Obchodní tajemství chrání to nejcennější, co firma má. Může jím být know-how, strategie i zákazníci. Jak zajistit, aby se důležité informace nedostaly do rukou konkurence? Stačí podepsat NDA, nebo je potřeba víc? Jaké chyby nejčastěji vedou k úniku dat? A co dělat, když někdo vaše obchodní tajemství zneužije? Přinášíme přehled právní ochrany, praktických opatření i reálných kauz, které ukazují, jak drahá může být nepozornost.
Obchodní tajemství je oním klíčem ke konkurenční výhodě podniků. Právě proto je ochrana obchodního tajemství tak důležitá pro udržení unikátních znalostí a strategií. V českém právním řádu se obchodním tajemstvím zabývá občanský zákoník. Neoprávněné nakládání s obchodním tajemstvím může být podle trestního zákoníku dokonce trestným činem.
Občanský zákoník stanoví, že mezi obchodní tajemství patří informace:
Obchodní tajemství tedy zahrnuje širokou škálu informací. Jedná se například o tyto segmenty:
Nespoléhejte na obecné vzory a svěřte sepsání smluv o mlčenlivosti odborníkovi. Zaručíme vám správnost a to, že taková smlouva nebude jednoduše napadnutelná.
Mezi duševní vlastnictví patří patenty a ochranné známky. Obojí je registrované a má omezenou platnost. Naproti tomu obchodní tajemství není formálně nikde registrované a jeho ochrana trvá tak dlouho, dokud jsou splněny podmínky utajení a bezpečnosti.
Duševní vlastnictví má komplexnější úpravu a zahrnuje výhradní práva. Obchodní tajemství je chráněno jako nehmotný statek a „jen“ se klade důraz na jeho utajení.
Pouze informace, která splní následující tři podmínky, může být považovaná za obchodní tajemství a tím pádem i chráněná právními prostředky. Jedná se o tyto tři podmínky:
Na naši advokátní kancelář se obrátila paní Kateřina, jednatelka menšího rodinného podniku, která měla podezření, že bývalý zaměstnanec neoprávněně využívá informace o jejich dodavatelích. Tvrdila, že seznam důležitých dodavatelů a specifické podmínky dohod byly obchodním tajemstvím. Požadovala od nás právní kroky proti bývalému zaměstnanci, který po odchodu založil vlastní konkurenční firmu a začal spolupracovat se stejnými dodavateli.
Po analýze případu jsme však dospěli k závěru, že informace o dodavatelích nesplňují podmínky obchodního tajemství. Dodavatelé totiž byli běžně známí v oboru a jejich kontaktní údaje byly snadno dohledatelné. Podmínky spolupráce nebyly smluvně označené jako důvěrné a některé ceny byly veřejně přístupné na jejich webových stránkách.
I když paní Kateřina argumentovala, že znalost konkrétních dodavatelů zjednodušila podnikání bývalého zaměstnance, neprokázala, že by zveřejnění této informace znamenalo významnou konkurenční nevýhodu. Navíc se nejednalo o unikátní dodavatele, ale o běžně využívané firmy v daném odvětví. Firma navíc neměla zavedená žádná opatření na ochranu těchto informací. Zaměstnanci nebyli vázáni mlčenlivostí, nebyly uzavřeny žádné smlouvy o ochraně důvěrných informací a přístup k údajům byl volný i pro běžné pracovníky.
Na základě výše zmíněných skutečností jsme paní Kateřině museli vysvětlit, že její požadavek na ochranu těchto informací jako obchodního tajemství není oprávněný. Doporučili jsme jí do budoucna zavést interní opatření, jako jsou dohody o mlčenlivosti, konkurenční doložka, omezení přístupu k citlivým údajům a jasné označení důvěrných informací, aby podobným situacím předešla.
Pro maximální ochranu obchodního tajemství zaveďte systém ochrany, který bude zahrnovat smlouvy, školení a interní předpisy. Pravidelně tato opatření kontrolujte a aktualizujte. A také vyhodnocujte rizika spojená s kybernetickými hrozbami a s odchodem zaměstnanců.
Každá firma může k ochraně svého obchodního tajemství podniknout několik kroků. Tím nejběžnějším je uzavírání smluv o mlčenlivosti (NDA – Non-Disclosure Agreement). Tuto smlouvu mohou podepsat jak zaměstnanci, tak obchodní partneři, dodavatelé či poradci. Dohoda o mlčenlivosti výslovně zakazuje sdílet důvěrné informace s třetími stranami. V praxi to vypadá tak, že pokud si firma například nechá vyvíjet nový produkt u externího designéra, zaváže ho před začátkem spolupráce mlčenlivostí, aby nedošlo k úniku konceptu ke konkurenci.
