Soudní přísedící aneb soudce z lidu: Vše, co vás zajímá

Soudci z lidu mají velký význam a přínos pro soudní systém. V rámci své funkce se však také často setkávají s nejrůznějšími výzvami a kritikou. Jedná se o jakési strážce spravedlnosti. I když nemají právní vzdělání, mohou rozhodovat o soudních sporech v České republice. Zatímco někdo má neuvěřitelný smysl pro spravedlnost, jiný zase dovede rozpoznat lež na míle daleko. Jejich kombinace zajišťuje, že žádný zločin nezůstane bez povšimnutí a žádný viník neunikne spravedlnosti.

Kdo je soudce z lidu aneb soudní přísedící?

Soudní přísedící je občan bez nutnosti právnického vzdělání, který se podílí na rozhodování soudu jako člen soudního senátu. Jeho úkolem je přinášet do rozhodování životní zkušenost a pohled laické veřejnosti. Přísedící přitom není divákem soudního jednání ani poradcem soudce. Pokud je součástí senátu, spolurozhoduje společně s profesionálním soudcem.

V trestních věcech, kde se přísedící účastní rozhodování, tvoří senát krajského soudu předseda senátu a dva přísedící. Každý člen senátu má při poradě a hlasování svůj hlas. Přísedící tedy není jen symbolickou součástí řízení, ale může ovlivnit výsledek rozhodnutí stejně jako soudce. Krajský soud však v senátech rozhoduje jen tehdy, stanoví-li to procesní předpisy; jinak rozhoduje samosoudce.

Jaká je úloha soudce z lidu v soudním procesu

Přísedící se účastní soudního jednání, sleduje prováděné důkazy, může se podílet na kladení otázek a po skončení dokazování se účastní porady senátu. Společně s ostatními členy senátu posuzuje, co se v řízení prokázalo, zda je obžalovaný vinen, jaký trest má být uložen a jak má být rozhodnuto o dalších otázkách, například o náhradě škody.

Přísedící je při výkonu své funkce nezávislý a vázaný pouze zákonem. Musí rozhodovat nestranně, spravedlivě, bez průtahů a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. Nikdo nesmí narušovat nebo ohrožovat nezávislost a nestrannost soudců ani přísedících.

Přísedící tedy nemá rozhodovat podle sympatií, osobních antipatií nebo dojmu z médií. Jeho laický pohled má význam jen tehdy, pokud se opírá o průběh řízení a provedené důkazy. Stejně jako soudce musí vystupovat tak, aby nevznikaly pochybnosti o jeho nestrannosti.

Kde dnes přísedící u soudu působí?

Od 1. ledna 2025 platí, že u okresních soudů v nových řízeních přísedící nepůsobí. Rozhodovací činnost okresního soudu vykonávají soudci jako samosoudci. To znamená, že běžné civilní spory, rodinné věci, exekuce, opatrovnické věci i trestní věci před okresním soudem rozhoduje profesionální soudce sám, případně s podporou soudního aparátu v rozsahu stanoveném zákonem.

Přísedící už v nových věcech nerozhodují ani pracovněprávní spory. Občanský soudní řád stanoví, že před okresním soudem jedná a rozhoduje samosoudce. U krajského soudu jako soudu prvního stupně je v civilních věcech pravidlem také samosoudce; senát jedná a rozhoduje jen tehdy, stanoví-li to zákon, a dále v odvolacím řízení.

Hlavní prostor pro přísedící tak dnes zůstává v trestním řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně. Senát s přísedícími rozhoduje zejména řízení o zvlášť závažných zločinech, s výjimkou zvlášť závažných zločinů proti majetku a hospodářských trestných činů, a dále řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou. V ostatních prvostupňových trestních věcech před krajským soudem koná řízení samosoudce.

Zvlášť závažným zločinem se rozumí úmyslný trestný čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně deset let. Typicky se tak může jednat například o nejzávažnější násilnou nebo sexuální kriminalitu, vždy ale záleží na konkrétní právní kvalifikaci skutku.

Mohou se přísedící ještě objevit u okresního soudu?

Výjimečně ano, ale jen u dobíhajících starších řízení. Přechodná pravidla stanoví, že řízení zahájená před 1. lednem 2025 se do pravomocného skončení dokončí podle dřívějších pravidel o obsazení soudu. Proto se i v roce 2026 může stát, že se v konkrétní starší věci u okresního soudu ještě objeví senát s přísedícími. Nejde však o pravidlo pro nová řízení.

Kdo může vykonávat funkci přísedícího a jak je volen?

