Kapitoly článku
I ta nejjednodušší a nejmonotónější práce musí být ohodnocena alespoň na minimální úrovni, kterou stanoví vláda a na kterou má nárok kterýkoliv pracující na plný úvazek. V roce 2021 byla minimální mzda nařízením vlády navýšena na 15 200 Kč (minimální hodinová mzda se rovněž navýšila, a to na 90,50 Kč). Jde o základní částku, do níž se nezahrnují různé příplatky za práci přesčas, ve svátek či o víkendu. Nejedná se ale o částku, kterou zaměstnanec reálně uvidí na své výplatní pásce. Jde o hrubou mzdu, která se snižuje o odvody na sociální a zdravotní pojištění. Její základní “čistá” podoba je pak 13 528 Kč.
Máte problém týkající se vaší mzdy?
Popište nám svůj případ a my do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování tohoto návrhu zdarma.
Výše minimální mzdy se stanovuje coby ekvivalent pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Pokud tedy pracujete na poloviční úvazek a vaše hrubá mzda činí 14 500 Kč, pak šéfovi při žádosti o zvýšení platu odkazem na minimální mzdu raději neargumentujte. Budete-li ovšem mít tutéž mzdupři plném úvazku, pak vám musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.
Naopak ale samozřejmě platí, že při polovičním úvazku byste měli dostávat nejméně polovinu z minimální mzdy, tedy alespoň 7 600 Kč.
Tip: Zákonnými povinnosti ohledně odměňování a výhodnými benefity jsme se zabývali v samostatném článku.
Funkce minimální mzdy
Nastavení minimální mzdy má několik různých funkcí. Ve vztahu k zaměstnancům je to jednak funkce motivační, kdy by měla být mzda nastavena tak, aby představovala vyšší motivaci pracovat a nespoléhat se pouze na sociální dávky.
Dále můžeme mluvit o sociálně-ochranné funkci. Minimální mzda by měla zajistit, aby si zaměstnanec z ní mohl zajistit základní životní potřeby (byť velmi skromně) a byl ochráněn před propadem na sociální dno.
Tip: Nobelovu cenu za ekonomii letos získal David Card. Ve svém výzkumu se zabýval vztahem mezi minimální mzdou a prací. Mimo jiné dospěl k výsledku, že zvýšení minimální mzdy nutně nevede ke snížení počtu pracovních míst.
Význam minimální mzdy v právním systému
Výše minimální mzdy se ale prolíná celým naším právním systémem a má souvislost i s jinými částkami, dávkami či daňovými odpisy. Tak například pro nárok na daňový bonus na dítě je nutné se svými příjmy dosáhnout alespoň šestinásobku minimální mzdy, což například pro rok 2021 činí 91 200 Kč.
Minimální mzda ovlivňuje i možný přivýdělek pro osoby registrované na úřadu práce, které ale nepobírají podporu v nezaměstnanosti, neboť jim na ni nevznikl nárok, případně již zanikl. Ti si mohou přivydělávat v tzv. nekolidujícím zaměstnání, jejich výdělek ovšem nesmí měsíčně přesáhnout polovinu výše minimální mzdy, což je v roce 2021 tedy 7600 Kč.
Se zvýšením minimální mzdy roste také hranice, do níž jsou důchody ze zákona osvobozeny od zdanění. Aby byl důchod osvobozen, nesmí jeho úhrn za rok přesáhnout 36násobek minimální mzdy. To se týká naprosté většiny důchodů v České republice.
Tip: Jak se správně stanoví mzda, jaké jsou zákonné povinnosti ohledně odměňování a na co máte jako zaměstnanec nárok, jsou témata, která jsme rozebrali v samostatném článku.
Zaručená mzda v ČR
Od minimální mzdy je třeba odlišit zaručenou mzdu. Zaručenou mzdou je mzda či plat, na kterou vzniklo zaměstnanci právo podle zákoníku práce, mzdového výměru, smlouvy či platového výměru.
I zde je situace ze strany státu určitým způsobem regulovaná. Vláda stanoví nařízením nejnižší úroveň zaručené mzdy pro ty zaměstnance, kteří nemají její výši stanovenu kolektivní smlouvou a pro zaměstnance pobírající plat (zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací).
Zaručená mzda je nejnižší mzda stanovená za práci v konkrétním stupni minimálního mzdového tarifu. Jednotlivé stupně zohledňují složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.
Rozlišuje se přitom osm stupňů, přičemž zaručená mzda v nejnižším stupni činí již uvedených 15 200 Kč a narůstá v jednotlivých stupních až na 30 200 v osmém stupni.
Skupina |
Zaručená mzda 2021 - výše |
1. skupina |
15 200 Kč |
2. skupina |
16 800 Kč |
3. skupina |
18 500 Kč |
4. skupina |
20 500 Kč |
5. skupina |
22 600 Kč |
6. skupina |
24 900 Kč |
7. skupina |
27 500 Kč |
8. skupina |
30 400 Kč |
Nedosáhne-li základní výše mzdy či platu příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel rovněž povinen poskytnout zaměstnanci doplatek.
Charakteristiky jednotlivých skupin a typologii zaměstnání pod ně spadající, stanoví rovněž nařízení vlády. Zaměstnanci pobírající plat jsou dále děleni do 16 platových tříd.
Pokud hovoří statistiky o úrovni či vývoji mezd pro určité období, často operují i s výrazy “průměrná mzda” a “medián”. Někdy se oba pojmy zaměňují, ale nejde o totéž.
Průměrná hrubá měsíční mzda je počítaná z mezd, které zahrnují i různé příplatky či doplatky platu, odměny za práci o víkendech a podobně. Nezahrnují ale například náhrady mzdy či platu během trvání pracovní neschopnosti.
Pro znalost průměrné mzdy v určité oblasti (podniku, regionu) stačí znát pouze mzdové náklady za dané období a počet zaměstnanců. Jsou-li například měsíční náklady v malé společnosti o 7 zaměstnancích 350 000 Kč, pak průměrná mzda zde bude 50 000 Kč.
Medián je oproti tomu statistický pojem, který představuje střední hodnotu. V případě mezd ale potřebujeme pro jeho zjištění více údajů než pro zjištění průměrné mzdy.
Pokud si představíme, že ve výše uvedené společnosti je mzda ředitele 100 000 Kč a mzda jeho nejbližšího poradce činí 80 000 Kč, pak je zřejmé, že jen výplata těchto dvou osob činí více než polovinu všech mzdových nákladů. Mzdy ostatních kolegů musí být tedy výrazně nižší než výše uváděná průměrná mzda. Právě pro tento účel je vhodnější pracovat s mediánem, kdy se seřadí všechny hodnoty (mzdy) v dané společnosti a nalezne se ta, která představuje střed. Pokud by mzdy v daném příkladu byly ve výši 100 000 Kč, 80 000 Kč, 60 000 Kč, 35 000 Kč, 30 000 Kč, 25 000 Kč a 20 000 Kč, pak mediánem bude mzda ve výši 35 000 Kč.
Zatímco výši průměrné mzdy mohou zkreslit extrémně vysoké platy některých manažerů, díky kterým se zvedá průměrná mzda všech zaměstnanců, medián vypovídá více o reálných platových poměrech.
Konkrétně ve 2. čtvrtletí roku 2021 činila v České republice průměrná mzda na přepočtené počty zaměstnanců 38 275 Kč. Nejvyšší průměrná mzda je přitom v Praze, kde dosahuje výšky 46 163 Kč. Medián mezd v ČR činil 32 408 Kč, mzdový medián mezd v Praze v roce 2020 na hodnotu 39 233 Kč.