Online bazary jsou jako bleší trh: občas ulovíte poklad, občas narazíte na někoho, kdo zmizí rychleji než zboží z výprodeje. Typický scénář: pošlete peníze, prodejce přestane odpovídat a vy máte jen přezdívku na platformě a číslo účtu. „To přece musí stačit,“ říká si člověk. Jenže realita má několik právních zádrhelů – hlavně kolem hranice 10 000 Kč a bankovního tajemství.
Rychlý přehled
Přezdívka na bazaru a číslo účtu obvykle stačí jako start pro prověřování, ale policie potřebuje co nejvíc konkrétních podkladů (chat, inzerát, potvrzení o platbě), aby mohla žádat data po platformě a hledat souvislosti. Banka sama od sebe majitele účtu nesdělí kvůli bankovnímu tajemství – k prolomení se typicky používá formální postup v trestním řízení, často přes státního zástupce. Pokud je škoda nízká a bez dalších indicií, věc může skončit jako přestupek, a tím se možnosti získání bankovních údajů zúží.
Co udělat hned:
Pokud chcete mít oznámení „neztrátové“ hned napoprvé, hodí se krátká konzultace – pomůžeme poskládat podklady tak, aby z nich byla vidět trestněprávní rovina i souvislosti, které policii usnadní práci.)
Až dvě třetiny trestních oznámení jsou odloženy. Někdy je to proto, že o trestný čin skutečně nešlo, nebo se nepodařilo shromáždit dostatek důkazů. Poradíme, jak postupovat. Ochráníme vaše práva rychle, efektivně a výhodně.
Na internetu už nakupuje téměř každý a spousta z nás dokonce víc než v kamenných obchodech. Na rozdíl od kamenných obchodů však s sebou ty internetové nesou jednu velkou nevýhodu – nutnost platby předem. Mezi legitimními e-shopy se totiž vyskytuje i řada podvodných e-shopů, které si velice ochotně vezmou vaše peníze, ale zboží vám už nepošlou. Těm se věnuje náš článek.
Postup orgánů činných v trestním řízení se odvíjí od právní kvalifikace skutku. Pokud dosud zjištěné okolnosti nenaplňují znaky trestného činu, zejména nedosahují hranice „škody nikoli nepatrné“ 10 000 Kč, která je stanovena v trestním zákoníku, bývá jednání posouzeno jako přestupek. Hranice 10 000 Kč je v českém právu standardním prahovým kritériem pro rozlišení mezi přestupkovou a trestněprávní rovinou u majetkových jednání.
Při posuzování škody není rozhodující původní pořizovací cena věci při koupi nové, ale hodnota v době a místě činu, resp. obvyklá cena a reálná majetková újma v okamžiku jednání. U bazarových prodejů to typicky znamená, že použitá věc (např. mobilní telefon nebo kabelka) má v důsledku stáří a opotřebení zpravidla nižší tržní hodnotu než při původním nákupu.
Neplatí, že částka pod 10 000 Kč automaticky znamená bezmoc. Je ale pravda, že u nízkých škod se věc častěji posoudí jako přestupek, a tím se zmenší prostor pro nástroje trestního řízení (včetně snazší práce s bankovní stopou). Právě proto někteří podvodníci cílí na „pár tisíc“ – oběť často rezignuje.
Rozhodující však nebývá jen částka u jednoho člověka. Důležité jsou souvislosti: více poškozených, opakovaný vzorec, falešná identita, více inzerátů, stejné fotky nebo texty. V takových případech může být relevantní sčítání škody u více poškozených. Jakmile součet přesáhne 10 000 Kč, roste šance na trestní kvalifikaci a s ní i na použití „silnějších“ procesních nástrojů.
Z praxe: často pomůže i jednoduché ověření, zda se k účtu/přezdívce nevážou další varování. Nejde o to dělat práci policie. Jde o to dodat informaci, že nejste jediní – což může změnit, jak orgány případ uchopí.