Profesionální soudce je právník jmenovaný prezidentem republiky do funkce bez časového omezení. Musí splnit přísné zákonné podmínky, mít právnické vzdělání, složit odbornou justiční nebo rovnocennou zkoušku a úspěšně projít výběrovým řízením na funkci soudce.

Soudní přísedící naproti tomu nemusí mít právnické vzdělání. Je volen na čtyřleté funkční období a jeho role je zaměřena na účast laické veřejnosti na výkonu soudní moci. To ovšem neznamená, že by mohl rozhodovat libovolně. Po zvolení skládá slib, že se bude řídit právním řádem České republiky, vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.

Rozdíl je tedy hlavně v profesním zázemí a způsobu ustanovení do funkce. Při samotném hlasování v senátu má ale přísedící rovnocenný hlas. Smyslem tohoto modelu je propojit odborné vedení řízení profesionálním soudcem s občanským prvkem u nejzávažnějších trestních věcí.

Přísedícím může být státní občan České republiky, který je plně svéprávný, bezúhonný, dosáhl alespoň 30 let, souhlasí se svým ustanovením do funkce a svými zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruku, že bude funkci řádně zastávat.

Zákon zároveň vyžaduje určitou vazbu k obvodu, pro který má být přísedící zvolen. Přísedícím může být zvolen občan, který je přihlášen k trvalému pobytu v obvodu příslušného zastupitelstva a zároveň v obvodu soudu, pro který je volen, nebo který v těchto obvodech pracuje.

Funkce přísedícího je veřejnou funkcí. Není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu a ani s dalšími činnostmi, u nichž to stanoví zákon. Přísedící proto musí počítat s tím, že se od něj očekává důvěryhodnost, zdrženlivost a schopnost oddělit osobní názory od rozhodování konkrétní věci.

Přísedící krajských soudů volí zastupitelstva krajů, jejichž území alespoň zčásti spadá do obvodu příslušného krajského soudu. V Praze volí přísedící Městského soudu v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy. Kandidáty navrhují členové příslušného zastupitelstva a zastupitelstvo si k nim vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu.

Funkční období přísedícího trvá čtyři roky. Po zvolení skládá slib do rukou předsedy soudu, ke kterému byl zvolen. Pokud je zvolen znovu, slib se už neopakuje. Funkci začne vykonávat ode dne následujícího po složení slibu, případně po opětovném zvolení, pokud slib znovu skládat nemusí.

Počet přísedících pro konkrétní krajský soud stanoví předseda soudu. Přitom se má přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 20 dnů v kalendářním roce. Funkce tedy není klasickým zaměstnáním na plný úvazek, ale vyžaduje reálnou časovou flexibilitu.

Práva, povinnosti a odměna přísedících

Přísedící se musí účastnit jednání, ke kterým je povolán, zachovávat mlčenlivost a vystupovat způsobem, který neohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování soudů. Musí také počítat s tím, že jednání v závažných trestních věcech mohou být psychicky náročná a někdy i časově delší.

Za výkon funkce náleží přísedícím náhrady. Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru nebo obdobném vztahu, náleží za dobu výkonu funkce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, kterou poskytuje stát. Přísedícím, kteří v pracovním poměru nejsou, stát nahrazuje ušlý výdělek. Stát hradí také hotové výdaje vzniklé při výkonu funkce a přísedícím náleží i paušální náhrada za každý den jednání.

Kdy funkce přísedícího končí?

Funkce přísedícího zaniká zejména uplynutím čtyřletého funkčního období. Zaniká také například v případě pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin, při odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro nedbalostní trestný čin, omezením svéprávnosti, ztrátou českého státního občanství nebo smrtí. Přísedící se může funkce také vzdát.

Na návrh předsedy příslušného soudu může být přísedící ze své funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo. Důvodem může být závažné porušení povinností, ztráta zákonných předpokladů nebo zdravotní stav, který mu nedovoluje funkci řádně vykonávat. Před rozhodnutím o odvolání si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.

Shrnutí

Soudní přísedící představují občanský prvek v českém soudnictví. Nejsou porotou a nerozhodují odděleně od soudce. Pokud zasedají v senátu, rozhodují společně s profesionálním soudcem a mají rovnocenný hlas.

Jejich role je dnes užší než dříve. V nových řízeních nepůsobí u okresních soudů ani v pracovněprávních sporech. V praxi se s nimi setkáme především u krajských soudů v prvním stupni u nejzávažnějších trestních věcí, u nichž zákon stanoví rozhodování v senátu. Přísedícím se může stát důvěryhodný, bezúhonný a plně svéprávný občan České republiky starší 30 let, který splňuje zákonné podmínky a je zvolen příslušným zastupitelstvem.