Jak se stanoví a k čemu je minimální mzda?

I ta nejjednodušší a nejmonotónější práce musí být ohodnocena alespoň na minimální úrovni, kterou stanoví vláda a na kterou má nárok kterýkoliv pracující na plný úvazek. V roce 2023 byla minimální mzda nařízením vlády navýšena na 17 300 Kč (minimální hodinová mzda se rovněž navýšila, a to na 103,80 Kč). Jde o základní částku, do níž se nezahrnují různé příplatky za práci přesčas, ve svátek či o víkendu. Nejedná se ale o částku, kterou zaměstnanec reálně uvidí na své výplatní pásce. Jde o hrubou mzdu, která se snižuje o odvody na sociální a zdravotní pojištění. Její “čistá” podoba se pak odvíjí od toho, kolik má zaměstnanec dětí a v jaké životní situaci se nachází.

Výše minimální mzdy se stanovuje coby ekvivalent pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Pokud tedy pracujete na poloviční úvazek a vaše hrubá mzda činí 14 500 Kč, pak šéfovi při žádosti o zvýšení platu odkazem na minimální mzdu raději neargumentujte. Budete-li ovšem mít tutéž mzdupři plném úvazku, pak vám musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.

Naopak ale samozřejmě platí, že při polovičním úvazku byste měli dostávat nejméně polovinu z minimální mzdy, tedy alespoň 8 650 Kč.

Funkce minimální mzdy

Nastavení minimální mzdy má několik různých funkcí. Ve vztahu k zaměstnancům je to jednak funkce motivační, kdy by měla být mzda nastavena tak, aby představovala vyšší motivaci pracovat a nespoléhat se pouze na sociální dávky.

Dále můžeme mluvit o sociálně-ochranné funkci. Minimální mzda by měla zajistit, aby si zaměstnanec z ní mohl zajistit základní životní potřeby (byť velmi skromně) a byl ochráněn před propadem na sociální dno.

Význam minimální mzdy v právním systému

Výše minimální mzdy se ale prolíná celým naším právním systémem a má souvislost i s jinými částkami, dávkami či daňovými odpisy. Tak například pro nárok na daňový bonus na dítě je nutné se svými příjmy dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy, což například pro rok 2021 činí 103 800 Kč.

Minimální mzda ovlivňuje i možný přivýdělek pro osoby registrované na úřadu práce, které ale nepobírají podporu v nezaměstnanosti, neboť jim na ni nevznikl nárok, případně již zanikl. Ti si mohou přivydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání, jejich výdělek ovšem nesmí měsíčně přesáhnout polovinu výše minimální mzdy, což je v roce 2021 tedy 8 650 Kč.

Se zvýšením minimální mzdy roste také hranice, do níž jsou důchody ze zákona osvobozeny od zdanění. Aby byl důchod osvobozen, nesmí jeho úhrn za rok přesáhnout 36násobek minimální mzdy. To se týká naprosté většiny důchodů v České republice.

Zaručená mzda v ČR

Od minimální mzdy je třeba odlišit zaručenou mzdu. Zaručenou mzdou je mzda či plat, na kterou vzniklo zaměstnanci právo podle zákoníku práce, mzdového výměru, smlouvy či platového výměru.

I zde je situace ze strany státu určitým způsobem regulovaná. Vláda stanoví nařízením nejnižší úroveň zaručené mzdy pro ty zaměstnance, kteří nemají její výši stanovenu kolektivní smlouvou a pro zaměstnance pobírající plat (zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací).

Zaručená mzda je nejnižší mzda stanovená za práci v konkrétním stupni minimálního mzdového tarifu. Jednotlivé stupně zohledňují složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.

Rozlišuje se přitom osm stupňů, přičemž zaručená mzda v nejnižším stupni činí již uvedených 17 300 Kč a narůstá v jednotlivých stupních až na 34 600 v osmém stupni.

Jednotlivé stupně se odlišují dle náročnosti vykonávané práce. Pro vědecké pracovníky či obchodníky s cennými papíry by mělo být v letošním roce zaručeno nejméně 34 600 korun za měsíc respektive 208 korun za hodinu.

Nedosáhne-li základní výše mzdy či platu příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel rovněž povinen poskytnout zaměstnanci doplatek.

Charakteristiky jednotlivých skupin a typologii zaměstnání pod ně spadající, stanoví rovněž nařízení vlády. Zaměstnanci pobírající plat jsou dále děleni do 16 platových tříd.

Průměrná mzda a medián

Pokud hovoří statistiky o úrovni či vývoji mezd pro určité období, často operují i s výrazy “průměrná mzda” a “medián”. Někdy se oba pojmy zaměňují, ale nejde o totéž.

Průměrná hrubá měsíční mzda je počítaná z mezd, které zahrnují i různé příplatky či doplatky platu, odměny za práci o víkendech a podobně. Nezahrnují ale například náhrady mzdy či platu během trvání pracovní neschopnosti.
Pro znalost průměrné mzdy v určité oblasti (podniku, regionu) stačí znát pouze mzdové náklady za dané období a počet zaměstnanců. Jsou-li například měsíční náklady v malé společnosti o 7 zaměstnancích 350 000 Kč, pak průměrná mzda zde bude 50 000 Kč.

Medián je oproti tomu statistický pojem, který představuje střední hodnotu. V případě mezd ale potřebujeme pro jeho zjištění více údajů než pro zjištění průměrné mzdy.

Pokud si představíme, že ve výše uvedené společnosti je mzda ředitele 100 000 Kč a mzda jeho nejbližšího poradce činí 80 000 Kč, pak je zřejmé, že jen výplata těchto dvou osob činí více než polovinu všech mzdových nákladů. Mzdy ostatních kolegů musí být tedy výrazně nižší než výše uváděná průměrná mzda. Právě pro tento účel je vhodnější pracovat s mediánem, kdy se seřadí všechny hodnoty (mzdy) v dané společnosti a nalezne se ta, která představuje střed. Pokud by mzdy v daném příkladu byly ve výši 100 000 Kč, 80 000 Kč, 60 000 Kč, 35 000 Kč, 30 000 Kč, 25 000 Kč a 20 000 Kč, pak mediánem bude mzda ve výši 35 000 Kč.

Zatímco výši průměrné mzdy mohou zkreslit extrémně vysoké platy některých manažerů, díky kterým se zvedá průměrná mzda všech zaměstnanců, medián vypovídá více o reálných platových poměrech.

Konkrétně ve 2. čtvrtletí roku 2021 činila v České republice průměrná mzda na přepočtené počty zaměstnanců 38 275 Kč. Nejvyšší průměrná mzda je přitom v Praze, kde dosahuje výšky 46 163 Kč. Medián mezd v ČR činil 32 408 Kč, mzdový medián mezd v Praze v roce 2020 na hodnotu 39 233 Kč.