Zákon neříká: „od částky X banka musí prozradit údaje“. Rozhoduje proces a účel: v trestním řízení se bankovní údaje vyžadují tehdy, když je to potřeba k objasnění okolností nasvědčujících spáchání trestného činu, a žádost musí udělat oprávněný orgán (typicky státní zástupce).
Částka ale hraje roli nepřímo: u majetkových deliktů často rozhoduje o tom, zda je naplněn znak škody pro trestný čin. Jedna oběť a pár stovek bez dalších indicií = častější přestupek. Více obětí, stejný účet, opakovaný scénář, součet přes 10 000 Kč = větší šance trestního režimu.
Pro oběť z toho plyne praktická strategie:
Není účet jako účet. U českých bank bývá postup přímočařejší, protože spadají pod český režim bankovního tajemství a standardní komunikaci orgánů činných v trestním řízení. U fintechů typu Revolut může být získání informací pomalejší: jiná jurisdikce, jiné interní kanály, někdy delší lhůty. Neznamená to, že to nejde – jen to bývá „víc papírování“.
Druhý směr je samotná platforma (Sbazar, Bazoš, Marketplace…). Policie může vyžádat údaje i od ní. U online prostředí platí: data se neuchovávají navždy. Proto má smysl:
Z praxe: velmi často se ukáže, že podvodník recykluje fotky i texty a jen střídá profily. Jakmile se to podaří propojit, případ se posune o level výš.
Když vás někdo podvede na bazaru, přezdívka a číslo účtu nejsou málo – ale samy o sobě často nestačí k rychlému „odhalení pachatele“. Policie s nimi může začít pracovat, typicky přes vyžádání údajů od platformy a prověřování platební stopy. Zlom nastává ve chvíli, kdy se případ posuzuje jako trestný čin: právě tehdy se v praxi častěji otevírá cesta k bankovním údajům, protože bankovní tajemství nejde prolomit jen obecnou žádostí o součinnost.
Hranice 10 000 Kč hraje významnou roli hlavně proto, že u majetkových deliktů často odděluje přestupkovou a trestněprávní rovinu. Neplatí ale, že pod tuto hranici „nemá cenu nic řešit“. Pokud existují indicie opakovaného jednání, více poškozených nebo promyšlený podvodný postup, může se škoda sčítat a případ se může posunout do trestního režimu i tehdy, když jednotlivé oběti přišly „jen“ o pár tisíc.
Co můžete udělat vy? Shromážděte důkazy tak, aby na sebe navazovaly: screenshoty komunikace, odkaz a ID inzerátu, potvrzení o platbě, datum/čas převodu, číslo účtu, e-mail/telefon, případně jakékoli další identifikátory. Ověřte, zda se k účtu nebo přezdívce nevážou další stížnosti – a tuto informaci policii předložte. Zároveň vše nahlaste platformě a jednejte rychle, protože digitální stopy nejsou věčné. Čím dřív dodáte kvalitní podklady a naznačíte možné souvislosti, tím větší šance, že se z „jedné smůly“ stane řešitelný případ.
Je to použitelný základ, ale výrazně pomůže dodat i komunikaci, odkaz/ID inzerátu a potvrzení o platbě.
Kvůli bankovnímu tajemství. Údaje se typicky získávají jen formálně – zejména v trestním řízení a přes oprávněný orgán.
Často ano, pokud nejsou další indicie. Ale při více poškozených nebo opakovaném postupu se situace může posunout.
Ano – může vyžádat registrační a provozní data (podle toho, co platforma uchovává). Důležitá je rychlost, aby stopy nezmizely.
V praxi ano. U českých bank bývá postup přímočařejší, u zahraničních fintechů může být komunikace složitější a pomalejší.
Ano – platforma může účet/inzerát zablokovat, uchovat logy a někdy pomůže odhalit, že jde o opakovaný postup.
Ocitli jste se situaci, která vyžaduje podání trestního oznámení? Jsme tu od toho, abychom vám pomohli. Spolehlivě ochráníme vaše práva a celý proces vyřídíme za vás. Vše zvládneme rychle a bezchybně, abyste se o nic nemuseli starat.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
