsobu úhrady. Zákon o správních poplatcích také stanoví, že státní orgány nebo fondy, územní samosprávné celky a některé další instituce jsou od úhrady správních poplatků osvobozeny.
Výši, splatnost a způsoby úhrady těchto poplatků stanovuje zákon o správních poplatcích. Zákon o správních poplatcích přesně definuje, za jaké úkony správního orgánu je nutné zaplatit poplatek. Aktuální výši správních poplatků lze najít v příloze zákona o správních poplatcích, která obsahuje podrobný sazebník.
Jak už jsme zmínili, správní orgán musí vždy rychle postupovat případem, aby v co nejkratší lhůtě vydal správní rozhodnutí. Jenže co když se v praxi setkáte spíše s opačným případem, kdy řízení trvá dlouho a týdny se vůbec nic neděje? Potom můžete žádat o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žádost se podává k nadřízenému orgánu, který napomene nečinný orgán, případně rovnou převezme případ a sám rozhodne.
Pokud by ani tento podnět nemohl, nabízí se ještě žaloba proti nečinnosti správního orgánu, kterou je třeba adresovat krajskému soudu. Žalobou je ovšem nutné reagovat až na neúspěšnou žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti a je třeba ji podat do jednoho roku ode dne, kdy mělo být vydáno rozhodnutí.
Tip: Soustava soudů České republiky se může zdát poměrně přehledná a jasná, přesto se ale v souvislosti s ní setkáváme s celou řadou dotazů. Chcete najít v Praze okresní soud? Přemýšlíte, který soud je civilní a který trestní? A víte, jak se liší Nejvyšší a Ústavní soud? To se dozvíte v článku na téma: Na který soud se obrátit.
Potřebujete pomoci s návrhem na vklad do katastru nemovitostí, získáním živnostenského opatření nebo řešíte jakýkoli jiný požadavek a stojíte před zahájením správního řízení? Pomůžeme vám s přípravou podkladů, vysvětlíme, co vás čeká, a postaráme se, aby po právní stránce proběhlo vše bez jediného problému.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
