Jak se stanoví a k čemu je minimální mzda?

I ta nejjednodušší a nejmonotónnější práce musí být ohodnocena alespoň na minimální úrovni, kterou stanoví vláda a na kterou má nárok kterýkoliv pracující na plný úvazek.  Minimální mzda v roce 2025 byla vládou stanovena na 20 800 Kč měsíčně, což znamená další zvýšení oproti předchozím letům. Odpovídá minimální hodinové mzdě 124,40 Kč při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Minimální hodinová mzda je důležitá  zejména pro zaměstnance pracující na zkrácené úvazky nebo dohody. Jde o základní částku, do níž se nezahrnují různé příplatky za práci přesčas, ve svátek či o víkendu. Nejedná se ale o částku, kterou zaměstnanec reálně uvidí na své výplatní pásce. Jde o hrubou mzdu, která se snižuje o odvody na sociální a zdravotní pojištění. Její „čistá“ podoba se pak odvíjí od toho, kolik má zaměstnanec dětí a v jaké životní situaci se nachází.

Výše minimální mzdy se stanovuje coby ekvivalent pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Minimální hodinová mzda se v Česku vztahuje na standardní čtyřicetihodinovou pracovní dobu týdně a je základem pro výpočet mezd u kratších úvazků. Pokud tedy pracujete na poloviční úvazek a vaše hrubá mzda činí 14 500 Kč, pak šéfovi při žádosti o zvýšení platu odkazem na minimální mzdu raději neargumentujte. Budete-li ovšem mít tutéž mzdu při plném úvazku, pak vám musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.

Naopak ale samozřejmě platí, že při polovičním úvazku byste měli dostávat nejméně polovinu z minimální mzdy.

Funkce minimální mzdy

Nastavení minimální mzdy má několik různých funkcí. Ve vztahu k zaměstnancům je to jednak funkce motivační, kdy by měla být mzda nastavena tak, aby představovala vyšší motivaci pracovat a nespoléhat se pouze na sociální dávky.

Dále můžeme mluvit o sociálně-ochranné funkci. Minimální mzda by měla zajistit, aby si zaměstnanec z ní mohl zajistit základní životní potřeby (byť velmi skromně) a byl ochráněn před propadem na sociální dno.

V některých případech je právě minimální hodinová mzda důležitější než měsíční částka, například u dohod o provedení práce nebo při sezónních pracích.

Význam minimální mzdy v právním systému

Se zvýšením minimální mzdy v roce 2025 se mění i hranice pro přivýdělek v nekolidujícím zaměstnání a další navázané částky v právním systému. Výše minimální mzdy ČR se ale prolíná celým naším právním systémem a má souvislost i s jinými částkami, dávkami či daňovými odpisy.

Pro nárok na daňový bonus na dítě je i nadále nutné dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy za rok. V roce 2025 to znamená hranici 124 800 Kč (6 × 20 800 Kč).

Minimální mzda ovlivňuje také možný přivýdělek pro osoby registrované na úřadu práce v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Jejich měsíční výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy. V roce 2025 tedy maximálně 10 400 Kč.

Se zvýšením minimální mzdy roste také hranice, do níž jsou důchody ze zákona osvobozeny od zdanění. Aby byl důchod osvobozen, nesmí jeho úhrn za rok přesáhnout 36násobek minimální mzdy. To se týká naprosté většiny důchodů v České republice.

Zaručená mzda v ČR

Od minimální mzdy je nutné odlišit tzv. zaručený plat, který se od roku 2025 uplatňuje pouze ve veřejném sektoru (zaměstnanci státu, obcí a příspěvkových organizací). V soukromém sektoru byla povinnost zaručené mzdy zrušena – zaměstnavatelé musí dodržet pouze minimální mzdu, případně vyšší mzdu sjednanou v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě.

Zaručený plat ve veřejném sektoru je od 1. ledna 2025 rozdělen do čtyř skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Je stanoven jako násobek minimální mzdy:

• 1. skupina – 20 800 Kč (1× minimální mzda)

• 2. skupina – 24 960 Kč (1,2× minimální mzda)

• 3. skupina – 29 120 Kč (1,4× minimální mzda)

• 4. skupina – 33 280 Kč (1,6× minimální mzda)

Tento systém je jednodušší než dřívější osmistupňová tabulka. Pro konkrétní zařazení zaměstnanců do skupin je rozhodující charakter a náročnost vykonávané práce podle nařízení vlády.