Dalším krokem může být zavedení interních směrnic. Každá společnost by měla nastavit jasná pravidla toho, kdo a za jakých podmínek může přistupovat k citlivým informacím. Tato pravidla běžně zahrnují například řízený přístup k souborům, pravidelné kontroly nebo povinnost utajení informací i po skončení pracovního poměru. V praxi to může znamenat například nastavení pravidla, že vývojové dokumenty mohou otevírat pouze vedoucí výzkumných týmů a každý přístup k souboru systém automaticky zaznamená.
V dnešní době je pak samozřejmě zásadní také zabezpečení informací moderními technologiemi. Mezi osvědčené metody patří šifrování citlivých dat, dvoufázová autentizace nebo pravidelné monitoring přístupu.
Jedním z nejčastějších důvodů je únik dat zaměstnancem. To nastane například ve chvíli, kdy si zaměstnanec před svým odchodem z firmy stáhne zákaznickou databázi. Nejen z těchto důvodů bývá pracovní poměr s pracovníky na vyšších pozicích rozvázán dohodou takzvaně z hodiny na hodinu, aby firma těmto případům předešla.
Dále může dojít k tomu, že obchodní tajemství zneužije konkurence. To se stává ve chvílích, kdy se konkurence dostane třeba ke zmíněné vývojové dokumentaci produktu a použije ji k vlastní výrobě.
V dnešní době sociálních sítí dochází také stále častěji k neoprávněnému zveřejňování informací. Zaměstnanec chce postovat nějaký příspěvek na sociální síti a třeba i nevědomky při tom zveřejní důvěrné informace. Ani v tomto případě ale neznalost zákona neomlouvá.
Tip: V posledních letech se firmy stále častěji uchylují místo klasického pracovního poměru ke spolupráci s freelancery. Podívejte se, jak správně takovou spolupráci nastavit, abyste předešli problémům.
V prvním kroku může firma podat na toho, kdo obchodní tajemství porušil, žalobu. S její přípravou vám rádi pomůžeme. V žalobě můžeme při vašem zastupování požadovat nápravu situace, takže například zamezení dalšímu využívání tajných informací konkurencí.
Dále můžete požadovat náhradu škody. Kompenzaci můžete od viníka žádat v případě, kdy v důsledku porušení obchodního tajemství utrží vaše firma finanční ztráty.
Někdy lze dokonce získat soudní příkaz k tomu, aby neoprávněná strana přestala s dalším šířením citlivých informací.
V kauze z roku 2021 rozhodly české soudy o náhradě škody ve výši 5 milionů korun za únik zákaznické databáze, kterého se dopustil bývalý zaměstnanec. Tuto databázi poskytl konkurenci. Toto rozhodnutí ukazuje, že soudy v ČR berou ochranu obchodního tajemství vážně a ve hře může být vysoké odškodné.
Při dokazování je potom klíčová například e-mailová komunikace, která doloží úmysl a způsob předání tajných informací. Potřeba jsou také interní dokumenty dokazující existenci obchodního tajemství a jeho ochranu ve firmě. Pokud máte k dispozici záznamy přístupu k citlivým souborům, určitě se také budou hodit k tomu, aby se ukázalo, kdo a kdy s chráněnými daty pracoval.
V naší advokátní kanceláři vám rádi pomůžeme nejen se sestavením smluv o mlčenlivosti pro zaměstnance a partnery. Obrátit se na nás můžete i při podezření na únik obchodního tajemství anebo při sporech ohledně neoprávněného využití důvěrných informací. Správná organizace a právní kroky mohou vaši firmu uchránit nejen před finančními ztrátami, ale i před poškozením dobrého jména.
Obchodní tajemství je klíčovým aktivem každé firmy, které chrání její know-how, strategické plány a důležité obchodní informace. Český právní řád poskytuje právní ochranu proti neoprávněnému nakládání s těmito informacemi a umožňuje postiženým subjektům požadovat náhradu škody nebo soudní ochranu. Mezi časté případy porušení obchodního tajemství patří únik dat zaměstnancem, zneužití tajných informací konkurencí či jejich neoprávněné zveřejnění. Firmy by měly aktivně chránit své obchodní tajemství prostřednictvím smluv o mlčenlivosti, interních směrnic a moderních technologických opatření. V případě porušení je možné podat žalobu, požadovat náhradu škody nebo získat soudní příkaz k zamezení dalšího šíření informací. Klíčovou roli hrají důkazy jako e-mailová komunikace, interní dokumentace či záznamy přístupů k citlivým souborům. Správné právní a organizační kroky mohou podnikům pomoci předejít finančním ztrátám i reputačním škodám.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