Jednotlivé stupně se odlišují dle náročnosti vykonávané práce. Pro vědecké pracovníky či obchodníky s cennými papíry by mělo být v letošním roce zaručeno nejméně 37 800 korun za měsíc respektive 225 korun za hodinu.

Nedosáhne-li základní výše mzdy či platu příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel rovněž povinen poskytnout zaměstnanci doplatek.

Charakteristiky jednotlivých skupin a typologii zaměstnání pod ně spadající, stanoví rovněž nařízení vlády. Zaměstnanci pobírající plat jsou dále děleni do 16 platových tříd.

Průměrná mzda a medián

Pokud hovoří statistiky o úrovni či vývoji mezd pro určité období, často operují i s výrazy „průměrná mzda“ a „medián“. Někdy se oba pojmy zaměňují, ale nejde o totéž.

Mzdová politika se v České republice neomezuje pouze na minimální mzdu. Průměrná mzda v ČR se pravidelně zveřejňuje Českým statistickým úřadem, aby ukázala mzdový vývoj. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu činila průměrná hrubá měsíční mzda ve 2. čtvrtletí 2024 38 275 Kč. Pro rok 2025 se očekává další růst, přičemž nejvyšších mezd tradičně dosahuje hlavní město Praha. Přesná čísla za rok 2025 budou zveřejněna postupně v průběhu roku Českým statistickým úřadem.

Průměrná hrubá měsíční mzda je počítaná z mezd, které zahrnují i různé příplatky či doplatky platu, odměny za práci o víkendech a podobně. Nezahrnují ale například náhrady mzdy či platu během trvání pracovní neschopnosti.
Pro znalost průměrné mzdy v určité oblasti (podniku, regionu) stačí znát pouze mzdové náklady za dané období a počet zaměstnanců. Jsou-li například měsíční náklady v malé společnosti o 7 zaměstnancích 350 000 Kč, pak průměrná mzda zde bude 50 000 Kč.

Vedle průměrné mzdy se často zmiňuje i medián, který představuje reálnější obraz o příjmech běžných zaměstnanců. Například mzdový medián v Praze v roce 2024 dosáhl hodnoty 39 233 Kč. Medián obecně méně zkresluje extrémně vysoké příjmy některých zaměstnanců, které mohou ovlivnit statistiku průměru. Medián je oproti tomu statistický pojem, který představuje střední hodnotu. V případě mezd ale potřebujeme pro jeho zjištění více údajů než pro zjištění průměrné mzdy.

Pokud si představíme, že ve výše uvedené společnosti je mzda ředitele 100 000 Kč a mzda jeho nejbližšího poradce činí 80 000 Kč, pak je zřejmé, že jen výplata těchto dvou osob činí více než polovinu všech mzdových nákladů. Mzdy ostatních kolegů musí být tedy výrazně nižší než výše uváděná průměrná mzda. Právě pro tento účel je vhodnější pracovat s mediánem, kdy se seřadí všechny hodnoty (mzdy) v dané společnosti a nalezne se ta, která představuje střed. Pokud by mzdy v daném příkladu byly ve výši 100 000 Kč, 80 000 Kč, 60 000 Kč, 35 000 Kč, 30 000 Kč, 25 000 Kč a 20 000 Kč, pak mediánem bude mzda ve výši 35 000 Kč.

Zatímco výši průměrné mzdy mohou zkreslit extrémně vysoké platy některých manažerů, díky kterým se zvedá průměrná mzda všech zaměstnanců, medián vypovídá více o reálných platových poměrech.

Shrnutí

Minimální mzda v České republice v roce 2025 činí 20 800 Kč měsíčně při plném úvazku (40 hodin týdně), což odpovídá minimální hodinové mzdě 124,40 Kč. I nadále jde o hrubou částku, která nezahrnuje příplatky za práci přesčas, ve svátek nebo o víkendu. U zkrácených úvazků se minimální mzda úměrně krátí podle odpracované doby. Minimální mzda má nejen motivační, ale také sociálně-ochrannou funkci a slouží jako základní parametr pro řadu dalších právních oblastí – například pro výpočet daňového bonusu, hranice přivýdělku v nekolidujícím zaměstnání nebo pro stanovení některých osvobození od daní. Od roku 2025 se navíc mění i systém tzv. zaručené mzdy: v soukromém sektoru byla tato povinnost zrušena, zatímco ve veřejném sektoru platí čtyři úrovně zaručeného platu odstupňované podle náročnosti práce.